Mise Axiom-4 v rámci které na ISS cestují čtyři astronauté byla bohužel opět odložena. Start byl v plánu 11. června 2025 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Důvodem je tentokrát technická závada na raketě Falcon-9 od SpaceX, kterou odhalil jeden z předstartovních testů. Zjištěný problém byl v systému přívodu okysličovadla, která vyžaduje důkladnou analýzu a opravu a nebyla to, zdá, se jediná porucha. SpaceX však již intenzivně pracuje v koordinaci s partnery na řešení. Co přesně se tentokrát stalo a kdy se dočkáme nového termínu?
Závada, která zastavila odpočítávání
Během sedmisekundového testu motorů rakety Falcon-9 technici odhalili vážný problém – únik kapalného kyslíku (LOX) na první stupni (B1094). Tato závada přiměla týmy k rychlému jednání a výsledkem bylo již zmíněné odložení a to do doby, než se závada neodstraní a neprovedou se další ověřovací testy. Kapalný kyslík je klíčovou složkou pohonného systému rakety Falcon-9. Slouží jako okysličovadlo a během plnění má teplotu okolo -183 °C. Jakýkoli únik představuje potenciální riziko pro bezpečnost posádky i úspěch mise. Několik zdrojů se zmiňuje také o závadě na pátém motoru z devíti. Konkrétně s chybou jeho naklánění (vektorování).
🚀 Shubhanshu Shukla’s Axiom 4 (Ax-4) mission faces Engine Leaks !!🚀
SpaceX recently indefinitely delayed the Axiom Mission 4 launch.
During a test of the Falcon 9 rocket, SpaceX found two issues with the booster (B1094):1. Liquid Oxygen Leak: The rocket uses liquid oxygen to… pic.twitter.com/RlYo29L7IW
— Manish Purohit (@purohitmanish) June 11, 2025
Nový termín startu zatím nebyl oznámen. Vše zaleží na tom, jak rychle se technické problémy podaří vyřešit. Čas navíc nám však dává prostor napsat více informací o samotné misi, která je významná hned z několika důvodů.
Kdo letí a co je cílem mise?
Soukromá společnost Axiom Space umožnuje soukromé lety na Mezinárodní kosmickou stanici a slibuje do několika let vlastní výzkumnou stanici na zemské oběžné dráze (Axiom Station). Toho využívá také ESA, respektive její členské státy. Konkrétně byla nabídnuta místa v kosmických lodích záložnímu oddílu, kam patří i český astronaut v přípravě, Aleš Svoboda. Cena letu je zhruba 55 milionů amerických dolarů za osobu. Axiom Space uzavřela memorandum o porozumění s Českou republikou v září 2024, která tak udělala první krok pro budoucí vesmírnou misi.
Navazující krok přišel v květnu 2025, kdy ministr dopravy ČR Martin Kupka odeslal společnosti Axiom Space dopis o záměru (Letter of Intent), v němž vyjádřil zájem o vyslání českého astronauta do vesmíru v rámci jedné z budoucích misí společnosti s lidskou posádkou. Stalo se tak krátce poté, co česká vláda schválila způsob financování vesmírné mise. Náklady ve výši maximálně 2 miliard korun vláda rozloží do tří let a uhradí je prostřednictvím ESA, mise by se měla uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028. A podobnou nabídku samozřejmě využily i jiné státy, jako například Polsko, které má svého astronauta právě na misi Axiom-4. Sławosz Uznański-Wiśniewski je povoláním inženýr a v minulosti pracoval i v CERNu. Letět do vesmíru byl vždy jeho velký sen. Jeho mise je sponzorovaná polskou vládou a podporovaná ESA, polským Ministerstvem ekonomického rozvoje a technologií (MRiT) a Polskou kosmickou agenturou (POLSA). Vědecký program obsahuje několik vědeckých experimentů navržených polským kosmickým průmyslem a vyvinutých pod vedením ESA. Uznański bude teprve druhý Polák, který se podívá do kosmu po letu Mirosława Hermaszewského uskutečněného v roce 1978 na Sojuzu-30.
Axiom-4 je však významnou misí nejen pro Polsko. Ostře sledovaný bude také v Indii, protože na palubě bude pilot Šubhanšu Šukla (Shubhanshu Shukla) z výběru pro první indický let uskutečněný vlastními silami v rámci pilotovaného programu Gaganyaan. A právě tato mise je i součástí příprav na tento let. Mise Gaganyaan budou zahrnovat i dokování a odpojování, což se bude dít také v rámci mise Ax-4. Jakmile loď Crew Dragon vzlétne, bude trvat přibližně 28 hodin, než se dostane k ISS ve výšce zhruba 420 kilometrů. Poté posádka vstoupí na palubu stanice a zůstane tam zhruba dva týdny. Zkušenosti budou využity i při stavbě vlastní kosmické stanice, kterou má Indie v plánu vybudovat ve třicátých letech (okolo roku 2035). Na stanici bude Šukla provádět připravené experimenty. Konkrétně na něj čeká šest sad experimentů. Například v oblasti biologických věd – fyzické, fyziologické a kognitivní účinky dlouhodobého pobytu ve vesmíru, které ovlivňují lidské tělo. Samozřejmě také behaviorální reakce vyplývající z neustálého sledování obrazovky počítače, což je pro všechny astronauty povinné. Bude také experimentovat s reakcí těla v extrémních podmínkách. Zkoumat bude vliv mikrogravitace na svalovou dysfunkci a kromě toho i některé výzkumy týkající se rostlin, například chování sinic v mikrogravitaci, což by v budoucnu mohlo mít vliv na produkci potravinových prvků ve vesmíru.
