Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/
První verzi tohoto systému experti testovali v květnu 2025. „Rozsáhlá série kontrol frekvenčního referenčního systému v loňském roce byla velmi úspěšná,“ říká Ira Thorpe, vědec z Goddardova střediska zapojený do projektu LISA a dodává: „Druhá jednotka je identická, takže naše hodnocení bylo tentokrát méně intenzivní a předchází budoucí křížové kontrole obou jednotek, která je zlatým standardem pro kontrolu stability celého systému.“
Kromě laserového systému se NASA podílí na teleskopech, zařízeních pro řízení hromadění elektrického náboje na palubě a rámci, který vědci budou potřebovat ke zpracování dat, která mise vygeneruje. Zapojení NASA je součástí snah agentury o inovace v oblasti ambiciózních vědeckých misí, které nám pomohou lépe porozumět fungování vesmíru. LISA také přinese významný pokrok v multimessengerové astronomii, která vědcům umožňuje zkoumat jiné kosmické signály než elektromagnetické záření.
Tři sondy LISA budou obíhat kolem Slunce po dráze, která následuje Zemi, přičemž mají udržovat stabilní formaci obřího trojúhelníku, přičemž každé z jeho ramen bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů. Každá sonda bude ve svých útrobách obsahovat dvě volně poletující krychle, kterým se říká testovací hmoty. Procházející gravitační vlna by měla podle očekávání drobně změnit délku ramen tohoto trojúhelníku. Lasery propojující krychle budou měřit změnu jejich vzájemné vzdálenosti s přesností menší, než kolik činí průměr atomu helia. zmíněné gigantické rozměry trojúhelníku pomohou misi LISA detekovat gravitační vlny, které nemohou být zachyceny pozemskými observatořemi, například vlny vznikající při srážkách masivních černých děr v centrech galaxií. Vědci mohou tyto údaje využít k získání informací o vzdálenosti zdroje a jeho fyzikálních vlastnostech. Start mise LISA je plánován na polovinu 30. let 21. století.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/lisa/news/2026/development-units/LISA%20TVAC-9.jpg
https://assets.science.nasa.gov/…/missions/lisa/news/2026/development-units/GSFC_20250602_LISA_006584.jpgt
https://assets.science.nasa.gov/…/missions/lisa/news/2026/development-units/GSFC_20240520_LISA_000533.jpg
