Nedělní poledne je již tradičně chvílí, kdy si připomeneme nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Falcon Heavy, návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce, změny v nákladu druhého letu Vulcanu či první a velmi zajímavá analýza vzorků z Bennu. To jsou témata, která utvářela kosmonautiku v minulých dnech. My se navíc v hlavním tématu podíváme na rozpad ruské družice Resurs P1, která se nachází na nízké oběžné dráze. Těšit se můžete i na další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rozpad ruské družice zahnal posádku ISS do lodí

Pokud dojde na nízké oběžné dráze k rozpadu družice, bývá to samozřejmě v hledáčku nejen médií, ale hlavně odborníků. Právě na LEO obíhá ISS a mnoho cenných zařízení. V nadpisu zmíněná ruská družice nese název Resurs P1 a o problémech jsme se dozvěděli 26. června, kdy také pravděpodobně došlo k samotnému rozpadu. Zpočátku vytvořila více než 100 sledovatelných úlomků a v důsledku toho byl posádce Mezinárodní vesmírné stanice dán příkaz ukrýt se do svých pilotovaných lodí. A to i přesto, že se ruská družice nachází na slunečně synchronní oběžné dráze, tedy dráze s odlišným sklonem.

„Družici Resurs P1 potkala 26. června kolem 18. hodiny nějaká událost, která vyústila ve vytvoření mraku trosek.“ Uvedlo americké velitelství pro kosmický prostor (USSPACECOM) ve svém prohlášení z 27. června. Prohlášení neuvedlo žádnou možnou příčinu této události. „USSPACECOM nezaznamenal žádné bezprostřední hrozby a pokračuje v rutinním vyhodnocování zaměřeném na podporu bezpečnosti dané kosmické oblasti,“ bylo uvedeno.

Zároveň společnost Leo Labs, která monitoruje nízkou oběžnou dráhu Země pomocí globální sítě radarů, informovala o této události na sociálních sítích a to 27. června ve 3:31 SELČ a odhadla čas rozpadu na dobu mezi 15:05 a 02:51 SELČ v noci z 26. na 27. června. Mluvčí společnosti Leo Labs 27. června uvedl, že společnost nyní sleduje již nejméně 180 objektů z této události, přičemž toto číslo se může zvýšit. Mluvčí dodal, že je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné určit, co bylo příčinou rozpadu.

V důsledku této události se posádka ISS dočasně ukryla v kosmických lodích připojených ke stanici. „Zhruba ve 02:45 SELČ ve čtvrtek 27. června dala NASA posádkám na palubě kosmické stanice pokyn, aby se jako standardní preventivní opatření ukryli ve svých kosmických lodích poté, co byla agentura informována o rozpadu družice v podobné výšce, kde obíhá stanice,“ uvedla NASA v prohlášení. Řídicí středisko mise dalo posádce pokyn k opuštění lodí asi o hodinu později.

Resurs P1 je nefunkční ruská družice pro pozorování Země o startovní hmotnosti asi 6 000 kilogramů. Zařízení bylo vypuštěno v roce 2013 na sluneční synchronní dráhu a koncem roku 2021 bylo vyřazeno z provozu. Dráha družice se od té doby postupně snižovala. V době incidentu se její výška pohybovala přibližně 355 kilometrů nad Zemí. Díky tomu zbytek družice a oblak trosek do konce roku vstoupí do atmosféry a shoří.

Co způsobilo rozpad družice, není zatím jasné. Aktuálně se však nejvíce diskutuje, že se družice rozpadla sama, protože nebyla na konci své mise řádně pasivována. Pasivace spočívá v odstranění zdrojů energie, odpojení od solárních panelů, vybití akumulátorů a odtlakování nádrží. Tyto kroky jsou dnes činěny díky zkušenostem z dřívějších rozpadů družic, kde nejčastější příčinou rozpadu je právě akumulátor, či zbytkový tlak v nádržích.

Družice však mohla být také zasažena nesledovaným úlomkem. Objevily se také spekulace, že sonda byla zasažena ruskou protidružicovou zbraní (ASAT) při testu podobném tomu z listopadu 2021, kdy přímý zásah ASAT zasáhl Cosmos 1408 a vytvořil téměř 1 800 kusů sledovaných trosek. Tato teze je však značně nepravděpodobná. Neexistuje žádné prohlášení ruského ministerstva obrany o takovém testu, který by byl pravděpodobně pozorován i americkými prostředky. Rusko navíc v době rozpadu Resurs P1 nepodalo žádné omezení vzdušného prostoru spojené s potenciálním místem startu protidružicové střely.

Kosmický přehled týdne:

Vzorky z Bennu skrývaly velké překvapení. Loni přivezla sonda OSIRIS-REx vzorky odebrané na planetce Bennu a nyní vědci zveřejnili první analýzy. Ty naznačují, že Bennu je oddělený kus raného většího světa, který měl na svém povrchu tekutou vodu. Zmíněná studie zmiňuje, že ve vzorcích byl nalezen fosforečnan hořečnato-sodný, který je důkazem, že planetka se mohla oddělit od malého, prastarého, primitivního oceánského světa. Obecně tak byly nalezeny prvky, které se vyskytují třeba ve středomořských hřbetech. Není to poprvé, co jsme na planetce nalezli fosforečnany. Podobné látky byly nalezeny ve vzorku z planetky Ryugu dodaném japonskou misí Hayabusa2 v roce 2020. Nicméně fosforečnan hořečnato-sodný detekovaný ve vzorku Bennu vyniká svou čistotou a velikostí jeho zrn, což je bezprecedentní. Potvrzuje se tak prvotní očekávání mise, kdy navrácené vzorky měly poodhalit pohled na ranou sluneční soustavu. A to se skutečně stalo. Ostatně vzorky dokazují, že neprošly žádnou zásadní geologickou proměnou. Nejsou to tedy přeměnné horniny, ale zachovávají si stav a složení z doby vzniku naší soustavy. Uhlík, draslík, fosforečnany  a další nalezené prvky na planetce navíc představují základní látky, ze kterých může vznikat život. Další podrobnější studie mohou přinést další překvapivé informace.

