Kosmotýdeník 577 (2.10. – 8.10.)

Nedělní oběd už voní na stole a s ním přichází také čas na pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na zrušený plán na stavbu komerční orbitální stanice společností Northrop Grumman. Co to znamená pro plány na stavbu komerčních stanic a jak se k tomu staví NASA? V dalších tématech se podíváme na fotografie indické pilotované lodi, či si připomeneme start budování konstelace Kuiper. Vzpomeneme také na v sobotu zesnulého Oldřicha Pelčáka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Northrop Grumman opouští plán stavby své kosmické stanice

Ještě v roce 2021 vybrala NASA celkem tři komerční týmy, které se měly pokusit vyvinout komerční stanice umístěné na oběžné dráze Země. Plán je takový, že tyto stanice mají převzít některé role Mezinárodní kosmické stanice, což NASA umožní se plně věnovat programům u Měsíce – ať už jde o kosmickou stanici Gateway, tak práci na povrchu. Ostatně prvotní aktivity společnosti Axiom ukazují, že nějaký zájem o provádění komerční vědy existuje. Jednou z vybraných společností byla i firma Northrop Grumman. Ta se nyní rozhodla svůj původní plán opustit a místo toho se připojila k projektu společnosti Nanoracks a jejich konkurenční stanici Starlab. Nově má NG dodávat vylepšené kosmické lodě Cygnus, které budou Starlab zásobovat. Co tato změna znamená a jak pokračuje projekt komerčních stanic na oběžné dráze Země?

V rámci nově oznámené spolupráce mezi oběma projekty, bylo zveřejněno, že loď Cygnus, kterou NG provozuje, bude zásadně modernizována. Zejména jí přibude schopnost autonomního připojení. Nyní je loď Cygnus zachytávána u ISS pomocí robotické paže, což je složitý proces vyžadující robotickou paži a také schopnou obsluhu na palubě. Autonomní připojení v současnosti zvládají jen nákladní lodě Progress a Dragon 2. Cygnus tak získá zásadní schopnost, která ve výsledku zjednoduší a zefektivní její obsluhu na oběžné dráze.

Krom modernizace lodi, se společnost NG zavázala k alespoň pěti letům zásobování stanice Starlab. „Tato spolupráce je významným krokem vpřed pro program Starlab,“ uvedl v prohlášení Dylan Taylor, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Voyager Space, která je mateřskou společností Nanoracks. „Technické schopnosti společnosti Northrop Grumman a její osvědčené úspěchy v oblasti zásobování v kosmu, budou hrát klíčovou roli při urychlování vývoje programu Starlab. Jsme hrdí na to, že můžeme podpořit vývoj pokročilých dokovacích systémů, které posouvají dopravní operace na LEO kupředu a rozvíjejí kritické technologie pro průzkum hlubokého vesmíru. Jsme nadšeni, že Northrop Grumman je součástí našeho týmu Starlabu.“

Rozhodnutí NG je na první pohled překvapivé. Ještě 2. prosince 2021 byla společnost Northrop Grumman spolu s firmami Blue Origin a Nanoracks vybrána pro projekt komerčních kosmických stanic, které byly určeny k získání finanční podpory od NASA. Tato finanční podpora byla součástí projektu komercionalizace nízké oběžné dráhy a vytváření základu komerčního výzkumu nezávislého přímo na NASA. Společnosti získaly první grant od agentury rozdělený takto:

Blue Origin – 130 milionů dolarů
Nanoracks – 160 milionů dolarů
Northrop Grumman – 125,6 milionu dolarů

Samostatně pak NASA 28. února 2020 udělila peníze také společnosti Axiom Space a smlouvu s pevně stanovenou cenou a na dobu neurčitou o hodnotě maximálně 140 milionů dolarů na poskytnutí alespoň jednoho obytného komerčního modulu, který by se připojil k ISS. V Itálii v Thalese Alenia aktuálně probíhá výroba dvou takových modulů.

