Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém prostoru. Proč hmyz? Tito drobní, přizpůsobiví živočichové plní bílkovin a dalších látek, se jeví jako skvělý výživový kandidát pro daleké cesty mimo nízkou oběžnou dráhu! V dalších tématech nás čeká shrnutí dění kolem opožděného návratu lodi Shenzhou-20 z paluby čínské stanice Tiangong, snižování kadence ruských pilotovaných letů, ale také poslední přípravy na start rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Cvrččí mouka při cestě k Marsu?
Zdroj: https://www.esa.int/
Hmyz je už dlouho v hledáčku vědců jako možná komodita případného kosmického jídelníčku. Tato odolná zvířata, která jsou lehká, vysoce přizpůsobivá a nutričně bohatá, představují atraktivní možnost pro evropské výzkumníky, kteří studují spolehlivé zdroje potravy pro dlouhodobé kosmické mise. Je to také skvělé téma k nedělnímu obědu. Dobrou chuť, pokud právě obědváte a pojďme prozkoumat hmyzí kosmickou stravu.
Ostatně, pojídání hmyzu není neobvyklé: miliardy lidí to dělají každý den. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství lidé po celé planetě konzumují přes 2000 druhů hmyzu. Jednou se k nim možná přidají i evropští astronauti. Evropská kosmická agentura proto shromáždila tým odborníků na potraviny, biologii a vesmír z celé Evropy, aby prozkoumali, zda by se hmyz mohl stát součástí jídelníčku budoucích astronautů. Byl tak zahájen výzkum, který má znalosti ohledně tohoto téma výrazně posunout.
Hmyz se sice na oběžnou dráhu dostal dříve než lidé, ale vždy to byly jen dílčí výzkumy. To, jak se těmto tvorům daří v kosmu, bylo předmětem několika experimentů probíhajících už od 40. let 20. století. I když se výsledky liší v závislosti na druhu, mikrogravitace zřejmě zásadně nenarušuje jejich vývoj ani chování. „Zdá se, že hmyz se s kosmickým prostředím docela dobře vyrovnává. Má dobrou schopnost odolávat fyzické zátěži,“ říká Åsa Berggren, profesorka na Švédské univerzitě zemědělských věd a hlavní autorka studie publikované v časopise Frontiers in Physiology. „Tito malí živočichové jsou také velmi dobří v přeměně materiálů, které my lidé nemůžeme jíst, na svůj vlastní růst a tím nám mohou zprostředkovaně přinášet výživnou potravu,“ dodává Åsa.
Tým u těchto drobných tvorů objevil jasný potenciál recyklovat živiny a produkovat bílkoviny udržitelným způsobem. Než se však hmyz dostane na kosmický jídelníček, evropští vědci nejprve chtěli pochopit, jak mikrogravitace ovlivňuje klíčové biologické procesy, které tito tvorové potřebují k dlouhodobé prosperitě a reprodukci.
Prvním zvířetem, které se dostalo na kraj kosmického prostoru a přežilo cestu, byla v roce 1947 octomilka. Tento skromný hmyz cestoval na raketě V-2 při jejím parabolickém letu. Důvodem tohoto experimentu bylo studium vlivu kosmické radiace na živé organismy. Od té doby se octomilky staly standardním modelem pro výzkum fyziologie, chování a vývoje hmyzu (a zdaleka nejen jeho) v kosmu. Podařilo se jim dokončit celý svůj životní cyklus v mikrogravitaci, od oplodnění až po dospělý hmyz schopný plodit potomstvo. Následovalo mnoho dalších druhů: čmeláci, mouchy domácí, housenky a mravenci. Mravenci prokázali pozoruhodnou schopnost přidržovat se na povrchu bez ohledu na stav mikrogravitace, zatímco druhy jako pakobylky se potýkaly s pohybovými problémy, zářením a reprodukcí.
