Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.
Poplach na ISS byl naštěstí jen planý
Zdroj: https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net
Kosmonautika nepřináší jen velké objevy a fascinující úspěchy. Najdeme v ní i chyby, závady, selhání a bohužel i havárie. Situace, která se stala ve středu na Mezinárodní vesmírné stanici sice dopadla dobře, ale měla by být zvednutým ukazovákem pro všechny, kdo si myslí, že tam nahoře panuje nějaká rutina. K čemu na ISS došlo? Zhruba dvě hodiny po probuzení, v době, kdy se posádka věnovala hlavně vykládání zásob z lodi Dragon, se aktivoval poplach. Senzory zaznamenaly zvýšení tlaku ve vodním okruhu chlazení a následně i zvýšení tlaku ve vnitřní atmosféře.
Systém tyto znaky vyhodnotil jako krizovou situaci, protože mohlo dojít k poškození chladícího okruhu a do stanice mohl unikat toxický čpavek. Posádka proto přesně podle bezpečnostních návodů nasadila masky. Když nedokázali najít žádný problém a poplach byl stále aktivní, přesunuli se dva Američané a jedna italská astronautka do ruské části stanice, kterou následně hermeticky uzavřeli.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Pozemní týmy v Houstonu měly v tu chvíli napilno. Začaly vypínat systémy, které nejsou nezbytné pro podporu života a přitom hledaly důkazy o poškození. Všechny dostupná čidla ale hlásila, že atmosféra v americkém segmentu není ničím kontaminována. Zprvu krizová situace se tedy postupně začala uklidňovat. Místo poškození chladícího okruhu došlo zřejmě k planému poplachu kvůli poruše na jedné z karet v počítači MDM. Do těchto počítačů se sbíhají údaje ze všech možných senzorů, proudí přes ně nejrůznější pokyny, včetně úkolů ze Země.
Po více než deseti hodinách se Terry Virts a Barry Wilmore vydali do amerického segmentu. Na hlavách měli dýchací masky a v ruce drželi měřící přístroje, kterými kontrolovali stav ovzduší. Pokud by narazili na náznak kontaminace, okamžitě by se vrátili zpět. Jelikož ale bylo všechno v pořádku, mohl být mimořádný stav odvolán.
Írán možná ukončil svůj kosmický program
Zdroj: http://www.matichon.co.th/
Na konci týdne se na internetu objevila smutná zprávu. Íránská kosmická agentura zřejmě ukončila svou činnost. Agentura založená před 11 lety dokázala dostat na oběžnou dráhu třeba družice Omid, Navid, či Rasad-1. Kromě toho Íránci hojně využívali suborbitálních startů – několik posledních pokusů vyneslo kabinu s opicí do výšky 120 kilometrů.
Íránský kosmický program se ale potýkal s mnoha problémy. Ty byly jak technické, tak finanční. Už delší dobu se proslýchalo, že mnoho íránských startů končí haváriemi, navíc se mnoho startů „nenápadně“ odsouvalo. Pomalu začal vysychat i zdroje peněz. Za prezidenta Ahmadínedžáda byly na programu velké plány – první kosmonaut ve vlastní lodi do roku 2020, spolupráce s Čínou na poli kosmických stanic, vývoj skafandrů a tak dále. Jenže nový prezident Hassan Rouhani letům do kosmu příliš nefandí a proto Írán pravděpodobně ukončuje svůj kosmický program. Zatím o celé události nemluvíme definitivně, Írán není příliš informačně vstřícný a navíc informaci nepotvrdila žádná velká tisková agentura.
New Horizons začíná s průzkumem Pluta
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Všichni fanoušci kosmonautiky se určitě letos těší na léto víc, než v minulých letech. Důvodem je, že v polovině července proletí americká sonda New Horizons pouhých 10 000 kilometrů od trpasličí planety Pluto a my poprvé v historii spatříme, jak to vypadá na povrchu tohoto světa, který ještě nikdo z lidí neviděl. Kdo by si ale myslel, že do léta bude nuda, ten by se šeredně mýlil.
Průletová fáze je rozdělena na několik etap. Do té první jsme vstoupili právě v tomto týdnu. Jedním z prvních úkolů, které vědci pro sondu přichystali bude série fotek – k jejich pořízení má dojít v neděli 25. ledna. V dalších měsících pořídí palubní kamera LORRI stovky snímků, které nám ukáží zvětšující se Pluto.
