V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do 11,8 metru dlouhé komory Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“

Na přiložené fotografii je vidět, že Hera je ve vakuové komoře uložena ve speciální termální schránce. Jejích šest měděných stěn může být zahřáto až na 100°C, nebo kapalným dusíkem cirkulujícím v trubičkách ochlazeno na -190°C, přičemž teplota každé stěny může být řízena nezávisle na ostatních. Jakmile byly hlavní dveře vakuové komory Phenix z nerezové oceli uzavřeny, byl z vnitřního prostoru odčerpán vzduch, což trvalo 20 hodin. Tlak uvnitř komory tak klesl jen na miliardtinu vnějšího atmosférického tlaku. Díky tomu může tým expertů z ESA i hlavního výrobce sondy, firmy OHB, přistoupit ke zkouškám tepelného chování sondy podle toho, jak se bude měnit teplota jejího okolí.

Ve vesmíru je možné, aby sonda najednou čelila žáru i mrazu – stačí, aby jedna část sondy byla na přímém slunečním svitu a druhá ve stínu. Jelikož ve vesmíru není atmosféra, chybí tu médium pro přenos tepla vedením nebo prouděním, které by sondu ochladilo. Experti proto pracují s izolačními vrstvami a radiátory, aby tělo sondy pracovalo v pečlivě stanoveném teplotním rozmezí. Obecně se dá říct, že elektronika (stejně jako její lidští tvůrci) funguje nejlépe za pokojové teploty. „Už máme podrobné modely tepelného chování sondy a tyto teplené zkoušky celé sondy nám umožní srovnat tyto modely s realitou,“ popisuje Heli Greus, manažerka mise Hera pro bezpečnost a dodává: „Na sondu a do jejího okolí bylo umístěno více než 400 teplotních senzorů, které nám dají přesné údaje o tom, co se děje. Test má dohled 24/7 pro případ, že by se stalo něco nečekaného. Sonda nyní prochází sérií chladných a horkých fází, které odpovídají její misi, což nám umožní otestovat teplotní limity každé specifické palubní jednotky.“

Mise Hera je evropským příspěvkem k mezinárodnímu experimentu planetární obrany. Poté, co americká mise DART v roce 2022 zasáhla planetku Dimorphos, čímž změnila její oběžnou dráhu a vytvořila desítky tisíc kilometrů dlouhý proud úlomků, se Hera vypraví k zasažené planetce, aby zde zblízka provedla průzkum kráteru po nárazu sondy DART. Evropská mise také změří hmotnost planetky Dimorphos a její složení. Zaměří se i na větší planetku Didymos, kolem které Dimorphos obíhá. Hera by měla odstartovat v říjnu letošního roku.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Hera_asteroid_mission_vs._absolutely_nothing.jpg
https://www.esa.int/…/22247285-1-eng-GB/After_the_crash_comes_Hera.jpg