V tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Třetí generace Ariane 6 nebude

Je to nejsilnější v současnosti využívaná evropská raketa. Řeč je samozřejmě o Ariane 6, která nahradila starší Ariane 5 a měla představovat ekonomičtější a variabilnější nosič. Svět nosičů se však rychle vyvíjí a reaguje na to i ArianeGroup, která se rozhodla ukončit vývoj tohoto nosiče v jeho druhé generaci.

Evropská kosmická agentura (ESA) pak potvrdila serveru European Spaceflight, že již neuvažuje o vývoji rakety Ariane 6 Block 3 s tím, že v současné době pro tento vývoj „neexistuje žádná programová potřeba ani opodstatnění“. Otázky týkající se zrušení modernizace Blocku 3 se objevily již dříve a to začátkem tohoto měsíce. Tehdy server SpaceScout informoval, že vývojový tým ESA byl informován, že Ariane 6 Block 2 bude finální hlavní verzí rakety. To tento tým donutilo přepracovat navrhovanou misi Enceladus, což je plánovaná sonda ke stejnojmennému Saturnovu ledovému měsíci. Návrh jejího vynesení a její možnosti byly založeny na využití výkonnější varianty Block 3 rakety Ariane 64. Klíčovým prvkem této nyní zrušené evoluce Ariane 6 byl lehký horní stupeň ICARUS.

Mluvčí ESA dále uvedl, že krátkodobý plán modernizace rakety Ariane 6 zahrnuje již používané motory na tuhé pohonné látky P160C a lehčí hlavní motor Vulcain, který má být používán s cílem „zvýšit výkon a konkurenceschopnost nosné rakety“. Poté bude kolem roku 2029 následovat zavedení orbitálního remorkéru Astris (Ariane Smart Transfer and Release In-Orbital Ship), který podle mluvčího „přinese do ekosystému rakety Ariane 6 významné dodatečné možnosti“.

Zatímco oficiálně se stále prohlašuje, že Ariane 6 „nebude dále vyvíjena“, mluvčí ESA byl méně definitivní ohledně dlouhodobého vývoje rakety, který by mohl zahrnovat i modernizace nezbytné pro pilotované lety do kosmu. „Ariane 6 se bude dále vyvíjet, pokud kdykoli nové požadavky na misi odůvodní další vývoj,“ uvedl mluvčí. „Pilotované kosmické lety jsou také zvažovány v kontextu vývoje budoucí evropské kapacity pro vysílání astronautů na palubě evropské lodě vypuštěné z evropského území.“

Mluvčí se však k nejbližšímu osudu lehkého horního stupně ICARUS vyjádřil explicitněji. „Na CM25 nebyl schválen žádný vývoj ULPM [ICARUS], protože v této fázi nebyla identifikována potřeba programu pro takový vývoj. V důsledku toho v současné době neprobíhají žádné vývojové aktivity.“

ICARUS byl navrhovaný lehký horní stupeň rakety Ariane 6, který by ve velké míře využíval konstrukce z uhlíkových kompozitů, které byly vyvinuté v rámci technologického programu ESA. Ještě v říjnu 2025 ESA stále popisovala kompozitní nádrže PHOEBUS jako „potenciální budoucí uplatnění na raketě Ariane 6“. O měsíc později se však členské státy rozhodly neschválit vývoj horního stupně rakety Ariane 6.

Během zasedání Ministerské rady ESA v listopadu 2025 (CM25) agentura navrhla finanční prostředky ve výši 304,4 milionu eur na adaptaci částí rakety Ariane 6. Členské státy se nakonec zavázaly k poskytnutí pouze 145,94 milionu eur, takže chybělo 158,46 milionu eur plánovaných výdajů, což představuje deficit zhruba 52 %. Rozpis finančních prostředků přijatých agenturou však nespecifikuje, které modernizace rakety Ariane 6 byly zahrnuty do těchto škrtů.

Mluvčí ESA však škrty v rozpočtu s rozhodnutím o Blocku 3 nespojuje a místo toho uvedl, že důvodem je absence programové potřeby. Načasování je však pozoruhodné. Členské státy se na stejném zasedání Rady ministrů, na kterém byl vývoj odložen, zavázaly k méně než polovině požadovaného balíčku na úpravy Ariane 6.

Ariane 6 poprvé startovala v roce 2024 a od té doby uskutečnila osm úspěšných startů. První, zkušební start byl poznamenán neschopností druhého stupně opět zapálit svůj motor. Ačkoli se kadence nosiče může zdát nízká, vzpomeňme na problematické uvádění do provozu raket Vulcan a New Glenn, které jsou v současnosti obě ve fázi úprav po nedávných selháních – u Vulcanu se to týká jen pomocných urychlovacích motorů. V současnosti ArianeGroup pracuje na zvýšení kadence tohoto nosiče a v některých zprávách se mluví až o dvaceti startech ročně, což je však třeba vnímat jako optimistický střednědobý výhled. V současnosti je navíc pro Evropu Ariane 6 nenahraditelná, jelikož poskytuje nezávislý přístup do kosmického prostoru. V Evropě pak vzniká několik projektů, které mají za cíl uvést do provozu vícenásobně použitelné první stupně raket.

