V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je HALO zpátky v integračním stanovišti, v pozadí jsou válcové segmenty pro evropsko-japonský modul Lunar I-Hab. K modulu HALO budou nyní zřejmě připojeny obě jeho protilehlé koncové stěny. Přeprava modulu z výrobního závodu Thales Alenia Space do závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, sklouzla na začátek roku 2025. V Gilbertu bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Artemis 3
Už na září 2026 plánuje NASA misi Artemis 3, při níž by lunární lander Starship měl přistát s dvoučlennou posádkou v jižní polární oblasti Měsíce. Termín je však silně nereálný a odklad je na spadnutí.
NASA zúžila počet potenciálních oblastí poblíž jižního pólu Měsíce pro přistání Starship z třinácti na devět. V každé oblasti je několik potenciálních míst, v nichž by Starship mohla přistát. Tým pro výběr míst spolupracoval při identifikaci oblastí s vědeckými a průmyslovými partnery. Oblasti byly posouzeny z hlediska vědecké hodnoty a dostupnosti při misi.
U jižního pólu Měsíce je zcela odlišné prostředí oproti místům, v nichž astronauti přistávali během misí Apollo. Oblasti u jižního pólu nabízejí přístup k některým z nejstarších terénů na Měsíci, stejně jako k trvale zastíněným oblastem, které mohou obsahovat vodu a jiné sloučeniny.
Faktory v procesu výběru zahrnovaly vědecký potenciál oblasti, dostupnost startovního okna, vhodnost terénu, komunikační možnosti se Zemí a světelné podmínky. Geologický tým vyhodnotil oblasti přistání z hlediska jejich geologických charakteristik. Vybrané oblasti budou nadále zkoumány a hodnoceny z hlediska vědeckého přínosu a technických možností přistání.
Zdroj: https://i0.wp.com/
Výběr konkrétních míst v oblastech bude záviset na cílovém datu startu, na němž závisí také konkrétní letová trajektorie a světelné podmíny na povrchu.
Zajímavostí je, že oblast, která v minulosti přitáhla velkou pozornost, Connecting Ridge sousedící s kráterem Shackleton, vypadla z původního seznamu. Na seznamu už nejsou ani blízké oblasti Connecting Ridge Extension a Peak Near Shackleton. Tato oblast byla mezitím vybrána pro přistání čínské sondy Chang’e 7, která sem má zamířit v roce 2026. K jižnímu pólu má v roce 2028 směřovat i Chang’e 8.
Na základně Starbase pokračují přípravy další lodi Starship, využitelné pro misi Artemis 3. Na 18. listopad 2024 je plánován let IFT-6, při kterém se společnost SpaceX pokusí o restart motoru Raptor. Smyslem zážehu je demonstrovat klíčovou schopnost deorbitačního zážehu, požadovanou pro první orbitální let Starship. Ten by mohl přijít na řadu při sedmé testovací misi.
Na březen 2025 připravuje SpaceX zahájení kampaně demonstračního přečerpávání kryogenních pohonných látek mezi dvěma Starship na oběžné dráze Země. Kampaň má být zahájena vynesením cílové Starship po startu ze Starbase. Dlouhodobější kosmický let cílové Starship má poskytnout data pro charakterizaci některých parametrů jejích schopností.
Zdroj: https://spaceflightnow.com
Po několika týdnech má být ze Starbase vynesena pronásledovací Starship, z níž má být palivo přečerpáno do cílové Starship. Hlavním cílem testu bude ověření, jaké množství paliva lze přečerpat a jaké množství se vypaří. Na základě výsledků testu plánují NASA a SpaceX provést v létě 2025 podrobný přezkum CDR.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Pro vynesení čtyřčlenné posádky na oběžnou dráhu Měsíce v rámci mise Artemis 3 je připravována loď Orion a její nosná raketa SLS Block 1. Zatímco ochrannou vrstvu materiálu Avcoat na tepelném štítu Orionu bude nutné opravit nebo vyměnit, výroba dílů pro centrální stupeň rakety SLS není kauzou s tepelným štítem Orionu ovlivněna.
