Jen několik desítek hodin uplynulo od startu rakety Falcon Heavy s teleskopem Nancy Grace Roman. V neděli 30. srpna zamířila raketa společnosti SpaceX k obloze a astronomové její start očekávali s velkým napětím. Na nový teleskop se totiž velmi těší, jelikož by mohl odhalit tisíce nových exoplanet a posvítit si mimo jiné i na tajemnou temnou energii a temnou hmotu. Tato vědecká fáze je však zatím ještě několik měsíců vzdálená. V tomto článku najdete stručný souhrn kroků, které pozemní tým pečující o teleskop Nancy Grace Roman čekají. Prvním úkolem je dopravit nový teleskop na jeho budoucí pracoviště. Tato 12,7 metru dlouhá konstrukce totiž nemá pracovat na nízké oběžné dráze Země, ale směřuje k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce–Země, který se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety směrem od Slunce.
Pro umístění teleskopu právě do okolí bodu L2, kde již působí teleskop Jamese Webba i evropská observatoř Euclid, existuje hned několik důvodů. „V tomto speciálním místě ve vesmíru se gravitační síly vyrovnávají, takže objekty zůstávají na své dráze stabilní jen s velmi malou asistencí,“ uvedla NASA ve svém článku a dodala: „Válcovitý tvar teleskopu Nancy Grace Roman pomůže blokovat nežádoucí světlo od Slunce, Země i Měsíce. Vzdálené umístění observatoře pomůže udržet její přístroje v chladu. Tepelná stabilita observatoře v okolí bodu L2 přinese u mnoha typů dat, která teleskop Nancy Grace Roman nasbírá, desetinásobné zlepšení oproti Hubbleovu teleskopu.“ Nemusíte se přitom bát, že by teleskopy v okolí bodu L2 trpěly nedostatkem místa a musely se na sebe tlačit. Budou sice mít stejnou kosmickou adresu, ale nebudou sdílet jeden prostor.
„Stejně jako teleskop Jamese Webba bude i teleskop Nancy Grace Roman obíhat po rozlehlé dráze kolem samotného bodu L2. Tato dráha je mnohem větší než dráha Měsíce kolem Země, takže jednotlivé observatoře lze snadno udržovat v dostatečné vzdálenosti od sebe,“ napsala NASA na jiném místě. Novému teleskopu potrvá zhruba 30 dní, než k bodu L2 doletí a usadí se na dráze kolem něj. V tu chvíli čeká pozemní tým další série úkolů.
Zdroj: https://www.spiedigitallibrary.org/
Navazující fáze se označuje jako uvádění do provozu. Během ní bude potřeba ověřit, zda všechny systémy a subsystémy pracují správně. To se týká také vědeckých přístrojů, jimiž jsou širokoúhlá kamera WFI (Wide Field Instrument) a koronograf CGI (Coronagraph Instrument). WFI „je 300megapixelová infračervená kamera, která umožní vědcům nahlížet do velmi vzdálené minulosti,“ uvedla NASA v článku představujícím novou observatoř a dodala: „Pozorování vesmíru v jeho raných fázích nám pomůže odhalit, jak výrazně se v průběhu historie rozpínal, což nám napoví, jak by mohl jeho vývoj pokračovat.“
CGI je technologickým demonstrátorem, který bude blokovat světlo vzdálených hvězd, a umožní tak teleskopu Nancy Grace Roman zachytit řadu dosud neznámých exoplanet. „Bude mnohem výkonnější než jakýkoli dosud vypuštěný koronograf. Spatří exoplanety, které jsou téměř miliardkrát méně jasné než jejich mateřské hvězdy,“ uvedli zástupci NASA. Podle neziskové organizace The Planetary Society by měl teleskop Nancy Grace Roman zahájit vědecká pozorování na začátku roku 2027. Jeho základní vědecká fáze má trvat pět let, astronomové však nepochybně doufají v další roky provozu. Pro svůj optimismus přitom mají pádný důvod. Hubbleův teleskop dodnes skvěle funguje, přestože od jeho vypuštění uplynulo už 36 let! Abychom však byli féroví, je potřeba říct, že Hubbleův teleskop je specifickým případem, protože jej astronauti během pěti servisních misí v letech 1993 až 2009 opravovali a modernizovali. Také další kosmické teleskopy agentury NASA však pokračovaly v provozu i po skončení své primární mise bez podobné pomoci. Například rentgenový teleskop Chandra funguje na oběžné dráze Země dodnes, tedy více než 25 let po svém startu. Za tu dobu přestál i rozpočtové krize.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/aQQkTC5BPJTwMjCaTCD3r6-970-80.jpg.webp
https://www.spiedigitallibrary.org/ContentImages/Proceedings/10590/105901Q/FigureImages/00007_PSISDG10590_105901Q_page_5_1.jpg
Nemám rád neúplnú formuláciu (NASA), že v L2 „sa gravitačné sily vyrovnávajú“. V skutočnosti sa vyrovnávajú tri sily – dve gravitačné a jedna odstredivá.
A na výsledky sa teším, ale počkáme si – o tejto dobe som už čakal žatvu objavov od teleskopu V. Rubin – a zatiaľ nič moc.
uff, nie je stale skoro pre Vera Rubin?.. ak som to spravne pochopil budu musiet naskenovat celu oblohu niekolkokrat a mat vacsi casovy odstup medzi scanmi aby sa nasli nejake rozdiely.. a zacali len nedavno..
Tady bych se přimlouval za nějaký článek, který by osvětlil co všechno je třeba se satelitem dělat po vypuštění, aby správně fungoval. NASA je civilní agentura tak by nemuselo být všechno tajné.
To se liší misi od mise, ale pokud jde o teleskop Nancy Grace Roman, tak pěkně to na svém X popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře, cituji:
Kosmický dalekohled Nancy Grace Roman pokračuje v postupném oživování palubních systémů. Přibližně 5 hodin po vypuštění došlo k rozložení panelů fotovoltaických článků. Dne 31. srpna ve 20:03 SELČ pak byla úspěšně vyklopena vysokozisková parabolická anténa.
Dnes ve 12:05 SELČ pak byla poměrně pomalu (8 minut) rozvinuta krycí clona a zároveň otevřena apertura dalekohledu. Později, ve 14:22 SELČ byl oživen první vědecký přístroj – koronograf CGI. Ještě předtím (06:02 SELČ) proběhla tříminutová motorická korekce přeletové dráhy.
Zajímalo by mě jak stabilní dráhy a na jak dlouho v L2 jsou. Co bude s teleskopy až doslouzi nebo nebudou mít palivo na korekce. Začnou se tam v budoucnu srazet a zaplní oblast odpadem? Nebo dostanou závěrečný šťouchanec a vydají se do pryč? Díky za případné info.
Třeba takový JWST musí dělat korekce jednou měsíčně. Jakmile je přestane dělat, v L2 se neudrží, opustí jej a bude obíhat kolem Slunce, kde je nepředstavitelně místa.