Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy na tento mimořádný start.
Start proběhne nejdříve 29. srpna ve 14:33 SELČ
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Mise Artemis I zcela jistě patří mezi jedinečné momenty. Dost možná půjde o největší událost tohoto roku a tomu bude odpovídat i pozornost, kterou budeme této misi věnovat. Abychom čtenářům poskytli co možná nejlepší informační servis, rozhodli jsme se pokrýt tuto misi podobně, jako jsme to udělali na přelomu loňského a letošního roku se startem Teleskopu Jamese Webba. Jelikož očekáváme velký zájem veřejnosti o toto téma, je naší prvořadou snahou nabídnout všechny důležité informace na jednom místě, aby nikdo nemusel nic hledat. Tento článek proto bude pokrývat následujících (nejméně) 14 dní předstartovních příprav. V den plánovaného startu jej nahradí nový článek s přímým přenosem a psaným online přenosem. Samotný průběh mise Artemis I pak budeme sladovat v samostatném článku. Sluší se ještě připomenout, že všechny tři zmíněné články (předstartovní, startovní i pokrývající celou misi), budou snadno přístupné z hlavní stránky našeho webu, abyste je nemuseli hledat v dříve vydaných článcích.
U aktuálního článku se ještě sluší připomenout, že do něj budou novinky přidávány s delšími rozestupy v řádu hodin, někdy i dní. Kromě akčních událostí (jako je třeba vývoz na rampu) proto nemusíte mít článek otevřený nonstop. Spíše se hodí k tomu, abyste si jej jednou či dvakrát za den otevřeli a zkontrolovali, co se stalo nového. Pozor, tento článek se neaktualizuje automaticky, pokud si jej necháte na záložce několik dní otevřený, nové aktualizace se bez opětovného obnovení stránky samy nenačtou! Po těchto technických záležitostech už nic nebrání tomu, abychom vyrazili na samotný psaný přenos.
29. srpna 0:21
Vážení čtenáři,
čas dospěl do 29. srpna, dne, kdy má dojít k prvnímu pokusu o start mise Artemis I. Dnes na našem webu vyšel článek, kde najdete potřebné informace o startu, ale i okno přehrávače našeho komentovaného přenosu, či psaný online přenos. Právě v něm plánujeme pokrýt předstartovní přípravy i start samotný. Psaný přenos v tomto článku již nebude aktualizován. Toto je poslední příspěvek. Děkujeme všem, kteří tento článek četli. Článek zůstane ještě dva dny připnutý v banneru na hlavní stránce webu, aby si všichni mohli přečíst informace z uplynulých dvou týdnů 31. srpna v 0:10 pak tento článek z hlavní stránky tzv. odepneme, takže se zařadí do výpisu článků na místo, kdy vyšel.
28. srpna 22:28
NASA potvrzuje, že zásahy bleskem do bleskosvodů u rampy neměly žádný vliv na raketu. Centrální stupeň SLS byl elektronicky oživen. Akumulátory lodi Orion i centrálního stupně jsou nabity.
28. srpna 16:12
Předpověď počasí na termín startu se zlepšila. Meteorologové předpovídají 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Hlavními překážkami by mohly být cumuly a průlet skrz srážky.
28. srpna 13:53
Bouřky, které v noci na dnešek prošly přes Floridu, přinesly také tři zásahy blesků do ochranných bleskosvodových věží u rampy LC-39B. Dosavadní analýza ukazuje, že šlo o relativně slabé zásahy. Meteorologové na temrín startu očekávají 70% pravděpodobnost dobrých podmínek.
27. srpna 22:07
Kosmická loď Orion byla po elektrické stránce oživena. Probíhají přípravy na plnění vodní nádrže pro chrliče, které při startu zaplaví rampu vodou a zabrání tak extrémnímu hluku poškodit raketu či rampu. Chystá se i systém pro plnění nádrží rakety kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem.
27. srpna 17:03
V 16:23 SELČ se oficiálně rozběhl předstartovní odpočet mise Artemis I.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
27. srpna 16:59
V 15:43 SELČ dorazili členové startovního týmu na svá místa v řídícím středisku Kennedyho centra.
27. srpna 9:39
Meteorologové zatím předpovídají 70% pravděpodobnost dobrých podmínek v době plánovaného startu.
26.srpna 15:35
Během noci byl (zřejmě naposledy před startem) otevřen průlez do lodi Orion. S náskokem oproti původnímu plánu bylo odklopeno i rameno, které zajišťuje přístup do lodi.
24. srpna 20:22
Týmy naposledy otevřely průlez do lodi Orion. Probíhají poslední kontroly interiéru a definitivní usazení všech prvků.
23. srpna 11:03
Včera zmíněné zhodnocení připravenosti k letu FRR skončilo. Tým neshledal žádné překážky, které by bránily pokračování příprav. Stále platí, že vše směřuje k dvouhodinovému startovnímu oknu, které se otevře 29. srpna ve 14:33 SELČ.
We are "GO"ing!
The FRR for #Artemis I has concluded, and teams are proceeding toward a two-hour launch window that opens at 8:33 a.m. EDT August 29. @NASA will hold a media conference at approximately 8 p.m. to discuss the review. Listen live >> https://t.co/iQyv2w1J7E pic.twitter.com/yptnrW9DhR
— NASA_SLS (@NASA_SLS) August 22, 2022
22. srpna 19:02
Dnes probíhá FRR – zhodnocení připravenosti k letu.
Am honored to attend the @NASAArtemis flight readiness review today. Yes, NASA Science is there with #TeamArtemis. Many years in the making, thousands of individuals doing their best – we are getting to this important milestone. Love that the @NASA_Astronauts are attending also! pic.twitter.com/E5BTXoucAU
— Thomas Zurbuchen (@Dr_ThomasZ) August 22, 2022
22. srpna 14:34
Pokud dojde ke startu hned na začátku prvního okna, pak nás nyní od startu dělí 1 týden.
