Další týden napěchovaný událostmi z kosmonautiky je za námi a je tedy správný čas si připomenout ty nejzajímavější kosmonautické informace v našem týdenním přehledu. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma bere start mise Crew-3, která dostala zcela nový exemplář lodě Crew Dragon. Podíváme se na vylepšení, která tato loď má i na to, kdy nás čeká další pilotovaný let. V dalších zprávách se budeme věnovat například odkladu přistání člověka na Měsíci, anebo šestimotorovému zážehu lodi Starship S20. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise Crew-3 osedlala nový Crew Dragon

Ve čtvrtek v 03:03 SEČ úspěšně odstartovala americká soukromá raketa Falcon 9, která vynesla pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon na let k Mezinárodní kosmické stanici. Čtyřčlenná posádka je již na palubě stanice a zajímavostí tohoto letu je například zcela nový exemplář Crew Dragonu s dílčími vylepšeními oproti předchozím exemplářům. Podíváme se jak na tato vylepšení, tak i na posádku, či problém s jedním padákem během návratu mise Crew-2.

Start Crew-3 znamenal již pátý pilotovaný let lodě Crew Dragon od května 2020, kdy v pilotovaném režimu tato loď vzlétla poprvé. Krom demonstrační mise s dvoučlennou posádkou, letěla na zbývajících čtyřech letech posádka vždy čtyřčlenná. Tři výpravy z těchto čtyř mířily k Mezinárodní kosmické stanice a ta zbývající zamířila na vyšší oběžnou dráhu, než ISS. Jednalo se o misi Inspiration4, která vzala na oběžnou dráhu první čistě neprofesionální posádku. SpaceX tak za nějakých osmnáct měsíců dopravila do kosmického prostoru již 18 lidí.

Zároveň šlo také o první let nového exempláře těchto vícenásobně použitelných lodí. Nová loď dostala od posádky jméno Endurance a nese řadu dílčích vylepšení oproti svým dvěma předchůdcům. V médicích nejviditelněji proběhla zejména částečná změna ve spojování hadic palubního WC, které nebyly pevné a odpad tak mohl uniknout do interiéru lodě. Místo dosavadního lepení spojů hadic, se nyní přistoupilo k jejich svařování. Mise Crew-3 tak má svůj palubní záchod připravený k plnému použití.

Mezi další změny patří například některé drobné úpravy softwaru tak, aby byl odolnější proti kosmickému záření při dlouhodobých pobytech u ISS. Změnou prošel i samotný proces dokování, který je nyní jemnější, což je důležité zejména pro vědecké experimenty probíhající na palubě stanice. Každé omezení vibrací vzniklých při spojení se stanicí je vítané. V interiéru pak například přibyly USB porty na nabíjení tabletů členů posádky. Dalším zajímavým detailem pak je ten, že tento pilotovaný Dragon jako první použil již jednou použitý ochranných kužel na špičce dokovacího zařízení, který se odklápí krátce po úspěšném vynesení na oběžnou dráhu.

SpaceX do budoucnosti plánuje provozovat flotilu čtyř pilotovaných lodí Crew Dragon, čeká nás proto výroba ještě jednoho exempláře. S těmito loděmi by chtěla uskutečnit pilotované lety pro NASA na kosmickou stanici, ale také nasmlouvané soukromé a turistické lety. Nejbližším takovým letem je mise Axiom-1, která by měla zamířit na ISS a proběhnout v březnu 2022.

Posádku mise Crew-3 tvoří tři nováčci a jeden veterán. Velitelem je Raja Chari, astronaut, který do oddílu NASA nastoupil v roce 2017 a z této skupiny je společně se svoji kolegyní na této misi prvním, kdo se do kosmu vydal. Jedná se po dlouhých 48 letech o prvního amerického nováčka – velitele mise. Je to testovací pilot, který nalétal přes 2000 hodin. Vystudoval MIT.

Jeho kolegyní je Kayla Barron, která nastoupila do oddílů astronautů ve stejné skupině jako Chari. Je to inženýrka, která studovala na United States Naval Academy. Po studiu pracovala na amerických vojenských ponorkách, a jak sama říká, zkušenosti z práce na ponorce jsou hodnotné, pokud se člověk chystá právě na kosmický let.

Třetím Američanem na palubě je zkušený kosmonaut Thomas Marshburn, jednašedesátiletý veterán, který letěl na raketoplánu (STS-127), ruské kosmické lodi Sojuz (Sojuz TMA-07M) a účastnil se dlouhodobé expedice na palubě stanice (expedice 34/35). Civilním povoláním je to lékař a vystudoval inženýrské lékařství. V kosmické kariéře pak například uskutečnil již čtyři kosmické vycházky.

Posledním členem expedice je evropský kosmonaut, Němec Matthias Maurer, který je v oddílu evropských kosmonautů od roku 2015. Je to materiálový inženýr a vědec. Během své kariéry se zabýval například lehkými kompozity, které se vyrábí z hliníkové pěny, za což dostal i několik vědeckých cen. Dále je držitelem několika patentů v oblasti materiálové vědy a materiálového inženýrství. Hovoří plynně čtyřmi jazyky (německy, anglicky, španělsky, francouzsky) a v rámci kosmonautického výcviku prochází kurzy ruštiny a čínštiny.

Mise Crew-3 by na ISS měla setrvat až do dubna příštího roku. Před jejím odletem by se měla na pár dní přidat mise Crew-4, aby si posádky mohly předat práci a informace. Podobně to ovšem mělo proběhnout i při tomto letu, nicméně špatné počasí v okolí Floridy start nakonec zpozdilo a mise Crew-2 se tak vrátila dříve, než tam Crew-3 doletěla.

