NASA vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Rada Ředitelství vědeckých misí NASA rozhodla, aby projekt CINEMA (Cross-scale Investigation of Earth’s Magnetotail and Aurora) vsotupil do vývojové fáze B, která obnáší plánování a design letových a provozních činností. Hlavní řešitel projektu CINEMA je Robyn Millan z Dartmouth College v Hanoveru, stát New Hampshire. Mise CINEMA si klade za úkol posunout naše chápání toho, jak energie plazmatu proudí do zemské magnetosféry. Tento vysoce dynamický konvektivní proud je nepředvídatelný. Někdy je plynulý, jindy explozivní. Jeho chování ovlivňuje jevy jako jsou rychlé plazmatické výtrysky, globální elektrické proudové systémy, či působivé polární záře.
„Mise CINEMA nám pomůže prostudovat magnetickou konvekci v zemské magnetosféře – kriticky důležitý kousek skládačky pochopení, proč některé projevy kosmického počasí jsou tak vlivné – způsobují třeba fantastické polární záře a ovlivňují pozemskou i kosmickou infrastrukturu, zatímco jiné vypadají jen že vyšumí do ztracena,“ říká Joe Westlake, ředitel heliofyzikální divize z ústředí NASA ve Washingtonu a dodává: „Využití většího množství vícebodových měření pro zlepšení předpovědí těchto dopadů na člověka a technologii v celé Sluneční soustavě je klíčovou strategií pro budoucnost výzkumu heliofyziky.“ Misi CINEMA bude tvořit síť devíti malých družic, které prostudují konvektivní záhady pomocí kombinace přístrojů – detektorů energetických částic, snímkovače polárních září a magnetometru – na každé družici, které budou kroužit po nízké oběžné dráze Země. Propojením energetických částic pozorovaných na této oběžné dráze s aktuálními snímky polární záře a měřeními místního magnetického pole se CINEMA pokusí propojit energetickou aktivitu ve velkorozměrné magnetické struktuře Země s viditelnými znaky, jako jsou polární záře, které vidíme v ionosféře. Na vstup do fáze B byla misi přidělena částka přibližně 28 milionů dolarů. Celkové náklady na misi, bez započítání startu, nepřesáhnou 182,8 milionů dolarů. Fáze B potrvá 10 měsíců a v případě výběru by mise byla vynesena nejdříve v roce 2030.
NASA také vybrala misi CMEx (Chromospheric Magnetism Explorer) pro prodlouženou studii ve fázi A. Tato prodloužená fáze poslouží týmu kolem mise zhodnotit a zpřesnit jejich design pro případné budoucí rozhodování. Hlavním řešitelem mise CMEx je Holly Gilbert z National Center for Atmospheric Research v coloradském Boulderu. Náklady na prodlouženou fázi A, která potrvá 12 měsíců, jsou 2 miliony dolarů. Koncept CMEx počítá s jedinou družicí, které by využila osvědčené vybavení pro ultrafialová spektropolarimetrická měření, které bylo prověřeno v rámci projektu CLASP (Chromospheric Layer Spectropolarimeter) agentury NASA na suborbitální raketě. S využitím prověřeného hardwaru by CMEx mohl diagnostikovat nižší vrstvy chromosféry Slunce, aby vědci porozuměli původu slunečních erupcí a určili magnetické zdroje slunečního větru. Navrhované mise dokončily roční předběžnou koncepční studii v reakci na výzvu k podávání návrhů v rámci programu Heliophysics Explorers Program Small-class Explorer (SMEX) pro rok 2022. „Kosmický prostor je stále důležitější a hraje roli téměř ve všem, co děláme,“ říká Asal Naseri, zástupkyně ředitele provozu pro heliofyziku v ústředí NASA a dodává: „Tento koncept mise, pokud pokročí do fáze startu, zlepší naše schopnosti předvídat sluneční erupce, které mohou ohrozit družice, na které dennodenně spoléháme a omezit riziko pro astronauty blízko Země, na Měsíci, či Marsu.“
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/08/nasa_meatball_for_carousel_120820.jpg