Nádrž na kapalný vodík je připravena v buňce N budovy 131 v Michoud Assembly Facility na automatizovanou aplikaci vnější stříkané pěnové izolace. Při zahájení postřiku byl však zjištěn problém s nástroji, které aplikaci provádějí. Aplikační rychlost sprejového postřiku je koordinována s rychlostí otáčení nádrže v rotačním zařízení RATT. A zde byl zjištěn nesoulad. Pracovníci dodavatelské firmy se ihned pustili do opravy nástrojů. Po opravě bude nástřik pěny obnoven.
Výrobní proces nádrže na kapalný kyslík je oproti vodíkové nádrži několik měsíců pozadu. V nádrži byla dokončena instalace vnitřních přepážek z perforovaných plechů a 11. října byla nádrž vložena do čisticí buňky E v budově 110. V buňce byl vnitřek nádrže umytý, aby uvnitř nezůstaly žádné nečistoty. Po odstranění nečistot bude přístup dovnitř nádrže pouze v čistých prostorách.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Dalším krokem ve výrobě nádrže je instalace letových senzorů v budově 103. Poté bude nádrž přesunuta do buňky P v budově 131 k provedení robotického nástřiku základovou barvou. Nakonec bude v buňce N budovy 131 na vnější povrch nádrže aplikována vrstva tepelně izolační pěny.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Pokrok byl zaznamenán i v přípravě motorové sekce v budově SSPF v Kennedyho vesmírném středisku. Technici dokončili 30. října přišroubování jejího spodního dílu. Dokončena je také instalace čtyř plošin pro řízení vektoru tahu a pěti heliových lahví COPV pro pneumatický systém.
Další činností je svařování trubek přívodních potrubí a integrace kabelových svazků mezi oběma díly. Na vnějším povrchu motorové sekce se bude také pokračovat v lepení korkové ochranné vrstvy. Ta bude nakonec natřena bílou barvou.
Artemis 4
Při misi Artemis 4 má být k počáteční Gateway dopraven kromě Orionu s posádkou i mezinárodní obytný modul Lunar I-Hab.
V rámci vývoje horního stupně EUS pro nosnou raketu SLS Block 1B, která je přiřazena k této misi, byl ve svařovacím zařízení VAC v Michoud Assembly Facility svařen neletový ověřovací exemplář vodíkové nádrže tohoto nového horního stupně. Exemplář však nemusel být svařen celý. Pro ověření strukturální integrity svarů se skládal pouze z přední kupole a jednoho válcového dílu. Svařený exemplář byl vyjmut ze svářečky a v říjnu už byl VAC k dispozici pro svařování dílů pro centrální stupeň, přiřazený k misi Artemis 4.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Na listopad je ve VAC plánováno přivařit na konstrukci předního lemu pro centrální stupeň horní a spodní prstenec. V prosinci má následovat zahájení svařování vodíkové nádrže. Po jejím dokončení je plánováno, že na jaře 2025 bude svařena i kyslíková nádrž pro centrální stupeň.
Intertank je stále ve svém konstrukčním montážním přípravku v budově 103. Na prosinec je plánován jeho přesun do buňky G v budově 114 pro nanesení vnější pěnové izolace.
Motorová sekce byla 5. září přepravena člunem Pegasus z továrny MAF do Kennedyho vesmírného střediska. Protože v budově SSPF nebylo v té době volné místo, byla motorová sekce dočasně uskladněna v hlavní chodbě montážní haly VAB. Mezitím byla v SSPF spojena motorová sekce pro Artemis 3 se svým spodním dílem. Díky tomu se v budově uvolnilo místo a 15. října sem byla přesunuta motorová sekce pro Artemis 4. Nyní se pokračuje v jejím vybavování vnitřními systémy.