22. srpna 10:20
Raketu SLS před startem sledují fotografové z celé země. Jedny z nejpovedenějších záběrů má na svědomí John Kraus. Zde je odkaz na galerii.
18. srpna 15:29
Jak se start blíží, stále se upřesňují informace o tom, v jakých časech budou probíhat jednotlivé úkony, jako je tankování pohonných látek, kontrola rakety a jejích systémů, zkoušky těsnosti, kdy přejde raketa na vnitřní zdroj energie a nebo samotný zážeh čtyř raketových motorů RS-25 na prvním stupni. Odpočet začíná v čase L- 46:40:00 a NASA celý harmonogram rozepsala do tohoto článku, kde si můžete projít velmi detailní časovou osu: https://www.nasa.gov/content/artemis-i-launch-countdown-101
17. srpna 14:57
Zhruba ve 13:30 našeho času dorazila celá sestava na startovní rampu LC-39B. Přesun tak trval necelých deset hodin.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
17. srpna 10:13
Bouřky nakonec odložily začátek vývozu o hodinu. Osm až dvanáct hodin dlouhý transport tak začal až kolem 4:00 SELČ. Teď už je celá sestava na cestě k rampě.
Teams have just performed a planned pause to extend the mobile launcher Crew Access Arm (CAA) and lock it into its travel position. The @NASA_SLS rocket and @NASA_Orion spacecraft will resume their four-mile journey to Launch Pad 39B atop the crawler-transporter 2. pic.twitter.com/lh6xk2mLbw
— NASA's Exploration Ground Systems (@NASAGroundSys) August 17, 2022
16. srpna 23:43
Pokud budete chtít sledovat, jak probíhá vývoz rakety SLS na startovní rampu, můžete využít některý z přenosů na YouTube.
16. srpna 22:38
Dveře ikonické haly VAB se odsunují. Převoz by měl začít ve 21:00 místního času (3:00 SELČ).
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
15.srpna 20:35
Crawler transporter už je na svém místě pod mobilní vypouštěcí plošinou.
Wide-angle photo showing the enormous Vehicle Assembly Building, standing 525 ft. tall. The crawler-transporter 2 is now in place under @NASA_SLS and @NASA_Orion and ready for tomorrow’s roll out to Launch Pad 39B. pic.twitter.com/fCDGS0wouf
— NASA's Exploration Ground Systems (@NASAGroundSys) August 15, 2022
15. srpna 17:17
Pásový dopravník Crawler transporter 2 se vydal na cestu do montážní haly VAB, kde zajede pod mobilní vypouštěcí plošinu s raketou SLS. K samotnému vývozu na rampu 39B by mělo dojít zítra.
Crawler-transporter 2 on the move this morning to High Bay 3 of the Vehicle Assembly Building at @NASAKennedy. The mammoth vehicle will soon roll into the High Bay and take its place under @NASA_SLS & @NASA_Orion for tomorrow's move to Launch Pad 39B. Stay tuned. pic.twitter.com/laHtITNQ0r
— NASA's Exploration Ground Systems (@NASAGroundSys) August 15, 2022
Crawler-transporter 2 has just arrived in front of the Vehicle Assembly Building gate! pic.twitter.com/PhojsRjxFn
— NASA's Exploration Ground Systems (@NASAGroundSys) August 15, 2022
15. srpna 17:00
Dámy a pánové, srdečně Vás vítám u psaného online přenosu z příprav startu mise Artemis I. V průběhu následujících nejméně dvou týdnů sem budou členové naší redakce přidávat aktuální novinky o této mimořádně atraktivní události. Přeji nám všem, ať jde pouze o informace pozitivní.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220318-PH-KLS03_0085~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220614-PH-CSH01_0068~large.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…630EF52A
https://pbs.twimg.com/media/FaXQJI2XwAEl9C5?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FaTwy3nXoAkYzHN?format=jpg&name=4096×4096
Tak na to se tedy opravdu těším.Zažil jsem éru Apola. Tak tedy vzhůru na Měsíc.
Pamětník památného a vlastně neofiko vysílání Apolla 11 v ČST? Závidím. To muselo být něco. Já tedy technicky vzato éru Apolla taky zažil. Konkrétně 16 a 17 🙂
Ano ,máte pravdu. Zážitek obrovský.Bylo mi tehdy 13 let.Od té doby jsem nevynechal nic z toho co u nás o Apolu dávali.Teď jsou ty informace na jiné úrovni. I díky Kosmonautixu a jiným portálům.
My na tom až takovou zásluhu nemáme. Tím hlavním prostředkem je dneska internet a digitální kamery a fotoaparáty s vysokým rozlišením. Díky nim vznikají neskutečné snímky, které je radost šířit.
Díky, taky se těším. Rovněž jsem sledoval Apollo 11 na TV a pořídil i foto obrazovky z přistání na Měsíci, samozřejmě nekvalitní.
Což nijak nesnižuje jejich historickou hodnotu;-). Navíc nabízí perfektní příklad kam se svět posunul. Jaké možnosti (sledovat kosmickou misi) jsme měli dneska a jaké máme dnes.
…jsme měli tehdy… Jsem z toho startu nějaký rozechvělý. 😀
Tak to jsme dva. Akorát jsem fotil až Vikingy na Marsu. Moc se těším!!!
Řekl desetiletí příprav letu neefektivní, drahé technologie.
Vznesla by se vodíková SLS nez pomocných boosterů?
Pomocné motory na tuhé pohonné látky tvoří více než 75% tahu sestavy při startu.
Vznesl by se Starship bez Raptorů?
Proč dodávají vodikové motory jen 25% tahu? Vysvetlíš mi to?
Protože jsou jen čtyři. Obecně jsou rakety na směs LOX schopné dopravit náklad na oběžnou dráhu i bez pomocných motorů, což v roce 2003 prokázala Delta IV Medium. Centrální stupeň v konfiguraci SLS je ale schopný doletět dokonce až na oběžnou dráhu (stejně jako centrální stupeň čínské CZ-5, který je také na směs LOX). Centrální stupeň SLS ale záměrně na oběžnou dráhu naveden nebude a dopadne v Tichém oceánu, obdobně jako Starship při prvním letu v konfiguraci SHS.
