Již po pětisté devadesáté deváté je pro vás k nedělnímu obědu přichystán přehled kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral popis symbolické upomínkové desky, která poletí na sondě Europa Clipper a obsahuje mnoho zajímavých detailů a možná i jména mnoha z vás. V dalších tématech se podíváme na odklad první japonské komerční rakety, úspěšně WDR sestavy Super Heavy Starship, či na přípravy odletu posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Europa Clipper ponese vzkaz v lahvi

Podobně jako měly sondy Pioneer a Voyager své desky se vzkazy mimozemským civilizacím, rozhodla se NASA dát symbolický upomínkový předmět i na připravovanou misi Europa Clipper. Ta ponese také desku, byť tvarem i symboly dost odlišnou. Nová deska obsahuje několik symbolických poselství, zvukové nahrávky i jména více jak dvou a půl milionu lidí z celého světa, kteří se rozhodli své jméno poslat k měsíci Europa. Sonda se má na svou cestu vypravit již v říjnu letošního roku. Europa je navíc měsíc, který prakticky jistě pod svým ledovým povrchem skrývá oceán tekuté vody a je tak možným místem pro existenci života. Voda je tak jedním z hlavních námětů této pamětní desky.

Tato deska má přibližný tvar trojúhelníku s oblými rohy a rozměry 18 × 28 cm. Je vyrobena z tantalu a potištěné jsou obě strany. Na straně směřující do volného prostoru jsou vyobrazeny umělecké prvky ukazující spojitost společného tématu Země a Europy – ať už jde o vodu samotnou, či zájem o toto těleso. Druhá strana obsahuje grafické znázornění zvukových záznamů, ve kterých je zaznamenáno slovo voda vyslovené ve 103 jazycích celého světa. Poslechnout si je můžete zde. Jestli hledáte záznam v češtině, tak ten tam bohužel není. Zato si můžete poslechnout, jak se slovo voda řekne v polštině, jazycích amerických indiánských národů, turecky či slovensky. Slovenština by zde mohla nahradit češtinu, jelikož se voda řekne stejně jako česky. Uprostřed těchto grafických záznamů zvuku je znak vody v americkém znakovém jazyce.

Jádrem artefaktu (lícová strana) je rytina rukopisu básně laureátky americké poezie Ady Limón nazvaná „In Praise of Mystery: Báseň pro Europu“ a také křemíkový mikročip, na který bylo vytištěno více než 2,6 milionu jmen zaslaných veřejností. Mikročip bude ústředním prvkem ilustrace – stal se z něj symbol lahve uprostřed joviánské soustavy měsíců – což je odkaz na kampaň NASA „Vzkaz v láhvi“, v rámci které agentura vyzývala veřejnost, aby posílala svá jména spolu do projektu této mise. Na uvedeném odkazu si můžete také přečíst anglický originál zmíněné básně. „Obsah a design desky na Europa Clipperu plave mezi mnoha významy,“ řekla Lori Glaze, ředitelka oddělení planetárních věd v ústředí NASA ve Washingtonu. „Deska v sobě spojuje to nejlepší, co může lidstvo v celém vesmíru nabídnout – vědu, technologie, vzdělání, umění a matematiku. Poselství o spojení prostřednictvím vody, která je nezbytná pro všechny formy života, jak je známe, dokonale ilustruje vazbu Země na tento tajemný oceánský svět, který se vydáváme prozkoumat.“

V roce 2030, po cestě dlouhé 2,6 miliardy kilometrů, začne Europa Clipper obíhat kolem Jupiteru a uskuteční 49 blízkých průletů kolem Europy. Cílem je zjistit, zda se pod ledovým příkrovem Europy nenachází život. K tomu účelu bude na palubě výkonná sada vědeckých přístrojů shromažďující údaje o podpovrchovém oceánu, ledové kůře, řídké atmosféře a okolním kosmickém prostředí. Elektronika těchto přístrojů je umístěna v masivním kovovém trezoru, který je navržen tak, aby přístroje chránil před silným zářením okolo Jupiteru. Pamětní deska symbolicky zapečetí vstup do trezoru.

To hezky souvisí s dalším symbolem na desce. Protože hledání podmínek vhodných pro život je pro misi stěžejní, je na desce vyryta Drakeova rovnice – na straně obrácené dovnitř. Astronom Frank Drake vypracoval tuto matematickou formulaci v roce 1961. Jedná se o teoretický výpočet, který má vést k výsledku, který určuje počet komunikace schopných mimozemských civilizací existujících ve stejném okamžiku. Většina proměnných v rovnici je však neznámá a tak slouží spíše jako popularizačně teoretický symbol, jehož proměnné se mohou měnit dle aktuálně známých informací.

Kromě toho bude umělecké dílo na straně desky obrácené dovnitř obsahovat odkaz na rádiové frekvence považované za pravděpodobně vhodné pro mezihvězdnou komunikaci, což symbolizuje, jak lidstvo využívá toto rádiové pásmo k naslouchání zprávám z kosmu. Tyto konkrétní frekvence odpovídají rádiovým vlnám, které ve vesmíru vyzařují složky vody, a astronomové je nazývají „vodní díra“. Na desce jsou znázorněny jako čáry rádiového záření.