Na odstavné ploše v blízkosti montážní haly VAB v Kennedyho vesmírném středisku probíhá na podporu startu rakety SLS Block 1B montáž mobilní vypouštěcí plošiny ML-2. Na základně plošiny byla v říjnu sestavena podpěra pro věž. S použitím dvou jeřábů týmy postupně zvedaly jednotlivé strany podpěry a umisťovaly je na základnu. Konstrukční montáž podpěry byla zahájena 20. října a dokončena 25. října. Týmy se tak přiblížily k dalšímu velkému milníku – k manipulaci a připojení prvního modulu věže. K tomu by podle Bechtelu mělo dojít do konce letošního roku.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Po startu předchozí mise Artemis 3 bude pro podporu integrace nosné rakety SLS Block 1B v montážní hale VAB nutné překonfigurovat stávající přístupové plošiny a nainstalovat nové plošiny. NASA v současné době plánuje mezi misemi Artemis 3 a Artemis 4 dvouletou pauzu.
Artemis 5
Na pozadí rozpočtových problémů a vysoké ceny jednotlivých misí Artemis se odehrává určitá aktivita ve prospěch mise Artemis 5.
Zdroj: https://tas-static.thalesaleniaspace.com
Zástupci ESA a Thales Alenia Space podepsali 14. října dodatek ke smlouvě, kterým se zvýšila hodnota kontraktu na výrobu modulu Lunar View o 164 milionů EUR. Dodatek smluvně zajišťuje zvětšení velikosti Lunar View, o kterém jsme psali již před dvěma roky. Podle ESA bylo zvětšení modulu umožněno rozhodnutím NASA vynést Lunar View spolu s lodí Orion nosnou raketou SLS Block 1B, která umožňuje dopravit ke Gateway těžší modul, než dříve plánovaná komerční nosná raketa.
Na základě smlouvy SPEC (Stages Production and Evolution Contract) a jejích dodatků Boeing dokončil a dodal dva centrální stupně pro rakety SLS, vyrábí centrální stupně pro Artemis 3 a Artemis 4 a obstarává materiály pro výrobu pátého centrálního stupně.
NASA původně plánovala uzavřít v letošním roce komerční smlouvu EPOC (Exploration Production and Operations Contract) se společností Deep Space Transport (což je společný podnik Boeingu a Northrop Grummanu) na výrobu a provoz nosných raket SLS pro Artemis 5 až Artemis 9. To se však nestalo. Zatímco je situace s EPOC v limbu, NASA v říjnu 2024 uzavřela s Boeingem další dodatek ke smlouvě SPEC. Tentokrát však nebyl dodatek sjednán na celou výrobu a dodání centrálního stupně.
Na základě dodatku má Boeing zahájit v prvním čtvrtletí 2025 v Michoud Assembly Facility z nakoupených panelů svařování válcové struktury motorové sekce a šroubování intertanku pro pátý centrální stupeň. Panely pro oba díly už byly dodány do MAF. S přístupem IDIQ, což je zkratka pro dodávku neurčitého množství, NASA může (a nemusí) objednávat další výrobní práce na stupni. Případný rozsah a cena práce by byly v objednávkách sjednávány průběžně.
V MAF by touto dobou už mohlo být dokončeno svařování kabiny Orionu pro Artemis 5. V červenci 2024 zbývalo provést poslední dva svary z celkem sedmi. Je tedy otázkou času, kdy NASA zveřejní fotografie kabiny.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/2024/11/core-stage-facility-expansion/
https://spaceflightnow.com/
https://x.com/
https://www.thalesaleniaspace.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ga_zr8yXkAAGyuf?format=jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/artemis-iii-landing-region-candidates.jpg
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2024/10/iac24-axiomsuit.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/11/20241101_Starship_prop_transfer_small.jpeg
https://images-assets.nasa.gov/…BLDG131-107~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/MAF_20241011_CS3_Lox2CellE10/MAF_20241011_CS3_Lox2CellE10~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20241030-PH-GEB020001/KSC-20241030-PH-GEB020001~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20241030-PH-GEB020029/KSC-20241030-PH-GEB020029~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GavpXb9WoAEOGZr?format=jpg
https://tas-static.thalesaleniaspace.com/…/esprit-module-on-the-gateway-copyright-thales-alenia-space_e.briot_.jpg
Možná to místy trochu drhne, ale pořád to jede a hlavně správným směrem. A tedy pořád bezva čtení!