Zdroj: https://www.esa.int/
V pozoruhodném testu odolnosti vydržely mnohá příkoří želvušky – drobní bezobratlí živočichové známí schopností přežít extrémní podmínky – třeba zvládly vystavení kosmickému prostředí během experimentu ESA „Tardigrades in space“ v roce 2007.
Pochopení mechanismů, kterými organismy přežívají v kosmickém prostředí, může otevřít nové dveře v biovědě. Na Zemi je hmyz ceněn jak pro chuť, tak pro výživu, a v Evropě získává na stále větší oblibě jako součást udržitelnějších potravinových systémů. Nejoblíbenější způsoby vaření a kořenění způsobují, že cvrčci chutnají jako ořechy s kouřovou dochutí, zatímco mouční červi připomínají slaninu a mravenci mají citronovou chuť. Červi a další hmyz jsou vynikajícím zdrojem vysokého obsahu bílkovin, mastných kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B, s hodnotami často srovnatelnými nebo vyššími než u masa, ryb a luštěnin.
Pro výzkum jejich kosmického užití patří mezi nejpoužívanější bezobratlé cvrček domácí a moučný červ žlutý. Oba druhy byly v roce 2023 schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin k prodeji a lidské spotřebě. Cvrččí mouka je zdrojem bílkovin běžně používaných k výrobě chleba, těstovin a krekrů. Astronautka ESA Samantha Cristoforetti si dokonce v roce 2022 na svou kosmickou misi sbalila borůvkovou cereální tyčinku vyrobenou ze cvrččí mouky.
Zdroj: https://www.esa.int/
Celkový obraz dopadu kosmického prostředí na hmyz je však stále neúplný. Velká část dostupných dat je stará – mnoho experimentů bylo provedeno mezi lety 1960 a 2000 – a jsou rozptýleny mezi různými misemi a přístupy k provádění těchto experimentů. Délka trvání experimentů je dalším omezením. Mnoho studií při parabolických letech trvalo jen několik minut a i delší pobyty v kosmu nepřekročily 50 dní, což je kratší doba než celý životní cyklus některých druhů hmyzu. Navzdory množství provedených experimentů zůstávají současné znalosti o účincích mikrogravitace na hmyz velmi omezené. Obecně je věda o životě v kosmu omezena nízkým počtem kosmických misí. K dnešnímu dni také mezi výzkumníky neexistuje žádný pokus o koordinaci výzkumu, což vedlo k použití několika různých modelových druhů a analýze různých biologických funkcí. Tyto faktory omezují naše znalosti a chápání účinků mikrogravitace na hmyz a na jeho nutriční kvalitu.
Vědci proto nyní chtějí testovat druhy, které by mohly během svého pobytu na oběžné dráze dokončit každou svou životní fázi. Za tímto účelem ESA a její partneři v současné době navrhují nové experimenty o vlivu mikrogravitace na hmyz, které by pak dlouhodobě běžely v kosmickém prostředí. Budoucí výzkumy by se měly zaměřit na možnost rozmnožování cílových druhů hmyzu v kosmických podmínkách, na produkci několika generací bez snížení kvality fungování jedinců, a dosáhnout jedlých produktů se složením z hlediska makro – a mikroživin (např. bílkovin, lipidů, vitamínů a dalších podstatných prvků) potřebných pro použití jako potrava pro astronauty. Provádět by se mohly na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na stanici Gateway, kde by byli vystaveni náročnějším podmínkám, jelikož u Měsíce budou dostávat plné dávky kosmického záření. A až se jednou astronauti vydají k dlouhodobému pobytu na Měsíci, anebo vyrazí k Marsu, budou moct využívat hmyz jako zdroj potravy během cesty.