Šubhanšu Šukla je také teprve druhým astronautem své země (první byl Rákeš Šarma) a jako první Ind vstoupí na palubu ISS. Ve vesmíru i na ISS již bylo více osob z Indie, ale měli již jiné občanství. Stačí vzpomenout na americkou astronautku Sunitu Williamsovou, která má indické kořeny nebo Raja Chariho, který byl členem posádky SpaceX Crew-3.
Dále bude na palubě Crew Dragonu Maďar Tibor Kapu, též teprve druhý maďarský kosmonaut. Ten první, Bertalan Farkas, byl v kosmu už v roce 1980 v rámci mise Sojuz-35. V roce 2021 maďarská vláda oficiálně oznámila program HUNOR (Hungarian to Orbit) a vyhlásila výběrové řízení a Tibor se do programu přihlásil až v poslední den pro podávání přihlášek. V březnu 2023 byl vybrán do skupiny čtyř finálních kandidátů spolu s Gyulou Cserényim, Andrásem Szakálym a Ádámem Schléglem. Celkem se do celostátního výběrového řízení na astronauty v Maďarsku přihlásilo více než 240 lidí. Klíčovou roli v tomto výběrovém procesu sehrála Semmelweisova univerzita a zařízení na letecké základně Kecskemét maďarských obranných sil.
Velitelkou mise je pak legenda mezi astronauty, Peggy Whitsonová, z Ameriky. Jde vskutku o mezinárodní posádku a ukázku spolupráce. Zejména pak indická účast je překvapivá. S nabídkou k letu prý přišel bývalý americký prezident Biden během své návštěvy Indie. Mezi hlavní cíle mise Axiom-4 patří výzkum zaměřený na výživu a potraviny v kosmickém prostoru, což by mohlo mít dopady nejen na budoucí vesmírné mise, ale i na zlepšení potravinových systémů na Zemi. Experimenty zahrnují testování nových způsobů přípravy jídla v mikrogravitaci a studium vlivu vesmírného prostředí na lidský organismus. Přehled plánovaných experimentů je zde: https://www.axiomspace.com/mission-blog/ax4-researchoverview
Co bude dál?
Týmy ISRO, Axiom Space a SpaceX teď mají před sebou náročný úkol: odstranit únik kapalného kyslíku a zajistit, že raketa bude stoprocentně připravena na start. Po úspěšném vyřešení problému a validačních testech bude oznámen nový termín. Rakety SpaceX jsou částečně znovupoužitelné a i pro tento let byl použit již zalétaný hardware a tak je třeba počítat s tím, že se občas opotřebení projeví. Nicméně proto jsou tu testy, které případné nedostatky odhalí dříve, než bude pozdě. Odkládaný start Axiom-4 je připomínkou toho, jak složité a nevyzpytatelné lety do kosmu stále jsou. Doufejme jen, že odklad nebude nějak dlouhý.
Zdroje informací:
https://www.axiomspace.com
https://www.axiomspace.com/mission
https://aninews.in
https://en.wikipedia.org
Zdroje obrázků:
https://x.com/SpaceX/
https://www.axiomspace.com/missions/ax4
https://pbs.twimg.com
https://cdn.prod.website-files.com
Otázkou je, jestli budou raketu vracet k opravě do haly (výměna motoru, potrubí) nebo zda ji opraví na rampě. V prvním případě odklad cca o 10 dní. V druhém případě to snad stihnou za pár dní.
Ano, Motor by šel asi řešit přímo na rampě, ale u toho úniku to může být těsnění, ale taky něco jiného. Tak uvidíme.
A mohlo by prísť až k výmene 1. stupňa?
To se samozřejmě vyloučit nedá, ale považuji to až za nejkrajnější řešení.
Vzhledem k tomu, že závada je na prvním stupni, tak se nabízí jako možné řešení použít jiný první stupeň. Nicméně jsem nikde nenašel, že by se o tom uvažovalo. Je to tak složité? Popř. procházejí stupně pro lety s posádkou nějakou nadstandardní kontrolní procedurou?
závada na prvním stupni Falconu, který měl za sebou jen jeden let, je velmi nezvyklá a mimořádná… připojím se k dotazu P. Duba: nešlo to jednoduše vyřešit výměnou za jiný první stupeň??? Měl jsem za to, že jedním z plusů vracení prvních stupňů je kromě jejich opakované použitelnosti také možnost jejich okamžité výměny „kus za kus“, právě pro případ nějaké závady.
to by slo, otazne by v tom pripade ale bolo, kolko im trva priprava toho kusu na let, resp od skladu az po startovy rost.
ako, asi to nebudu tyzdne, kedze znovupouzitelnost toho isteho kusu zvladli za 21 dni, ale tiez nebude pri Falconoch stacit len natankovat, ako planuju v buducnu so Starshipmi a Boostrami.
pri pohlade do hangaru plneho prvych stupnov ich to uz urcite napadlo, ale mozno im ide o image, ze ten stupen to predsa zvladne, tak ho radsej opravime.
Nejde jen o tu přípravu boosteru. Určitě mají nějaký v pokročilé fázi přípravy na některou z dalších misí. Náročné bude spíš rozebrání a spojení s druhým stupněm a Crew Dragonem a následné testy nové sestavy. Tedy pokud si myslí, že oprava na rampě je možná, tak se budou snažit výměně celého boosteru vyhnout, i když by to nejspíš taky nebylo nic tragického.
Jelikož dojde k odkladu i kvůli úniku vzduchu z ruského modulu, tak bude mít dostatek času to vyřešit. 🙂