Sonda Psyche zvládla své setkání s Marsem na jedničku. Nyní vědci zapojení do této mise studují velké objemy dat získaných během průletu, což je součástí příprav na přílet sondy ke stejnojmenné planetce Psyche v roce 2029. Sonda Psyche od NASA prolétla kolem Marsu 15. května, aby využila gravitaci planety k získání rychlosti a mírné změně sklonu své dráhy kolem Slunce. Průlet dal pozemnímu týmu také možnost připravit se na vědecký výzkum, který bude sonda provádět, až v roce 2029 dorazí k planetce Psyche bohaté na kovy.

Tím, že během průletu použili Mars jako náhradu za asteroid, mohli otestovat vědecké přístroje sondy. Naměřená data byla v dalších týdnech odeslána na Zemi, kde je vědci analyzovali a konstatovali, že vypadají působivě. Přístroje nejenže fungovaly přesně podle plánu a poskytly údaje, které odpovídají dosavadním poznatkům NASA o Marsu, ale zároveň přinesly i několik nových poznatků o této planetě.

„Týmy zodpovědné za palubní snímkovač, magnetometr a spektrometr gama záření a neutronů pracovaly přesčas, aby bylo možné plně využít toto planetární setkání, a všechny přístroje dodaly skvělé výsledky,“ hodnotí Lindy Elkins-Tanton, hlavní řešitelka mise Psyche z University of California v Berkeley, a dodává: „Vzhledem k tomu, jak důkladně je planeta v poslední době studována, jsme nečekali velké objevy, ale přesto jsme doplnili výzkum Marsu daty nasbíranými z jedinečné perspektivy sondy Psyche.“

Spektrometr gama záření a neutronů, který bude pomáhat vědcům určit chemické prvky, jež tvoří materiál na povrchu planetky, se během průletu mimořádně činil. Když vysokoenergetické záření bombarduje planetu, prvky na jejím povrchu absorbují energii a vyzařují neutrony a záření gama s různými energetickými úrovněmi. Měřením těchto emisí mohou vědci porovnat naměřené údaje s vlastnostmi známých prvků a určit, z čeho je těleso složeno.

Ačkoliv byla vzdálenost 4 609 km od povrchu během průletu příliš velká na měření záření gama z Marsu, vědci byli přesvědčeni, že bude možné zaznamenat neutrony unikající z povrchu planety skrz její atmosféru. „V době maximálního přiblížení k Marsu neutronový spektrometr zaznamenal nárůst počtu detekovaných částic, který se blížil očekávané hodnotě. Bylo velmi potěšující to vidět,“ přiznává David Lawrence, vedoucí vědeckého týmu spektrometru sondy Psyche z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu, a dodává: „Podle očekávání jsme nezaznamenali žádné záření gama z Marsu, ale přístroj pracoval podle očekávání a vedl si vzorně.“

Stejně jako spektrometr gama záření a neutronů byl i palubní magnetometr v provozu už od začátku cesty sondy v roce 2023. Jeho úkolem je měřit magnetické pole planetky Psyche a pomoci prověřit myšlenku, že planetka Psyche je kovovým jádrem planetesimály, základního stavebního kamene kamenné planety. Přístroj během přeletové fáze průběžně měří magnetické pole slunečního větru, a to i v případech, kdy sonda prolétá oblastí výronu koronální hmoty. Při tomto průletu však poprvé zaznamenal magnetickou signaturu kosmického objektu.

„Když sonda prolétala v blízkosti Marsu, magnetometr zaznamenal prudký nárůst intenzity magnetického pole, který odpovídal průletu oblastí rázové vlny, kde sluneční vítr naráží do magnetického pole planety,“ vysvětluje Ben Weiss, zástupce hlavní řešitelky mise Psyche a vedoucí výzkumu palubního magnetometru z Massachusetts Institute of Technology v Cambridge, a dodává: „Tato kalibrace provedená při průletu ověřila výkonnost přístroje za dynamických podmínek a zároveň odhalila fascinující fyzikální jevy spojené s planetárním magnetismem.“

Palubní multispektrální snímač, dvojice identických kamer navržených k pořizování snímků povrchu planetky na různých vlnových délkách, zahájil činnost začátkem května a fungoval po celou dobu průletu. Díky němu se soubor surových snímků mise rozšířil o celou řadu pohledů na Mars. Kvůli vysokému fázovému úhlu, pod kterým se sonda přibližovala k planetě, se Mars zprvu na snímcích jevil jako tenký jasný srpek se slunečním světlem rozptýleným skrz atmosféru planety. Během blízkého průletu se snímači podařilo zachytit podrobné pohledy na povrch Marsu včetně kráterů, ledových čepiček u jižního pólu či velkého kráteru Huygens se dvěma prstenci. Všechny popsané útvary jsou vidět v časosběrném videu, které zachycuje měsíc dlouhou sekvenci snímků z období kolem průletu.

„Snímač si vedl bezvadně a pořídil vzácně vídané pohledy na rudou planetu,“ uvedl Jim Bell, vedoucí snímkovacího přístroje sondy Psyche z Arizona State University v Tempe, a dodal: „Kromě nesporné krásy snímků jsme také mohli plně otestovat kalibraci snímače a jeho citlivost na rozptýlené světlo. Zachycení marsovských měsíců Phobosu a Deimosu z velké dálky bylo navíc součástí nácviku postupu, který využijeme u planetky Psyche k pátrání po jejích případných měsících.“ Za účelem charakterizace a kalibrace snímače tým porovnává snímky pořízené při průletu s obrazovými daty z jiných misí u Marsu, včetně sondy Mars Reconnaissance Orbiter a sondy 2001 Mars Odyssey od agentury NASA, amerických roverů Curiosity a Perseverance, dále sondy Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter Evropské kosmické agentury a sondy Hope, která patří Spojeným arabským emirátům.

Sonda Psyche nyní směřuje ke své cílové planetce, která se nachází v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. „Gravitační asistence byla připravována několik let a navigační tým ji zvládl perfektně. Psyche prolétla kolem Marsu po přesně takové trajektorii, jakou jsme potřebovali, abychom se dostali na dráhu pro setkání s planetkou v létě 2029,“ uvedl Bob Mase, projektový manažer mise Psyche z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, a dodal: „Sonda je ve skvělém stavu a jsme na správné cestě k tomu, abychom od letošního podzimu pokračovali v nepřetržitém využívání solárně-elektrického pohonného systému.“

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/RiC6rtyJHBJ6Hie5wQPRvd-1200-80.png
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/E2_PIA26749_Psyche_Imager_Mars_Mosaic1_F247E.png
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/08/psyche-magnetometer-pia24893.jpg