Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu orbitálnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hromadné stěhování družic Starlink

Tohle kosmonautika zřejmě ještě nezažila. Tisíce družic budou během následujícího roku měnit svoji oběžnou dráhu. Těmi družicemi budou samozřejmě Starlinky společnosti SpaceX a důvody jsou provozní i také prý bezpečnostní: „Snížení drah družic vede ke zhuštění oběžných drah Starlinku a v několika ohledech zvýší bezpečnost v kosmu.“

Všechny širokopásmové družice Starlink, které v současné době obíhají ve výšce přibližně 550 kilometrů nad Zemí, sestoupí v průběhu roku 2026 do výšky zhruba 480 km. Ohromující je zejména číslo družic, kterých se toto opatření týká: bude jich přibližně 4 400. Pro tento krok existují dva hlavní důvody, uvádí Michael Nicolls, viceprezident Starlinku pro inženýrství ve SpaceX, který plán oznámil prostřednictvím sítě X ve čtvrtek 1. ledna. „Jak se blíží sluneční minimum, klesá hustota atmosféry (při slunečním minimu atmosféra řídne, při maximu se „nafukuje“), což znamená, že doba balistického zániku (doba potřebná ke snížení rychlosti tělesa v dané výšce natolik, aby vstoupilo do atmosféry) na dané výšce se prodlužuje — snížení výšky proto povede k více než 80% zkrácení doby balistického zániku během slunečního minima, tedy zkrácení z více než čtyř let na pouhé měsíce,“ napsal Nicolls ve svém příspěvku na síti X. „Zároveň je počet úlomků kosmického odpadu i plánovaných družicových konstelací výrazně nižší pod výškou 500 km, což snižuje celkovou pravděpodobnost kolize.“

Sluneční aktivita roste a klesá v jedenáctiletém cyklu. Pravděpodobně jsme právě prošli maximální fází, takzvaného 25. slunečního cyklu. (Vědci tyto cykly pečlivě sledují od roku 1755, kdy systém číslování začal). Další sluneční minimum se očekává kolem roku 2030.

Jak poznamenal Nicolls, atmosférické změny způsobené sluneční aktivitou jsou pro provozovatele družic zásadní. Vyšší aktivita Slunce způsobuje „nafouknutí“ a zhuštění atmosféry, což v dané výšce zvyšuje třecí odpor družic a rychleji je posílá do horních vrstev atmosféry, kde zanikají. Nízká sluneční aktivita má opačný účinek.

Plánovaná migrace Starlinků v roce 2026 zahrnuje zhruba polovinu této megakonstelace, která v současné době sestává z téměř 9 400 operačních družic (ačkoli toto číslo neustále roste). Flotila je vysoce spolehlivá; na oběžné dráze jsou v současné době pouze dva nefunkční Starlinky, uvádí Nicolls. „Nicméně pokud družice na oběžné dráze selže, chceme, aby co nejrychleji sestoupila z oběžné dráhy,“ napsal. „A právě toto naše plánované opatření má dále zlepší bezpečnost konstelace, zejména s ohledem na obtížně kontrolovatelná rizika, jako jsou nekoordinované manévry kvůli kosmickému odpadu a nekoordinovaná vynášení nákladů jinými provozovateli družic.“ Poslední poznámka směřuje na nedávný incident při jednom z čínských startů, jehož náklad „těsně“ minul družici Starlink.

Nízká oběžná dráha Země (LEO) je v dnešní době stále více přeplněná. Není těžké si představit, kdo je viníkem – konstelace Starlink; asi dvě třetiny všech provozovaných družic patří do této megakonstelace. Budují se však i další obří sítě. Například Čína začala budovat dvě internetové konstelace určené pro nízkou oběžnou dráhu, z nichž každá bude obsahovat více než 10 000 družic, pokud tedy vše půjde podle plánu. Své plány má i Evropa, či americká společnost Amazon, která již s budováním začala. Snaha o rychlé sestoupení nefunkční družice či kosmického odpadu, je tak zcela pochopitelná.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu 3. ledna ve 3:09 SEČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která tak otevřela startovní list letošního roku. Na palubě byla 1 700 kg vážící družice pro pozorování Země s dvojím civilním i vojenským využitím pro italskou vládu. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně. Cosmo-SkyMed Second Generation Flight Model 3 (CSG-FM3) je třetí ze čtyř takových družic, které mají být vypuštěny na nízkou oběžnou dráhu Země. Start byl původně naplánován na sobotu 27. prosince, ale byl zrušen asi 38 minut před startem kvůli problému s hydraulikou upínacích svorek startovní rampy. Druhý pokus o start 28. prosince byl také zrušen, protože SpaceX uvedla, že potřebuje více času na vyřešení problému s rampou. Nejen tyto problémy vyústily v 16 dní trvající období, kdy nestartovala žádná raketa Falcon 9, což je nejdelší přestávka za poslední 4 roky. Start byl uskutečněn s prvním stupněm B1081, pro který to byl 21. let. Samotná družice využívá radar se syntetickou aperturou (SAR) pracující v pásmu X, což jí umožňuje zachycovat snímky skrz mraky a ve tmě. Konstelace družic je financována jak Italskou kosmickou agenturou, tak i ministerstvem obrany. „Program Cosmo-SkyMed je jedním z nejvýraznějších příkladů spolupráce mezi ministerstvem obrany, Italskou kosmickou agenturou a národním průmyslem,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto v příspěvku na sociální síti X. „Je to model synergie veřejného a soukromého sektoru, který ukazuje, jak se inovace, výzkum a vývoj mohou integrovat s bezpečnostními a obrannými potřebami a vytvářet strategickou hodnotu pro zemi.“ Podle ESA je družice navržena na pětiletou životnost. Záznam našeho Živě a česky komentovaného startu družice CSG-3 si můžete pustit zde.

