8. listopadu 2021
Robert Kimbrough, Megan McArthur, Thomas Pesquet a Akihiko Hošide strávili na Mezinárodní kosmické stanici více než půl roku. Po mnoha změnách termínů jejich odletu je však již zřejmě definitivně jasno. Dnes se posádka rozloučí se zbytkem 66. dlouhodobé expedice a usedne do své lodi Crew Dragon. Z důvodu závady na systému shromažďování moči (viz starší článek) má posádka omezit používání toalety v Crew Dragonu, ale do návratu neuplyne tolik času. Dnes ve 20:04:58 se má Crew Dragon odpojit od stanice, zítra ve 3:39:27 zahájí loď brzdící manévr a už ve 4:33:07 kabina s posádkou přistane. NASA TV bude vysílat rozloučení posádek spojené s uzavřením průlezu mezi Crew Dragonem a ISS a nabídne také přímý přenos z odletu lodi.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7ERSDWWQAYWg6E.jpg:large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Při obletu stanice cvakal Tomáš jak o život a fotit umí, takže se docela těším na další fotky ISS.
Taková otázka … oprvdu nejsou USA schopni přidat další TDRS družice a zajistit nepřetržité videospojení s ISS??? Viz dnešní cca. desetiminutové přerušení zrovna v nejzajímavější chvíli odpojení Dragona od ISS.
Není důvod. Investovat přes 100 milionů dolarů jenom pro to, aby nebyly drobné výpadky v přenosu obrazu je nesmysl. Mise tím nijak ohrožena nebyla. Dříve nebyly dokonce žádné online přenosy a vše fungovalo jak mělo. Těch 100 milionů se určitě bude dát investovat lépe. Navíc stejně mnohem kvalitnější snímky odlétající lodi Crew Dragon pořídí posádka ISS a naopak.
Také mě tyto výpadky v přenosech z ISS překvapily (už dříve) – chápu, že video je z velké části jen kvůli prezentaci veřejnosti a tedy vlastně takové PR. Co ale nevím a co bych se rád zeptal, je to, zda se pozorované výpadky spojení týkají jen toho videopřenosu a nějaký nízkoziskový telemetrický přenos (popř. audio s posádkou) je zajištěný 100% nepřetržitě?
Např. „ztráta“ demonstrační mise Starlineru byla částečně způsobena i výpadkem komunikace s lodí (nemožnost odeslat manuální pokyn pro ruční zažehnutí motorů pro zakulacení orbity) – chápu to tedy tak, že obecně není pro družice a kosmické lodě vybudována spolehlivá a nepřerušovaná komunikace se Zemí. Nicméně pro lodě s posádkou mi to přijde jako dost velký risk a pokud by to „spravilo“ 100 milionů dolarů, tak bych to jako bezpečnostní prvek viděl rozhodně ospravedlnitelné.
Stravil jsem trochu casu hledanim informaci o satelitech TDRS (wiki/nasa) a mam z toho pocit, ze by to byl krasny namet na clanek ci dokonce serii clanku od nektereho ze super autoru Kosmonatixu. Bohuzel spousta informaci je neuplnych a dost casto si z ruznych zdroju trochu protireci. Myslim, ze jejich historie a soucasna konstelace je pomerne zajimava. (Kdyby se toho tak chtel ujmout napr. Ondřej Šamárek byl bych v sedmem nebi :-)) Jen se bojim, ze jakmile by se do clanku zahrnulo i pozemni vybaveni, ktere s TDRS tesne souvisi, tak hrozi ze rozsah nekontrolovane vystreli nahoru.
Obecne mam pocit, ze pro nasa je ohledne TDRS prioritou spolehlivost a redundance nez kompletni souvisle pokryti. Na orbite je 9-10 satelitu, ale de-fakto pouze ve trech zemskych delkach (geostac. orbit.). Jestli tomu tedy spravne rozumim, tri satelity jsou aktivni a zbytek vzdy v tesnem sousedstvi s aktivnim satelitem slouzi jako zaloha. Nebo ty zalozni vypomahaji s mene dulezitymi prenosy, informace jsou zde trochu nejasne.
Dale jsem ziskal dojem, ze se NASA v poslednich letech soustredila na upgrade pozemniho komunikacniho vybaveni, do ktereho znacne investovala. Asi nema smysl vypoustet dalsi satelity, kdyz na to pozemni infrastruktura nebyla pripravena…
Bohuzel jake jsou plany s TDRS do budoucna ani po kratkem hledani neni moc jasne.
Téma systému TDRSS jsme s Michalem Václavíkem zpracovali do jednoho dílu Vesmírné techniky.
Diky za odkaz.
Není zač.
8 hodin bez záchodu snad vydrží, ale jak tam měli být 19 hodin, tak jsem jim to nezáviděl