Nejnovější „oči“ agentury NASA pro průzkum vesmíru, jsou sestaveny. 25. listopadu technici spojili vnější a vnitřní část Teleskopu Nancy Grace Roman, k čemuž využili největší čistou místnost, jaká je k dispozici na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu. „Dokončení observatoře Nancy Grace Roman Space Telescope nás přivádí k rozhodujícímu okamžiku pro agenturu,“ uvedl přidružený administrátor NASA, Amit Kshatriya a dodal: „Přelomová věda závisí na disciplinovaném inženýrství a tento tým krok za krokem, test za testem, vytvořil observatoř, která rozšíří naše chápání vesmíru. Jak se Teleskop Nancy Grace Roman po integraci dostává do závěrečné fáze testování, soustředíme se na precizní provedení a přípravu úspěšného startu jménem globální vědecké komunity.“ Po závěrečném testování se teleskop přesune na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde v létě 2026 začnou jeho předstartovní přípravy. Observatoř má být vypuštěna v květnu 2027, ale tým má v přípravách náskok a stále se nedá vyloučit možnost vynesení už na podzim 2026. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynese tento teleskop do jeho finální pracovní oblasti jeden a půl milionu kilometrů od Země.

„S dokončením stavby Teleskopu Nancy Grace Roman stojíme na prahu nepochopitelně velkých vědeckých objevů,“ říká Julie McEnery, vědkyně z Goddardova střediska zapojená do projektu Teleskopu Nancy Grace Roman a dodává: „V první pěti letech mise se očekává objev více než 100 000 nových vzdálených světů, stovek milionů hvězd a miliard galaxií. Po startu Teleskopu Nancy Grace Roman se velmi rychle dozvíme obrovské množství nových informací o vesmíru.“ Díky pozorování z kosmického prostoru může být nový teleskop citlivý na infračervené záření, které má delší vlnovou délku, než mohou vidět naše oči a které přichází i z velkých kosmických dálek. Spojením jeho ostrého infračerveného zraku s rozsáhlým výhledem do vesmíru budou astronomové moci zkoumat nesčetná kosmická témata, od temné hmoty a temné energie po vzdálené světy a osamocené černé díry, a provádět výzkum, který by s jinými dalekohledy trval stovky let.

„Během našich životů se objevila velká kosmická záhada – proč se zdá, že rozpínání vesmíru zrychluje? V prostoru a čase je něco fundamentálního, čemu zatím plně nerozumíme a Teleskop Nancy Grace Roman byl postaven, aby prozkoumal, co to je,“ vysvětluje Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodala: „Když nyní Teleskop Nancy Grace Roman  stojí jako dokončená observatoř, což udržuje misi na správné cestě k potenciálně brzkému startu, jsme o velký krok blíže k pochopení vesmíru, jaké jsme dosud nezažili. Nemohla bych být pyšnější na týmy, které nás dostaly až sem.“

Teleskop Nancy Grace Roman je vybaven dvojicí vědeckých přístrojů – kamerou WFI (Wide Field Instrument) a technologickým demonstrátorem pokročilého koronografu (Coronagraph Instrument). Koronograf má demonstrovat novou techniku pro přímé zobrazení exoplanet u jejich hvězd. Bude blokovat jas vzdálených hvězd a usnadní tak vědcům spatřit slabý svit planet, které kolem těchto hvězd obíhají. Koronograf by měl být schopen fotografovat nejen planety, ale i prachové disky kolem blízkých hvězd ve viditlené části spektra, což umožní sledovat obří světy, které jsou starší, chladnější a obíhají blíže než horné, mladé super-Jupitery, které zatím byly především odhalovány přímým zobrazením.

„Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, je opravdu velká. A stejně velkým úkolem je postavit nástroje, které nám pomohou ji zodpovědět,“ říká Feng Zhao, manažer koronografu z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodává: „Koronograf Teleskopu Nancy Grace Roman nás přivede o krok blíže k tomuto cíli. Je neuvěřitelné, že máme možnost otestovat tento hardware v kosmickém prostoru na tak výkonné observatoři, jako je Teleskop Nancy Grace Roman.“ Tým kolem koronografu provede sérii předem naplánovaných pozorování. Ta potrvá celkem tři měsíce, ale bude rozložena do prvního roku a půl provozu. Poté může mise provádět dodatečná pozorování založená na přáních vědecké komunity.

