K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla raketa Falcon 9 při sdílené misi Transporter-13. Pestrá nadílka různých (povětšinou malých) družic a CubeSatů nese několik zajímavých kusů. V dalších tématech se podíváme třeba na video, které při přistání zachytily kamery landeru Blue Ghost, na čínské plány návratu vzorků z Marsu, anebo na průlet sondy Hera kolem Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pestrý náklad Transporteru-13

V sobotu v 7:43 SEČ odstartovala už třináctá mise Transporter. Mise Transporter jsou prováděny pomocí raket Falcon 9 společnosti SpaceX a vezou vždy několik desítek menších družic a CubeSatů, které společně směřují na oběžnou dráhu. Pro zákazníky to znamená nižší cenu. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově kosmické základně v Kalifornii. Falcon 9 vynesl na oběžnou dráhu 74 družic a zařízení. První stupeň se pak úspěšně vrátil na pevninskou přistávací plochu LZ-4. První stupeň nesl číslo B1081 a letěl již potřinácté. Předtím vynesl mise Crew-7, CRS-29, PACE, Transporter-10, EarthCARE, NROL-186 a šest misí Starlink. Mezi nákladem Transporteru-13 byla řada velmi zajímavých zařízení. Na některá z nich se nyní podíváme.

Druhý stupeň byl tentokrát vybaven šedým pruhem tepelné ochrany, který se používá pro řízení teploty pohonných látek během déle trvajících misí. Samotné vypuštění na sun-synchronní dráhy (SSO) ve výškách přibližně 510 km a 590 km bylo zahájeno přibližně hodinu po startu. Proběhlo 47 jednotlivých vypuštění, při nichž se uvolnilo 54 družic a těles, z nichž jedno zařízení je orbitální deployer (OTV) nesoucí 11 dalších družic, které byly vypuštěny později. SpaceX uvádí celkový počet jednotlivých položek nákladu mise Transporter-13 přesně 74, což zahrnuje i některá hostovaná zařízení a jedno návratové pouzdro společnosti Vast.

Druhý stupeň provedl dva zážehy k dosažení první oběžné dráhy, přičemž 32 družic se začalo oddělovat od T+54 minut a trvalo jim to do času T+67 minut po startu. Následovala 35 minut dlouhá přeletová fáze, po které stupeň provedl další velmi krátký zážeh pro zvýšení apogea, po němž následoval další 31 minut dlouhý přelet a další krátký zážeh pro zvýšení perigea. Druhá sada 22 užitečných zatížení byla vypouštěna od času T+136 minut do T+142 minut po startu. Pak už stupeň provedl jen deorbitační zážeh, který jej poslal do atmosféry.

Jedná se o třináctou misi společnosti SpaceX určenou pro sdílené lety na sun-synchronní oběžnou dráhu. Náklady těchto misích jsou velmi pestré svým určením i rozměry. Od pikosatelitů o rozměrech v jednotkách centimetrů po půltunové družice. Mezi společnosti zprostředkující účast na těchto letech patří dobře známý Exolaunch, dále ISILaunch, SEOPS, Maverick Space a D-Orbit. Zatímco většina užitečného zatížení byla vypuštěna přímo z adaptéru druhého stupně, zařízení OTV společnosti D-Orbit uvolnilo po oddělení od rakety další družice už samostatně.

Náklady a jejich doručení k integraci na nosič zajišťují výše zmíněné zprostředkovatelské společnosti. Společnost Exolaunch se postarala o vypuštění 27 družic z 10 zemí pomocí devíti svých deployerů s označením ExoPod CubeSat, dále z několika separačních prstenců Carbonix a nového čtyřmístného separačního systému Quadro. Společnosti SEOPS, Maverick Space Systems a ISISPACE spolupracovaly na vypuštění 23 družic z pěti zemí. ISISPACE zastřešoval dalších 11 nákladů, včetně devíti vzdělávacích CubeSatů. Společnost Maverick jich vypustila sedm, včetně dvou mikrosatelitů a pěti 6U CubeSatů. Zbytek má na starosti SEOPS.