Nákladní loď Dragon, která je v rámci mise CRS-33 připojena k Mezinárodní kosmické stanici, aktivovala 29. prosince na 19 minut motory speciální urychlovacího systému ve svém trunku. Cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu stanice a ověřit tento boost kit. Pohonný systém zvýšil výšku stanice o 2,6 km v apogeu, tedy nejvyšším bodě oběžné dráhy stanice, a o 3,1 km v perigeu, neboli nejnižším bodě oběžné dráhy stanice, čímž se stanice dostala na oběžnou dráhu o parametrech 426,5 × 409,3 km. Loď je u stanice už od 25. srpna.

Přehled z Kosmonautixu:

Pro celkový přehled dění během uplynulého týdne najdete v této rubrice přehled všech článků, které v týdnu vyšly na tomto webu. Týden jsme načali zprávou o tom, že americký astronaut Nick Hague opustí NASA. Evropsko-americká mise SOHO patří mezi nejvýznamnější projekty kosmonautiky. Sonda určená k pozorování Slunce, oslavila třicet let v kosmickém prostoru! Pro leckoho překvapivě také uplynuly už čtyři roky od doby, co se na svoji cestu do kosmu vydal dalekohled Jamese Webba. Jeho dosavadní práci oslavilo video od Evropské kosmické agentury s výběrem nejkrásnějších snímků. Přelom roku je u nás ve znamení čtyř tradičních článků, které se snaží navnadit na očekávané kosmické události roku nového a následně hodnotí rok uplynulý. Nejdříve jsme vám představili nejočekávanější projekty nepilotované kosmonautiky, které jsme pak doplnili očekávanými projekty kosmonautiky pilotované. Po Silvestru pak vyšly obdobné, ale rekapitulační články. Nejdříve jsme zhodnotili zásadní události nepilotované kosmonautiky roku 2025, načež jsme zhodnotili významné události, které přinesla v roce 2025 kosmonautika pilotovaná. Neopomněli jsme vám popřát štěstí do nového roku. Přinesli jsme také zprávu, že se v lednu můžete těšit na dva výstupy astronautů z Mezinárodní kosmické stanice do volného prostoru. Desátým dílem jsme pokračovali představováním experimentů, které by měl na své kosmické misi provést Aleš Svoboda. Prosinec z pohledu kosmonautiky zhodnotil také nový díl video pořadu Vesmírné výzvy. První Živě a česky komentovaný přenos letoška odbavil start, který měl být původně posledním letem SpaceX roku 2026. Startoval Falcon 9 s evropskou radarovou družicí. V závěru týdne jsme se radovali nad tiskovým prohlášením NASA o přípravě mise Artemis II.

Snímek týdne:

V zařízení Middle River firmy Rocket Lab v Marylandu byl na začátku roku vyfocen vývoz hardwaru, který je zřejmě součástí nosiče Neutron. Start Neutronu je jednou z nejočekávanějších premiér letoška. Start měl proběhnout už v roce 2025, ale nyní se mluví o prvním čtvrtletí letoška. Neutron má být dvoustupňová částečně znovupoužitelná (první stupeň a aerodynamický kryt, který je součástí prvního stupně – je k němu připojen) raketa. Poháněna bude motory spalujícími kapalný metan a kapalný kyslík. Nosnost na LEO má být 13 tun, popřípadě dokáže poslat až 1,5 tuny na únikovou dráhu od Země.

Video týdne:

Tisková mluvčí NASA, Bethany Stevens oznámila na síti X, že během dvou týdnů můžeme čekat vývoz rakety SLS s lodí Orion na rampu. Poté budou následovat poslední předstartovní zkoušky, včetně zkušebního čerpání paliva a stále se pracuje se začátkem startovního okna už 6. února! Připomeňme, že právě čerpání kapalného vodíku do obřích nádrží SLS dělalo inženýrům vrásky během startu mise Artemis I. I proto bylo v rámci prohlášení oznámeno, že od 6. února má mise po celé jaro i záložní data ke startu a to poskytuje velkou flexibilitu pro řešení případných potíží.

🚨Mission Update: Rollout for Artemis II is less than two weeks away.

This milestone begins final, system-wide testing as NASA prepares to send astronauts around the Moon for the first time in more than 50 years, with a launch window opening as soon as February 6. pic.twitter.com/gKRqUXIfMg

— Bethany Stevens (@NASASpox) January 2, 2026

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://x.com/p_communityhub/status/2003520135311819121
https://pbs.twimg.com/media/G8zcVEBagAQ4zcd?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/G9uGaBfW8AAFl6F?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G9ujzhcXMAA8SL9?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G83u8g3WoAAAbNB?format=jpg&name=small
https://images-assets.nasa.gov/image/iss073e0814070/iss073e0814070~large.jpg?w=1280&h=1920&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…Afp7NYz0smrDIX4MXS4y_2gecIegCVD6zEQpypVS6sNwrw&oe=695F15AA