Kamera WFI (Wide Field Instrument) má rozlišení 288 megapixelů a má odhalit vesmír od naší Sluneční soustavy až po okraj pozorovatelného vesmíru. Použitím tohoto přístroje se Teleskopu Nancy Grace Roman podaří každým snímkem zachytit oblast oblohy, která je větší než zdánlivá velikost Měsíce v úplňku na obloze. Celá mise bude sbírat data několiksetkrát rychleji než Hubbleův teleskop. Během pětileté primární mise má Teleskop Nancy Grace Roman vyprodukovat až 20 000 terabajtů (20 petabajtů) dat. „Obří objem dat, které Teleskop Nancy Grace Roman přinese, je ohromující a klíčový pro řadu zajímavých výzkumů,“ přiznává Dominic Benford, vědec z ústředí NASA zapojený do projektu.

S přístrojem WFI bude Teleskop Nancy Grace Roman provádět tři základní průzkumy, které mají tvoři 75 % primární mise. Tzv. High-Latitude Wide-Area Survey bude kombinovat schopnosti observatoře snímkovat a provádět spektrálním měření a má odhalit více než miliardu galaxií rozprostřených v širokém rozsahu prostoru i času. Astronomové budou stopovat evoluci vesmíru, aby mohli detekovat temnou hmotu. Ta je sice neviditelná, ale svou gravitací ovlivňuje útvary, které můžeme vidět. Vědci díky tomu budou moci lépe porozumět formování galaxií a jejich kup v průběhu času.

Takzvaný High-Latitude Time-Domain Survey bude studovat dynamický vesmír pomocí pravidelných pozorování stejných oblastí. Spojení těchto pozorování do jednoho celku vytvoří krátká videa, která umožní vědcům studovat, jak se hvězdné objekty a fenomény mění v průběhu času od denní až po roční frekvenci. Toto poznání pomůže astronomům studovat temnou energii – záhadnou kosmickou sílu, o které se předpokládá, že urychluje rozpínání vesmíru. Mohla by dokonce odkrýt zcela nové fenomény, které zatím neznáme a nevíme, že je máme hledat.

Dalším průzkumem je Galactic Bulge Time-Domain Survey, který bude hledět do útrob naší galaxie a má pořídit doposud nejhlubší pohledy do srdce Mléčné dráhy. Astronomové budou sledovat stovky milionů hvězd a budou pátrat po mikročočkách. Jde o gravitační zesílení světla hvězdy v pozadí vlivem gravitace objektu, který leží mezi pozorovatelem a pozorovaným objektem. Zatímco astronomové objevili hlavně cizí světy obíhající kolem hvězd, pozorování Teleskopem Nancy Grace Roman pomocí mikročočkování mohou najít planety v obyvatelné zóně jejich hvězdy i dále od nich, včetně světů, jako jsou všechny planety v naší Sluneční soustavě kromě Merkuru. Mikročočkování také odhalí bludné planety – světy, které putují galaxií bez vazby na hvězdu – a také může detekovat izolované černé díry. Stejný soubor dat odhalí snad až 100 000 exoplanet, které přecházejí před svými mateřskými hvězdami.

Jak bylo uvedeno výše, tyto tři pozorovací programy budou tvořit 3/4 pozorovacího času na Teleskopu Nancy Grace Roman. Zbylých 25 % bude vyhrazeno dalším pozorováním, která budou určena podle požadavků ze širší vědecké komunity. První takový program, Galactic Plane Survey, již byl vybrán. Jelikož pozorování Teleskopem Nancy Grace Roman umožní tak široké spektrum vědeckého výzkumu, bude mít mise tzv. General Investigator Program, který je navržen k podpoře astronomů při odhalování vědeckých objevů pomocí dat z Teleskopu Nancy Grace Roman. V rámci svého závazku Gold Standard Science NASA zpřístupní všechna data z Teleskopu Nancy Grace Roman veřejnosti bez období výhradního použití. Tím se zajistí, že data bude moci současně využívat více vědců a týmů, což je důležité, protože každé pozorování Teleskopu Nancy Grace Roman bude řešit celou řadu vědeckých případů.

Jméno nové observatoři dala Dr. Nancy Grace Roman, první hlavní astronomka NASA. která si dala za osobní úkol zpřístupnit kosmické výhledy všem lidem tím, že připravila půdu pro teleskopy umístěné v kosmickém prostoru. „Tato mise získá obrovské množství astronomických snímků, které vědcům umožní učinit v příštích desetiletích průlomové objevy, čímž bude uctěna památka Dr. Roman, která se zasloužila o podporu vědeckých nástrojů pro širší veřejnost,“ říká Jackie Townsend, zástupkyně projektového manažera Teleskopu Nancy Grace Roman z Goddardova střediska a dodává: „Ráda si představuji, že Dr. Roman by byla na svůj stejnojmenný dalekohled nesmírně pyšná a nadšená z toho, jaká tajemství v příštích letech odhalí.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/12/complete.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/12/by-the-numbers.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/wfiin-ssdif-240813-0031.jpg