Stalo se již milou tradicí, že studentský tým CTU Space Research z Českého vysokého učení technického pořádá takzvaný FlyOUT. Na této akci představuje veřejnosti i médiím svou raketu, se kterou o několik týdnů později zamíří na nejprestižnější celoevropskou studentskou soutěž EuRoC (European Rocketry Challenge). Letošní FlyOUT se konal 14. září dopoledne v hlavním sále pražského planetária. Studenti ČVUT na něm představili suborbitální raketu Andromeda II, se kterou by chtěli v říjnu uspět na soutěži v Portugalsku. Kromě soutěžní rakety se pochlubili také dalšími projekty, na kterých pracují a které by mohli v budoucnu využít v praxi.

Tým CTU Space Research bude s raketou Andromeda II soutěžit v kategorii H3. Vítězem tohoto klání se stane tým, jehož raketa se nejvíce přiblíží předem stanovené třikilometrové výšce. Andromeda II měří na výšku 3,98 metru a její průměr dosahuje 161 mm. V prázdném stavu váží 24,6 kg, pojme 6,3 kg pohonných látek a vynese dvoukilogramový náklad. Standardní výška nejvyššího bodu dráhy, tzv. apogea, činí 3 200 metrů. Raketa však svůj let průběžně monitoruje a v případě potřeby dokáže přibrzdit, aby cílovou výšku příliš „nepřestřelila“. K tomu jí slouží výsuvné aerodynamické brzdy, jejichž ovládání má na starost palubní počítač.

Andromeda II, jak již dvojka v názvu naznačuje, vychází z loňské rakety Andromeda. Řada systémů má jednodušší a kvalitnější konstrukci. Patří mezi ně třeba motorová sekce nebo výše zmíněné brzdicí klapky. Novinkami jsou pak například bezdrátové napájení či použití rychlospojek. Jiné systémy byly naopak převzaty jen s minimálními změnami či zcela beze změn. Patří mezi ně především srdce raket Andromeda – hybridní raketový motor Perseus. Jeho palivem je tuhý plast ABS, zatímco okysličovadlem je kapalný oxid dusný alias rajský plyn. Přívod okysličovadla do spalovací komory zajišťuje systém ventilů a tlakovací médium, kterým je dusík stlačený na 300 barů. Motor Perseus vyvíjí tah 3 kN a pracuje po dobu 3 sekund. Zbytek vzestupné fáze letu už raketa absolvuje setrvačností, přičemž apogea dosáhne 26 sekund po vzletu. Poté uvolní stabilizační padák, po němž se otevře i hlavní padák, který zajistí bezpečné přistání. Motor Perseus i hlavní palubní počítač Cimrman PX4 jsou dílem členů týmu CTU Space Research.

Nová raketa se dočkala také slavnostního křtu, k němuž byli v roli křtitelů přizváni bývalí vedoucí týmu. Kdo by čekal, že se křtilo šampaňským či jinou kapalinou, byl by asi překvapen. Křest proběhl pomocí písku odebraného na bývalé vojenské raketové základně v Bratronicích, kde členové týmu CTU Space Research provádějí zkoušky svých raketových motorů. Letošní EuRoC se uskuteční v říjnu a kromě výpravy přibližně 30 vysokoškoláků z ČVUT na něj zamíří dalších 25 týmů z celé Evropy. Andromeda II má na palubě nést technologický demonstrátor experimentu METRO, o kterém naši čtenáři už určitě něco slyšeli. Tento experiment zaměřený na pěstování mikrořas v kosmickém prostoru patří mezi 13 experimentů, které s sebou na ISS vezme Aleš Svoboda v rámci české národní mise. Během relativně krátkého suborbitálního letu pochopitelně nepůjde nasbírat vědecká data, která by nahradila výsledky experimentu na ISS. Půjde však o test kriticky důležitých součástek v prostředí snížené gravitace.

Studenti však již uvažují o řadě dalších vylepšení, která by v budoucnu mohli uvést do praxe. Své rakety zatím pohánějí konstrukčně jednoduššími a spolehlivými motory na tuhé pohonné látky či hybridními raketovými motory. Letos však dokázali jako první v ČR otestovat vlastní raketový motor na kapalné pohonné látky. U Andromedy II stále zůstávají věrní hybridnímu pohonu. Kapalinový motor ale chtějí dále vyvíjet a třeba v budoucnu najde uplatnění. Pracují také na mechanismu pro oddělování nákladu, který by mohli využít, až jejich raketa dosáhne oběžné dráhy a bude potřeba uvolnit vynášené družice. Ano, jsou to smělé cíle, ale tým CTU Space Research si takto silná slova může dovolit. Vznikl sice až v roce 2021, ale rychle se rozrostl a dnes má přes 60 členů z různých studijních oborů. Každý z nich se podle svého zaměření zapojuje do jedné ze tří technických sekcí – konstrukce, pohonu a elektroniky s palubními systémy. Při dosahování vysokých cílů se mohou opřít také o podporu akademických pracovníků a průmyslových partnerů.

V domácí soutěži Czech Rocket Challenge tým několikrát obsadil přední příčky. Jako první český tým se také dostal na mezinárodní EuRoC, ze kterého si již dvakrát odvezl pomyslný bronz – nejprve v roce 2023 s raketou Illustria na tuhé pohonné látky a poté v roce 2025 s Andromedou. Jak studenti na FlyOUTu připomněli, všechny jejich lety budou živě vysílány na internetu. Nezapomeňte se tedy dívat a držet jim palce.

Zdroje informací:
Tisková zpráva CTU Space Research
FlyOUT2026

Zdroje obrázků:
Foto: Dušan Majer