Nicméně už na počátku Philip McAlister, ředitel NASA pro komerční kosmické aktivity, ve svém dopise s prohlášením o výběru z 1. prosince 2021 seřadil všechny návrhy na vybrané komerční stanice dle stupnice důvěryhodnosti, kde modrá barva představuje velmi vysokou míru důvěryhodnosti a červená velmi nízkou míru důvěryhodnosti, přičemž zelená, bílá a žlutá jsou gradientem mezi nimi. NG získala zelenou v rámci svého návrhu ohledně technické a technologického zázemí návrhu – společnost má bohaté kosmické zkušenosti. Naopak dostala ale žluté hodnocení za svůj obchodní plán, což McAlister popisuje jako „velmi nízké soukromé investice do projektu, nepodložený plán financování a žádný podrobný předložený harmonogram.“

Společnost později rámcový harmonogram předložila a začala pracovat na některých milnících. NASA pak jednotlivým společnostem vyplácí peníze za splněné milníky. NG bylo doposud vyplaceno 36,6 milionu dolarů z přislíbených 125,6 milionu dolarů. Společnost Northrop Grumman rovněž uvedla, že do současnosti dokončila přezkum systémových požadavků (SRR) projektu. „SRR s NASA zkoumal funkční, technické, výkonnostní a bezpečnostní požadavky konceptu,“ uvedla společnost Northrop Grumman v příspěvku, který je dnes již smazaný. „Znamená to hmatatelný krok vpřed, který spolu s naším pokračujícím oslovováním komerčních partnerů přibližuje naši koncepci stanice o krok blíže k realitě.“

A jak se NASA v současnosti staví k tomu, že NG ukončila vývoj svého projektu? Překvapivě je to hodnoceno jako pozitivní vývoj. „Je to pozitivní vývoj snahy o uskutečnění projektu komerční kosmické stanice na nízké oběžné dráze Země,“ uvedl McAlister ve středečním prohlášení. „Společnost Northrop Grumman se rozhodla, že její nejlepší strategií je připojit se k týmu Nanoracks a NASA toto rozhodnutí respektuje a podporuje.“

Pokud jde o zbývajících 89 milionů dolarů, které byly součástí původního ocenění společnosti Northrop, NASA uvedla, že využije tyto peníze jako další prostředky programu komerčních stanic. Může dojít třeba k přidání nových milníků ke stávajícím dohodám agentury s ostatními partnery, včetně společností Voyager Space/Nanoracks, Blue Origin a Axiom Space, za předpokladu, že se NASA a společnosti dohodnou na zařazení těchto dalších milníků a jejich hodnotě.

Kosmický přehled týdne:

Indická kosmická agentura ISRO zveřejnila snímky z přípravy jejich testovacího exempláře modulu nové pilotované lodi, který si vyzkouší nouzový únik za letu. Tento exemplář není vybaven systémy na podporu života, ale jeho hmotnost je shodná s budoucí pilotovanou verzí a to včetně rozměrů. Součástí jsou také padáky a manévrovací systém a hlavně záchranný systém lodi. Loď podstoupí start na malé k tomu účelu určené raketě, která je vynese do výšky cca 17 kilometrů, kde dojde v době nejvyššího dynamického namáhání k aktivaci záchranného systému a loď by pak měla úspěšně přistát. Jedná se tedy především o test záchranného systému při startu rakety. Pro indický pilotovaný program jde o zásadní test celého programu, který v případě svého úspěchu, otevře přímou cestu k výrobě pilotovaného exempláře lodi zvané Gaganyaan.

V sobotu v ranních hodinách bohužel zemřel Oldřich Pelčák, který je kosmonautické komunitě znám jako záložník letu Sojuz-28, který se uskutečnil v roce 1978. Pelčák byl ale zejména vojenským pilotem a posléze i zkušebním pilotem. V armádě působil do roku 1999. Byl také nadšeným popularizátorem, který se účastnil velké řady akcí zaměřených na téma kosmonautiky.