LOX = liquid oxygen … a nejedná se tedy o „směs“.
Asis chtěl napsat „hydrolox“.
Asi pět minut po odeslání komentáře jsem si v autě uvědomil, že jsem chtěl napsat LH2/LOX, ale vrátil jsem se k PC až teď. 🙂
Tohle je celkem běžné u raket s velkými postranními boostery. Je jen málo takových, co mají verzi bez boosterů. Atlas V bez boosterů létá minimálně (navíc používá relativně malé). Falcon 9 létá primárně bez boosterů, Heavy verze je spíš bonus navíc. Angara se pořádně nepředstavila. Jinak velmi úspěšné rakety jako Ariane 5 nebo Sojuz se jen s centrálním stupněm taky neodlepí za země.
Zapoměl jsi na rocketlab a SHS.
SHS využije nízké váhy oproti energii paliva. Navíc jsou použity levné materiály a nejlevnější palivo na Zemi- metan.
Jednoduše proto, že ta raketa je tak navržena.
To je správná odpověď 😉 Nechápu, proč se téma vodíku stále vytahuje.
Obě SRB poskytnou více než 75 % celkového tahu, ale také váží více než 55 % hmotnosti celé sestavy.
Diky za info. Stale mi ale vrtá hlavou, proč na twitteru hlásí, že SLS je méně finančně efektivní nežli saturn 5 z pohledu 1 kg vynesení nákladu. A to používají zařízení z dob saturnu 5.
Nebyla chyba jít do nakladného, málo výkonného a rizikového vodíku?
Ne, nebyla a vodík není málo výkonný! Navíc se využily již existující výrobní linky namísto vývoje nových.
Myslím, že tady někdo špatně pochopil jisté video od Everyday astronauta.
PetřeV, opakovaně se tu „strefujete“ do vodíku, jako by šlo o něco špatného. Každý druh paliva má své výhody i nevýhody. Konkrétně vodík/LOX má nejvyšší specifický impulz ze všech chemických motorů. Zejména pro horní stupně raket to znamená, že na splnění mise je potřeba nejmenší hmotnost paliva, což exponenciálně snižuje nároky na nižší stupně. Na centrální stupeň SLS lze pohlížet částečně jako na druhý stupeň – sice pracuje již od startu, ale většinu práce v té době dělají boostery a pak pokračuje tento centrální stupeň. Ten má díky vodíku a jeho vysokému Isp teoreticky nižší hmotnost (částečně znehodnocenou hmotností nádoby a izolace) a tedy i vyšší nosnost, než jiná paliva. SpaceX řeší jinou úlohu, chce kompletně znovupoužitelnou levnou raketu s jedním druhem paliva, takže zvolili (asi správně) metan. Horní stupeň, tj. samotná Starship, by patrně měla lepší parametry s vodíkem, ale to by znamenalo extra vývoj motorů, izolace atp, prodloužilo vývoj a oni se rozhodli, že to nestojí za to. Ale určitě to neznamená, že vodík = špatné palivo.
Zbytocne sa namahate, ludia.
O par dni tu mame zase tu istu sprostu narazku na vodik.
Od toho isteho … prspievatela!?!?…
Ale dakujem za velmi pekne argumentacne odpovede, dozvedel som sa zase nieco viac.
„Navíc se využily již existující výrobní linky namísto vývoje nových.“
Ano, ale není to až tak silný argument, protože došlo ke spoustě modifikací, například z vodíkové nádrže zůstal jen průměr a možná barva (i materiál je jiný). Linka na RS-25 se musela stavět znovu, AR na to dostala extra miliardu dolarů. Horní stupeň EUS bude úplně nový. Atd. Proto i cena je tak vysoká.
Pořád je to levnější než začínat od nuly.
Dušan Majer: nesouhlasím, vzhledem k tomu, že celý program vyšel mnohem dráž a trval déle, než kdyby začali na bílém papíře. Je ot přesně podle hesla pojedeme zkratkou, je to sice dál zato horší cesta.
Ivo: Co přesně myslíte tím, kdyby NASA začala na bílém papíře? Od příspěvku PetraV se v této části diskuse porovnává finanční náročnost vývoje rakety SLS založené na dědictví raketoplánu a programu Ares s náročností vývoje rakety založené na základě dědictví Saturnu V.
Jiří Hošek: myslím tím to, že SLS byla špatná volba a že se mělo začít od nuly a postavit mnohem modernější nosič když už. Takhle máme kočkopsa a ještě za obrovské peníze.
Ivo: Ne, NASA nesměla začít od nuly. Kongres totiž v roce 2010 schválil autorizační zákon, kterým rozhodl, že SLS bude navazovat na raketoplán a přikázal, že SLS musí být v maximálním proveditelném rozsahu vyvinut s využitím stávajících smluv, investic, majetku, infrastruktury, pracovní síly a schopností z raketoplánu a Aresu I.
https://www.nasa.gov/pdf/649377main_PL_111-267.pdf
Jiří Hošek: Ano, NASA měla začít od nuly, bohužel politické zadání znělo jinak. No a NASA skáče podle toho jak kongres píská. Ještě něčemu nerozumíte?
Ivo: Nerozumím tomu, proč pořád dokola opakujete, že NASA měla začít od nuly, protože taková neschválená iniciativa by vedla k odvolání a pravděpodobně k trestnímu stíhání administrátora a k zastavení této iniciativy v samém zárodku.
Ach jo, píšu to proto, že to tak je a dneska NASA sklízí úrodu, kterou zasela. Má zastaralou předraženou raketu, která poletí párkrát a skončí, protože je drahá a složitá. Znova opakuji, že NASA udělala to, co si přáli politici a vůbec se nepokusila toto zadání změnit a oponovat, protože měla strach, že by nedostala žádné peníze. To je ten prokletý státní sektor a obrovské ztráty, které se díky tomu dějí.
Tak to rozhodně není. Opět demagogie, jak už jsme u tvých příspěvků zvyklí. Pokud to Ivo zvládneš lépe, tak nám to všem ukaž. To, že jsou některá rozhodnutí lepší, než jiná je jasné každému, kdo dlouhodobě kosmonautiku sleduje. Jenže dopředu nikdy nevíš, že rozhodnutí bude spatné, nebo ne. A o to jde. Znovupoužitelnost už jednou v očích NASA selhala a mohlo se to stát klidně znovu. Kdyby k tomu došlo, tak by si tu dnes psal: Proč nešla NASA vlastní cestou a spoléhala se na jednu kartu? Už mohli mít vlastní raketu a letět na Měsíc. No a světe div se. Oni jí mají a na ten Měsíc poletí. Takže opět. Můžeme jen spekulovat o tom coby kdyby, ale to ničemu nepomůže a fakticky je to debata o ničem. Těšme se z toho, že naše generace vůbec bude mít opět možnost něco podobného zažít. Nikdo jiný, teď v tuto konkrétní dobu není schopen tam dostat to co NASA a víš proč? Protože SLS. Jo je drahá, ale radši drahá a užitečná raketa, než další předražený film o ničem…
Ivo: Všimněte si, že vůbec nepíšete, co mělo být tím alternativním projektem NASA na bílém papíře. Na mě to působí dojmem, že v tom sám nemáte jasno a teď po 12 letech něco hledáte. Takže: V letech 2006-2010 vytvořila směs „disentu“ inženýrů NASA a vesmírných nadšenců takzvané hnutí Direct, které vytvořilo alternativu k raketám Ares, protože jim bylo jasné, že program Constellation postupně směřuje k finanční katastrofě. Hnutí Direct vytvořilo in-line raketu Jupiter-246 odvozenou od raketoplánu (8,4metrový centrální stupeň se čtyřmi motory RS-25, 4-5segmentové SRB, horní stupeň s motory RL10). Díky zprávě Augustinovy komise se toto disentní řešení dostalo na veřejnost. Dalším milníkem bylo slyšení ve Washingtonu, kde bylo potvrzeno, že jde o životaschopný a seriózní návrh. Odtud byl už jen kousek k nové raketě – k SLS!
https://www.nasaspaceflight.com/2010/10/direct-handover-movement-leaders-work-complete/
Pánové, pokud si skutečně myslíte, že za 25 miliard dolarů nešlo udělat něco mnohem lepšího, tak je mi z toho docela smutno. Narážka na STS je docela irelevantní když šlo o technologie ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století? Víte o tom, že NASA byla tak zkostnatělá, že na Columbii létaly přístroje určené pro měření při prvních letech až do jejího konce? A na těchto základech postavili SLS, opravdu geniální řešení, aby nikdo nenesl odpovědnost za to, co z toho vzejde. Je to opravu velice smutné kolik peněz NASA dovede prošustrovat. O ceně za start SLS snad ani nemá smysl debatovat, je naprosto nesmyslná a dodavatelé si mnou ruce jak pěkně obrali NASA.
V diskusích na NSF byl tehdy populární Direct. Nic mnohem lepšího se tam neprobíralo, nic lepšího z NASA ven neprosáklo.
Ivo: Ano, v letech, kdy byl navrhován i Falcon 9 nikdo nepřišel s lepším nápadem na měsíční raketu než tím, co plus minus fungovalo dávno předtím. Jenže ani první verze Falcon 9 nebyla nijak přelomová. Prostě standardní kerosinová raketa určená primárně pro lety na LEO, kterých už tehdy létalo spousta. Tady je vidět, jak se kosmonautika za 10 let posunula dopředu (ano, převážně díky SpaceX), ale zastavit rozběhnutý projekt tak velký jako Constelation není snadné. Je možné ho ořezat, změnit určení a přejmenovat, ale pokud ho zrušíte a nastavíte to podobně i pro další projekty, v podstatě rušíte celou NASA, protože najednou nebude mít důvěru politiků, utečou z ní schopní lidi a na tom agentura stojí a padá. Najednou by byly v ohrožení i projekty jako JWST (o kterém se taky tvrdilo, že je už zastaralý a žere moc peněz), Perserverance, a spousta dalších sond.
Ale tak to přece není, šlo o čistě politické zadání a proto to taky dopadlo jak to dopadlo. Zásadním úkolem politika je utrácet peníze a je jedno za co, prostě musí je utratit a ideálně tak, aby z toho měli něco voliči a ještě lépe, aby na tom profitovaly spřátelené firmy a tohle se u SLS povedlo na 1000%. Politikům je naprosto jedno jak ta raketa vypadá, na co lítá, prostě utratili peníze a hotovo. Nejhorší na tom je to, že vývoj SLS skutečně začal až 6 let po začátku vývoje F9 a podívejte se kam oba projekty dospěly. V případě F9 tady máme něco, čemu nikdo nevěřil, první stupeň opakovaně přistává a reálné (nikoliv ty účtované) náklady na start jsou někde kolem 5-10M dolarů za start. Oproti tomu tady máme SLS, která se vyvíjela dlouhých 11 let a nepřinesla nic nového jen vzali staré technologie a poskládali je trochu jinak. Pokud by SLS letěla někdy v roce 2015, nešlo by asi říct moc kritiky, ale takto je to jen plýtvání, které brzy kongres zatrhne a všechna ta práce půjde vniveč.