Už na přelomu dubna a května bychom se měli dočkat fotek, které svým rozlišením překonají dosavadní snímky z Hubbleova teleskopu. Snímky navíc pomohou i s finální orientací sondy při průletu. Polohu Pluta vůči sondě je třeba znát velmi přesně. Během snímkování totiž musí řídící počítač vědět, jakým směrem má sondu natočit, aby mohla pořídit maximum fotek. Oběžnou dráhu Pluta sice známe, ale pořád pracujeme s jistou nepřesností, kterou je potřeba maximálně eliminovat.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
V první vědecké fázi ale budou pracovat i další palubní přístroje. Půjde o kontinuální sběr dat z meziplanetárního prostoru – jde třeba o měření vysokoenergetických částic ze Slunce, nebo prachových zrnek a jejich koncentrací na vnitřní hranici Kuiperova pásu. Ve druhé fázi, která začne na jaře se do činnosti zapojí i spektrometry, Máme se zkrátka na co těšit.
Kosmonautické mini-zprávy
Americká sonda MRO dokázala najít evropský přistávací modul Beagle-2, který před více než 11 lety dosedl na povrch Rudé planety. Okolo tohoto modulu panovaly spekulace, jak skončil, protože se s ním nepodařilo navázat spojení. Nové snímky ukazují, že zřejmě vinou tvrdšího dopadu nedošlo k vyklopení všech solárních panelů, pod kterými zůstala schovaná komunikační anténa. Bližší informace najdete v našem článku.
Na floridském mysu Canaveral se chystá start rakety Atlas V s armádní telekomunikační družicí MUOS-3. Ke startu by mělo dojít ve středu v 1:43 našeho času. Podmínky pro start jsou zatím podle meteorologů na 60% příhodné.
Zdroj: http://cdn.geekwire.com/
Firma SpaceX vstupuje na pole výrobců telekomunikačních družic. Pobočka v Seattlu má zaměstnat až 1000 lidí, kteří zde budou obsluhovat masovou výrobu vysoce pokročilých družic pro šíření internetu i v těžko přístupných oblastech. Podle původních odhadů měla být síť tvořena úctyhodnými 700 satelity, ale nové informace hovoří až o čtyřech tisícovkách družic. některé satelity navíc mají zamířit k Marsu, kde by mohly vytvořit základ pro datovou síť. První satelity budou hotové až po roce 2020 a měly by operovat ve výšce 750 nebo 1 100 km.
Firma OSC oznámila, že pro vylepšenou verzi své rakety Antares využije nových ruských motorů RD-181. V létě by mohly být dokončené první kusy a na podzim může začít jejich testování. Bližší informace o těchto motorech najdete v našem článku.
SpaceX v tomto týdnu uvolnila video, které zachycuje dopad prvního stupně rakety Falcon na plošinu ASDS. Záznam má sice jen 7 sekund, ale je mimořádně působivý. Při dalším pokusu už by měl mít stupeň k dispozici větší zásobu hydraulické kapaliny, takže roštová kormidla budou v provozu až do konce. Tím pádem by mělo být přistání úspěšné.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
https://medium.com/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://apod.nasa.gov/apod/image/0912/iss_sts129_big.jpg
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/…3b6939d6f87b0dd8641c984b6f3c1f7d&oe=556D10C3
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/8702245_orig.jpg
http://www.matichon.co.th/online/2011/06/13082184251308218445l.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/15-011a.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/15-011b.jpg
http://cdn.geekwire.com/wp-content/uploads/2015/01/IMG_4691-620×413.jpg
K tomu Íránu – při současných cenách ropy se není ani čemu divit. Jsou rádi, že mají na základní věci natož na v podstatě zbytný kosmický program.
A upřímně, z rovna v případě Íránu mi to ani jako smutná zpráva nepřijde. Stát, který vyhrožuje zničením Izraele a snaží se sestrojit atomovou bombu určitě nevyvíjel raketové nosiče jen kvůli vynášení lidí do vesmíru…
Plně souhlasím, navíc si myslím že by všechny státy světa měli mít společný kosmický program. Ale i tak finanční důvody už nám nedovolí něčeho většího dosáhnout. Copak lidi a jiný tvor mimo Zemi není potřeba ale důležitější jsou lepší a vybavenější sondy. Na to bysme potřebovali silnější a zároveň spolehlivé nosiče ale to by bylo secsakra drahé.
Tak silnější a spolehlivé nosiče tu dost pravděpodobně budou v podobě např. Falconu 9 Heavy a zase tak „secsakra“ drahé to nebude, pakliže SpaceX dostojí svým slibům. Naopak by to mohlo být mnohem levnější než současné i jakékoliv minulé nosiče.
Navíc, jestli se podaří dostat projekt Skylon do provozuschopného stavu, tak nás čeká v ekonomice vynášení opravdová revoluce.
Tak já myslel vynášení několika desítek tun ne dvě tři tuny. K vynesení většího dalekohledu 1.5 milionu km od Země bude potřeba mnohem silnělší nosič. Docela pochybuju o tom že to někdo dokáže ale rád bych se mýlil.
Falcon 9 Heavy by měl dokázat vynést na GTO 21 tun, takže i do libračního bodu by to nebylo o moc méně.
