Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze tří hlavních vědeckých programů pro nový teleskop Nancy Grace Roman od NASA. Jeho cílem bude podrobně zkoumat celou rovinu naší galaxie. V dalších tématech se můžete těšit na certifikační proces rakety New Glenn pro zakázky v kategorii národní bezpečnosti, vývoj systému přerušení letu pro případnou evropskou pilotovanou kosmickou loď, či návrat lodě Sojuz MS-27. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Teleskop Nancy Grace Roman bude zkoumat galaktickou rovinu

Tým teleskopu Nancy Grace Roman (NGR) zveřejnil plány na rozsáhlý vědecký program, který se pokusí podrobně zmapovat naši domovskou galaxii (Mléčnou dráhu) a to v nebývalých detailech. Během jednoho měsíce pozorování rozloženého do dvou let mise teleskopu, mají vědci v plánu odhalit desítky miliard hvězd a prozkoumat dosud neprobádané struktury. Jedná se o smělý plán, který má ambici výrazně posunout znalosti o naší galaxii.

„Průzkum galaktické roviny způsobí revoluci v našem chápání Mléčné dráhy,“ řekla Julie McEnery, vedoucí vědecká pracovnice nového teleskopu v Goddardově kosmickém středisku. „Budeme schopni prozkoumat tajemstvím zahalenou odvrácenou stranu naší galaxie a galaktické jádro.“ Průzkum galaktické roviny je prvním vybraným obecným astrofyzikálním průzkumem NGR a – jedním z mnoha pozorovacích programů, které NGR bude provádět vedle svých tří základních výzkumných úkolů, společně s demonstrační misí koronografu. Nejméně 25 % pětileté primární mise NGR je vyhrazeno pro astronomy z celého světa, aby navrhli další pozorovací úkoly nad rámec základních programů, a plně tak využili schopnosti teleskopu. Start NGR je v současnosti naplánován na květen 2027, ale tým je na cestě ke startu již na podzim 2026.

Zatímco již ukončená mise sondy Gaia Evropské kosmické agentury zmapovala ve viditelném spektru přibližně 2 miliardy hvězd Mléčné dráhy, mnoho částí galaxie zůstává skryto za mračny prachu a plynu. Díky pozorování v infračerveném spektru bude NGR využívat senzory citlivé na infračervené paprsky, které dokážou proniknout tímto závojem, a senzory tak spatří, co se skrývá za těmito překážkami. „Je úžasné, že budeme schopni vidět skrz nejhustší část naší galaxie a poprvé se podívat do oblastí, která jsou nám skryta,“ řekla Rachel Street, vedoucí vědkyně na observatoři Las Cumbres v Santa Barbaře v Kalifornii a spolupředsedkyně komise, která vybrala návrh průzkumu galaktické roviny.

Plánovaná přehlídka oblohy pomocí NGR pokryje téměř 700 čtverečních stupňů (oblast oblohy o velikosti asi 3 500 úplňků) podél pásu Mléčné dráhy. Mléčná dráha je naše galaxie viděná z naší planety. Při sledování ze Země, se díváme do roviny galaktického disku. Vědci očekávají, že během tohoto pozorování NGR zmapuje až 20 miliard hvězd a jelikož bude již pozorovaná místa sledovat několikrát v průběhu času, zaznamená také případné pohyby hvězd (tak jako to dělala Gaia). A to celé bude trvat pouze 29 dní rozložených do dvou prvních let mise.

Hvězdy se rodí z oblaků plynu a prachu. NGR bude nahlížet skrz opar těchto rodišť hvězd a uvidí miliony hvězdných embryí, nové hvězdy stále zahalené v oblacích prachu, bouřlivé mladé hvězdy, které nepředvídatelně mění svoji zářivost, a mladé hvězdy, kolem kterých se mohou formovat planetární systémy. Astronomové budou studovat míru zrodu hvězd v širokém rozsahu hmotností a spojovat životní cyklus hvězd, který ukáže, jak se hvězdy v čase mění. „Tato mise bude studovat tak obrovské množství hvězd v tolika různých hvězdných prostředích, že budeme schopni vzorkovat každou fázi vývoje hvězdy,“ řekla Street.