Kosmický přehled týdne:
Čínská strana stále nevydala podrobnější informace o problémech, které potkaly loď Shenzhou posádky s číslem 20. Ta je připojena ke stanici Taingong, ke které se v minulém týdnu připojila další tříčlenná posádka Shenzhou-21. Mezitím však loď předchozí posádky byla zřejmě poškozena kosmickou tříští. Dle informací z čínských zdrojů se zdá, že má Čína dostatek hardwaru k vyslání nové lodi. V tom případě by se dvacítka vrátila v lodi, kterou přiletěla posádka Shenzhou-21 a nová posádka by využila loď původně určenou pro misi Shenzhou-22, která by ke stanici přiletěla v nepilotovaném režimu. Rozhodnutí o dalším průběhu by prý mělo nastat v nejbližších dnech. Na tomto čínském fóru se píše, že případný návrat se zvažuje už na pondělí, jelikož při poškození lodě nebyl poškozen tepelný štít lodi a návrat by měl být bezpečný. Jedná se však o neoficiální zdroj. Osmého listopadu CNSA informovala o tom, že na palubě Tiangong je šestice astronautů už 8 dní, čímž vytvořila nový čínský rekord v pobytu tolika astronautů na palubě jejich stanice. Systémy zajištění životního prostředí na palubě prý pracují usilovně, ale bezpečně.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Anatoly Zak na svém účtu X informoval o tom, že start mise Sojuz MS-29 se odkládá až na červenec roku 2026. Roskosmos tak zřejmě postupně prodlužuje pobyty svých posádek na Mezinárodní kosmické stanici, jelikož se zpomaluje tempo výroby lodí Sojuz. Zdá se, že cílem je uskutečňovat průměrně 1,5 letů pilotovaných lodí Sojuz za rok a postupně prodloužit pobyt posádek na ISS až na 8 měsíců. O prodloužení se mluví už delší dobu, ale nyní už tomu odpovídají i plánované termíny.
Soyuz MS-29 crew vehicle arrived at Baikonur Cosmodrome, but its launch not expected until mid-2026, as Moscow has to cut its piloted missions to a single shot that year, for the first time in a quarter of a century: https://t.co/sFOZLFyjmq pic.twitter.com/ZE4TZ8XmU2
— Anatoly Zak (@RussianSpaceWeb) November 8, 2025
Přehled z Kosmonautixu:
Aby byl přehled kosmonautických událostí uplynulého týdne úplný, pojďme si ještě shrnout články, které u nás vycházely. Nejprve jsme psali o startu nejsilnější indické rakety LVM-3, která na dráhu přechodovou ke geostacionární vynesla indickou družici, která byla nejtěžší družicí vynesenou indickou raketou. Každý měsíc u nás vychází aktuální přehled stavu nového závodu o přistání na Měsíci mezi USA a Čínou. Je to závod dramatický, zejména na straně USA. Nehoda při přípravě nadcházejícího ruského letu k Mezinárodní kosmické stanici vedla Roskosmos k výměně lodí pro nadcházející mise. Společnost Vast staví jednomodulovou stanici Haven-1 a my jsme shrnuli aktuální pokroky při její realizaci. Živě a česky jsme sledovali čtvrtý start evropské rakety Ariane 6, která vynášela družici Sentinel 1D. Společnost Impulse Space je inovativní startup založený dlouholetým pracovníkem SpaceX. Firma nedávno představila své plány na nový lunární lander, který by měl být schopen dopravit až tři tuny nákladu na povrch Měsíce. Živě a česky jsme měli sledovat také start rakety Atlas V s telekomunikační družicí, nicméně zlobící ventil nakonec start odložil zatím na neurčito. Představili jsme vám druhý experiment, který je připraven pro Aleše Svobodu během jeho pobytu na Mezinárodní kosmické stanici. Jared Isaacman se opět dostal k nominaci na administrátora NASA, o čemž se už pár dní mluvilo. Nyní je to oficiální. Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času. Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů.
Snímek týdne:
Raketa New Glenn byla vztyčena na vzletové rampě a je připravena ke startu. Ten by měl proběhnout už dnes, tedy v neděli ve 20:45 SEČ. Nákladem bude dvojice sond EscaPADE od NASA, které zamíří k Marsu. Jedná se zároveň o druhý let rakety New Glenn a součástí startu bude také návrat prvního stupně na plovoucí plošinu a pokus o přistání. Živě a česky komentovaný přenos poběží zde.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Na palubě čínské stanice Tiangong se peklo. Posádka mise Shenzhou tam minulý týden přivezla horkovzdušnou troubu pro kosmické použití. Posádka proto natočila video, které zaznamenává pečení v této troubě a konzumaci dokončeného pokrmu.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.frontiersin.org/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Insects_on_the_space_menu
https://pbs.twimg.com/media/G5PzZiGXAAAkQZU?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G5OP_ZxaIAAR9tr?format=jpg&name=large
Je to trochu komplikovanější Hmyz jsou správně šestinozí. Ale za hmyz jsou často pokládány i jiné skupiny členovců, třeba stonožky, pavouci, stínky. Šestinozí, hexapoda se pravděpodobně vyvinuli z crustacea, korýšů. Oboje bývalo v mezozoiku jako potrava pro savce, tehdy pod tlakem dinosaurů (hlavně). Jejich konzumace lidmi by neměla být problémem. Jinak to může být s jinými skupinami suchozemských členovců. Domnívám se, že ve výzkumu nejde jen o šestinohé, tedy hmyz, ale o členovce jako celek.
Moc děkuji za přečtení článku i velmi dobré doplnění! 🙂
Moc díky za článek, Kosmotýdeník je už tradičně mnohem víc než jen souhrn týdne. Pokaždé je podrobně rozebraná jedna zajímavost de facto na úrovni samostatného článku. Velmi dobrého článku!
Dnešní díl jsem si přečetl později – něco mi říkalo, že si to nechci dát k nedělnímu obědu. Asi titulní obrázek, ale pššt! 🙂 Ale ve skutečnosti, stranou od žertů, je to velmi zajímavé a důležité téma. Těším se, že teď bude soustavnější a cílenější výzkum několika navazujících experimentů, abychom se v tom jako lidstvo posunuli. Navíc, přiznejme si, tyčinka ze cvrččí mouky může mít oproti běžné tyčince mírně jinou chuť, ale rozhodně z ní nebudete mít pocit jako z pojídání cvrčků – pokud vám to někdo nevsugeruje, tak fakt není čeho se štítit.
Jen nechápu ten experiment s tyčinkou ve vesmíru – jak se její konzumace lišila od toho, kdyby ji snědla tady na Zemi? Nijak se na ní přeci prostředí ISS neprojevilo: nebyla tam ani vyráběná, ani se tam pro ní nepěstovali ti cvrčci… Spíš mi to přijde jako (dobře míněný) marketingový tah: když se to ukáže v rámci videí z ISS, tak to přiměje mnohem více lidí k přemýšlení než nějaká zpráva z výzkumu v pozemské laboratoři…
Jo, do budoucna kdybychom uměli pěstovat na vesmírné stanici ty cvrčky, dělat z nich mouku a od Číňanů si půjčili tu troubu… 🙂
Moc děkuji za komentář i za to, že pravidelně čtete Kosmotýdeník, vážím si toho a jsem rád, že někdo ocení, že jsem ho tak natáhl, co se délky týká 🙂 Tyčinka byla zřejmě skutečně jen marketing. Moc se těším, co tento komplexní výzkum přinese za výsledky. Pokud budou prezentovány, opět je sepíšu 🙂
když se řeší hmyzí strava, vždycky si vzpomenu na „proteinové tyčinky“ z filmu Ledová archa (Snowpiercer). Přiznám se, že já jsem ten typ člověka, který by mohl jíst hmyz pouze ve formě „proteinových tyčinek“, kdy ze struktury by nebylo zřejmé, z čeho je to vyrobené .) takové ty hmyzí ochutnávky, kdy lidi ochutnávají červy, sarančata, kobylky a jiné pochoutky, tak z těch se mi lehce zvedá kufr 😀 Jako budoucnost kosmické stravy budiž, ale hlavně ať je to zpracované „nějak“ a ať to „nějak“ chutná, hlavně ať z toho nejde poznat, že to je ze hmyzu .)
btw rozluští mi pls někdo poslední slovo v nápisu, který je dole na raketě New Glenn? „Never tell me the ???? “ Připomíná to slovo „GODS“, ale pak mi moc nedává smysl celé to sdělení „Nikdy mi neříkej o bozích“ ?? Nebo nevim, rozluštíte to někdo? Díky .)
Děkuji za komentář i přečtení Kosmotýdeníku. Co se týká dotazu na konci, je tam napsáno Never tell me the odds: Nikdy mi neříkej, jaké jsou šance 🙂
jo díky, ona to shodou okolností byla pak i kvízová otázka v přenosu, tak jsem aspoň pro jednou šel s odpovědí najisto .))
Potkal jsem lidi, co to takhle mají i s jiným masem. Hamburger je v pohodě, ale pečené kuřecí stehno je prostě evidentní kus zvířete a tak se jim to hnusí. Některým vadí i ta vláknitá struktura svaloviny a tak to musejí mít jemně namleté. Samotný fakt, že je to ze zvířat jim přitom nevadí. Prostě lidé jsou různí. Někde je hmyz běžnou součástí jídelníčku, jinde zase nejedí vepřové, hovězí nebo třeba koně a králíky.
K životnosti kosmických lodí. u Sojuzů se udávala na cca 7 měsíců. Co se změnilo, že vydrží déle? A kolik vlastně?
A jak dlouho vydrží SZ? Ta jistě bude mít podobné limity jako Sojuz a SZ-20 se jim bude blížit. Na vyslání nové lodě asi moc času nemají.
Ta výdrž je dána zřejmě zkouškami a certifikací delší životnost. Původně udávaná logicky nebyla na hraně možné, ale měla rezervu. Jedná se tedy zřejmě o zmenšení této rezervy. Podrobnosti jsem nedokázal dohledat.
U Sojuzu byl hlavní problém životnost peroxidu vodíku a membrány v jeho nádržích pro motorky v návratové kabině.
Nestačí, že nám to svinstvo vnucují progresivisté tady na Zemi? To se to bude cpát ještě i kosmonautům do vesmíru? Kdo to má žrát?
No, spoléhám na to, že na Marsu nechá Musk ve „své“ kolonii zavést jiné výživové a další zvyklosti, než z jakých se normálnímu člověku zvedá žaludek.
Možná jste si spletl web, ale na takovéto řeči u nás opravdu nejsme zvyklí. Takto se diskuze nevede. Mimo to, jste zřejmě nepochopil základní pointy článku. Jde o to, že se poprvé provede komplexní výzkum možného užití hmyzu jako stravy a na základě výsledků se ukáže, zda to bude vhodný doplněk stravy pro delší kosmické lety. Jestli je pro vás progresivismus roven vědeckému přístupu, možná byste měl zhodnotit, zda se byste se v rámci tradičních hodnot neměl vrátit do jeskyně a požírat kořínky.
Jestli jsem se poněkud podrážděným tónem někoho dotkl, pak se omlouvám, ale nad úvahami o zkrmování hmyzu, ať už tady na Zemi nebo v kosmických lodích, se mi otvírá kudla v kapse (a obrací žaludek naruby). Vím, že např. šimpanzi považují housenky za lahůdku, ale já holt nejsem šimpanz. Ani do jeskyně se vracet a požírat kořínky nehodlám, osobně dávám přednost poctivému řízku. A pokud jde o tu kosmickou stravu, není to tak dávno, co jsem četl článek, který jsem si bohužel neuložil, že biotechnologie pokročily tak daleko, že je možné jakousi analogií 3D tisku vyrábět ze vskutku elementárních surovin např. klasické stejky. Řekněte sám, které variantě obživy byste dal přednost?
