Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver – OWD, někteří dokonce i kvalifikace vyšší), mohli jsme přikročit rovnou k získání certifikace NBF-NBL SCUBA Guest Diver. Ta nás pak opravňuje k potápění v bazénu Neutral Buoyancy Facility (NBF) tady v evropském středisku astronautů v Německu, ale také v mnohem větším Neutral Buoyancy Lab (NBL) v Johnsonově vesmírném centru v Houstonu.

Týden 4

Pondělí 18. listopadu

Týden začal potápěčskou teorií, tedy zopakováním základních věcí z kurzu Open Water Diver, ale také seznámením s místními postupy, které jsou specifické pro NBF. Nechybělo ani povídání o tom, proč vzniklo zařízení NBF zde v Německu, proč je umístěné zrovna tam, kde je a jak se liší výcvik EVA (Extravehicular Activity), neboli výstupů do volného kosmického prostoru, u astronautů NASA, ESA a dalších agentur. Myšlenka vybudovat NBF vznikla již v době projektu evropského raketoplánu Hermes, který měl být vypouštěn na raketách Ariane, a pro který mělo letiště v Kolíně nad Rýnem sloužit jako přistávací plocha. V éře amerického programu Space Shuttle byl totiž Kolín jedním z evropských záložních letišť pro případ přerušení startu a nouzového přistání v režimu TAL (Transoceanic Abort Landing). V návaznosti na program Hermes tak bylo rozhodnuto, že i evropské středisko astronautů (EAC) bude umístěné zde – hned za plotem letiště Cologne. Protože se počítalo s prováděním EVA z Hermesu, vznikla myšlenka vybudovat v EAC také speciální bazén, který bude velký tak akorát, aby se do něj vešla replika budoucího evropského raketoplánu. Program Hermes nakonec v 90. letech bohužel skončil, ale EAC a bazén NBF zůstaly.

Po asi dvouhodinové teorii o potápění následoval test – úspěšně zvládnutý. Poté přišlo na řadu seznámení s potápěčskou výstrojí, tedy zkoušky jacketů, brýlí, ploutví, seznámení s lahvemi, s typy zde používaných regulátorů a s postupy na břehu okolo bazénu (tzv. „deck“).

Odpoledne bylo zaměřené na fyzickou přípravu. Proběhly dvě, celkem tříhodinové přednášky, o fyzioterapii a předcházení zdravotním problémům v kariéře astronauta, a o fyzické přípravě a kompenzačních cvičeních během pobytu na ISS.

Úterý 19. listopadu

Úterý začalo dvouhodinovým tréninkem v gymu. Rozehřátí, pak série cvičení na pohybovou koordinaci, skákání, poté kruhový trénink a nakonec patnáctiminutový strečink. Odpolední program byl dost individuální. Mě čekala preventivní dermatologická prohlídka, která je součástí každoroční zdravotní certifikace. Nicméně, dělá se v externím zařízení a v separátním termínu (proto proběhla až teď). Poté přišlo na řadu sezení s lékařem kosmické medicíny (tzv. Flight Surgeonem), který se stará o to, abychom byli po lékařské stránce připraveni na kosmický let. Sezení bylo velice užitečné, protože se prošly výsledky lékařských prohlídek – vstupní i těch pravidelných, a v případě potřeby se stanovila doporučení pro další prevenci. Zároveň jsem měl možnost se seznámit i s průběhem předletových zdravotních kontrol a karantény, která začíná zpravidla 14 dní před plánovaným startem.

Středa 20. listopadu

Třetí den čtvrtého týdne začal trochu netradičně – školením o sociálních mediích a sítích. Vzhledem k tomu, že se jedná o stále častěji používaný komunikační nástroj, je nutné se v rámci celkového tréninku zaměřeného na komunikaci a média, seznámit i s ním. Školení vedli odborníci ESA, kteří se starají o digitální komunikaci celé organizace.

Odpoledne bylo ale opět věnováno potápění. Tentokrát prvnímu ponoru v bazénu, který zároveň sloužil jako dovednostní test pro získání certifikace NBF-NBL SCUBA Guest Diver. Vzhledem ke kapacitě bazénu a počtu podpůrných potápěčů a instruktorů, děláme přezkoušení jen maximálně dva z nás během jednoho dne. Dnes tedy byla řada na mně a kolegyni z Německa. Před samotným ponorem jsme absolvovali zběžnou zdravotní kontrolu u místního lékaře, který je vždy při potápění součástí podpůrného týmu. Poté následoval podrobný briefing o průběhu ponoru, převlečení do neoprenů a sestavení výstroje. Pak se už mohlo jít do vody. Samotný ponor sestával z řady dovedností, které byly vždy demonstrovány instruktorským týmem, a poté jsme měli danou dovednost předvést my. Vzhledem k tomu, že všechno šlo bez problémů, byl i čas na pár společných fotek pod vodou. Po vynoření následovala krátká bezpečnostní přestávka na hladině, poté sprcha, debriefing a zhruba po hodině od konce ponoru jsme mohli jít domů.

Čtvrtek 21. listopadu

Čtvrtek byl v podobném duchu jako předchozí den. Dopoledne pokračování školení o sociálních médiích a odpoledne plánované cvičení v gymu. Vzhledem k tomu, že jsem měl již hotovou SCUBA certifikaci z předchozího dne, mohl jsem absolvovat další ponor v NBF a připojit se tak k certifikačnímu ponoru svých dvou kolegů. Vzhledem k tomu, že mi to přišlo užitečnější než jít cvičit do gymu (což můžu jít kdykoliv jindy), dal jsem přednost potápění.

Pátek 22. listopadu

Týden jsme zakončili opět školením o sociálních médiích. Tentokrát praktickými aktivitami o celkové délce asi šest hodin. Přestože tato problematika není úplně tím, co si člověk představí, když se řekne výcvik astronautů, je jasné, že komunikace s veřejností je důležitou součástí celého kosmického programu a sociální média jsou dnes jedním z nejpoužívanějších komunikačních kanálů. A školení bylo nejen velmi dobře připravené, ale přišlo mi i docela užitečné…

Vzhledem k tomu, že všechno šlo bez problémů, byl i čas na pár společných fotek pod vodou.

Nechybělo seznámení s potápěčskou výstrojí, tedy zkoušky jacketů, brýlí, ploutví, seznámení s lahvemi, s typy zde používaných regulátorů a s postupy na břehu okolo bazénu (tzv. „deck“).

Nechybělo seznámení s potápěčskou výstrojí, tedy zkoušky jacketů, brýlí, ploutví, seznámení s lahvemi, s typy zde používaných regulátorů a s postupy na břehu okolo bazénu (tzv. „deck“).

Příprava na výcvik potápění.