Pozorování tolika hvězd v různých fázích raného vývoje osvětlí síly, které je formují. Vznik hvězd je jako čtyřstranná přetahovaná mezi gravitací, zářením, magnetismem a turbulencemi. NGR nám pomůže studovat, jak se tyto síly ovlivňují, zda se mraky plynu zhroutí do plnohodnotných hvězd, či do menších hnědých trpaslíků – objektů na pomezí, které jsou mnohem těžší než planety, ale nejsou dostatečně hmotné, aby se v jejich jádrech zažehla termojaderná fúze.

Některé hvězdy se rodí v obrovských skupinách zvaných hvězdokupy. NGR bude studovat téměř 2 000 mladých, volně propojených otevřených hvězdokup, aby zjistil, jak spirální ramena galaxie spouštějí vznik hvězd. Mise také zmapuje desítky prastarých, hustě uspořádaných kulových hvězdokup poblíž středu galaxie, které by mohly astronomům pomoci rekonstruovat ranou historii galaxie. Pozorování hvězdokup roztroušených po celé Galaxii umožní vědcům sledovat vývoj těchto celků v kosmickém měřítku. Protože hvězdy v hvězdokupě obecně sdílejí stejný věk, původ a chemické složení, jejich analýza umožňuje astronomům velmi přesně izolovat vlivy prostředí.

Když hvězdám podobným Slunci dojde palivo, zanechávají jádra zvaná bílí trpaslíci. Těžší hvězdy se zhroutí a vytvoří neutronové hvězdy a černé díry. NGR tyto pozůstatky hvězd najde, i když jsou samy velmi špatné detekovatelné.  Cokoli, co má hmotnost, však deformuje časoprostor. Když světlo z hvězdy v pozadí prochází gravitační jámou kolem hmotného objektu na své cestě k Zemi, jeho dráha se kolem objektu mírně zakřiví. Tento jev, nazývaný gravitační mikročočkování, může hvězdu dočasně zjasnit. Studiem těchto signálů mohou astronomové zjistit hmotnost a velikost jinak špatně detekovatelných objektů.

Program NGR zvaný Galactic Bulge má za úkol provést hloubkové mikročočkování nad menší oblastí v srdci Mléčné dráhy. Program Galactic Plane Survey provede opakovaná pozorování v kratším intervalu, ale v celém středu galaxie, což nám poskytne první kompletní pohled na toto galaktické prostředí. Ucelený pohled na centrální rovinu galaxie zase pomůže astronomům odpovědět na otázku jejího původu a soubory snímků hvězd v této oblasti nám umožní studovat některé ultratěsné binární objekty na samém konci jejich života díky jejich interakcím s blízkými průvodci. „Kompaktní binární soubory jsou obzvláště zajímavé, protože jsou předchůdci zdrojů gravitačních vln,“ řekl Robert Benjamin, hostující profesor na University of Wisconsin-Whitewater a spolupředseda komise, která vybrala program Galactic Plane Survey. „Když neutronové hvězdy a černé díry splynou, srážka je tak silná, že vysílá vlny skrz strukturu časoprostoru.“ Vědci se chtějí dozvědět více o cestách, které k těmto srážkám vedou.

Opakovaná pozorování teleskopu budou také sledovat hvězdy, které mění jasnost. Pozemní pozorování detekují tisíce jasných hvězdných výbuchů, ale často nevidí slabé, prachem zakryté hvězdy, které je způsobují. NGR přesně určí původce těchto záblesků a pořídí snímky následků ve vysokém rozlišení.