Nevím, na to nám může odpovědět pouze výzkum. Taková volba se bude činit s ohledem na to, kde za méně energie získáme více živin. Vámi popsaná výroba náhrady masa může například potřebovat mnohem více energie a vstupních surovin na výrobu bílkovin, než když si cvrček sežere něco lehkého a suchého a přemění to ve svém metabolismu na bílkoviny. 🙂 Já osobně bych při cestě k Marsu vybíravý nebyl, zajímalo by mi, zda mi jídlo vystačí i zpět. 🙂
Jsem optimista. Při cestě na Mars budou jistě k dispozici konzervy se stravitelným obsahem.
Já jsem jednoznačně pro vložení mezičlánku. Hmyz jako potrava pro prasátko nebo kuřátko a až ty pak spotřebuje kosmonaut.
Už vidím, jak při cestě na Mars chováte v mikrogravitace prasata či kuřata.
U těch zázračných biotechnologií pro tisk jídla vám ale neřeknou, že jde o buď čistě rostlinný produkt (nic proti, ale vy jste chtěl stejk). Případně je na výrobu a pěstování masa ve zkumavce potřeba velké množství buněk živých zvířat. Konkrétně jejich nanarozených plodů. Něco takového je ve vesmíru zatím docela problém. Tedy mnohem reálnější je vytisknout stejk z hmyzích proteinů.Samozřejmě jde o výzkum pěstování potravin přímo na místě bez dodávek ze Země a zároveň o pomoc s recyklací odpadu. Chov ryb, ptáků a savců je extrémně náročný na prostor a energii a s odpadem vůbec nepomáhá, naopak.A pokud se vám tak moc hnusí pojídání potravin z hmyzu, doporučuji pečlivě studovat balení všech potravin. Například běžně používané červené barvivo E120 je vyrobené ze sušených brouků: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karm%C3%ADn. A konzumace jiných členovců jako jsou krevety, langusty vám nevadí? I v Evropě se tradičně jedí i měkkýši (šneci, ústřice a chobotnice). Menší druhy i komplet s vnitřnostmi a jejich případným obsahem (zredukovaným tím, že se před konzumací nechají vyhladovět).
Na výrazy typu „svinstvo“, či „žrát“, nebo na řeči progresivistech u nás opravdu nejsme zvyklí a zvykat si na ně nebudeme. Takže opravdu pozor na vyjadřování. Vám se otevírá kudla v kapse při zmínce o nových možnostech stravování, mně zase když vidím hulváty. Tak do budoucna bacha, aby na vás nedopadl ban.
P.S. Asi podle vás nejsem normální člověk, protože ochucené cvrčky jsem už párkrát okusil a chutnali mi. S moukou z hmyzu už není fakt vůbec žádný problém. Není to nebezpečné a už vůbec ne zdraví škodlivé.
No, forma kalorického přísunu může být nepochybně různá, přičemž tomu pak v běžné komunikaci odpovídají i odlišná použitá synonyma popisující přijímání potravy. Například jsem nikdy neslyšel výraz „lidojedlík“, zatímco lidožrout je výraz zcela běžný a podle mého názoru plně adekvátní uvedenému způsobu obživy. Nebo je snad i tento termín podle vás projevem vyjadřování hulváta a důvodem pro ban? Vždyť přece člověk má svobodu živit se, čím chce, ne? Beze srandy, někdy před rokem jsem viděl doporučení jakéhosi švédského „odborníka“, podle něhož pohřbívání zemřelých je plýtvání, jelikož by se těla dala lépe zužitkovat jako potrava. Prostě a zkrátka otevřel nové Overtonovo okno zvráceností, a jestli se vám ani z této perspektivy nezačne ta kudla v kapse otevírat, tak je mi vás líto.O tom co je a co není zdraví škodlivé, bych nechal rozhodnout dlouhodobým objektivním vědeckým pozorováním zjištěné účinky a ne subjektivní přesvědčení nebo dokonce osobní chuťové preference některých jedinců. Za svůj již poněkud pokročilejší život let jsem zažil už víc než dost názorových kotrmelců od lidí, vydávajících se za vědce či lékaře. Jen namátkou – vejce jsou škodlivá, máslo či sádlo je škodlivé, jezte raději rostlinné tuky apod., aby se to o příslušné roky později přeměnilo v pravý opak. Jen tak, bez důkazů, prostě si to či ono někdo myslel. Ale ani nikdo z těchto „expertů“ si ještě v době zcela nedávné nedovolil doporučovat konzumaci brouků. Víte o tom, že ti dle vás bezpeční do mouky namletí cvrčci jsou tam namletí kompletně celí, tedy včetně obsahu svých střev atd. atd.?