Zajímavé čtení to nepochybně je, jenom kdyby ještě zvedli tempo výroby aspoň na úroveň „ne zcela chromého šneka“. SpaceX se chystá v dohledné době vyrábět jednu obrovitou, meziplanetárního letu schopnou Starship za tři dny (radši jsem to napsal slovy, aby bylo jasné, že nejde o překlep), zatímco s maličkýmu plechovkami Gateway, neschopnými vlastního pohybu, se výrobci patlají roky. To porovnání produktivity je jedním slovem otřesné.
Jednak vám zjevně uniklo, že vývoj Starship taky trvá roky. Gateway se vyrábí v jediném exempláři. Pokud by se měla vyrábět sériově, tak výroba linky pro první kus bude trvat roky, stejně jako v případě Starship, a pak se může rozjet výroba ve velkém.
A za druhé – máte v tom komentáři dvě otřepaná klišé: „se chystá“ a „v dohledné době“.
Dobře, uznávám ta klišé, byť bych mohl namítnout, že vývojové tempo SpaceX je dost velké, aby slovní spojení „v dohledné době“ neznělo tak úplně mimo mísu. Uznávám i tu otázku sériovosti výroby, ale to klíčové, za čím si stojím, jsou ty plechovky bez vlastního pohonu. Na Starship není až tak komplikovaný ten hermetizovaný obytný prostor v pilotované verzi, i když samozřejmě technické podrobnosti podpory života apod. se budou muset řešit stejně jako u Gateway. A už vůbec není problém tentýž objem Starship pro vynesení nákladu, tím hlavním problémem je, jak celý ten obrovský objem a hmotnost dostat do vesmíru, tedy otázka pohonu. Přesto od první prezentace tehdy ještě ITS do prvního startu SHS uběhlo jen necelých sedm let. Letos už se létá docela svižně a příští rok se plánuje 25 startů.
Gateway byla poprvé představena necelý rok po ITS. Ta její první část sdružená kolem modulu HALO je mnohem menší než Starship a kamkoliv doletět není schopná, musí ji tam dovléct „remorkér“ FH. Ale ještě ani zdaleka není hotová a na aktuálních fotkách v článku se ukazují jednotlivé části v polotovarové podobě. Kdy se dokončí a sestaví dohromady, to je zatím otázka. V článku se roztomile konstatuje, že připravenost k vynesení „je odhadována“ na konec roku 2027. No, když je odhadována, tak bych pro jistotu ještě rok nebo dva přisadil, ale i kdyby ne, je 10 let vývoje a výroby opravdu adekvátní doba? Pro jednu jedinou věc? Páni, od startu prvního Exploreru do obletu Měsíce Apollem 8 to NASA trvalo taky 10 let, a nezdá se mi, že by Gateway byla tomu ekvivaletní počin.
To klíčové na plechovce bez vlastního pohonu je především zajištění životních podmínek a ochrany astronautů po dobu mnohaletého provozu, v prostředí, v němž člověk zatím nestrávil v kuse ani dva týdny.
Zatím v podstatě prázdná plechovka s vlastním pohonem létá na transatmosférickou dráhu, nic nevynesla ani na LEO, a i když v příštím roce velmi pravděpodobně vynese, pořád to bude vývojový prototyp, sem tam nějaká Starship selže a nikoho to moc nebude trápit. Gateway selhat nesmí.
Jestli je něco roztomilé, tak především vaše snaha srovnávat dvě absolutně nesrovnatelné věci.
Zajímalo by mne, čím se liší plechovka jako součást ISS (co do zajištění životních podmínek mnohaletým provozem spolehlivě odzkoušená, takže stačí provést její replikaci) od plechovky na NRHO? Mnohaletá ochrana astronautů na Gateway je, pokud vím, nesmysl, protože pobyty tam mají být jen krátkodové, časově sdílené s pobytem druhé části posádky hypotetických Artemid na povrchu Měsíce.