Kosmický přehled týdne:

Francouzská kosmická agentura CNES hledá průmyslového partnera pro vývoj a kvalifikaci kompaktního optického dalekohledu (kamery) pro budoucí družicové konstelace. Design musí být dle zadání vhodný pro hromadnou produkci při objemu výroby přesahujícím 1 000 jednotek. V zadání je dále uvedeno, že by dalekohled neměl měřit více než 200 x 200 x 100 milimetrů. Navrhovaná výrobní technika (diamantové obrábění) se zaměřuje na rychlou výrobu, zatímco navrhovaný materiál (hliník s reflexním povlakem) má udržet nízké náklady. Dalekohled by obsahoval více zrcadel na jedné řídicí desce a byl by navržen tak, aby jeho optika nevyžadovala nastavení během montáže. Návrh dosáhl vysoké míry rozpracovanosti a CNES nyní hledá komerčního partnera, který by koncept uvedl k výrobě. I když se agentura vyhýbá identifikaci jakýchkoli konkrétních aplikací pro tuto technologii, projekt zapadá do širšího úsilí CNES o vývoj menších a levnějších optických systémů pro mise s vysokou důležitostí. Ve svém plánu z roku 2024 agentura označila vývoj kompaktních optických snímačů pro mise NewSpace za jednu ze šesti prioritních oblastí. Existují však určité náznaky, že potenciální využití by mohlo být v systémech dvojího užití nebo dokonce přímo v obranných systémech.

Raketa Electron společnosti Rocket Lab vynesla 20. srpna v 15:04 SELČ japonskou družici, která se přidala k rostoucí konstelaci zaměřené na pozorování Země. Jednalo se o devátý start v režii Rocket Lab pro firmu iQPS, která buduje konstelaci 36 radarových družic se syntetickou aperturou rozmísťovaných na nízkou oběžnou dráhu. Tento start byl pro Rocket Lab již čtrnáctý v roce 2026 a celkově šlo o 93. start provedený pomocí raket této společnosti, která krom Electronu provozuje ještě suborbitální nosič.

Přehled z Kosmonautixu:

Aby byl váš přehled o kosmonautických událostech týdne úplný, připomeneme si také všechny články, které vyšly na tomto webu. Nová analýza snímků pořízených americkou sondou New Horizons v roce 2015 během jejího setkání s trpasličí planetou Pluto poskytuje důkazy, že se ještě nedávno nacházel kapalný dusík na povrchu. Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, data nyní poodhalila její původ. Živě jste mohli sledovat výstup z Mezinárodní kosmické stanice, kterého se poprvé účastnila i Sophie Adenot. Hardware, který vznikl během vývoje stanice Gateway nakonec najde další využití. Představili jsme vám novinku na našem webu, kterou jsou statistky startů, nosičů i jejich porovnání. S tím, jak se NASA připravuje na založení lunární základny, je potřeba rozvíjet také možnosti mobility po povrchu, které posádkám i robotickým systémům umožní cestovat po Měsíci na větší vzdálenosti. Starship S40 dorazila k Vánočnímu ostrovu. Moře bylo ke kosmické lodi Starship S40 během jejího vlečení Indickým oceánem do klidnějších vod přívětivější, než se očekávalo. Vzhledem k pokračujícím problémům s řízením orientace komerční družice LINK se NASA a firma Katalyst Space ve středu 19. srpna rozhodly oznámit, že se družice LINK nepokusí observatoř Swift zachytit ani vytáhnout na vyšší oběžnou dráhu. Na stanovišti Massey’s základny Starbase proběhlo v noci na dnešek testování kosmické lodi Starship S41, které vyvrcholilo několikasekundovým statickým zážehem. Letní seriál TOP5 se věnoval misím raketoplánů, které byly plánovány, ale nikdy se neuskutečnily. Společnost SpaceX mění rozhodnutí o roamingu Starlinku. Čínská komerční společnost LandSpace, která nabízí služby startů do kosmického prostoru, si výrazně upevnila svou pozici na trhu, když první stupeň její rakety ZhuQue-3 (Ču-čchüe-3) dokázal ve středu ráno místního času přistát. Na závěr týdne jsme s vámi zkoumali podrobnosti ohledně letu demonstrátoru FD-1 společnosti Avio.

Snímek týdne:

V Johnsonově středisku NASA bbyla zachycena posádka připravované mise Artemis III při zkouškách některých aspektů života na palubě lodi Orion. NPosádka při zkoušce ověřovala správnou manipulaci se stravou a její konzumaci, ale došlo i na zkoušky použití fototechniky, kterou budou během letu používat. Artemis III by měla proběhnout v polovině roku 2027. Během mise by mělo dojít ke spojení s dvěma lunárními landery na oběžné dráze Země. V krátkém sledu by tak mělo dojít ke startu SLS, New Glennu a Super Heavy Starship.

Video týdne:

Společnost LandSpace úspěšně vypustila druhý exemplář středně těžké rakety ZhuQue-3, která nejenže úspěšně vynesla náklad, ale následně také přistála na pevnině. Nedlouho poté se stupeň kvůli požáru v motorové sekci skácel, ale přistání to bylo úspěšné. ZhuQue-3 je 76 metrů vysoký nosič s průměrem 4,5 metru. První stupeň pohání 9 motorů TQ-12A spalujících kapalný metan a kapalný kyslík. Druhý stupeň pohání jeden motor TQ-15A se stejnou palivovou směsí.

Zdroje informací:
https://europeanspaceflight.com/
https://www.esa.int/
https://europeanspaceflight.com/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků
https://pbs.twimg.com/media/HQM9obraoAA_R2B?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HK3DcANXEAAnv1H?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GyMuihzWMAAGcaF?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HQQxJhqXcAAQDLe?format=jpg&name=4096×4096