Výzkumy na toto téma probíhají již delší dobu, o čemž svědčí i téma článku. Kdybyste si o tématu alespoň něco zjistil, věděl byste, že hmyz se před usmrcením (po kterém může následovat třeba rozemletí na mouku) nechává nějakou dobu vyhladovět, aby se jeho trávicí soustava pročistila. Takže jste opět jen prokázal, že stavíte své dojmy a spekulace na úroveň faktů, kterými se pak v diskusi oháníte.
A samozřejmě, tím vyhladověním se střeva křišťálově vyčistí a veškeré vnitřnosti se zbaví kompletně všech parazitů, na které navíc lidská trávicí soustava alespoň tady v Evropě není zvyklá. Ale když vám, jak jste přiznal, šmakuje 🙂
Křišťálově čisté není nikdy nic. Sen o sterilitě je reklamní klam. Každým soustem (čehokoliv) přijímáme do našeho trávicího traktu spousty bakterií a dalších mikroorganismů. O jejich likvidaci (i o likvidaci případných dalších mikroorganismů) se starají především žaludeční kyseliny, které fakt nedělají rozdíl, zda jsou v žaludku Evropana, Asiata či Jihoameričana. Takže i tento váš argument pohořel jako papír .Máte tam ještě něco, co bych vám mohl vyvrátit, nebo vám zbylo už jen přesvědčení, se kterým se nedá logickými argumenty nic udělat?
Slyšel jsem několik doktorů vyzývat k opatrnosti. Tam kde se hmyz jí, většinou nebývá evropská úroveň hygieny a citlivosti trávícího systému. Paraziti a alergeny očividně průchod žaludkem přežijí, takže prosím nezlehčovat. Pokud vím, u kuřat není velký rozdíl v efektivitě spotřebování potravy oproti hmyzu. Výzkum určitě, ale je třeba repektovat SLUŠNÉ názory ostatních. Navíc na lodi s umělou gravitací (dvě spojené rotující Starship) by nemusel být problém se zvířaty.
Řádná tepelná úprava většinou parazity a bakterie zlikviduje. Alergeny jsou samozřejmě problém, ale u hmyzu nejspíš půjde o totéž jako u krevet (tedy chitin) a rostlinné alergeny jsou ještě častější.
V zemích, kde je mizerná úroveň hygieny bývá rizikové jakékoliv jídlo a maso zvlášť. A naopak. Pochybuji, že by hmyz chovaný a připravený podle vysokých hygienických standardů byl nebezpečnější než stejně připravené kuře nebo tepelně neupravené maso či vejce jako tatarák, čerstvá majonéza nebo ryba v sushi.
Osobně si myslím, že i objem dvou spojených Starship je pro chov jakýchkoliv obratlovců moc malý.
Vyvrátit???
„Kameny z nebe padat nemohou, protože tam žádné nejsou.“ To bylo stanovisko francouzské akademie věd. Pociťujete s ním samolibou sounáležitost?
Ano, vyvrátit, protože zatím jsem tak učinil u všech vašich námitek. Tak jsme se chtěl zeptat, zda tam máte ještě nějaké.
Druhou část komentáře budu ignorovat, protože si myslím, že na člověka vyššího věku, jak jste se sám popsal, jej považuji za zbytečně klackovitý.