Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval. Typicky jsou podobné sluneční rádiové záblesky dlouhé jen pár hodin až dní. Ale tenhle konkrétní byl jiný. Ve chvíli, kdy skončil, měl za sebou 19 dní existence, což dalece překonalo očekávání vědců i předešlý rekord, který činil pouhých pět dní.
Tyto typy rádiových záblesků, označované jako záblesky typu IV, se uvolňují ze zásobníků elektronů zachycených slunečním magnetickým polem. Zatímco samotné rádiové vlny jsou neškodné, stejné magnetické prostředí dokáže vytvořit sluneční aktivitu, která vysílá do okolí (a také k Zemi) nebezpečné částice, které mohou ovlivnit družice i kosmické lodě.
Pro analýzu této události vědci zkombinovali data z amerických misí STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory), Parker Solar Probe a Wind i z evropsko-americké mise Solar Orbiter. Každá mise pozorovala tento rádiový záblesk po dobu několika dní během jeho 19denního trvání. tím, jak se Slunce otáčelo, se záblesk dostal do zorného pole různých sond, které jsou rozptýleny na odlišných místech vnitřní Sluneční soustavy. Vědci vyvinuli novou analytickou techniku využívající data z mise STEREO, která umožňuje přesně lokalizovat zdroj rádiového záblesku a spojit jej s velkými magnetickými útvary ve sluneční atmosféře, kterým se anglicky říká helmet streamers. Vědci se domnívají, že trojice explozivních událostí, kterým se říká výrony koronální hmoty, ke kterým došlo ve stejné oblasti, mohly pohánět tento dlouhotrvající jev. Tato zjištění byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters a pomohou vědcům lépe identifikovat rádiové záblesky a zlepší také předpovědi kosmického počasí.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/hpd/solar-physics/Helmet%20Streamer.jpg
