15. června v 17:24 středoevropského letního času došlo u evropsko-japonské mise BepiColombo k významnému milníku. Po osm let trvající cestě po vnitřních končinách Sluneční soustavy dokončil systém solárně-elektrického pohonu svou poslední aktivitu, což značí závěr dlouhé přeletové fáze mise BepiColombo. A protože i zde platí, že když něco končí, tak něco jiného začíná, je tento krok začátkem příletu mise BepiColombo k Merkuru.
Zdroj: https://www.esa.int/
Od svého startu v říjnu roku 2018 byla evropsko-japonská mise BepiColombo mířící k planetě, která ve Sluneční soustavě obíhá nejblíže ke Slunci poháněna solárně elektrickým pohonem. Ten se nachází na přeletovém modulu MTM (Mercury Transfer Module), který je součástí mise a disponuje čtveřicí iontových motorů QinetiQ T6 napájených elektřinou z fotovoltaických panelů sondy, která v nich ionizuje pohonné médium – plynný xenon.
Na rozdíl od klasického chemického pohonu tento systém využívá energii ze slunečních paprsků, aby z plynného xenonu udělal elektricky nabitý proud (plazma), který je poté urychlen a značnou rychlostí vystřelen ven. Tento přístup vyžaduje mnohem méně pohonného média a může svůj tah upravovat podle dostupného množství sluneční energie. Evropská kosmická agentura proto solárně elektrický pohon označuje za jeden z nejefektivnějších a nejflexibilnějších pohonných systémů, jaké kdy byly vypuštěny. U mise BepiColombo tento pohon umožnil realizovat jednu z nejkomplexnějších meziplanetárních cest, o jaké se kdo kdy pokusil.
Po dlouhé a náročné přeletové fázi, která byla protkána celkem devíti gravitačními manévry (jedním u Země, dvěma u Venuše a šesti u Merkuru), mohla mise BepiColombo konečně minulé pondělí uzavřít tuto kapitolu tím, že trvale vypnula své motory svého solárně elektrického pohonu. Přesné pokyny k tomuto kroku byly ze Země odeslány s dostatečným předstihem. Pozemní týmy se snažily zajistit, aby k vypnutí došlo ve správnou chvíli během závěrečného manévru.
Zdroj: https://www.esa.int/
Ráno před plánovaným odpoledním vypnutím solárně elektrického pohonného systému SEP se Neil Wallace, hlavní inženýr pro motory solárně elektrického pohonu SEP, setkal s týmem zodpovědným za misi a také s průmyslovými partnery v Evropském středisku pro vesmírné operace (ESOC = European Space Operations Centre) agentury ESA v německém Darmstadtu. Společně tak mohli zrekapitulovat všechny lekce, které je naučil solárně elektrický pohon mise BepiColombo. Právě tyto rekapitulace získaných poučení jsou klíčem k implementaci tohoto systému do budoucích kosmických misí.
Jelikož mise BepiColombo momentálně nemá k dispozici žádný jiný zdroj pohonu, bude se dalších několik týdnů pohybovat po dráze volného pohybu, dokud nepřijde první klíčový krok spojený se samotným příletem – odhození přeletového modulu MTM. Tato událost je zatím naplánována na 3. září letošního roku. Když bude přeletový modul MTM odhozen, bude zbývající sestava (evropská sonda MPO – japonská sonda MMO alias Mio a sluneční stínítko japonské sondy MOSIF) pokračovat v přibližování k Merkuru s využitím chemického pohonného systému na sondě MPO. Tento systém bude upravovat trajektorii sestavy tak, aby 21. listopadu mohlo dojít k manévru pro vstup na oběžnou dráhu Merkuru. Začátkem prosince se postará o odhození japonské sondy Mio a evropská MPO do března 2027 postupně sníží svou oběžnou dráhu tak, aby se dostala na dráhu pro vlastní vědeckou misi. Evropská kosmická agentura slibuje, že nás bude informovat o dalších novinkách od nejambicióznější evropské meziplanetární mise, která se dostane ke svému cíli – planetě Merkur.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/18897283-3-eng-GB/Twin_ion_thrusters_firing.jpg
https://www.esa.int/…/27343532-1-eng-GB/End_of_BepiColombo_s_solar_electric_propulsion.jpg
https://www.esa.int/…/27343823-1-eng-GB/BepiColombo_thrusters_switch_off.gif
https://www.esa.int/…/27343598-1-eng-GB/Mercury_arrival.png