Dopadlo to nejlépe, jak mohlo. Máme připravenou raketu dostat kosmickou loď s posádkou na Měsíc. To podstatné je, že lidstvo se vrací na Měsíc. Žádná jiná agentura ani společnost toho dnes ani tento rok není schopna. Systém SpaceX má ještě daleko k tomu, aby byl schopen dostat lidskou posádku na Měsíc. NASA je toho spochpna dosáhnout již dnes. Vše je připraveno. Raketa SLS přináší mnoho nového a snad jen slepý hlupák může tvrdit pravý opak. Dáváš tu Ivo pro srovnání pořád SpaceX a právě SpaceX staví na již vymyšleném. Podle tvých měřítek tedy F9 nepřinesl nic nového, protože používá staré technologie poskládané (JEN) trochu jinak. SLS má před sebou celou řadu úkolů. Patří sem pilotované i nepilotované lety k a na Měsíc. Výstavba a lety ke stanici Gateway a pod. To jsi posledních řekněme 5 let spal? Nebo záměrně ignoruješ FAKTA. Víš to co píšeš jsou jen a pouze tvoje dojmy. SLS splnila přesně to, co se od ní očekávalo. Přežily provozy. Podařilo se udržet pracovní místa a podpořit ekonomiku, která bude roky a desítky let čerpat z nadcházejícího programu Artemis. Součástí toho plánu je i podpora soukromníků, jako SpaceX, která je tam kde je z velké části jen díky NASA a státním penězům. Takže už teď rozhodně ta práce vniveč nepřijde. Nehledě na nevyčíslitelnou hodnotu v podobě odkazu, který ten program po sobě zanechává. Nevydávej tedy prosím své dojmy za fakta a nepodsouvej nám prosím neustále své pravdy, které jsou v konečném důsledku o ničen. To podstatné je, že se lidstvo vrací na Měsíc. A to okolo jsou jen nesmyslné spekulace a plky typu jedna bába povídala.
Ivo: Chcete říct, že kdyby měli inženýři v NASA volnou ruku, navrhli by něco mnohem lepšího a levnějšího? Pochybuji. Jak už psal pan Hošek o skupině Direct, dopadlo by to stejně. Prostě měli tendenci používat, co měli po ruce a to vždycky brzdí inovace. Montážní práce možná začaly později, ale SLS je pořád jen upravený Ares V z programu Constelation. Prostě generálování po bitvě je vždycky snazší.
Karel Zvoník: bohužel s většinou nelze souhlasit, podle mě jde o vyhozené peníze, které mohly být investovány mnohem lépe a možná by bylo dobré si uvědomit, že lidé již na Měsíci byli. Jo ještě takový dotaz prosím co z té skvěle SLS zůstane asi tak dvě hodiny po startu? Nic? Aha a není to škoda, když stála 3 miliardy dolarů???
Ivo: Děkuji, že už neopakujete ten vymyšlený nápad s levnou NASA non-SLS raketou. V roce 2009 zformuloval Bílý dům tuto myšlenku: „Ekonomika je po recesi 2008 ve špatném stavu, a proto nařídíme NASA příštích pět let studovat motory a peníze ušetřené zrušením Constellation použijeme na jiné vládní non-NASA programy“. Tahle myšlenka Bílého domu byla tehdy v Kongresu velmi nepopulární, a proto byla SLS v roce 2010 uzákoněna skrze autorizační zákon.
Odpověď na Váš dotaz není jednoznačná. Podle Vás a jiných je jednorázově použitelné SLS pro Artemis I škoda, podle mě a jiných to není škoda. Myslím, že svoje argumenty jsme si v uplynulých letech řekli už tolikrát, že teď je lepší věnovat se blížícímu se pokusu o start než neustále omílaným názorům. Díky za pochopení.
Bude někdo z redakce dávat informace z místa startu?
Zatím vím jen o Tobě, že budeš na místě. U nikoho jiného (alespoň zatím) takovou informaci nemám. Pokud bys měl zájem, můžeme se interně dohodnout na tom, že pokud bys měl čas a chuť, mohli bychom Tě využít jakožto zpravodaje přímo na místě. 😉
Pro mně je to Ares V. Je to hezčí jméno když už poletí 🙂
Ares IV
Mimochodem, PetrV si tam najde i svoji vysněnou vodíkovou raketu bez boosterů 🙂
JHošek nemusí podsouvat něco, co není pravda.
PV vidí realitu vodíku ve ch4 skorovodíku.
Vodík má budoucnost ve fúzních pohonech. I když to bude patrně v peletkách bornitrid nadopovaných vodíkem.
Klasický vodíkový chemický pohon je v realitě blbost…
Už toho začínám mít dost. Uberte ze svého bohorovného nadřazeného stylu! Označit vodíkový pohon za blbost už je na mne hodně silná káva.
Nic jsem Vám nepodsouval. Ta ilustrace je z roku 2006 a bral jsem to tak, že dává odpověď na Vaši otázku „Vznesla by se vodíková SLS bez pomocných boosterů?“ Odpověď je: Ano, SLS bez SRB s částečně naplněným centrálním (tj. prvním) stupněm by teoreticky mohla být kosmickým nosičem, ale za cenu úplného spotřebování pohonných hmot druhého stupně, který by tak již nemohl urychlit Orion na únikovou dráhu k Měsíci.
Už jsem Vám psal dříve, že směs LH2/LOX v prvním (resp. centrálním) stupni používaly/používají/budou používat také americké raketoplány, sovětská raketa Eněrgija, americké Delta IV a Delta IV Heavy, evropské Ariane 5 a Ariane 6, japonské H-II (včetně variant H-IIA a H-IIB) a H-3 a čínská CZ-5, nehledě na množství dalších raket, které ji používaly, používají a budou používat ve vyšších stupních.
Smím vědět proč? Všichni vám tu uvedli dobré argumenty, tak teď múžete vysvětlovat vy.
Argumenty proti vodíku jsou v tomto článku a odkazech uvnitř.
V NASA technici vědí, jen s politickým vedením bez fyzikálních znalostí nic nesvedou.
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/02/24/sls-is-cancellation-too-good/
Chcete snad tvrdit, že i v jiných agenturách jsou hlupáci, kteří lpí na používání hydroloxových motorů?
