Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA zahajuje misi Pandora

Již dnes se na start chystá další Falcon 9. Z Vandenbergovy základny má ve 14:44 odstartovat mise nazvaná Twilight, která je první z nové řady sdílených misí, které SpaceX nabízí. V jejich rámci je cílem dráha, která umožňuje vyneseným družicím být po čas svého obletu Země stále nasvícené Sluncem. To poskytuje nejen zajímavou energetickou bilanci, ale také specifické podmínky pro pozorování. Mezi čtyřiceti náklady je ten vědecky nejcennější od NASA. Agentura nechává vyslat malý teleskop Pandora, který bude analyzovat nejen atmosféry exoplanet, ale zejména to, jak složení jejich mateřských hvězd ovlivňuje naše znalosti o atmosférách těchto vzdálených planet.

„Cílem Pandory je rozluštit spektrální data z atmosfér exoplanet a jejich hvězd pomocí viditelného a blízkého infračerveného záření,“ řekla Elisa Quintana, hlavní vědecká pracovnice mise Pandora v Goddardově kosmickém středisku. „Tyto informace mohou astronomům pomoci určit, zda detekované prvky a sloučeniny pocházejí z hvězdy nebo z planety – což je důležitý krok při hledání známek života v kosmickém prostoru.“

Pandora bude pozorovat planety, jak z naší perspektivy procházejí před svými hvězdami, což jsou události zvané tranzity. Jedná se o metodu, která je především využívána k detekování planet u cizích hvězd.  Když světlo z hvězdy prochází atmosférou exoplanety, interaguje s látkami, jako je vodík a kyslík, které absorbují charakteristické vlnové délky a přidávají k signálu své chemické otisky. Ale zatímco planety se dotkne jen malá část světla hvězdy, dalekohledy také shromažďují zbytek světla vyzařovaného samotnou hvězdou. Povrchy hvězd se mohou vyznačovat jasnějšími a tmavšími oblastmi, které se v průběhu času zvětšují, zmenšují a mění polohu, čímž potlačují nebo zesilují signály z exoplanetárních atmosfér. Další komplikací je, že některé z těchto oblastí mohou obsahovat stejné chemikálie, které astronomové doufají, že najdou v atmosféře exoplanety.

Všechny tyto faktory ztěžují vytvoření jistoty, že detekované molekuly pocházejí pouze z atmosféry planety. Pandora proto pomůže tento problém řešit tím, že během svého prvního roku poskytne hloubkovou studii nejméně 20 exoplanet a jejich hostitelských hvězd. Teleskop se na každou planetu a její hvězdu podívá 10krát, přičemž každé pozorování bude trvat celkem 24 hodin.

Pandora tak bude shromažďovat viditelné a blízké infračervené záření pomocí nového, celohliníkového dalekohledu o průměru 45 centimetrů, který společně vyvinuly Národní laboratoř Lawrence Livermore v Kalifornii a společnost Corning Incorporated v Keene v New Hampshire. Detektor blízkého infračerveného záření, který bude na Pandoře, je náhradní díl vyvinutý pro dalekohled Jamese Webba.

Každé dlouhé pozorovací období zachytí světlo hvězdy před i během tranzitu a pomůže určit, jak povrchové vlastnosti hvězd ovlivňují měření. „Tyto potřebné dlouhodobé studie jednotlivých exoplanetárních systémů je obtížné naplánovat u misí s vysokou poptávkou, jako je právě Webb,“ řekl inženýr Jordan Karburn, zástupce projektového manažera Pandory v Livermore. „Potřebujete také simultánní měření více vlnových délek, abyste odlišili signál hvězdy od signálu planety. Dlouhé pozorování s oběma detektory je klíčové pro sledování přesného původu prvků a sloučenin, které vědci považují za indikátory potenciální obyvatelnosti.“

Pandora je první mise vypuštěná v rámci programu „Astrophysics Pioneers“ agentury NASA, jehož cílem je provádět hodnotný astrofyzikální výzkum za nižší náklady a zároveň pomáhat získávat potřebné zkušenosti další generaci vedoucích pracovníků v oblasti kosmické vědy.