V pozici vtipně nazývané „Cake Topper“ na vrcholu deployeru se nacházel adaptér s dvojicí snímkovacích družic od společností Albedo Space a Satrec Initiative. Společnost Albedo Space zde měla družici Clarity-1, což je elektrooptická družice určená pro pozorování Země o celkové hmotnosti 530 kg. Její cílová dráha je velmi nízká a družice bude muset pomocí svých motorů snížit parametry dráhy na 320 km. Cílem společnosti je pomocí této družice dosáhnout rozlišení 10 cm v panchromatickém a 2 m v termálním infračerveném pásmu. Cíl je to velmi smělý. Takového rozlišení dosahují mnohem větší a komplexnější zařízení. Druhá družice od Satrec Initiative nese označení SpaceEye-T. Je to optická družice pro pozorování Země o hmotnosti přibližně 700 kg, která poskytuje panchromatické rozlišení 0,3 m a multispektrální rozlišení 1,2 m s šířkou záběru 14 km.

Další velkou družici zajistila společnost Muon Space a nese název FireSat0/MuSat-4. Zařízení o hmotnosti 130 kg nese infračervenou kameru pro detekci lesních požárů a dalších zdrojů intenzivního infračerveného záření na Zemi. Družice dále ponese navigační přístroj využívající GNSS (globální družicový polohový systém) a reflektometr společnosti Muon pro měření vlhkosti půdy, pokrytí ledem a rychlosti větru nad oceánem.

Zajímavá je i družice YAM-8 od společnosti Loft Orbital, která na palubě hostuje několik dalších užitečných zařízení, včetně hyperspektrální kamery od společnosti Wyvern. Pro samotnou družici je zásadní zejména první použití družicové sběrnice Longbow od společnosti Airbus společností Loft. Díky tomu nabízí zařízení větší výdrž, více energie k napájení, orientaci v prostoru a podobně.

DROID.002 je devadesátikilová družice určená pro sledování kosmického odpadu od společnosti Turion Space. Družice nese dvě kamery od společnosti HEO, včetně nového modelu Adler s dvojnásobnou velikostí apertury oproti kameře Holmes (letěla na DROID.001) a schopností zachytit až 100 snímků za sekundu. Cílem je zatím „jen“ detekce a vyhledávání odpadu na oběžné dráze. Další generace družic by měla být schopná aktivně tento odpad zachytávat a likvidovat.

Letěla také první družice Botswany, nazvaná BOTSAT-1. Jedná se o 3U CubeSat a postavila jej Botswanská mezinárodní univerzita vědy a technologií. Hlavním užitečným zařízením je kamera pro pozorování Země se středním rozlišením. Letěly také čtyři družice ICEYE vybavené radarem se syntetickou aperturou (SAR). Tyto čtyři nové se připojí ke třem desítkám exemplářů, které již na oběžné dráze jsou, přičemž od března 2024 jich bylo vypuštěno 13 v rámci čtyř dalších misí.

Španělská firma Startical si nechala vynést zařízení IOD-2, což je rozměrný 16U CubeSat, který bude demonstrovat užitečné zatížení ADS-B (letecká sledovací technologie) a VHF komunikace pro budoucí konstelaci určenou pro řízení letového provozu. Norská společnost Kongsberg zajistila družici ARVAKER 1, což je první ze tří malých družic v konstelaci N3X pro monitorování námořního provozu, s užitečným zatížením AIS (automatic identification systém). Společnost Sidus Space si nechala vypustit duržici LizzieSat-3 jen něco málo přes rok po předchozím exempláři LizzieSat. Mezi užitečné zatížení družice LizzieSat-3 patří příjem AIS, kamera pro pozorování Země a kamera HEO od nám už dobře známé společnosti Holmes, určená pro sledování objektů na oběžné dráze Země.

Společnosti Varda vyslala už třetí návratové pouzdro W-3/Pioneer-03. Jedná se tedy o třetí ze série kosmických návratových těles pro výzkum a výrobu léčiv a testování hypersonických návratů. Pozdro W2 společnosti Varda, vypuštěné v lednu na palubě mise Transporter-12, přistálo 28. února na australském testovacím polygonu Koonibba.