Nepíšu o hlupácích. To mi podsouváte.
Doporučuji pročíst mnou dodaný článek.
Tam jsou odpovědi.
Číňané a rusové vodík dnes nepoužívají. Amíci dtto.
Evropa prakticky nelétá.
Kolik bylo letů vodikových raket v posledních 10 letech?
Víte to?
Tohle nemá cenu, jste zaujatý.
Dušane, nejsem zaujatý. Prostudujte si článek.
Celý blog je velmi zajímavý a autor se dotýká mnoha oblastí kosmonautiky.
Super, takže jeden článek přebije praktické zkušenosti expertů z mnoha zemí.
A nemohl byste ty argumenty, které považujete za nejdůležitější a které vás přesvědčily o špatnosti vodíku vypsat krátce sem do diskuze? Ať to tu máme.
Saturn V: jsem v práci, není čas. Je to na překlad článku a umístění sem.
I s vodíkem se dá létat. Ale méně efektivněji nežli s uhlovodíky.
PetrV: Ten článek je starý, tendenční a zaujatý. Polovina článku se zabývá kritikou raketoplánu, nikoli SLS.
1) V článku se píše o neúspěchu testu Green Run, ale nepíše se o plném úspěchu při opakovaném testu.
2) Píše se, že vodíková nádrž centrálního stupně praskla, ale nepíše se, že šlo o testovací exemplář určený pro strukturální testy a že po půl roce testů byl posledním testem destruktivní test s cílem zjistit, při jakém zatížení nádrž praskne (praskla při 240 % letového zatížení).
3) Píše se, že kupole jedné nádrže se neopravitelně rozbila, ale nepíše se, že šlo o spodní kupoli kvalifikační kyslíkové nádrže, která sice spadla na zem, ale nerozbila se, po posouzení stavu byla přivařena k nádrži a nádrž poté na testovacím stanovišti v MSFC úspěšně prošla všemi strukturálními testy.
4) Píše se, že se svářečka VAC rozbila, ale ve skutečnosti byla pouze nainstalována mírně šikmo a poté byla vyrovnána vypodložením.
5) Píše se, že se svářečka znovu rozbila, ale z popisu je jasné, že šlo o událost s chybně vybraným profilovacím kolíkem pro svařování kvalifikační vodíkové nádrže (která, jak jsem psal, při záměrném destruktivním testu praskla až při 240 % letového zatížení) a vodíkové nádrže pro CS-1 (která byla později přiřazena k CS-3).
6) Píše se, že test Green Run prokázal, že software je naprostá troska, ale nepíše se, že šlo pouze o příliš přísně stanovené testovací limity v zájmu ochrany centrálního stupně a že po jejich úpravě byl opakovaný test plně úspěšný.
7) Píše se o selhání testu SRB, ale to šlo o test pro raketu OmegA a článek vůbec nezmiňuje úspěšnou sérii vývojových a kvalifikačních testů SRB pro SLS.
8) Píše se o údajně nakloněné věži vypouštěcí plošiny použitelné pro maximálně jeden let, ale v době vydání článku šlo o již dávno vyvrácenou spekulaci Erica Bergera. S plošinou se samozřejmě počítá pro všechny starty rakety SLS Block 1.
Taky se moc těším.
Ale jsem méně nervózní než u JWST. Ten je jedinečný a jeho ztráta by byla nevratná. SLS se vyrábějí další a další. Kdo jste četl zdejší článek o Gateway, tak již je v plánu Artemis 14!
Ještě ke kapalnému vodíku. Jak zde bylo napsáno, ve směsi s kapalným kyslíkem je to nejúčinnější palivo (specifický impuls). Nevýhody jsou dvě:
-Vyžaduje velmi nízkou teplotu
-Měrná hmotnost je 0,05. To znamená, že litr vodíku váží přesně jako malý panák. No a tah vyvíjí HMOTNOST, nikoli OBJEM, tak ty nádrže musí být obrovské
No s těmi počty bych nebyl tak moc optimistický, tempo výroby je mnohem pomalejší, než šnek a nedej bože, že se někdo něco pokazí a máme další několikaleté zpoždění. No a mezitím konkurence nabídne mnohonásobně levnější dopravu a co se asi tak stane? No kongres to utne a bude konec jako u Saturnu V.
Samozřejmě, že plán neznamená garanci. Mnohonásobně levnější komerční alternativa by bezesporu byla fajn, ale taky má zpoždění (slibovaný pilotovaný oblet Měsíce lodí Crew Dragon v roce 2018, nahrazený pilotovaným obletem Měsíce lodí Starship v roce 2023 – ovšem dosud nebyla zahájena její výroba).
Já bych řekl, že ten vývoje je mnohem rychlejší, než u SLS a navíc SLS je zamrzlá a vlastně se nevyvíjí. Navíc si málokdo neuvědomuje, že SpaceX neřeší jak dostat raketu nahoru což je mimochodem to, co dokáže SLS a tím končí. SpaceX u SHS hlavně řeší jak ji dostat vcelku komplet dolů a to je poněkud jiný level. Jenže ještě méně lidí si však uvědomuje, že pokud na začátku dostanou dolů jen SH, pak jeden start bude řádově stát sotva desetinu reálně spíše dvacetinu ceny startu SLS. Takže NASA bude mít volbu, jeden start předražené SLS a nebo deset až dvacet startů SHS se stejnou nosností.
Ano, srovnávat SLS a SH+Starship přímo nelze z důvodu jaký píšete, SLS je jenom směrem nahoru. Otázka je, jak rychle se podaří SPX celý systém dostat do provozu a jak to bude fungovat, to nikdo neví. SPX si bude účtovat takovou částku, jakou si bude moci vzhledem ke konkureci a parametrům služby dovolit. Těžko bude vynášet pro NASA stejný náklad ve stejných parametrech za desetinu ceny, proč by to dělali, měsíční Starship taky nenabídli za desetinu. Hlavně aby už s něčím pořádným lítali, Starlink je fajn a pochpitelně má prioritu, ale pro nás fanoušky by to chtělo něco lepšíno, že.