Odlet lodi Starliner byl opět posunut, ale tentokrát na neurčito. První pilotovaná výprava této lodi se tak dále prodlužuje. NASA a Boeing momentálně pracují na testovací kampani pohonného systému. Nestandardní chování některých svazků trysek bylo sice již testováno na oběžné dráze, ale není možné získat zcela přesné výsledky kvůli chybějícím citlivějším senzorům a čidlům. Proto se odborníci dohodli na sérii zkušebních zážehu přímo v testovacím pozemním středisku White Sands. Na tiskové konferenci zaznělo, že nový termín návratu nebude stanoven, dokud nebudou tyto testy dokončeny. Zároveň však NASA i Boeing zdůraznily, že loď je plně funkční a v případě nouzové situace bude bez problému sloužit k rychlému návratu posádky zpět na Zemi. Agentura a firma pouze chtějí plně pochopit anomálie, které doprovází pohonný systém. Sunita Williams a Barry Willmore se zatím podílejí na chodu stanice a provádí vědecké experimenty.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě si připomeneme všechny články, které na tomto webu vyšly v uplynulém týdnu. Pomůže vám to tak získat kompletní přehled o kosmonautických tématech uplynulých dní. Nejdříve jsme si obrazem připomněli úspěšné zkušební přistání vyvíjeného indického raketoplánu RLV. V pondělí jsme zveřejnili výzvu brněnského planetária na vývoj a představení experimentů pro jimi připravovaný CubeSat. Připravovaná vylepšená verze rakety SLS prošla některými úpravami, které jsme vám ukázali v dalším článku. V úterý vás čekal další pohled na další položku nákladu prvního letu Araine 6. Tentokrát jsme se věnovali misi 3Cat-4, která představuje malý CubeSat s velkými úkoly. Také jsme vás zvali na červnovou Kosmoschůzku. Živě a česky jsme sledovali první letošní start Falconu Heavy, který vynášel družici pro NOAA. Na Zemi úspěšně přistály první vzorky z odvrácené strany Měsíce. Čínská mise Chang’e-6 tak úspěšně splnila svůj primární úkol. Krátce na to jsme sledovali vyjmutí kontejneru se vzorky z návratového pouzdra. Podívali jsme se také na šest adaptérů pro pilotované mise rakety SLS. Společnost ULA provedla změny v připravovaném druhém startu rakety Vulcan. Nepoletí tak malý raketoplán Dream Chaser, ale hmotnostní maketa a doprovodný náklad. Důvodem je protahování dokončování zmíněného raketoplánu. Další překvapivou zprávou bylo oznámení o tom, že o deorbitaci Mezinárodní kosmické stanice na konci její životnosti obstará SpaceX. V pátek jsme pro vás připravili tradiční Pokec s Kosmonautixem. V sobotu jsme se zase podívali na 6000 objevených exoplanet! Brzy ráno v sobotu pak proběhl úspěšný start rakety Falcon 9, která vynášela družice vojenské konstelace Starshield. A na závěr týdne jsme se podívali na start čínské rakety CZ-7A, která vynesla telekomunikační družici.

Snímek týdne:

Čínští odborníci vyndávají kontejner se vzorky z odvrácené strany Měsíce, které v tomto týdnu úspěšně na Zemi doručila mise Chang’e6. Jedná se o mimořádný úspěch, protože z odvrácené strany Měsíce doposud žádné vzorky dovezeny nebyly. Už první pohled na vzorky navíc naznačuje, že se může jednat o cenný materiál, protože dle odborníků mají jinou hustotu i zrnitost, než doposud zkoumané vzorky. Později bylo oznámeno, že tato mise dovezla na Zemi 1 935,3 gramů vzorků.

Video týdne:

Falcon Heavy uskutečnit v úterý svůj desátý let, při kterém byla úspěšně vynesena meteorologická družice GOES-U, která bude ve službách NOAA. Součástí startu bylo i synchronní přistání obou bočních stupňů, které úspěšně dosedly na pozemních plochách LZ-1 a LZ-2 na Floridě.

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://en.wikipedia.org/
https://earthsky.org/

Zdroje obrázků:
https://www.eoportal.org/api/cms/documents/163813/2508910/ResursP_Auto16.jpeg
https://orbitaltoday.com/wp-content/uploads/2024/06/Break-Up-of-Russian-Satellite.jpeg
https://i0.wp.com/…/uploads/2024/06/resurs-p.jpg?resize=1200%2C775&ssl=1
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6685E3A5
https://pbs.twimg.com/media/GRItwM2WoAAeM2P?format=jpg&name=4096×4096