Společnost Spire měla na palubě sedm svých družic LEMUR 2. Dvě z nich budou mít zařízení pro optickou mezidružicovou komunikaci (OISL). Navazují tak na úspěšnou demonstraci této technologie s kosmickými aparáty vypuštěnými na Transporteru-8 v roce 2023. Dále jedna družice, vyvinutá ve spolupráci se společností Wingbits, bude zaměřena na zajištění komunikaci letadel. Družice Sentinel, ponese další užitečné zatížení, například sledovač hvězd pro přesné zaměřování a černobílou kameru pro snímkování Země s malým rozlišením. Snímky budou použity k testování softwarového algoritmu pro budoucí aplikace družicové obrany.

Tomorrow-S5 a S6, vyvinuté společností Tomorrow.io, jsou dva 6U CubeSaty s mikrovlnnými detektory pro měření atmosféry. Další dvojice těchto družic byla nedávno vypuštěna v rámci prosincové mise Bandwagon 2.

Mise NASA EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer) je trojice 6U CubeSatů, které budou měřit elektrojety, proudy v horních vrstvách atmosféry související s polární září. Družice se budou pohybovat v jedné linii za sebou, aby proletěly nad stejnou oblastí během 10 minut po sobě. Přístroje na družicích budou měřit mikrovlnné emise z kyslíku v ionosféře pod elektrojety a hledat Zeemanův jev, který způsobuje rozdělení detekovaných spektrálních čar.

Družice Uvsq-Sat NG je francouzský 6U CubeSat z laboratoře LATOMOS (Laboratoire Atmosphères, Observations Spatiales) a Mezinárodního družicového programu pro výzkum a vzdělávání (INSPIRE). Naváže na předchozí mise určené k měření radiačního prostředí Země a rovněž měří koncentraci atmosférických plynů. Mise HERMES Pathfinder, vedená Italskou kosmickou agenturou a Evropskou unií, se skládá ze šesti CubeSatů o velikosti 3U a nese detektory rentgenového a gama záření, které budou využity k detekci gama záblesků a dalších přechodných jevů v kosmickém prostoru. AeroCube-18 A a B je dvojice 6U CubeSatů od společnosti Aerospace Corp., které budou demonstrovat různé technologie, včetně hyperspektrální kamery, pokročilých solárních článků a nanotechnologického užitečného zatížení. Orbital Calibration 2b (OrCa2b) je zase 12U CubeSat od Georgia Tech a má na svém vnějším povrchu reflexní panely, které lze použít ke kalibraci pozemních optických senzorů a dalších experimentálních užitečných zatížení. Společnost MITRE Corporation zase stojí za 40 kg vážící družicí M-SEL/Cortez, která využívá sběrnici Astro Digital Corvus Micro. Družice bude testovat rádiovou komunikaci v několika frekvenčních pásmech pomocí anténní technologie FUSE (Frequency-scaled Ultrawide Spectrum Element). Firma Near Space Launch si nechala vynést RAPSat-1, který je zejména demonstrací konstrukce tenké družice složené ze tří plochých družic spojených pro start ve slotu 6U CubeSat deployeru, které se po startu rozdělí na tři samostatné družice.

Vlečná plachetnice Spinnaker 3 společnosti Aerospace je určená k urychlení deorbitace jiných družic a kosmického odpadu o hmotnosti až 400 kg. Zařízení je uloženo v krychli s délkou hrany 20 cm a má rozložit plachtu o ploše 18,8 m². Polská společnost Liftero si nechala vypustit RED5/OrbAstro TR-5, 6U CubeSat, který bude demonstrovat pohonný systém na bázi oxidu dusného s tahem 1N. Australská mise Buccaneer (BMM) je 6U CubeSat postavený společností Inovor for Defense Science Technology Group. Hlavním užitečným zatížením BMM je vysokofrekvenční (HF) přijímač s rozkládací anténou, která bude použita ke kalibraci sítě Jindalee Operational Radar Network. Sekundární užitečné zátěže zahrnují optické komunikační systémy a kameru s rozkládacím zrcadlem, které lze otáčet.

