Čínská kosmonautika se opět zapsala do historie! Mise Chang’e 6 dokázala 25. června ráno našeho času dopravit na Zemi vzorky odebrané na tajemné odvrácené straně Měsíce. Nejenže se nikdy dříve nic podobného nepodařilo, ale dokonce v historii nenajdeme žádnou misi, která by se o takový milník pokusila. Onen historický okamžik nastal v 8:07 našeho času, kdy návratové pouzdro dosedlo na padáku do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tomuto úspěchu ale předcházela celá řada kritických kroků, které nesměly selhat. Samotná sonda Chang’e 6 byla tvořena čtyřmi základními moduly – lunárním landerem, návratovým pouzdrem, orbiterem a vzletovým modulem.

Ke startu mise Chang’e 6 došlo 3. května s pomocí rakety Dlouhý pochod 5 a o pět dní později sonda vstoupila na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Dalším důležitým momentem bylo přistání na Měsíci, ke kterému došlo v noci na 2. června v kráteru Apollo, který se nachází v obří pánvi South Pole – Aitken o průměru 2500 kilometrů na odvrácené straně Měsíce. Sonda zde v průběhu několika hodin odebrala přibližně dva kilogramy vzorků pomocí lopatičky, drapáku a vrtačky. Po dobu pobytu navíc pracovaly i další přístroje studující okolí místa přistání, aby bylo možné zasadit nasbírané informace do širšího kontextu. Na palubě byly také evropské vědecké přístroje.

Cenné odebrané vzorky byly uloženy do kontejneru ve vzletovém modulu, který 3. června odstartoval vstříc oběžné dráze Měsíce. Tam se o několik dní později setkal s orbiterem. Poté proběhla předávka kontejneru se vzorky mezi vzletovým modulem a orbiterem, aby mohl být kontejner uložen do návratového pouzdra. 21. června pak orbiter provedl manévr, který jej navedl vstříc Zemi. Orbiter se dostal na kolizní kurs ze Zemí, na kterém bylo 25. června odpojeno pouzdro. Orbiter pak vykonal úhybný manévr, aby se vyhnul Zemi. Cesta k výše popsanému přistání tak byla volná.

Chang’e 6 není jen další z řady úspěšných misí, které v minulosti realizoval Sovětský svaz, Spojené státy, nebo Čína, aby z povrchu našeho nejbližšího souputníka přinesli na zemi vědecky cenný materiál. Jenže všechny dosavadní mise sbíraly kamínky a jemný regolit z přivrácené strany Měsíce, tedy té, která je neustále otočena směrem k Zemi. Strana odvrácená se od ní však velmi liší a navíc se i technicky vzato hůře prozkoumává. Odvrácená strana Měsíce není nikdy vidět ze Země a zároveň z ní nikdy nespatříte Zemi. Pokud tedy chcete komunikovat se sondou na odvrácené straně Měsíce, pak potřebujete retranslační družici, přičemž Čína už vypustila dva takové stroje. Odvrácená strana je oproti své přivrácené sestře mnohem méně prozkoumaná a vědci se nemohou dočkat, až se budou moci na vzorky z Chang’e 6 podívat hezky zblízka.

Přivezený materiál by mohl pomoci zodpovědět některé palčivé otázky spojené s historií mladé Sluneční soustavy. Například zmíněná pánev South Pole – Aitken vznikla před 4,26 miliardami let, tedy pár set milionů let po vytvoření většiny lunárních kráterů. Jejich vznik mají na svědomí planetky a komety, které narážely do Měsíce v období označovaném jako Pozdní velké bombardování. „Byla pánev South Pole – Aitken vytvořena jako součást Pozdního velkého bombardování? Nebo to byla samostatná událost? Získáním přesných údajů přímo z pánve a kráterů, které ji pokrývají, budeme moci lépe porozumět historii Měsíce,“ uvedla PlanetarySociety ve svém popisu mise Chang’e 6, kde se dále dočteme: „To má vliv také na pochopení původu života na Zemi. Je možné, že planetky dopravily při Pozdním velkém bombardování na Zemi vodu a organické látky. Porozumění časové ose a podmínkám této události je kriticky důležité pro rozluštění příběhu o našem původu.“

Chang’e 6 byla teprve druhou sondou, která se pokusila o přistání na odvrácené straně Měsíce. Už v lednu 2019 se čínské sondě Chang’e 4 podařilo přistát na odvrácené straně, kde vysadila vozítko YuTu 2, které funguje dodnes. Zatím žádný jiný stát neprovedl měkké přistání své sondy na odvrácené straně Měsíce. Čínské lunární plány rozhodně nemají skončit s misí Chang’e 6. V letech 2026 a 2028 mají startovat mise Chang’e 7 a 8. Druhá zmíněná mise by měla testovat technologie potřebné pro založení lunární základny. Do její stavby v okolí jižního pólu, kde je dostatek vodního ledu, by se chtěla Čína pustit ve 30. letech.

Přeloženo z:
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GQ5wQz9bwAAi81S?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GQ52djUbgAAWCHN?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GQ5wOfXbAAAGYhV?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GQ6ffoWXkAAUh4M?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GQ5wR0ubwAMx_b_?format=jpg&name=4096×4096