Malý dotaz k New Horizons a k Plutu:
Jak je možné, že jsme schopni pomoci Hubbleova dalekohledu a jiných zařízení vyfotit precizně vzdálené galaxie velmi hlubokého vesmíru miliony a miliony světelných let daleko a přitom nejsme schopni vyfotit podrobněji povrch Pluta, které je oproti těm vzdáleným galaxiím blízko, dalo by se říct doslova za humny, v naší Sluneční soustavě ? Kdyby z hlubokého vesmíru zamířili to obrovské zvětšení na Pluto, tak by snad povrch planety musel být vykreslen do maximálních detailů ? Možná by bylo zajímavé vědět, jakého maximálního a kolikanásobného zvětšení se zatím dosáhlo při fotkách hlubokého vesmíru ? Děkuji pěkně.
Jinak souhlasím, že podrobnější bádání kolem Pluta bude bezesporu atraktivní událostí letošního roku v kosmonautice. Jinak čtení vašeho webu kosmonautix je opravdu radost, pěkné články i z astronomie a napsané tak, aby tomu rozuměl i lajk nebo amatér v kosmonautice.
Hezký den,
v první řadě moc děkujeme za pochvalu. Velmi si toho ceníme. Je pro nás radostí psát články, když vidíme, že se čtenářům líbí.
K dotazu: Všechno je to o měřítkách. Uvedu konkrétní příklad. Když Hubble sleduje velmi vzdálené galaxie (jak správně píšete miliony světelných let daleko), tak sleduje opravdu velké objekty. naopak Pluto je velmi malé. Dovolím si dát matematický příklad, který bude konkrétnější.
Galaxie mohou být různě velké a najít nějaký jejich optimální průměr nelze. Proto si vezme jako vzor objektů hlubokého kosmu galaxii M31 z Andromedy. Její průměr se odhaduje na 150 – 200 tisíc světelných let. Aby se to lépe počítalo, berme průměr 175 000 ly. Pokud by takto velká galaxie byla na hranici Hubbleova dohledu, tedy 13 miliard světelných let daleko, byl by poměr mezi vzdáleností a jejím průměrem cca. 75 000. Jinými slovy na jeden světelný rok průměru galaxie by připadalo 75 000 světelných let vzdálenosti.
Pluto má nejistý průměr. Nejpřesnější spekulace hovoří o průměru 2322 km. Pluto je od nás 33,75 astronomických jednotek daleko. Jedna astronomická jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce (149 597 870,7 km). To znamená, že Pluto je od Země cca. 5 048 928 000 km. Pokud použijeme stejný výpočet jako u galaxie M31, tedy vzdálenost / průměr, vyjde nám poměr 2 174 387! Na každý kilometr průměru trpasličí planety připadá více než dva a půl milionu kilometrů vzdálenosti. To znamená, že tento poměr je 29x vyšší než vzorové galaxie M31.
Doufám, že Vám tento příklad nezamotal halvu a že jste se v těch číslech neztratil. Pokud ano, tak se omlouvám za nepřehlednost. Ve stručnosti jde o to, že galaxie, které leží strašně daleko od nás jsou také ohromně velké. Naopak Sluneční soustava, která není tak velká, obsahuje mnohem menší tělesa – jako je třeba Pluto. Proto bychom na jeho pozorování potřebovali téměř 30x větší zvětšení na na naši vzorovou galaxii.
Dám ještě jeden příklad, který ukáže, jak moc je Pluto malé. Jeho úhlová velikost na obloze kolísá mezi 0,06 a 0,11 obloukové vteřiny. Tato veličina není tak dobře známá a proto ji objasním detailněji. Kruh můžeme rozložit na 360°. Každý stupeň se dá rozložit na 60 obloukových minut. Každá oblouková minuta se dá rozložit na 60 obloukových vteřin. V každém stupni je proto 3 600 obloukových vteřin a Pluto má na obloze zdánlivý průměr jen okolo jedné desetiny obloukové vteřiny! To je nepředstavitelně malý objekt.
Když v roce 2013 Hubbleův teleskop nasnímal legendární Ultra deep field, jednalo se o cca. čtvercovou výseč s hranou 2,4 obloukové minuty (3,4 obloukové minuty úhlopříčně). Pro lepší představu je to velikost, kterou by zabíral čtverec o hraně 1 milimetr, pokud by byl od oka pozorovatele vzdálený jeden metr. Jinými slovy – 13 miliontin celkové plochy nebe.
Já bych to napsal asi takhle: spíš jsem schopní rozeznat deatily Boeingu letícího několik km nad hlavou, než mravence, který nám leze po palci u nohy 😉
Moc pěkný příklad!
Mockrát díky za oboje skvělé odpovědi. Pochopil jsem to 🙂