Po vypuštění na nízkou oběžnou dráhu Země projde Pandora měsíčním zkušebním provozem, který družici uvede do provozu, než započne svou jednoletou hlavní misi. Veškerá data mise budou veřejně dostupná. „Mise Pandora je odvážnou novou kapitolou v průzkumu exoplanet,“ řekl Daniel Apai, profesor astronomie a planetární vědy na Arizonské univerzitě v Tucsonu, kde sídlí operační centrum mise. „Je to první kosmický dalekohled postavený speciálně pro detailní studium hvězdného světla filtrovaného skrz atmosféry exoplanet. Data z Pandory pomohou vědcům interpretovat pozorování z minulých i současných misí, jako jsou kosmické dalekohledy Kepler a Webb od NASA. A nasměruje budoucí projekty při hledání obyvatelných světů.“

Pandora nepoletí sama. Mezi náklady od NASA na misi Twilight patří také BlackCAT a SPARCS, což jsou malé družice, které budou studovat energetické události s vysokou energií a aktivitu hvězd s nízkou hmotností. Největší dávku družic zajistí firma Exolaunch, která zajistí ze svých deployerů vypuštění 22 družic. Tyto družice pochází ze všech koutů světa, třeba z Litvy, Turecka, Finska či Bulharska. ESA tam má želízko ve formě demonstrátoru Dcubed-1 (ARAQYS-D), jehož úkolem bude na oběžné dráze vyrobit (vytisknout) nosník. Firma, která má podporu ESA, se snaží vytvořit koncept výrobních družic, které budou vyrábět velké fotovoltaické pole přímo na oběžné dráze. Chtějí se vyhnout složitým rozkládacím konstrukcím a specializovaným solárním panelům. Místo toho používají fotovoltaické články určené pro použití na Zemi, pro které se v kosmickém prostoru pomocí pryskyřice tuhnoucí díky UV záření vyrábí samostatný nosník. Tento CubeSat je první zkušební demonstrátor, k plné výrobě 15 metrů dlouhého panelu by chtěla firma dojít v roce 2027. Dále jsou na palubě družice určené ke sledování lodí a počasí, také několik družic Aether pro zajištění konektivity internetu věcí.

Kosmický přehled týdne:

NASA oznámila, že uspíšený návrat mise Crew-11 proběhne 14. ledna. Dragon s čtyřčlennou posádkou by se od stanice měl odpojit ve středu ve 23:00 SEČ. Přistání pak proběhne 15. ledna kolem desáté hodiny dopoledne dle aktuálních podmínek v místě přistání. NASA také ve svém vyjádření potvrdila, že jeden z členů posádky, kterého postihly blíže nespecifikované zdravotní problémy, je ve stabilizovaném stavu – nepotřebuje tedy okamžitý návrat. Jared Isaacman, administrátor NASA, na tiskové konferenci potvrdil, že zdravotní obtíže přetrvávají, ale nevyžadují okamžitý návrat. Přesto však neumožňují dokončení mise a vyžadují zásah, který na palubě ISS není možné provést. Na ISS budou po nějakou dobu jen tři členové posádky, kteří přiletěli v Sojuzu MS-28. Start mise Crew-12 bude zřejmě o něco uspíšen, ale není známo o kolik. V současnosti se tak mise chystá na start 15. února, ale očekává se ještě úprava termínu.

