Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy Marsu pořídila sonda MRO. Budeme se věnovat i dvěma očekávaným a zatím stále odkládaným startům. Prvním je New Glenn, který svůj premiérový start uskuteční možná v pondělí a druhým je samozřejmě Starship, kde se start posunul na středu. Zmíníme se také o ničivých požárech v Kalifornii a jejich vlivu na kosmonautiku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

MRO vyfotografovala InSight – kvůli vědě

Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nedávno pořídila snímky landeru InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy, and Heat Transport), který je již dva roky neaktivní na povrchu Marsu. Zařízení postupně přišlo o dostatečné dodávky energie a komunikace s ním byla přerušena již před dvěma lety. Proč fotit neaktivní lander? Nové snímky mohou prozradit, jak se pohybuje prach a písek v okolí landeru a poskytují planetárním vědcům více informací o klimatu a proměnách atmosféry Marsu. Navíc je to konkrétní místo na Marsu, které dobře známe a jeho sledování v čase poskytuje zajímavý soubor dat.

InSight přistál na Marsu v oblasti Elysium Planitia 26. listopadu 2018 po sedmiměsíční cestě sluneční soustavou. Po přistání byla zahájena mise, jejímž hlavním cílem bylo změřit marťanskou seismickou aktivitu, poskytnout přesné modely vnitřního přenosu tepla Marsu a pokusit se co nejpřesněji modelovat nitro planety. Po čtyřech letech měření a řadě zásadních objevů i problémů, se na solárních panelech InSight nahromadilo velké množství prachu, což mělo za následek nízkou úroveň dodávek energie a nakonec i konec mise.

Vzhledem ke stacionárnímu charakteru landeru InSight, bylo možné hodně přesně měřit množství prachu a sílu větru v dané lokalitě. Během života zařízení byl zaznamenán vznik mnoha menších prachových bouří, které postupně ukládaly prach na solárních panelech. Během mise využíval tým InSight kamery na landeru a také kameru HiRISE sondy MRO na oběžné dráze, která dokázala dát lokálním dějům širší charakter.

Vzhledem k tomu, že mise sondy InSight již skončila, nemohou týmy k odhadu množství prachu na slunečních panelech použít kamery landeru. Sonda MRO je však stále na oběžné dráze Marsu a pokračuje v pořizování snímků landeru, aby vědci mohli odhadovat množství prachu na něm a pochopit pohyb prachu v jeho okolí. „I když už o sondě InSight neslyšíme, stále nás učí o Marsu. Tím, že sledujeme, kolik prachu se na povrchu shromažďuje – a kolik ho naopak odnáší takzvaní prachoví čertíci -, se dozvídáme více o větru, koloběhu prachu a dalších procesech, které utvářejí tuto planetu,“ uvedla členka týmu InSight Ingrid Daubar z Brownovy univerzity na Rhode Islandu.

Prachoví ďáblíci jsou na Marsu poměrně častým jevem a byly pozorovány třeba všemi rovery. Některým z nich (Opportunity a Spirit) pomáhaly čistit během jejich jízdy panely a tím prodlužovat jejich životnost. Planetární vědci studují tato malá tornáda již desítky let, aby lépe připravili inženýry a vědce na budoucí mise na Rudou planetu. Marsovský prach je totiž velmi jemný a všudypřítomný. Teoreticky jsou jím ohroženy všechny složitější přístroje, které na Mars jednou vyšleme.

Snímky sondy InSight pořízené družicí MRO ukazují mnoho stop po prachových ďáblících v jejím bezprostředním okolí. Když byl InSight ještě aktivní, vědci identifikovali stopy prachových vírů na snímcích MRO a hledali shodu v datech z kamery InSight. Jejich pozorování odhalila, že tato malá prachová tornádka se nejčastěji vyskytují během marťanského léta, ale v zimě téměř úplně mizí.

Průběžné snímkování InSight pomocí MRO také umožnilo planetárním vědcům sledovat dopady malých kosmických těles na Mars. Zajímavé je, že marsovské krátery někdy „zmizí“, protože se v nich a kolem jejich okrajů postupně nahromadí prach. Pochopení rychlosti, s jakou prach způsobuje zanesení kráterů, umožňuje vědcům určit stáří kráteru nebo naopak dobu, kdy v dané oblasti došlo k dopadu meteoroidů. Vědci ke studiu mizení kráterů na Marsu využili také malé krátery vytvořené přistávacími motory landeru InSight. Po přistání byly stopy, které vytvořily spaliny unikající z motorů landeru tmavě hnědé, ale od té doby se postupně zbarvily do běžné červenohnědé rezavé barvy okolního terénu. O změnu barvy se postaral postupně se ukládající všudypřítomný prach. „Je to trochu hořkosladký pocit, když se teď dívám na InSight. Byla to úspěšná mise, která přinesla spoustu skvělých vědeckých poznatků. Samozřejmě by bylo hezké, kdyby pokračovala navždy, ale věděli jsme, že nám právě čistota solárních panelů jednou vystaví stopku,“ řekla Daubar.

Jak již bylo zmíněno, prachoví ďáblíci se občas prohánějí nad kosmickými vozítky a landery a čistí jejich povrch od marsovského prachu, který je pokrývá. Inženýři proto pokračovali v naslouchání rádiovým signálům ze sondy InSight v naději, že by prachový ďáblík náhodou vyčistil solární panely zařízení a umožní tak dobití jeho akumulátorů.

Bohužel během dvou let po misi nebyly z modulu zachyceny žádné nové signály a NASA nedávno oznámila, že týmy přestaly na konci roku 2024 poslouchat signály z landeru InSight. Tým sondy si proto alespoň vyžádal nedávné snímky z MRO jako poslední rozloučení s landerem, který nyní bude stát na povrchu Marsu jako pomník lidského výzkumu Marsu po mnoho dalších desetiletí.

Kosmický přehled týdne:

Na nedělní ráno se připravoval start rakety New Glenn, která má odstartovat vůbec poprvé. Bohužel však podmínky na moři jsou velmi špatné a nemohl by tak bezpečně proběhnout pokus o přistání prvního stupně. Start byl proto odložen na pondělí a startovní okno se otevírá v 7:00 SEČ.

Ničivé požáry v okolí Los Angeles ve Spojených státech se dotýkají také Laboratoře proudového pohonu (JPL), kde vzniká řada sond a družic, ale jsou zde také výzkumná pracoviště a kanceláře. Požáry se k areálu skutečně přiblížily, ale díky nasazení hasičů se podařilo areál uchránit. Nyní je v JPL omezena práce na minimum a v pondělí se do zaměstnání vrátí jen minimum pracovníků, většina bude pracovat z domova. I když došlo jen k mírnějšímu poškození větrem, zejména ovzduší je stále plné kouře. Bohužel však přibližně 150 zaměstnanců přišlo o své domovy. Zatím není znám časový dopad na připravované kosmické mise.

Zmíněné požáry jsou samozřejmě také pod drobnohledem různých družic, které buď přinášejí otřesné snímky ze zasažených lokalit, anebo pomáhají záchranným složkám s koordinací zásahů. Zapojila se i společnost SpaceX, jejíž družice Starlink pomáhají zajišťovat komunikaci v oblastech, kde byla zničena infrastruktura. Doposud bylo zničeno více než 10 000 staveb a došlo k plošnému poškození velkých částí města. Níže přikládáme některé srovnávací snímky, které většinou pořídily družice firmy Maxar.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě můžete očekávat přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali na tomto webu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali lunárním tématem. Jelikož lidská přítomnost na Měsíci bude mít trvalejší charakter, pustila se NASA do projektu, který má simulovat podmínky na jižním pólu Měsíce a připravit posádky na tamější specifické podmínky. Vyšel také obsáhlý rozhovor s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře o tom, proč je potřeba ISS řízeně zničit, jak to bude probíhat a proč není možné některé její části znovu použít. 8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkla jen 295 km nad povrchem Merkuru. V úterý vyšel další díl seriálu, který mapuje průběh sovětského pilotovaného programu Voschod. O pár dní později jsme se dočkali prvních fotografií ze šestého průletu BepiColombo kolem Merkuru, které jsou opravdu vydařené! Na živě vysílané telekonferenci NASA představila konkrétnější plány ohledně programu MSR, tedy návratu vzorků z planety Mars. Po telekonferenci jsme vydali rekapitulační článek, který shrnul aktuální plány. Následně jsme se tématu věnovali ještě jednou, když Michal Václavík přidal svůj osobní pohled na tyto plány. V dalším článku jsme se věnovali opět Měsíci. Tentokrát šlo o přístroji LEXI, který odstartuje na landeru Blue Ghost a jehož úkolem bude pořídit globální snímky magnetického pole Země. Další článek přinesl informace o dalším přístroji, který ponese tento lunární lander. Tentokrát jsme vám představili elektrodynamický prachový štít. První Živě a česky komentovaný přenos týdne sledoval start rakety Falcon 9, která vynášela další družice vojenské konstelace Starshield. Na Floridě mezitím probíhá sestavování motorů SRB pro raketu SLS, která se vydá na misi Artemis II, tedy první pilotovanou výpravu tohoto programu. Závěr týdne patřil přípravám na nedělní premiérový start rakety New Glenn společnosti Blue Origin. Bohužel však start neproběhl, kvůli nevhodným podmínkám v místě přistání.

Snímek týdne:

Jedenáctého ledna proběhl tankovací test (WDR) sestavy Super Heavy B14 a Starship S33. Další důležitý krok před plánovaným sedmým integrovaným letem tohoto systému. Při tomto letu bude poprvé použita Starship nové generace, která má celou řadu vylepšení. Start je nyní plánován na 15. ledna se startovním oknem, které se otevírá ve 23:00 SEČ.

Video týdne:

V pátek 10. ledna úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která vynesla další várku družic konstelace Starlink. To samotné by za zmínku snad ani nestálo, ale tentokrát byl překonán jeden rekord. Použitý první stupeň s číslem B1067 vzlétl už po dvacáté páté! A následně také úspěšně přistál. Jedná se tak o rekordní stupeň, který zvládl zatím nejvíce startů a přistání z raket Falcon 9.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Gg9HL7KXsAEjgyG?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2024/12/1-HiRISE_Spots_InSight_in_October_2024_kkZupmk.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2024/12/Screenshot-2024-12-22-at-4.55.03%E2%80%AFPM.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AYCbFLLWQTqawmS3z1rOi-vVXQCMFy0ZVb6qn7xw1cT1Tg&oe=6789530D