Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

Největší provoz byl jako obvykle u Mezinárodní kosmické stanice ISS. Sem v roce 2022 dorazily tři ruské nákladní lodě Progress (MS-19 v únoru, MS-20 v červnu a MS-21 v říjnu), dvě americké lodě Dragon 2 (CRS-25 v červenci a CRS-26 v listopadu) a dvě americké lodě Cygnus (NG-17 v únoru a NG-18 v listopadu). Svým způsobem můžeme za bezpilotní nákladní loď považovati Starliner od Boeingu, který sem v květnu dorazil při testovací misi OFT-2. K ISS se v roce 2022 nepřipojil žádný nový modul, ani se od ní žádný neodpojil.

U čínské kosmické stanice Tiangong byl výčet zásobovacích lodí stručnější – dorazily sem dvě nákladní lodě Tianzhou (4 v květnu a 5 v listopadu). Mimochodem loď Tianzhou 5 se ke stanici Tiangong připojila jen 2 hodiny a 7 minut po startu, což je světový rekord. Kosmickou stanici Tiangong sice nenavštívilo tolik nákladních lodí jako ISS, zato se však během roku 2022 rozrostla hned o dva velké (cca dvacetitunové) laboratorní moduly – Wentian 24. července a Mengtian 31. října. Tím stanice Tiangong dosáhla dokončeného stavu a získala tvar písmene T. Přemístění obou modulů na jejich pozici mimochodem obstarala malá staniční paže.

Nyní tedy máme za sebou na začátku zmíněnou kategorii na pomezí pilotované a nepilotované kosmonautiky. Je tedy čas si posvítit na kosmonautiku pilotovanou, tak jak ji běžně chápeme. Opět dáme nejprve přednost Mezinárodní kosmické stanici, ke které v roce 2022 vyrazily celkem čtyři pilotované kosmické lodě, které zajišťovaly rotaci posádek. Ve dvou případech šlo o kosmické lodě Sojuz (MS-21 v březnu a MS-22 v září) a ve dvou případech o lodě Crew Dragon (Crew-4 v dubnu a Crew-5 v říjnu).

Kromě toho ale k ISS v dubnu dorazila kosmická loď Crew Dragon, která sem v rámci mise Ax-1 dopravila na několik dní turisty, jejichž návrat na Zemi se odložil o několik dní kvůli špatnému počasí. Na čínskou stanici Tiangong dorazily v roce 2022 dvě kosmické lodě Shenzhou (14 v červnu a 15 v listopadu). Vůbec poprvé také došlo k situaci, že se na oběžné dráze potkaly dvě čínské posádky a poprvé se také na stanici navzájem vystřídaly, takže stanice Tiangong je od roku 2022 trvale osídlena.

Po telegrafickém shrnutí si můžeme jednotlivé mise trochu představit. V Sojuzu MS-21 dorazili na ISS tři Rusové – Oleg Artěmjev, Denis Matvějev a Sergej Korsakov. Byla to mimochodem první čistě ruská profesionální posádka, která na ISS vyrazila. Prví čistě ruský Sojuz (MS-19) sice letěl na ISS už v roce 2021, ale dva ze tří cestujících nebyli profesionálové. Vstup posádky Sojuzu MS-21 na ISS ve žluto-modrých úborech vyvolal vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu pozdvižení, ale ve skutečnosti šlo jen o náhodu. Všichni tři totiž studovali Baumanovu moskevskou státní technickou univerzitu, jejíž barvy jsou právě modrá a žlutá – ostatně i logo mise Sojuzu MS-21 graficky připomínalo logo této školy. Stejná trojice se pak nechvalně proslavila i podruhé, když na ISS rozvinula vlajky dvou samozvaných republik na východě Ukrajiny. Tento krok svého času vyvolal ostrou reakci zástupců ostatních kosmických agentur zapojených do programu ISS, kteří ruské straně připomněli, aby na stanici nedostávaly politické projevy takový prostor.

Následoval přílet zmíněné komerční mise Ax-1 od firmy Axiom Space. Velitelem byl bývalý profesionální astronaut Michale-López Alegría a spolu s ním letěli také Larry Connor (USA), Mark Pathy (CAN) a Eytan Stibbe (ISR), kteří na ISS prováděli výzkumné a popularizační činnosti. Posádka, která na stanici dorazila 9. dubna měla odletět o 10 dní později, ale kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti se vrátili až 25. dubna, což silně narušilo chod stanice a způsobilo také odklad startu profesionální mise Crew-4. Ta odstartovala z Floridy až 27. dubna a na půlroční pobyt na ISS dopravila Kjella Lingrena, Roberta Hinese a Jessicu Watkins z USA a také Samanthu Cristoforetti z Itálie.

Sojuz MS-22, který odstartoval 21. září, zaujal složením posádky – Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin letěli společně s Američanem – Frankem Rubiem. Šlo o první z celkem šesti startů, na kterých se NASA shodla s Roskosmosem v otázce vzájemné dopravy astronautů na ISS. Aby byl zajištěn bezpečný provoz stanice, je zapotřebí, aby na ní neustále byl jeden zástupce ruského a jeden zástupce amerického segmentu. Tito lidé nejlépe rozumí palubním systémům a mohou v případě potřeby optimálně zakročit. Navzdory aktuálně vypjaté politické situaci obě strany o ISS stojí a nechtějí o ni přijít – vzájemné vynášení posádek (za které si agentury navzájem neplatí), je tak pojistkou, která zajistí, že na ISS bude vždy nejméně jeden Rus a nejméně jeden Američan. O kosmické lodi Sojuz MS-22 se svět podruhé dozvěděl v polovině prosince, kdy z jednoho jejího chladicího okruhu začalo unikat chladicí médium. V současné době zatím nebylo přijato definitive rozhodnutí o možném vyslání záchranné kosmické lodi.