Kosmický přehled týdne:

Jako pokaždé, se i dnes můžete těšit na přehled všech témat, která jsme již během týdne pokryly články. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali vydáním nového dílu Vesmírné techniky, která se už několik týdnů věnuje Hubbleovo kosmickému dalekohledu. Tentokrát jste se mohli těšit na základní přehled vědeckých přístrojů dalekohledu. I nadále každé čtvrtletí sledujeme pokrok v přípravě první pilotované mise programu Artemis, která vezme posádku na oblet Měsíce. Témat bylo tentokrát opravdu hodně. Další video seriál, tentokrát ten, který u nás vychází nejdéle – Vesmírné výzvy, shrnul zásadní kosmonautické události měsíce září. V dalším článku vás Tomáš Přibyl vzal na prohlídku zajímavé kosmonautické expozice Gateway. Nadále úspěšně pokračuje příprava evropské sondy Hera, která prozkoumá planetku Dimorphos, do které před časem narazila americká sonda DART. Hera nyní dostala fotovoltaické panely. Podobně pokračuje i příprava americké sondy Psyche, která se má vydat ke stejnojmenné kovové planetce. Zde ovšem došlo k objevení problému s přehříváním motorů. První říjnový start rakety Falcon 9 opět vynášel další várku družic konstelace Starlink. Start jsme okomentovali Živě a česky. Oblíbený seriál o projektu X-Planes pokračoval již sedmnáctým dílem, ve kterém byl tématem projekt X-24B. Věnovali jsme se také tomu, že evropský astronaut Andreas Mogensen, který v současnosti pobývá na Mezinárodní kosmické stanici, se brzy zúčastní kosmické vycházky, které původně neměl být účastníkem. Nový evropský teleskop Euclid se od svého vynesení potýkal s technickými obtížemi. Ty se nyní podařilo vyřešit a chystá se na svoji vědeckou práci. Dalším startem tohoto týdne byl vzlet rakety Atlas V, která úspěšně vynesla první exempláře nově budované megakonstelace společnosti Amazon. Start jsme sledovali Živě a česky. Průběh přenosu ze startu byl ovlivněn tajnůstkářstvím zmíněné společnosti. V sobotu jsme si pro vás opět připravili náročnější, ale věříme, že zajímavý článek z astrofyziky. Tématem tentokrát byly slapové síly u supermasivních černých děr.

Snímek týdne:

Společnost Intuitive Machines ukázala prakticky připravený lunární lander k letu. První lunární modul společnosti je dokončen a připraven ke startu. K tomu by mělo dojít již příští měsíc, konkrétně 15. listopadu a nosičem bude raketa Falcon 9. Vedení společnosti je opatrně optimistické ohledně vyhlídek na úspěšné přistání. Jak už víme, ani dnes není přistání na Měsíci žádná hračka. Mise poletí k Měsíci 5 dní. Přistávat by se mělo v kráteru Malapert, asi 300 km od jižního pólu Měsíce. Nákladem bude několik experimentů pro NASA. Hlavní překážkou je nyní paradoxně přetížení floridské rampy 39A, která bude pro tento náklad využita. 12. října by navíc měl odstartovat Falcon Heavy s prioritní misí Psyché a pokud by došlo k odkladu, mohl by lander odstartovat v polovině prosince (mezi startem FH a Falconu 9 bude třeba překonfigurovat rampu).

Video týdne:

Začátek budování další velké megakonstelace družic se odehrál v pátek ve 20:00 SELČ, kdy americká raketa Atlas V vynesla první exempláře konstelace Kuiper, kterou buduje společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose. Příliš podrobností o tomto projektu však není známo a společnost známá svým tajnůstkářstvím, neukázala ani samotné družice. Záznam ze startu tak končí v průběhu práce rakety.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.isro.gov.in/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/10/commercial-space-station-infographic.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/10/Cygnus-spacecraft-approaches-ISS.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/10/20231005-Starlab_StillVariety3-1.jpg
https://www.isro.gov.in/media_isro/image/index/GaganyaanTVD1_3.jpeg
https://www.isro.gov.in/media_isro/image/index/GaganyaanTVD1_2.jpg
https://www.isro.gov.in/media_isro/image/index/GaganyaanTVD1_1.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/386588224_782002090397278_1061093295561229354_n.jpg?_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=49d041&_nc_ohc=sp_4g1QNV_UAX_JhH0l&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=00_AfA2PLNeL-aUMjL9qSaazD7WSOt9NYoMhYxn-HD5OJlQkg&oe=65259DE4
https://databazeznamychmist.cz/wp-content/uploads/2018/08/kosmonaut-pelcak-02-281113_galerie-980.jpg