Jinak zajímavé je, že jste se vůbec nevyjádřil k podstatě mého sdělení, tedy srovnání rychlosti vývoje před 60 lety a dnes. Za deset let 1958-1968 od čtrnáctikilového Exploreru 1 přes Mercury, Gemini, Rangery, Surveyory a Lunar Orbitery až k lunárnímu Apollu. A teď za tu samo dobu jedna Gateway na oběžné dráze kolem Měsíce.
Slovy Járy Cimrmana: A není to málo, Antone Pavloviči?
To by mě třeba zajímalo taky, protože srovnávání modulů Gateway s moduly ISS dává rozhodně větší smysl, než srovnávání Gateway se Starship.
(Btw. např. modul Destiny se vypouštěl 6 let po zahájení stavby, modul Harmony 10 let. U modulu Columbus uplynulo od Preliminary Design Review do vypuštění 20 let).
„Podstata“ vašeho nového sdělení spočívá v tom, že srovnáváte mnoho paralelně běžících projektů (např., vývoj programu Apollo začal ještě před programem Gemini, ve stejné době začal i program Ranger, Surveyor probíhal taky paralelně s Apollem) s projektem jediným (Gateway) a ignorujete ostatní věci, které se v souvislosti s Měsícem dějí nebo vyvíjejí.
A které to jsou?
Extra-extra-extrapředražená SLS, sestavená do značné míry z náhradních dílů po raketoplánech, která měla právě kvůli tomu být (a není) levná aspoň relativně, když už ne absolutně?
Anebo Orion, u kterého někdo, obrazně řečeno, vynalézal kolo (to vespod, sloužící jako tepelný štít), a vynalezl ho blbě, když přitom stačilo oprásknout přes půl století starou technologii štítu z velitelských modulů Apoll?
Mimochodem, Orion se vyvíjí od roku 2006, stejně jako SLS, pokud budu brát v potaz její předchozí iteraci Ares 5 v rámci Constellation. Její aktuální podoba pak má rok narození 2011, což je otřesné, zvlášť když uvážíme, že má být i v té nejsilnější verzi pořád ještě slabší než ten Ares.
Katastrofa? To je podle mne až příliš slabý výraz.
Jinak pokud jde o ty paralelně běžící projekty, o kterých jsem se zmiňoval v předchozím příspěvku, všechny ve své podstatě směřovaly k pilotovanému letu na Měsíc, vyhlášenému Kennedym, a představovaly jeho průběžné vývojové etapy, a proto jsem je uvedl – na rozdíl od všemožných telekomunikačních, meteorolologických, geografických, vojenských a já nevím jakých dalších družic, o sondách k jiným planetám ani nemluvě. Ty ležely zcela mimo Kennedyho program, a proto jsem o nich nenapsal ani slovo.
Naopak, Orion využívá technologii ochranného materiálu Avcoat z velitelských modulů lodí Apollo. Při rozhodování, jestli využít novější technologii PICA, vyhrál názor, že se použije to, co fungovalo u Apolla.
Problém byl v tom, že tepelný štít Orionu pro letový test EFT-1 v prosinci 2014 byl monolitický, stejně jako u Apolla. Ovšem s průměrem 5 metrů oproti průměru 3,9 metru u Apolla má tepelný štít Orionu o 65 % větší povrch pokrytý Avcoatem (S = π . r²). Z tohoto důvodu ještě před startem EFT-1 Avcoat vykazoval tendenci praskat. Ukázalo se, že monolitický štít byl vhodný pro Apollo, ale ne pro větší Orion. Praskliny v tepelném štítu pro EFT-1 byly opraveny a letový test, při němž Orion vstoupil do atmosféry rychlostí 8,9 km/s, byl úspěšný.
Problém s praskáním však znepokojoval NASA do té míry, že pro další mise bylo rozhodnuto o tepelném štítu s 186 přilepenými bloky Avcoatu. Návrat velkého segmentového tepelného štítu z Avcoatu při misi Artemis I do atmosféry rychlostí téměř 11,2 km/s ukázal další problém – odtrhávání kusů Avcoatu z bloků.