5. října se k ISS na půlroční pobyt vydala posádka mise Crew-5, kterou tvoří Američané Josh Cassada a Nicole Mann, Japonec Kojči Wakata a Ruska Anna Kikina. Ta se mimochodem stala prvním občanem Ruska, který letěl v americké soukromé kosmické lodi. Její účast v posádce Crew-5 souvisí s výše zmíněnou dohodou NASA a Roskosmosu – Kikina a Rubio si vlastně navzájem vyměnili místa. Tím byl první ze tří dohodnutých párů vzájemně vynesených astronautů uzavřen.

Na prázdnou kosmickou stanici Tiangong nejprve 5. června dorazila kosmická loď Shenzhou 14, která sem na půlroční misi dopravila tříčlennou posádku – Chen Dong, Liu Yang a Cai Xuzhe. Když k orbitálnímu komplexu 29. listopadu dorazila kosmická loď Sheznzhou 15, nastalo již výše zmíněné první čínské setkání na oběžné dráze. Zatímco se posádka z mise Shenzhou 14 vracela na Zemi, posádce Shenzhou 15 (Fei Junlong, Deng Qinming a Zhang Lu) začala půlroční mise – až přijde čas jejich návratu, předají stanici posádce, která sem dorazí v lodi Shenzhou 16.

Z výše uvedených odstavců tedy můžeme vytvořit shrnutí, že v roce 2022 se na oběžnou dráhu dostalo celkem 8 Američanů, 6 Rusů, 6 Číňanů, jeden Kanaďan, jeden Izraelec, jeden Japonec a jedna Italka. Ve 4 případech se jednalo o ženy, ve 20 o muže. Z celkových 24 lidí, kteří v roce 2022 vyrazili na oběžnou dráhu, bylo 20 profesionálními kosmonauty, ve třech případech šlo o kosmické turisty a v jednom případě šlo o bývalého profesionálního astronauta.

Na závěr tu máme přehled a statistiky výstupů do volného kosmického prostoru. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhlo 12 výstupů do volného prostoru, které trvaly dohromady 82 hodin a 0 minut. Celkem sedm výstupů proběhlo z ruského segmentu a zbývajících pět pak ze západního. Nejčastěji se výstupů v roce 2022 zúčastnil Oleg Artěmjev (5×), následoval Denis Matvějev (4×), Josh Cassada a Frank Rubio mají po třech výstupech, dvakrát v roce 2022 vystoupil mimo stanici ISS Raja Chari, jeden výstup si pak připsal Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov, Kayla Barron, Matthias Maurer, Samantha Cristoforetti (v ruském skafandru Orlan), Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin.

Na stanici Tiangong byly v roce 2022 realizovány celkem tři výstupy do volného prostoru s celkovou délkou 15 hodin a 53 minut. Ve všech třech případech se výstupu zúčastnil Chen Dong, dvakrát vystoupil Cai Xuzhe a jednou Liu Yang. Pokud bychom tedy sečetli výstupy do volného prostoru na obou stanicích, pak jich v roce 2022 bylo dohromady 15 s celkovou délkou 97 hodin a 53 sekund.

Na úplný konec si necháváme kategorii pilotované suborbitální kosmonautiky. V roce 2022 tady o žádném porovnávání více účastníků nemohla být řeč – jediná firma, která v roce 2022 nabídla lidem možnost suborbitálního skoku nad Kármánovu hranici, byla Blue Origin. Jejich nosič New Shepard letěl v roce 2022 s lidmi celkem třikrát.

Při březnové misi NS-20 byla posádka šestičlenná (Marty Allen, Sharon Hagle, Marc Hagle, Jim Kitchen, George Nield a Gary Lai). V rámci červnové mise NS-21 bylo na palubě šest lidí (Evan Dick, Katya Echazarreta, Hamish Harding, Victor Correa Hespanha, Jaison Robinson a Victor Vescovo). Stejný počet lidí usedl v srpnu do kabiny při misi NS-22 (Coby Cotton, Mário Ferreira, Vanessa O’Brien, Clint Kelly III, Sara Sabry a Steve Young). Ve všech třech případech kabina dosáhla výšky okolo 106,9 km a přistání bylo bezpečné. Další lety přerušila havárie bezpilotního New Shepardu při misi NS-23, ke které došlo 12. září. Při práci pohonné jednotky došlo k anomálii a nosič byl zničen. Kabina však díky záchrannému systému unikla a bezpečně přistála i s experimenty, které nesla.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://thestandardcio.com/wp-content/uploads/sites/2/2022/11/Cambio-2022-2023.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/commons/2/25/Chinese_Tiangong_Space_Station.jpg
https://preview.redd.it/…de4b67ddec50e96af8465b5e5ad1e20e6e8d2078
https://upload.wikimedia.org/…/commons/4/43/ISS-67_with_Axiom_Mission_1_crew.png
https://upload.wikimedia.org/…/Expedition_68_Preflight_%28NHQ202209210001%29.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=54927.0;attach=2120762;image