Během návratu Crew-2 bylo zaznamenáno, že se jeden ze čtyř hlavních padáků otevíral pomaleji, než zbylé tři. Nakonec se otevřel a loď přistála na hladině oceánu nominální rychlostí. NASA se k tomu vyjádřila tak, že jde o vlastnost přistávacího systému, a že se někdy může stát, že se jeden či dva padáky budou otevírat déle, než je normální. Tato vlastnost neohrožuje posádku a hladké přistání a proto nebudou prováděny žádné změny v konstrukci tohoto systému.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu v 13:19 SEČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 z floridské rampy SLC-40 a úspěšně vynesla dalších 53 družic konstelace Starlink. Během této mise byl použit první stupeň B1058, který tímto úspěšně uskutečnil svůj devátý let a také deváté úspěšné přistání. Start byl tentokrát okořeněn o vizuálně krásné atmosférické podmínky, tvořené mlhou v okolí rampy. Níže proto naleznete několik snímků, které během startu vznikly.

NASA oznámila něco, na co se již delší dobu čekalo, respektive to bylo očekáváno. První přistání lidské posádky na Měsíci v rámci programu Artemis bylo odloženo z roku 2024 na 2025. Připomeňme, že v počátku plánování misí Artemis se s přistáním počítalo v roce 2028, načež byl administrativou prezidenta Trumpa vytyčen nový ambiciózní cíl a tím byl rok 2024. Pro první přistání na Měsíci od roku 1972 se použije lunární lander Starship od SpaceX. Pro start ze Země bude použita raketa SLS, která vyšle loď Orion k Měsíci, kde se loď spojí se Starship a z čtyřčlenné posádky přesedlají dva astronauti do landeru, který je vysadí na Měsíci.

Před touto misí však proběhne první pilotovaná výprava Artemis II, která na palubě lodi Orion poprvé přivítá posádku a ta pak obletí Měsíc. Tato mise je nyní plánována na „nejpozději v květnu 2024“. Mise Artemis I, tedy první letové ověření rakety SLS, která vynese ještě nepilotovanou loď Orion s evropským servisním modulem, by měla odstartovat v únoru 2022.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se během týdne věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně a nyní je ten správný čas si je připomenout. Tento týden jsme načali rekapitulací dosavadních snah při hledání řešení závady na Hubbleově kosmickém dalekohledu. Hned poté jsme se podívali do Evropy, kde se ladily fotografie chystaného evropského marsovského vozítka Rosalind Franklin. Mohli jsme také živě sledovat odlet lodě Crew Dragon, která vezla posádku mise Crew-2 zpět na Zemi. Důležitým krokem před startem dalekohledu Jamese Webba bylo ověření provedených změn na aerodynamickém krytu rakety Ariane 5. Provedené změny se nyní zdají dostačující. S návratem na Měsíc je jasné, že bude třeba provozovat rozsáhlou infrastrukturu a různá vozítka budou pevnou součástí. Mohli jsme proto nahlédnout na testy vozítek na simulovaném lunárním povrchu. Jedna opravdu skvělá a pozitivní zpráva dorazila z Prahy, pražská organizace Planetum totiž začala s přípravou své vlastní družice, kterou do kosmického prostoru vyšle raketa Falcon 9. Živě a česky jsme pak tento týden mohli sledovat start pilotované lodi Crew Dragon na misi Crew-3. Hned poté jsme pro vás připravili další komentovaný přenos, který vás tentokrát vzal ke sledování připojení této lodě k Mezinárodní kosmické stanici. Dále jsme se loučili s pobytem evropského kosmonauta Thomase Pesqueta na ISS dalším vydáním Thomasova fotokoutku. Vydali jsme pro vás také další edici triček a mikin. V pátek vyšel další obsáhlejší článek týkající se fyziky spojené s kosmonautikou. Na konci dvacátých let nás čekají mise na Venuši a tyto sondy ponesou zajímavé přístroje. Podívali jsme se na malou laboratoř pro DAVINCI. V sobotu pak následoval další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Na ruském kosmodromu Banjkonur v Kazachstánu úspěšně dokončili plnění palivem a provozními látkami speciální nákladní loď Progress, která má místo nákladní sekce umístěn uzlový modul Pričal, který 24. listopadu odstartuje k ISS, kde by se měl připojit k laboratornímu modulu Nauka. Netradiční pohled na zajímavý kus techniky se stává snímkem týdne.

Video týdne:

Starship S20 na kosmické základně Boca Chica úspěšně provedla šestimotorový statický zážeh. Při tomto zážehu běžely jak tři motory Raptor určené pro práci v atmosféře, tak i tři Raptory s rozšířenou expanzní tryskou určené pro práci v kosmickém prostoru. Ve SpaceX se prý proslýchá, že bychom se prvního orbitálního letu přeci jen mohli dočkat do konce roku. Vše však záleží na stanovisku FAA, zda dostane SpaceX k tomuto pokusu povolení.

K videu přikládáme i snímek podoby tepelné ochrany lodi před a po statickém zážehu. Opět odpadlo několik keramických destiček.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FEE7efpXMAgUiV2?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FEFCdwRXoAA5tD8?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…b3a8d763e8a547c04314615c3b2cb8bc&oe=6195596C
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6498e45c5b9fc25c063046836f008ec7&oe=61944D37
https://www.flickr.com/photos/spacex/with/51671874407/
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/11/51643600307_bb7c34aec9_k.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/11/crew3drydress.jpg