Na závěr je na desce vyobrazen portrét jednoho ze zakladatelů planetární vědy Rona Greeleyho, jehož počáteční úsilí o vývoj mise na Europu před dvěma desetiletími položilo základ pro projekt Europa Clipper.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu měla odstartovat raketa KAIROS japonské komerční společnosti Space One, která se mohla stát první japonskou komerční kosmickou firmou, která uskutečnila start kosmického nosiče. Raketa KAIROS (Kii-based Advanced & Instant Rocket System) je čtyřstupňová nosná raketa se třemi stupni na pevné palivo a čtvrtým horním stupněm, který využívá kapalné palivo. Raketa je vysoká 18 metrů, široká necelých 1,5 metru a váží 23 000 kilogramů. Má být schopna vynést 250 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu Země ve výšce 500 kilometrů se sklonem 33 stupňů k rovníku, nebo vynést 150 kg vážící náklad na sluneční synchronní polární dráhu ve výšce 500 kilometrů se sklonem 97 stupňů. Jedná se tedy o nosič podobné kategorie jako raketa Electron a firma se soustředí na vynášení malých družic. Starty budou probíhat z nově vybudovaného kosmodromu Kii. Start KAIROS byl odložen na 13. března a důvody odkladu souvisely s narušením uzavřeného prostoru lodí.

Probíhají poslední přípravy na odlet posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. 11. března v 16:05 SEČ by se od ISS měla odpojit loď Dragon 2 Endurance a po 198 dnech by se tak tato posádka měla vydat na cestu zpět na Zemi. Velitelkou je americká astronautka Jasmin Moghbeli, pilotem astronaut ESA, Dán Andreas Mogensen, letovým specialistou astronaut JAXA Satoshi Furukawa a druhým letovým specialistou Rus Konstantin Borisov. Na Zemi by pak loď měla přistát 12. března v cca 10:35 SEČ.

Přehled z Kosmoanutixu:

Řadu kosmonautických témat jsme již v týdnu probrali v rámci článků, které vyšly na tomto webu. V této rubrice si je proto shrneme. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme na ně. Začali jsme vydáním nového dílu pořadu Vesmírná technika, který se v současnosti věnuje záchranným systémům pilotovaných kosmických lodí. V pondělí vyšel velký souhrnný článek, který představil dění kolem vývoje systému Super Heavy Starship. Hlavním tématem bylo to, že FAA ukončila vyšetřování nehody při druhém integrovaném letu. Hned na dva Živě a česky komentované přenosy jsme vás zvali na začátku týdne. Sledovali jsme start Falconu 9 s misí Transporter-10, ale také přílet pilotované kosmické lodi Dragon 2 k ISS. Netradiční článek vyšel v úterý, kdy jste se mohli dočíst o recenzi na zajímavé ubytování blízko Boca Chica. V rámci vyhodnocování první mise Artemis I řeší v současnosti NASA problémy s konstrukcí vstupního poklopu lodi Orion. Problémy by neměly ohrozit misi Artemis II. Až se astronauti vrátí na povrch Měsíce, očekáváme, že vyfotografují velké množství kvalitních fotek. Značkou, která zaštítí vývoj lunárního fotoaparátu, bude Nikon. Očekávaný první americký velký autonomní rover pro Měsíc s názvem VIPER má již nainstalované všechny vědecké přístroje. Americká sonda Juno změřila produkci kyslíku na měsíci Europa a snížila hodnoty předchozích měření. Evropská sonda Hera, která se má vypravit zkoumat měsíček Dimorphos, do kterého narazila sonda DART, podstupuje nyní vakuové testy. Nejzajímavější data vznikají vždy, když jeden objekt sleduje více sond vybavených různými přístroji a kombinují tak svá měření. Jedna taková ukázková spolupráce proběhla při výzkumu Slunce. Očekávaná evropská mise Proba-3, která bude vyžadovat přesný tandemový let dvou družic, prošla testem přesného zaměření laseru. O tom, jak se pozorují černé díry a co přinesla poslední pozorování, byl sobotní astrofyzikální článek.  Po letech vývoje a důkladné testovací kampani mohla nová družice EarthCARE opustit německý Mnichov a je na cestě do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, odkud jí čeká start na raketě Falcon 9.

Snímek týdne:

Čtvrtého března došlo na základně Boca Chica k plnému testu WDR (Wet Dress Rehearsal) sestavy Super Heavy B10 a Starship S28. Jde o kompletní simulaci předstartovních činností, která má ověřit všechny kroky, které se uskuteční před startem. Test byl plně úspěšný, navíc se podařilo celou sestavu natankovat za zhruba 45 minut, což je výrazné urychlení, které je možné díky velké úpravě tankovací farmy kosmodromu. Níže přiložené fotografie pochází z tohoto testu. SpaceX posléze určilo datum startu na 14. března. Cílem třetího integračního letu má být transatmosférická dráha a pokus o přečerpáváním látek mezi nádržemi Starship. Úřad pro letectví FAA však zatím nevydal povolení.

Video týdne:

Deset nových astronautů NASA úspěšně dokončilo výcvik. Po dvou letech se 23. skupina amerických astronautů rozrostla o 4 ženy a 6 mužů, kteří tak symbolicky získali stříbrný odznáček. Zlatý dostanou po svém prvním letu. Video je představuje v odlehčené atmosféře.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://europa.nasa.gov/
https://europa.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.spacevoyaging.com/wp-content/uploads/2024/02/IMG1.jpg.webp
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/03/1-pia26062vault-plate.jpg?resize=2000,1499
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/03/e1-pia26063.audio-waveform-side-new.jpg?resize=2000,1499
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65F0F15B
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65F1E3AA