Firma Vast se pochlubila fotkami z přebírání letových kusů dvanácti segmentů solárních panelů pro jejich připravovanou kosmickou stanici Haven. Stejný typ panelů má za sebou již test přímo na oběžné dráze v rámci mise Haven-DEMO, která začala minulý rok. Stanice má mít použitelný výkon 13 200 wattů. Podobných šestičlánkových solárních panelů by na Haven-1 mělo být osm.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice se můžete těšit na přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se na tomto webu věnovali v uplynulém týdnu. Týden jsme načali zprávou od společnosti Indra Group, která oznámila, že její telekomunikační družice SpainSat NG II byla zasažena kosmickou částicí. Vyšel druhý obsáhlý díl článku, který se snaží v plné šíři odpovědět na otázku, zda stále potřebujeme pozemskou astronomii. Znovu jsme se věnovali programu NASA nazvanému NIAC, který zkoumá velmi pokročilé koncepty, které by jednou v budoucnosti mohli sloužit lidstvu. Shrnuli jsme další čtvrtletní dění v rámci příprav a nyní už i konečné realizace mise Artemis II, která má vyslat čtyřčlennou posádku k obletu kolem Měsíce. 5. ledna došlo na středisku evropských astronautů EAC v Kolíně nad Rýnem k zasazení stromu astronautkou Sophie Adenot. Evropská výzkumná observatoř Gaia již sice ukončila svoji činnost, ale mnoho objevů ještě čeká v datech, která nashromáždila. Pozitivní zpráva přišla z USA, kde se Kongres ohradil proti škrtům v NASA, které navrhovala administrativa Bílého domu. Představili jsme vám už jedenáctý experiment, který je připravovaný pro let Aleše Svobody na kosmickou stanici. Dramatický závěr týdne na Mezinárodní kosmické stanici odstartovalo oznámení NASA o odkladu plánovaného výstupu do kosmického prostoru. Na kalifornské základně Vandenberg Space Force Base (VSFB) je k dispozici nové místo pro orbitální starty, na které je nyní vyhlášena soutěž. 6. ledna tým zodpovědný za řízení mise EscaPADE úspěšně dokončil druhý manévr pro korekci trajektorie jedné ze dvou sond poté, co byl tento pokus v prosinci 2025 odložen. Vyšel také další měsíční souhrn aktuálního pokroku a obecného stavu ohledně nového závodu o dosažení nového pilotovaného přistání na Měsíci, který probíhá mezi USA a Čínou. A na nedělní odpoledne pro vás chystáme Živě a česky komentovaný start Falconu 9 se sdílenou misí Twilight.

Snímek týdne:

Krásně děsivý snímek zajistila družice z evropské flotily programu Copernicus. 1. ledna 2026 vstoupila Etna do nového roku novou erupcí, kdy se láva objevila u trhliny, která se nachází přibližně 2 000 až 2 100 metrů nad mořem ve Valle del Bove. Podle italského Národního institutu geofyziky a vulkanologie (INGVvulcani), nebyly zasaženy žádné obytné oblasti a nejsou hlášeny ani žádné škody. Tento snímek ve falešných barvách, pořídil 4. ledna 2026 Sentinel-2 – jedna z družic evropského programu Copernicus. Ukazuje zasněžené oblasti v modré barvě, zatímco aktivní tok lávy je červený a dobře vidět. Data z družice Sentinel-2 hrají klíčovou roli při sledování erupce a umožňují rychlou identifikaci lávových cest, tepelných anomálií a změn v sopečné krajině. Tyto služby samozřejmě využívají i místní úřady.

Video týdne:

Japonský astronaut Kimija Jui, který je členem posádky Crew-11 a pobývá od srpna na ISS, rád fotí a natáčí videa. V posledním týdnu zveřejnil hned několik pěkných. Mezi ně patří i časosběrný záběr z přeletu nad USA přes Atlantický oceán až po Adenský záliv s perfektní kvalitou obrazu.

皆さん、おはようございます！
今日は、米国から大西洋、ヨーロッパ、中東へ抜けるパスのタイムラプスを紹介します。
この動画で皆さんが元気を出して頂けると嬉しいです！
今日も頑張りましょう！ pic.twitter.com/023q15lT82

— 油井 亀美也　Kimiya.Yui (@Astro_Kimiya) January 8, 2026

Zdroje informací:
https://science.nasa.gov/
https://dcubed.space/

Zdroje obrázků:
https://www.copernicus.eu/en/media/image-day-gallery/first-eruption-mount-etna-2026
https://dcubed.space/wp-content/uploads/2025-11-18_Araqys-D3-Pic-e1763450980149-1024×680.png
https://pbs.twimg.com/media/G-P97c1a8AAy-9L?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/G8cTlGZXoAA4u0w?format=jpg&name=4096×4096
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/pandora/news/2026/2U9A1804-2C.jpg?w=768&h=788&fit=crop&crop=faces%2Cfocalpoint
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/pandora/news/2026/Pandora_ArtistsConcept.jpg?w=6000&h=3000&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint