sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na tuhle zprávu jsme čekali od chvíle, kdy se Aleš Svoboda na podzim 2022 dostal do záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury. Připravovali jsme se na to, ale pořád jsme museli zachovávat nadhled a objektivitu kruté reality – Aleš neměl svůj kosmický let vůbec jistý. Mnoho lidí muselo za poslední roky přiložit ruku k dílu, aby se včera (8. června) sjeli do pražského planetária vrcholní představitelé české vlády i několik astronautů, aby několika stovkám novinářů i hostů z kosmického oboru oznámili, že Evropská kosmická agentura podepsala s americkou společností Vast dohodu o realizaci české orbitální mise, která bude součástí první komerční astronautické mise společnosti Vast k Mezinárodní kosmické stanici. Česká republika tak učinila zásadní krok směrem k historicky první pilotované výpravě samostatné České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici.
Dnes, 8. června 2026 by mělo na tiskové konferenci v pražském planetáriu Planetum za účasti čelních představitelů vlády ČR, Velvyslanectví USA v Praze, astronautů a partnerů dojít k odhalení zásadního milníku v programu České cesty do vesmíru. Mezi zúčastněnými bude předseda vlády Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr obrany Jaromír Zůna nebo ministr školství a tělovýchovy Robert Plaga. Z řad astronautů by se měl zúčastnit Andrew Feustel, Andreas Mogensen a Vladimír Remek. Účastnit by se měl i kandidát na dalšího českého astronauta Aleš Svoboda.
Do České republiky už příští týden dorazí jedinečná populárně-vzdělávací atrakce zaměřená na studenty i další zájemce o kosmonautiku z řad veřejnosti. SpaceBuzz, tahač s 18 metrů dlouhou zjednodušenou maketou rakety, má svou první zastávku naplánovanou na 18. května v Brně na Moravském náměstí, kde se chystá i rozsáhlý doprovodný program. Zájemcům z bran bude SpaceBuzz k dispozici i o den později, 19. května, ale už bez doprovodného programu. Následně se celá atrakce přesune do Znojma (20. května), Hodonína (21. května), Ždánic (22. května) a Slavkova u Brna (23. května), kde se chystá víkendová akce pro veřejnost. Další týden bude následovat severní Morava – Krnov (25. května), kde proběhne také tisková konference, Bruntál (26. května), Havířov (27. května), Nový Jičín (28. května), Dolní Vítkovice (29.–30. května), kde bude k dispozici školní program + velká veřejná akce, Dětský den. Těšit se ale mohou i zájemci v Plzeňském kraji (1.–2. června v Plzni pro veřejnost + školy, velká veřejná akce a tisková konference 1. června, dál Tachov (3. června), Přeštice (4. června), Domažlice (5. června) a Klatovy (6. června) – víkendová akce pro veřejnost), či Středočeském kraji (Praha bude v období 7.–10. června, kdy proběhne velká veřejná akce + tisková
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na bezpečnost a jednoho z mála opravdu „fyzických“ tréninků, který simuluje omezení práce ve skafandru.
Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie, meteorologie a atmosférických věd, doplněný o další kontakt s rolí EUROCOM. V pondělí jsme začali evolucí Země a vulkanismem. Nešlo o klasickou „školní“ geologii, ale o souvislosti, které mají reálný dopad na kosmické operace a pozorování Země z oběžné dráhy. Odpoledne navázala tektonika a topografie, tedy jak číst strukturu povrchu planety a chápat, co se vlastně se Zemí děje a co vidíme z orbity. Součástí dne byl i úvod do role EUROCOM, což je spojovací článek mezi posádkou a řídicím střediskem Col-CC, které řídí činnost evropského modulu Columbus. Komunikace je tady přesně definovaná, stručná a bez velkého prostoru pro improvizaci. Přestože řídící středisko Col-CC je poblíž Mnichova, konzole EUROCOM se nachází v EAC v Kolíně nad Rýnem a je s Mnichovem spojena optickým kabelem. Úterý bylo věnované vnitřní struktuře Země a magnetickému poli. Seismologie a struktura planetárního nitra dávají kontext pro pochopení magnetického pole, které má přímý vliv na radiační prostředí na nízké oběžné dráze. Témata
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi. Program byl tentokrát méně fragmentovaný a více „učebnový”.
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu
Národní mise České republiky na ISS je zase o drobný krůček blíže. Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky a člen oddílu rezervních kosmonautů Evropské kosmické agentury ESA totiž zahajuje třetí (závěrečnou) fázi svého základního výcviku. Stejně jako ve dvou předešlých fázích to ani tentokrát nebude nic snadného. Na Aleše čeká 187 hodin programu, který je rozložen do dvou měsíců a důraz bude kladen především na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze. Jde tedy o další krok na cestě k tomu, aby se občan České republiky vydal na Mezinárodní kosmickou stanici. Dá se předpokládat, že i v této fázi Aleš Svoboda využije své schopnosti z kariéry bojového pilota, ve které je zvyklý pracovat v extrémních podmínkách a rozhodovat se pod tlakem. . Jde o cenné propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi. „Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici je příležitostí pro rozvoj moderních technologií a bezpečnostních schopností. Jsem rád, že se na ní může podílet právě armádní pilot Aleš Svoboda, jehož zkušenosti z vojenského letectví jsou pro astronautský výcvik velmi
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