Moc děkuju, o použití té monolitické „Apollo technologie“ jsem vůbec nevěděl, začal jsem tomu věnovat pozornost teprve až co se prokázaly problémy se segmentovým štítem po návratu od Měsíce. Jenom jestli se vás můžu jako experta zeptat – je vůbec možné, aby za těchto okolností mohl být ten štít Orionu opakovaně použitelný, nebo se bude muset po každém přistání vyměňovat?
Je to samozřejmě problém i destiček u Starship, které za letu občas odpadávají, jenže pod nimi je přece jenom upevněná ještě jedna ablativní vrstva a navíc ocel pod ní, když by bylo nejhůř, vydrží o hodně víc než materiál Orionu.
Na rozdíl od opakovaně použitelných dlaždic tepelné ochrany je Avcoat jednorázový, ablativní, navržený tak, aby se při návratu během průletu atmosférou odtavoval. Avcoat se nanáší na titanovou kostru a plášť z uhlíkových vláken, které jsou taky jednorázové. Poletová fotografie tepelného štítu z mise EFT-1 zevnitř:
Ještě doplním, že návratová rychlost od Měsíce je asi o 40 % vyšší než z nízké oběžné dráhy. Tepelný štít lodí Apollo a Orion byl během sestupu v důsledku tření o atmosféru vystaven teplotám přibližně 2750 °C, tepelný štít raketoplánu a Crew Dragonu maximálně 1600 – 1650 °C.
To je jasné, úniková rychlost je odmocnina ze dvou krát rychlost orbitální a energie je přímo úměrná druhé mocnině rychlosti, takže při návratu od Měsíce je dvojnásobná oproti návratu z LEO.
Děkuji za informace o orionovém štítu.
Ohledně připravenosti PPE a HALO k vynesení jde o odhad NASA z prosince 2023, vypočtený v úrovni pravděpodobnosti 70 %. Od té doby však vznikla další rizika z důvodu 1) růstu společné nadváhy obou modulů na 1,3 tuny nad hmotnostní limit a 2) zpoždění v datu dodání solárně elektrických motorů AEPS pro PPE. Úřad GAO už doporučil, aby NASA provedla aktualizaci odhadu data startu.
„Remorkér FH“ má spojené moduly PPE a HALO dopravit pouze na sub-GTO oběžnou dráhu Země. Přelet k Měsíci a přechod na dráhu NRHO má zajistit PPE.
Máte pravdu a děkuji za opravu, dopustil jsem se poněkud zkratkovitého vyjádření.
„Zajímavostí je, že oblast, která v minulosti přitáhla velkou pozornost, Connecting Ridge sousedící s kráterem Shackleton, vypadla z původního seznamu.“
Takže For All Mankind definitivně padá, fakt žijeme na špatný časový ose. ¯\_(ツ)_/¯
Je to škoda, ten seriál je fajn a těšil jsem se, že některé scény uvidím stát se skutečností. Kdo ví, třeba v jiných kráterech také najdou vodu
Mozna se stanou skutecnosti pro generaci Alfa, generace Husakovych deti bude rada ,kdyz se dozije slapoty na Mesici a Gateway, pokud se vubec dostane na drahu kolem Mesice.
Tempo je hlemyzdi, kdyz se vezme v potaz i vyvoj Orionu, ktereho vydlabli z Aresu, tak se s tim vsim lopoti uz 20 let. Strasne
Ak tá oblasť láka Číňanov, možno sú to nejaké zákulisné dohody? My vám pustíme toto, vy nám hento.
Tak tomuhle se neříká „zákulisní dohody“, ale „konspirační terorie“ ;-D
A ne, nic takového neexistuje.
Udivuje ma oblasť Slater plain. Ak dobre rozumiem mapám, jediná je na odvrátenej strane. Aj keď len kúsok od hraničnej línie: stred de Gerlache – južný pól – Amundsen (veľký kráter napravo). Zrejme je komunikácia so Zemou z nejakej vyvýšeniny možná, ale aj tak by ostatné kritériá museli riadne zabrať.