Buďte trpelivý. Starhopper byl pro mne zprvu nádrž na vodu.
„měsíční Starship taky nenabídli za desetinu“
Zkuste srovnat nabízené s konkurencí a myslím si, že ona to vlastně bude ta desetina ceny.
Co víte o výrobě SHS?
Netvrdte něco o čem nic moc nevíte.
https://twitter.com/_brendan_lewis/status/1557193183012208640?t=gIigwE1PnZyqfNQPuemkxg&s=19
To je nedorozumění. Reagoval jste na můj příspěvek, ve kterém jsem napsal, že dosud nebyla zahájena výroba Starship pro pilotovaný oblet Měsíce v rámci projektu dearMoon, který je podle twitterového účtu stále plánován na rok 2023. Nechcete mi snad tvrdit, že jedna z těch vyráběných Starship je pro dearMoon? Příště, než zase zbrkle napíšete něco podobného jako teď, že o Starship nic moc nevím, si prosím nejprve pečlivě zjistěte, co píšu a na co reagujete.
Pouze reaguji na Vaši zbrklost. Buďte opatrný v tvrzeních.
Žádná ze Starship vyobrazených v tom výrobním diagramu není určená pro pilotovaný oblet Měsíce. Beru na vědomí, že tvrdíte opak.
Opět mi něco podsouváte. Buďte opatrný ve vašich tvrzeních.
Všiml jse si výstavby SpaceX na KSC? Všiml jste si rychlosti výstavby?
Nic Vám nepodsouvám. Doplněk k mému tvrzení, že žádná ze Starship vyobrazených v tom výrobním diagramu není určená pro pilotovaný oblet Měsíce v rámci projektu dearMoon, je tvrzení, že aspoň jedna z těch Starship je nebo může být pro tento let určená.
Vysvětlete mi, jak se Starship 24 až Starship 29 souvisí Vaše věty o výstavbě SpaceX na KSC.
Na to qby jste to pochopil je potřeba zapojit mozek.
Tohle už přeháníte. Komentář Jirky Hoška byl naprosto srozumitelný a pochopitelný. To, že vy jste ho nepochopil, není důvod k tomu, aby jste ostatní urážel.
A dost. Tohle už by stačilo. Varování jste dostal několik, ale vaše komentáře jsou stále více drzé, neuctivé a klackovité. Nejen, že jste si z varování nic nedělal, místo toho jste nadále své projevy zhoršoval. Po rychlé poradě s kolegy v redakci jsme došli k názoru, že jsme vyčerpali možnosti, jak vaše komentáře usměrnit. Varování se minula účinkem, takže zbývá již pouze ban. Sbohem, o takovou úroveň diskuse, jakou předvádíte, opravdu nestojíme.
Šlo by prosím umístit tento článek vždy na první pozici jako u JWST? Už odjíždí dost dolů a o víkendu by byl už na druhé stránce.
Pardon, teď jsem si všiml, že je tam odkaz.
V pořádku, to se stane. 😉
Uz jen 4 dny! Prave jsem si dal do kalendare v Outlooku upozorneni na Po 14h30 (myslim ze celosvetove klesne pracovni nasazeni ).
Sice jeste vic nez SLS fandim SS/SH, ale pokud budou v provozu 2 supertezke rakety … a k tomu nas obcas obstastni Falcon Heavy s „baletnim“ pristanim bocnich stupnu aj. spickove pociny v oblasti kosmonautiky a astronomie, tak se mame opravdu na co tesit
Docela mne prekvapilo, ze pri startu 29.srpna by navrat probehl az 10.rijna (nasaspaceflight), tak jsem pohledal infografiky letu a uz je mi to, lamovi, jasne – Orion udela par obletovych manevru kolem mesice.
https://www.graphicnews.com/en/pages/42559/space-nasa-prepares-for-artemis-i-launch-1
Zdravím pánové
Mně bylo v roce 1969 pět let a pamatuji si že jednoho dne se u nás doma sešlo nezvykle velké množství strejcu a tetek z okolních chalup a jak živé diskutují jeden přes druhého u naší černobílé televize o rozměrech dnešní mikrovlnky.Nějak mi nedocházelo co je tak vzrušujícího na malém prapodivně
oblečeným panáčkovi v bílém který slezl kdo ví od kaď po žebříčku (náš žebřík na půdu je delší) a pak tam stojí v prapodivně krajině beze stromu a trávy a něco prý řekl užasného,soudě podle vzrušené reakce sousedú.A ještě ta kvalita obrazu,no hrúza,to už Večerníček vypadal líp,tam aspoň nebyli ty divné pruhy.
O nějaký čas později když sem byl u babičky a dědy v Jersicích u Dačic my babička říká abych došel pro dědu ven protože už je venku tma tak aby šel domů.Dědu jsem našel před domem na louce jak tam stojí s sousedem,koukají se směrem na měsíc a jak sem přicházel k nim tak slyším souseda jak říká dědovy že na tu dálku je přece nemůže vidět a děda mu odpověděl že by měl protože ten dalekohled co měl sebou je přece námořní cajz,ještě z války a to nejsou jen tak obyčejný sklíčka.Když sem se zeptal na co se dívají tak mi děda řekl že na měsíci zase přistály Američani tak se dívají jestli je uvidí
Takhle jsem já zažil éru Apolla a o co jde jsem zjistil až o několik let později,to mi bylo devět let když jsme se přestěhovali že vsi do města a tam jsem objevil články o kosmonautice v časopisu Letectví+Kosmonautika a ABC mladých techniků
Přečetl jsem si tady v komentářích příspěvky ohledně použití vodíku pro motory,ano,ne,jestli je SLS drahá nebo ne a co je všechno špatně,já se tomu jenom usmívám protože jsem nesmírně vděčný zato co se teť děje v kosmonautice a astronomii,úžasný fotky z roveru na Marsu,Luci na misi k planetkám,mise Dart,dalekohled pana Webba a další projekty které už probíhají nebo se chystají,nevím co mám sledovat dřív a teť ještě pondělní start SLS,něco úžasného a vzrušujícího až mi to hlava nestačí pobrat.A debata o tom jestli je SLS předražená hračka jde mimo mně protože jsem vděčný mně neznámým konstruktérům, inženýrům, technikům a dalším lidem kteří se na stavbě podílely aby nám připravily něco fantastického jménem Artemis
Díky moc za krásný komentář. Opravdu, myslím to zcela upřímně. Udělal mi skutečně velikou radost. Jsem fakt moc rád, že jsou lidé, kteří to takhle vnímají.