Francouzská firma U-Space měla na Transporteru 13 dva demonstrační 12U CubeSaty, SOAP a PANDORE, přičemž SOAP je první družice plně navržena, postavena a provozována zmíněnou společností. Izraelská kosmická agentura a Tel Avivská univerzita stojí za TEVEL2, skupinou devíti 1U CubeSatů postavených různými skupinami středoškolských studentů. Každá družice má radiační detektory a radioamatérské užitečné zatížení. Jedná se o pokračování dřívější mise TEVEL, která vypustila osm družic na Transporter-3. Jihokorejský JINJUSat-1B je 2U CubeSat s kamerou vyvinutou Korea Testing Laboratory a Gyeongsang National University. Původní družici JINJUSat-1 se nepodařilo vypustit na misi Transporter-9. Společnost D-Orbit vypustila zařízení ION SCV-017 Marvelous Mathias, což je další z jejich kosmických tahačů nesoucích hostovaný náklad a družice pro pozdější vypuštění. Hostované užitečné zatížení zahrnují ukázky pohonného systému pro Arkadia Space a GO-2 a ClusterGate1 DPhi Space, který ponese vlastní sadu hostovaných užitečných zatížení. Na družici také letí náklad pro Beyond Burials obsahující zpopelněné ostatky.

Vedle družic HERMES Pathfinder nese ION SCV-017 dvojici vypouštěcích zařízení PocketQube od firmy Alba Orbital, které obsahují pět družic. Jsou to Unicorn-2O/-2P/-2Q, což jsou další tři družice pro noční snímkovací konstelaci. HADES-ICM, 1,5P družici od AMSAT EA, Hydra Space a Interstellar Communication má amatérský rádiový FM opakovač. HADES-W nese demonstrační užitečné zatížení pro internet věcí.

Kosmický přehled týdne:

Přístroj od NASA pořídil první snímky zachycující oblaka prachu vzniklá interakcí spalin z motoru přistávajícího lunárního landeru a lunárním regolitem. Jedná se o klíčový údaj, protože v nadcházejících letech výrazně vzroste počet letů na Měsíc a tuto záležitost je důležité, co nejlépe pochopit. Přístroj Stereo Cameras for Lunar-Plume Surface Studies (SCALPSS) pořídil snímky během sestupu a úspěšného měkkého přistání lunárního landeru Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace na Měsíci v oblasti Mare Crisium dne 2. března. Níže je přiložené komprimované video s omezeným rozlišením obsahuje předběžnou sekvenci, kterou odborníci NASA sestavili ze čtyř kamer SCALPSS 1.1 s krátkou ohniskovou vzdáleností, které během sestupu a přistání zachycovaly fotografie rychlostí 8 snímků za sekundu. Sekvence s použitím přibližných údajů o výšce začíná zhruba 28 metrů nad povrchem. Snímky sestupu ukazují, že počátek interakce mezi spalinami motoru Blue Ghost a povrchem začíná zhruba ve výšce 15 metrů. Jak sestup pokračuje, interakce se stává stále silnější. Po přistání se trysky vypnou a prach se usadí. Přistávací modul se trochu vyrovná a měsíční terén pod ním a bezprostředně kolem něj je viditelný. „Ačkoli jsou data stále předběžná, zdá se, že více než 3000 snímků, které jsme zachytili, obsahuje přesně ten typ informací, v který jsme doufali, abychom lépe porozuměli interakci mezi motory a povrchem a naučili se, jak přesně modelovat jev na základě počtu, velikosti, tahu a konfigurace motorů,“ řekl Rob Maddock, projektový manažer SCALPSS. „Údaje jsou životně důležité pro snížení rizik při navrhování a provozu budoucích přistávacích modulů na Měsíci a také povrchové infrastruktury, která se může nacházet v blízkosti. Máme naprosto úžasný tým vědců a inženýrů a nemůžu být na každého z nich pyšnější.“

Čína oznámila, že je otevřena mezinárodní spolupráci na její připravované misi Tianwen-3, která si neklade za cíl nic menšího, než návrat vzorků z Marsu. Start by přitom měl proběhnout v roce 2028, návrat vzorků v roce 2030, což je velmi ambiciózní termín a pro případné zájemce o účast to taky nedává mnoho prostoru na přípravu svých přístrojů. Letový model zařízení by měl být dodán do roku 2027. Pro misi by měly stačit dva starty rakety CZ-5B. Měla by se totiž skládat ze sondy Lander-Ascender-Mars Orbiter Module a návratové sondy Earth Orbiter-Re-entry. Na rozdíl od mezinárodní mise MSR, budou vzorky zřejmě jen z místa přistání a jejich obsah dílem náhody. Nicméně se tím výrazně zjednoduší architektura. MSR musí řešit i dovoz již nyní odebíraných a pečlivě vybraných vzorků na místo přistání návratové části MSR.V současnosti nemá MSR ani jistý termín startu a v současné chvíli ani stanovisko NASA o tom, jak nakonec celá mise proběhne.