Rotační osa Měsíce není přesně kolmá na jeho oběžnou rovinu okolo Země – rozdíl dělá asi 6,7°. Z toho důvodu vykonává Měsíc tzv. libraci v šířce – zdánlivě je k Zemi lehce přikloněn jižním nebo severním pólem. Toto kývání má amplitudu právě těch 6,7°, což na povrchu Měsíce představuje asi 200 km. Takže v závislosti na konkrétním období mohou různé oblasti v blízkosti pólu být čistě geometricky přivrácené k Zemi nebo od ní odvrácené, bez ohledu na to, v jakém směru od pólu se reálně nacházejí.
Další věc je ta, že u Měsíce díky jeho malému poloměru stačí i poměrně nevelká vyvýšenina k tomu, aby byl reálný horizont už poměrně výrazně pod tím teoretickým – geometrickým, takže Země na žádné z těch lokalit nemusí nikdy zapadnout.
..prosim, ako to je momentalne s planom na znovupouzitie Orionov? V clanku sa spomina zvaranie Orionu pre A5; to znamena 1-5 su vsetko nove?
Všechny kabiny Orionů pro Artemis 1 až Artemis 5 jsou nové. Smlouva OPOC, kterou NASA uzavřela se společností Lockheed Martin, předpokládá opětovné použití kabin z misí Artemis 3, 4 a 5 pro mise 6, 7 a 8 podle přiloženého obrázku. Bylo dohodnuto, že další vývoj by závisel na stavu kabin. Buď by se tyto tři kabiny používaly dál (pro mise 9, 10 a 11 a pak pro mise 12, 13 a 14), nebo by pro mise 9, 10 a 11 byly vyrobeny nové kabiny, které by pak byly znovupoužity pro mise 12, 13 a 14.
A toto je plán opakovaného použití interiérových komponent v lodích Orion do mise Artemis 14 (avionika, systémy podpory života, systémy pro posádku):
Kabina Orionu pro Artemis 5 je tedy poslední aktuálně vyráběnou. Fotografie její horní části je v tomto PDF souboru (z dubna 2024) na straně 14, nazvané Artemis V Progress:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2016/05/public-nac-heo-koerner-april-2024.pdf
Fotografie střední a spodní části z července 2024 je v tomto videu od času 18:03. Od času 18:27 je grafika s díly Orionu a jednotlivými svary. V červenci tedy zbývaly svary č. 6 a 7, kterými se tyto tři části spojí.
https://www.youtube.com/watch?v=0q72AK7CpvI&t=1078s
Dakujem pekne, pan Hosek za vycerpavajucu odpoved.. podporujete moju lenivost si to vyhladat :)..
som zvedany ako to pojde so znovupouzitelnostou.. ak program pojde cez A5, by som tipoval ze pre A9-11 budu vyrabat nove koli mnozstvu lesson-learned a udrzaniu zamestnanosti na vyrobnych linkach..
Rádo se stalo. 🙂
To jsem zvědavý, jak s plány NASA zamává DOGE pod Muskovým vedením. Odhaduji, že už výběr nového administrátora NASA bude pod jeho vlivem a pokud budou chtít opravdu šetřit, tak zaříznutí SLS je první na seznamu. Další by byl druhý přistávací lander (od Blue Origin) a třetí loď Orion. Dál by program Artemis pokračoval s loděmi StarShip, se kterými by astronauti i startovali ze Země. Jak to vidíte vy?
Zpráva DOGE s úspornými doporučeními má být vydána do července 2026. Je tedy otázkou, jestli vůbec bude mít nějaký vliv na rozpočet NASA na fiskální rok 2026. A v roce 2026 už má být centrální stupeň SLS pro Artemis III ve VAB ve vertikální poloze. Segmenty boosterů pro Artemis III jsou už teď naplněny palivem a uskladněny, vyrobený ICPS už je v CCAFS. Jakákoli myšlenka na alternativní vynesení Orionu při misi Artemis III na NRHO tedy vyvolává otázky:
1) Přineslo by to v té době vůbec nějaké úspory?
2) Bylo by to uskutečnitelné dřív, než s SLS?