Některé hvězdy rytmicky pulzují a rychlost jejich pulzování přímo souvisí s jejich vnitřní jasností. Porovnáním jejich skutečné jasnosti s tím, jak jasně se jeví ze Země, mohou astronomové měřit vzdálenosti napříč galaxií. NGR dokáže najít mnohem vzdálenější objekty, než kdykoli předtím a bude je v průběhu času sledovat, což astronomům pomůže zlepšit jejich kosmické měřicí přístroje.

Kosmický přehled týdne:

ESA podala výzvu pro vývoj systému přerušení letu pro pilotované mise. Systém by byl použit v případě nouze, buď na odpalovací rampě, nebo během počátečních fází letu. Ačkoli zatím nemá Evropa jasno, jak by případná pilotovaná kosmická loď měla vypadat, dá se mezitím pracovat právě na podobném systému a postupně tak dláždit cestu k evropské pilotované kosmické lodi. Samotná výzva Launch Abort Demonstrator, zveřejněná 28. listopadu, den po skončení zasedání ministerské rady ESA (CM25), je popsána jako „první krok ke vzniku systému Launch Abort System pro pilotovanou kosmickou loď.“  Výzva stručně popisuje činnosti, které mají být provedeny, včetně systémového modelování celé sekvence přerušení startu. Program je součástí širší strategie ESA poté, co skončí ISS. Ten pracuje se třemi scénáři od využívání komerčních lodí a stanic, přes využívání komerčních kosmických stanic ale s vlastní lodí, až po případnou stavbu evropské kosmické stanice (krajní varianta). Výzva k předkládání návrhů na systém přerušení letu bude probíhat prostřednictvím systému agentury EXPRO+, což je zjednodušený proces zadávání zakázek s nízkou až střední hodnotou, který umožňuje ESA omezit účast na předem vybrané dodavatele. To může znamenat, že ESA se snaží uzavřít smlouvu se společnostmi Thales Alenia Space a The Exploration Company, protože obě již vyvíjejí nákladní lodě v rámci iniciativy LEO Cargo Return Services. Agentura v těchto projektech stanovila, že kterákoli nákladní loď vyvinutá v rámci LEO Cargo Return Services by měla být schopna dalšího vývoje směrem k pilotované kosmické lodi.

Společnost Blue Origin je zhruba v polovině procesu, který ji umožní vynášet náklady takzvané národní bezpečnosti. Jedná se o kriticky důležité mise, které zprostředkovává Velitelství kosmických systémů (SSC) a jedná se o zakázky velmi lukrativní. SSC však vyžaduje pro vynášení těchto nákladů certifikaci nosiče, která má zajistit nejvyšší míru bezpečnosti a úspěšného vynesení nákladu. Blue Origin navrhla společně s SSC proces vedoucí k certifikaci, který zahrnuje čtyři úspěšné starty rakety New Glenn. Společnost má za sebou už dva starty a v roce 2026 bychom se mohli dočkat dalších dvou. V rámci smlouvy NSSL, která rozdělila očekávané mise národní bezpečnosti mezi tři hlavní zájemce (SpaceX 60%, ULA 40 %), se našlo i sedm misí pro Blue Origin. Proces certifikace je však komplexní a uskutečnění čtvrtého startu neznamená automatickou certifikaci. Po čtvrtém startu bude SSC podrobně zkoumat data o letu a když bude vše v pořádku, dostane New Glenn zelenou.