Přehled z Kosmonautixu:

V této části si shrneme kosmonautické dění, které bylo na webu Kosmonautix podchyceno pravidelně vydávanými články. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Tento týden byl ve znamení startu čtyřčlenné posádky mise Crew-10. Ještě v neděli jsme vás informovali o tom, že posádka dorazila na Floridu. Skoro padesát let putují sondy Voyager Sluneční soustavou a za její hranicí. Jejich stáří a úbytek energie je však neúprosný a tak bylo třeba vypnout další dva vědecké přístroje. Planetka Apophis se stane během svého průletu kolem Země vděčným vědeckým cílem. Evropská mise Ramses, která využívá řadu technologií ze sondy Hera s sebou pro průzkum Apophisu vezme i CubeSaty. Mise Artemis II se blíží a v budově VAB na Floridě se postupně schází všechny součástí sestavy. Pro raketu SLS nyní dorazil také druhý stupeň ICPS. Experti z technologického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském technologickém středisku ESTEC dokončili skládání sondy mise SMILE, které nyní začínají testy. Už třináctého března měl proběhnout start mise Crew-10, ale problémy s hydraulikou na rampě a další den problémy s počasím start nakonec odložily. Evropská sonda Hera prolétla kolem Marsu a poslala na Zemi sérii parádních snímků. Čtyři kamery SCALPSS 1.1 s krátkou ohniskovou vzdáleností, které během sestupu a přistání landeru Blue Ghost firmy Firefly pořizovaly fotky s frekvencí 8 snímků za sekundu, zaznamenaly přistání. Vido bylo představeno tento týden. Na druhý pokus úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon a posádkou mise Crew-10 na palubě. Let jsme sledovali Živě a česky. Poté, co experiment AWE dokončil svůj 3 000. oběh kolem Země na palubě Mezinárodní kosmické stanice, rozhodli se členové jeho výzkumného týmu zveřejnit první soubory vědeckých dat z této mise. V neděli ráno jsme pak Živě a česky sledovali připojení posádky mise Crew-10 k Mezinárodní kosmické stanici.

Snímek týdne:

Třináctého března ESA zveřejnila snímky, které při průletu kolem Marsu pořídila evropská sonda Hera, která letí k dvojplanetce Didymos / Dimorphos. Na snímcích je krom Marsu také marsovský měsíc Deimos.

Video týdne:

Lander Blue Ghost zachytil na Měsíci zatmění Slunce. Na rozdíl od toho, co známe u podobných jevů ze Země, kotouč, který Slunce zastínil, byl právě ten pozemský. Vizuálně velmi krásný jev byl zachycen již dříve (Surveyor-3 a Apollo 12).

Blue Ghost turns red! Our lander downlinked more imagery from the Moon captured around 2:30 am CDT during the totality of the solar eclipse last night. These images – rapidly captured by our top deck camera with different exposure settings – were stitched together in a quick… pic.twitter.com/BjKPXXhMLx

— Firefly Aerospace (@Firefly_Space) March 14, 2025

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://albedo.com/
https://loftorbital.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Gl9BAekXYAEwGgw?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/03/jinjusat1b-integration.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/03/spinnaker-integration-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/03/New_EZIE_STILL_3SATs-Custom.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/03/Transporter-13-annotated.jpg
https://cdn.prod.website-files.com/64529e978a785fb5da715f99/6668de1d350bd67655a9e576_Clarity%20Mockup-p-1600.jpeg
https://loftorbital.com/wp-content/uploads/yam-8-longbow-era-v3.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/480519396_1111454310785386_6332807944816821552_n.jpg?_nc_cat=107&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=gfGrOqJnAacQ7kNvgG6ZFVf&_nc_oc=Adh1J2W1tKqnqqNIIMnN3u3jHfy_SvBjrA27By7FwMPsN5Av32UGZSxrudpofq-RfR5_LDlXvC3pMM3IwuoD_Hon&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=LcB4hNcHqWMWILg8t7zvzQ&oh=00_AYHgc8H-zzEbtzroWXoiRdbxUqLDAR5lBJNHcNdensYseA&oe=67DBB518