Vidíte a to je přesně o úhlu pohledu. Vy jste vděčný za to málo a jiný je smutný z toho, že je toho tak málo a mohlo toho být mnohem více, pokud by se peníze nevyhazovaly okny a dveřmi současně. Inu tak to je, dokud nevidíte za roh, jste vděčný za to co vidíte a netušíte co by mohlo být kdybyste byl za tím rohem.
A nebo jsme taky nemuseli být ani zde. Je sklenice poloprázdná nebo poloplná? Takovéhle úvahy nad nesmrtelností chrousta co by mohlo být, kdyby … jsou o ničem.
Souhlas, i já si pamatuji na nadšení při letu Sputniku 1, Gagarina, Apolla 11 a dalších.
Dalsi velmi dobry clanek o SLS s jeste lepsim obrazkem cele sestavy SLS-ICPS-Orion s cirka 30 popisky hlavnich casti:
https://spaceflightnow.com/2022/08/27/nasas-most-powerful-rocket-poised-for-launch-on-historic-artemis-1-moon-mission/
Díky za odkaz.
Jaká vlastně bude startovní hmotnost celé rakety? Našel jsem Saturn V, ten měl cca 2950 tun, raketoplány mívaly 2050 tun, Eněrgija 2400 tun.
Slibuju synkovi největší raketu mého i jeho života, tak ať se nespletu.
Mělo by to být 2 608 tun.
Ach jo, posledni update od vas je z 0:21. Jeste, ze jsou ty zahranicni zdroje…
Asi váš komentář nechápu. V poslední aktualizaci tohoto článku (z 0:21) zcela jasně píšu, že psaný přenos v tomto článku tímto příspěvkem končí a že všechny aktualizace spojené s předstartovními přípravami a startem samotným najdete v novém článku, na který vede odkaz. Do daného psaného přenosu od rána dáváme novinky. Netuším, kde je problém. Možná jste si tu aktualizaci v 0:21 nepřečetl pozorně.
Aha, v tom pripade je to uzivatelsky neuveritelne neprivetive. Na hlavni strance sviti obrovsky zluty banner s aktualizaci 0:21. Nekde v clanku je napsano, ze se ma cist clanek. V clanku nic neni. Protoze je vas online feed plugin na konci clanku se nacita cca minutu nebo se nenacte, takze jsem ani netusil, ze tam neco takoveho je.
Když je v nejnovější aktualizaci tohoto článku přímo uveden odkaz na článek, ve kterém pokračuje online přenos, tak si myslím, že to zase až tak složitá myšlenková gymnastika není. Stejný postup jsme použili i při startu JWST a tehdy to nedělalo problémy nikomu.
Udivuje me, ze nedokazete prijmout uzivatelsky feedback.
Dokážu, pokud je rozumný. Ale tohle mi opravdu s prominutím připadá jako zcela jednoduchá záležitost. Vše je v článku naprosto srozumitelně popsáno. Stačí jen číst. Já chápu, že internetová veřejnost v průběhu let postupně leniví, nechce se jí myslet a vše potřebuje naservírovat až pod nos. Ale chci věřit tomu, že na náš web chodí lidé, kteří dokáží text napsaný v nejnovější aktualizaci pochopit bez větších problémů. Navíc když tam mají rovnou i odkaz.
Pane Pavel, vy tu vykřikujete o nepřívětivosti a jak zdroje musíte hledat. Byl jste někdy na aktualitách CNN, BBC, ty pro každý den, vytváří nový link který vloží do předposledního postu, v poslední relaci.
Právě pokud by jste využíval zahraniční zdroje, tak na toto by jste narazil, nebo kdyby jste četl co skutečně je psané v článku, či v jednotlivých segmentech, místo vidím datum je staré jdu Heitovat.
Já a mnoho dalších s tím neměli problém, i moje maminka které je 74let, pochopila že má jít na ten odkaz a čekala na přenos, je pro mne až zarážející, že se pohoršujete nad vlastní chybou.
Na druhou stranu, jste muž a ty neradi uznají vlastní pochybení, takže asi chápu, proč tak lidově řečeno „bubláte“.
Faktem je, že vás zde nic nedrží a můžete fakta sledovat klidně na zahraničních webech. Ale na to, že celý Kosmonautix je projekt prakticky bez reklam tvořený ve volném čase nadšenci zadarmo, tak je to velmi neuctivé k jejich práci, neuznat vlastní chybu.
Děkujeme za názor. Jsme rádi, že se ozval i někdo, kdo s tím nemá problém.
„Problém“, jaký popsal pan Pavel,jsem u sebe nezaznamenal, protože jako méně zdatný internetový uživatel ani moc nevím, co kritizuje a požaduje. Proto jsem spokojen a šťasten 🙂 Ale vážně. Systém webu mi vyhovuje a opravdu nemám pocit, že bych musel vyvíjet nadměrné duševní úsilí při sledování dění.
Díky moc!
Dobrý den,
zapomněl jsem jméno, ale měl tam být váš kolega z kosmonautixu, jak on vnímá situaci, vydrží v USA na potencialně odložený start, nebo mu to takříkajích uteklo? 🙁
Podle informací, které mám, by tam měl zatím zůstat.