Přehled z Kosmonautixu:

Aby byl váš přehled o dění v kosmonautice kompletní, přidáváme ještě rekapitulaci všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Začali jsme dalším dílem seriálu, který sleduje program americké agentury NASA s označením NIAC. Ten se soustředí na podporu návrhů, k jejichž realizaci (pokud vůbec někdy) dojde až za mnoho let a hledá inovativní přístupy a technologie. V sobotu na vás čekal trochu delší článek s názvem Baryonové akustické oscilace a kosmický výzkum. Zprostředkovali jsme vám také živé vysílání z přistání ruské kosmické lodě Sojuz MS-27 s rusko-americkou posádkou na palubě. Jiří Hošek vám také každý měsíc připravuje přehled aktuální stavu nového kosmického závodu o návrat lidí na Měsíc. Dočkali jsme se také startu rakety Falcon 9, která vynášela utajenou misi pro NRO. Start jsme společně mohli sledovat Živě a česky. Velmi zajímavá zpráva přišla ve studii, která zkoumala vzorky z planetky Bennu, kterou navštívila mise OSIRIS-REx. Dle nových zjištění se na planetce nacházejí také cukry. Všechno jednou končí a tentokrát možná padl los na sondu MAVEN, která od roku 2014 zkoumala Mars z oběžné dráhy. Sonda se nyní odmlčela, ale pozemní týmy se ji ještě snaží zachránit. Přinášíme vám také informace o experimentech, které by na palubě Mezinárodní kosmické stanice měl provádět český astronaut Aleš Svoboda. V sedmém dílu seriálu jsme se podívali na experiment EDOUTA. Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů, ale letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, se k této doméně také přihlásila. Nejnovější „oči“ agentury NASA pro průzkum vesmíru, jsou sestaveny. 25. listopadu technici spojili vnější a vnitřní část Teleskopu Nancy Grace Roman. Z NASA přišly tento týden ještě další dobré zprávy. Agentura vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Po více než dvě desetiletí si astronomové lámali hlavy nad tím, jak supermasivní černé díry mohly existovat méně než miliardu let po Velkém třesku. Nyní jim záhadu poodhalila data z Teleskopu Jamese Webba. Další díl seriálu Kosmické Brno vás vzal do firma Spacemanic a podíval se na projekt CORVUS.

Snímek týdne:

Tahle raketa se už moc nevidí a už do důchodu jí zbývají čtyři lety. Minulý rok nestartovala ani jednou, ale už za pár dní bychom se měli dočkat prvního letošního startu. Řeč je o ruské raketě Proton-M. Ta bude startovat s horním stupněm DM-03. Nosič poletí s ruskou meteorologickou družicí Elektron № 5. Raketa byla v pátek vyvezena na startovní rampu 81 na Bajkonuru. Start se očekával 15. prosince v 13:20 SEČ. V noci ze soboty na neděli však vyšlo najevo, že raketa bude muset být znovu odvezena do přípravné budovy. Dle kusých informací byla identifikována závada na horním stupni DM-03. Odklad startu bude o několik týdnů.

Video týdne:

Devátého prosince v 06:03 SEČ úspěšně přistála ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se třemi astronauty na palubě. Jelikož v přistávací oblasti bylo poněkud větrno a mlha, nebylo to přistání úplně příjemné. Posádka ho však zvládla. Tříčlenná posádka ve složení Sergej Ryžikov, Alexej Zubrickij a Američan Jonathan Kim se na Zemi vrátila po 244 dnech.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com
https://europeanspaceflight.com/
https://x.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/rEjCPwMF86GuMbsMMWVJUA.jpg
https://pbs.twimg.com/media/G78R6xBWkAI-tSs?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/12/roman-galacticplanesurvey-final-1.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/595430516_1324719009458914_5978803914830680993_n.jpg?_nc_cat=106&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=YVLc192MPhwQ7kNvwGm5yDV&_nc_oc=Adlw5GIsJogxG-re5qWtIoS2fIg5apUaMTYXCO4rbHLz6C9lZH_Woxg6bDiIVRpGulalcS96VFRDi_vjabifIA6B&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=fpX4it3y_kMqeZc_y1jtzg&oh=00_Afknh-PbCVyXm4HJULpXktYj8YzZrkLPT72eio8uGhA4Vg&oe=69437794
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/ESO-VLT-Laser-phot-33a-07.jpg