Díky úspěšně roztaženému slunečnímu štítu, který blokuje jak přímý sluneční svit, tak i ten odražený od Země a Měsíce, začíná chladná strana Teleskopu Jamese Webba pasivně chladnout vyzařováním tepla do okolního prostoru. Je tedy možné zahájit několik měsíců trvající proces mimořádně jemného sjednocování primárního zrcadla, které je tvořeno osmnácti šestiúhelníkovými segmenty. Jejich teploty z 8. února najdete na náhledovém obrázku tohoto článku. Jak jsme si předevčírem popsali, proces postupného naklánění segmentů tak, aby tvořily opticky jednotný povrch, bude vyžadovat mnoho kalibračních snímků pořízených pomocí přístroje NIRCam. NASA dnes v 16:30 zveřejnila tyto první toužebně očekávané snímky. Na pohled nejsou krásné a rozhodně nic nevypovídají o tom, čeho bude JWST schopen v ostrém provozu. Z technického hlediska však jde o významný milník.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
První krok komplexního procesu ladění obnášel identifikaci snímků segmentů. Inženýři proto pro analýzu prošli více než 1000 neostrých snímků jediné hvězdy. Tento krok poslouží jako základ pro všechny další fáze, které postupně vyladí jedinečné zrcadlo JWST. Tým jednak potřeboval ověřit, že přístroj NIRCam je připraven na sběr světla z hvězd a dokáže identifikovat 18 náhodně umístěných skvrnek světla, což je produkt nezarovnaných segmentů, které odráží světlo jediné hvězdy na různá místa sekundárního zrcadla a od něj pak světlo míří k přístroji NIRCam.
To, co vypadá jako jednoduchý obrázek rozmazané hvězdy se stane základem procesu zarovnání a ostření, aby mohl Webbův teleskop začít v létě svá vědecká pozorování. „Celý tým kolem JWST je nadšený z toho, jak dobře probíhají první kroky během pořizování snímků a seřizování segmentů. Měli jsme velkou radost, když jsme viděli, že si světlo našlo cestu do přístroje NIRCam,“ uvedla Marcia Rieke, hlavní vědecká pracovnice přístroje NIRCam a profesorka astronomie na Arizonské univerzitě.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Během procesu pořizování snímků, který začal 2. února, byly segmenty JWST přemístěny do 156 různých pozic okolo očekávané pozice hvězdy a vzniklo tak 1560 snímků. K jejich vytvoření se využilo 10 detektorů přístroje NIRCam a objem surových dat dosahuje 54 gigabytů. Celý proces trval 25 hodin, ovšem teleskop zvládl lokalizovat cílovou hvězdu v každém ze svých segmentů zrcadla během prvních šesti hodin a pouze 16 expozic. Snímky pak byly spojeny dohromady, čímž vznikla jedná velká mozaika. Na ní je zachycena stopa každého segmentu primárního zrcadla na jednom snímku. Zde zobrazené snímky jsou pouze střední částí této větší mozaiky – v reálu jde o obrovský snímek tvořený více než 2 miliardami pixelů.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
„První fáze hledání pokryla oblast o velikosti Měsíce v úplňku. Body segmentů mohly být potenciálně rozprostřeny na takto velké ploše,“ řekl Marshall Perrin, astronom ze Space Telescope Science Institute a dodal: „Pořízení takového množství dat hned první den vyžadovalo, aby veškeré vědecké činnosti JWST i systémy zpracování dat zde na Zemi už od začátku hladce spolupracovaly. A hned na začátku tohoto hledání jsme našli světlo ze všech 18 segmentů velmi blízko centra! To je skvělý výchozí bod pro srovnání zrcadla.“
Zveřejněním prvních snímků z Dalekohledu Jamese Webba také končí naše soutěž, kterou jsme vyhlásili 12. ledna. Vyzvali jsme Vás, abyste si tipli, kdy bude zveřejněn první snímek. Jak jsme avizovali už při přihlášení, jakmile se objevila informace, že dnes budou zveřejněny první snímky, uzavřeli jsme tipovací formulář. Byli jsem také připraveni vyřadit hlasy, které během dneška dorazily, ale nakonec to nebylo potřeba. Poslední tip dorazil 1. února. Celkem nám dorazilo 343 tipů. Všem, kteří se zapojili, děkujeme za zájem! A kdo vyhrál tričko s motivem JWST? Štastným výhercem se stává pan Karel Matys, který 21. ledna poslal tip, že první snímek bude zveřejněn 11. února v 17:01 SEČ. „Spletl“ se tedy ani ne o půl hodiny. Výherci upřímně gratulujeme a budeme jej kontaktovat na mail, který uvedl, abychom dojednali místo doručení.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/sites/326/2022/02/Blog-Image-2.10.22-261×300.png
https://blogs.nasa.gov/…/alignment_mosaic_compressed-1024×694.png
https://blogs.nasa.gov/…/alignment_mosaic_annotated_compressed-1024×694.png
https://blogs.nasa.gov/…/pm_selfie_compressed-1024×1024.png
No to je paráda! Pak že není na palubě žádná kamera, která by vyfotila jak jsou segmenty zrcadla vyklopené. Už se těším na další snímky, jak budou segmenty postupně kalibrovat.
Není tam žádná kamera.
Ale NIRcam je supper složitý systém s mnoha optickými cestami, filtry , šterbinami a miktrozávěrkami, že se to nějakým nastavením a zaostřením a nějakým postupem z toho dal vydolovat byť nejasný, ale přesto obraz .Na tohle určitě bude směřovat mnoho dotazů a určitě nám to pracovníci laboratoře časem popíší.
Já si to představuji tak, že se před kameru místo nějakého filtru nasune malý objektiv, v podstatě zaostřený na odraz primáru v sekundáru, a tím se ten primár jednoduše promítne na senzor kamery a vyfotí. Ale asi tam musí být i nějaké osvětlení, aby byla plocha zrcadla vůbec vidět.
Jak píše milantos, oni to časem určitě podrobně vysvětlí.
Pomocí přístroje NIRCam a jeho filtrových a štěrbinových karuselů. Konkrétně pouze pro kalibraci se používá PAPPA, IPR Wedge a DHS. Pro pořízení „selfie“ se použil PAPPA.
Aha, takže to není „selfie“. Je to nějaký druh testu vlnoplochy zrcadla. Něco podobného jako Foucaultův test?
No, ty segmenty jsou pěkně rozhozené.
Každopádně jsem si při pohledu na ten snímek uvědomil ještě jeden rozdíl na fotografiích mezi HST a JWST.
HST má sekundární zrcadlo přichycené čtyřmi držáky, ale JWST pouze třemi.
Z toho plyne, že HST má na snímcích kolem jasných hvězd vidět 4 difrakční paprsky, kdežto JWST jich bude tvořit 6.
Tak kdo vyhral tipovaci soutez o prvni snimek? 😀
Cituji z konce článku: „Štastným výhercem se stává pan Karel Matys, který 21. ledna poslal tip, že první snímek bude zveřejněn 11. února v 17:01 SEČ. „Spletl“ se tedy ani ne o půl hodiny.“
Jojo, to je tak, kdyz clovek z nadseni, ze uz to konecne zacalo komentuje driv nez docte do konce. 😀 Uz jsem se tam dostal a gratuluji! Ja tipoval az 27. unora.
V pořádku, nic se neděje. Díky že jste s námi 🙂
Pěkná práce, paráda, napětí je pryč. Teď už to fungovat bude.
Navíc je podle mne přece i možnost softwarového zaostření, ze kterého by šlo udělat jeden první hezký snímek hvězdy 😀
Ale no tak. Z 18 poměrně slušně zaostřených hvězd neuděláte ostřením jednu. Rozřezat na 18 kousků a ty naskládat na sebe – ale proč.Nic se tím nezjistí ani nezíská
Takže teď je úkolem dostat všech 18 obrazů do jednoho bodu?
Teď se srovnají, pak zaostří a upraví jednotlivě a nakonec nasměrují do jednoho „bodu“ a v něm se to celé bude optimalizovat, aby zrcadlo fungovalo jako celek s ideálním tvarem
Ano, podrobně je to popsáno ve středečním článku, zatím jsme na začátku – identifikovalo se, který flíček patří ke kterému segmentu.
Je to skvělá zpráva. O to míň času bude potřeba na celkové seřízení zrcadla.
—
Jen k té soutěži. Nějak jsem pochopil (zřejmě špatně), že mělo jít o první použitelný snímek (třeba nějakého vybraného objektu). Ne kalibrační data. No nic moje chyba. 🙂 😉
—
Chápu, abychom předešli podobným omylům, tak jsme už při vyhlášení v článku uvedli:
„Stačí když si tipnete, kdy bude zveřejněn první snímek z Teleskopu Jamese Webba. Počítá se jakýkoliv první snímek. Nerozhoduje, co konkrétně na snímku bude, ale to, že byl jako první uveřejněn.“
Tak to mi asi uniklo. Tak příště. 😉
Jasně, v pořádku. Zase někdy zkusíme něco vymyslet. 🙂
Datum prvního startu startu SLS nebo SHS 😀