Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je tentokrát hlavním tématem start čínské rakety CZ-12, která odstartovala vůbec poprvé a rovnou z nové rampy. Nosič testuje některé technologie pro pilotované výpravy k Měsíci a má být páteří budování čínských družicových konstelací. V dalších tématech se můžete těšit na problémy s přípravou americké mise k Venuši, přesun japonského lunárního landeru na Floridu, či zánik družice Planetum-1. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

CZ-12 odstartovala, Čína postupuje k Měsíci

V sobotu v 15:26 SEČ premiérově odstartovala nová čínská raketa CZ-12, která testuje řadu zajímavých nových komponent a má napomoci zefektivnit čínské lety do kosmu. Krom jiného by mohla hrát důležitou roli při budování čínských družicových megakonstelací, ale také by její motory měly sloužit při pilotovaných letech k Měsíci.

Dvoustupňová a 62 metrů vysoká raketa CZ-12 odstartovala z kosmodromu Wenchang. Šanghajská akademie kosmických technologií (SAST), výrobce rakety, oznámila úspěšný start zhruba hodinu poté, co proběhl. SAST oznámila, že dosud nezveřejněným nákladem startu byly experimentální „Testovací družice pro internetové technologie“ a „Technologická testovací družice-3“. Žádné podrobnosti o nákladu již dále nebyly poskytnuty.

Nová raketa spalující letecký kerosin (RP-1) a kapalný kyslík je první čínskou nosnou raketou o průměru 3,8 metru. Podle SAST může vynést na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) náklad o hmotnosti 12 000 kg a na sun-synchronní dráhu (SSO) 6 000 kg. Ke startu byla využita nová rampa a to je důležitá zpráva pro čínskou kosmonautiku. Kapacity startovním komplexů jsou totiž nedostatečné pro zvyšující se kadenci i velké plány, které Čína má.

Například v roce 2024 plánovala Čína vypustit přibližně 70 raket a dalších přibližně 30 startů měly obstarat komerční nosiče. K pomalejšímu tempu, než se očekávalo, pravděpodobně přispěl nedostatek opakovaně použitelných nosných raket (některé už měly být k dispozici) a právě kapacita vzletových ramp. Sobotní start tak byl letošním 59. čínským pokusem o start na oběžnou dráhu a do konce roku zbýval pouhý měsíc.

Start byl také prvním letovým použitím vylepšeného motoru YF-100K (raketa používá v prvním stupni čtyři takové motory). YF-100K je vylepšená verze motorů YF-100 na kerosin a kapalný kyslík, které pohánějí čínské rakety na kapalná paliva nové generace. Mezi tyto novější rakety patří CZ-5, 6, 7 a 8. A právě YF-100K bude pohánět první stupeň rakety CZ-10. Tato nosná raketa má do konce desetiletí pomoci vynést čínské astronauty na pilotovanou výpravu k Měsíci. Vyvíjí se také opakovaně použitelná verze motoru označená jako YF-100N.

Není jasné, jak bude raketa nová rakety CZ-12 využívána, protože patří do stejné třídy jako stávající raketa CZ-7 a několik nosných raket z čínského komerčního sektoru. Jedná se však o mnohem ekonomičtější variantu než právě zmíněná CZ-7, která byla navržena pro lety s lidmi do kosmického prostoru a používá se k vynášení nákladních kosmických lodí na kosmickou stanici Tiangong.

CZ-12 má při startu mnohem nižší vzletovou hmotnost (430 000 kg oproti 597 000 kg u CZ-7) a není vybaven bočními urychlovacími stupni. Má také mnohem větší objem aerodynamického krytu – buď s průměrem 4,2 m, nebo 5,2 m – a je tak potenciálně ideálním nosičem pro plánované čínské megakonstelace Guowang a Qianfan. Jen druhý jmenovaný projekt počítá s vynesením až 14 000 družic na LEO, což by vyžadovalo vypouštění v průměru více než sedmi družic denně, a to každý den až do konce desetiletí. SAST rovněž odhalila plány na vývoj opakovaně použitelných nosných raket na bázi metanu a kapalného kyslíku. Provedla úspěšný test vertikálního vzletu a přistání s použitím zkušebního stupně o průměru 3,8 metru vybaveném právě motory na kapalný metan a kyslík.

Tento start byl 59. pokusem Číny o kosmický start v roce 2024, který následoval po prvním startu zdokonalené komerční rakety na kapalný metan a kapalný kyslík nazvané Zhuque-2, který proběhl 26. listopadu. Další raketa Zhuque-2E by mohla vzlétnout již v prosinci, zatímco raketa CZ-5B s neznámým nákladem by mohla rovněž vzlétnout do konce roku.

Kosmický přehled týdne:

Americká mise k Venuši s názvem VERITAS se dále potýká s problémy a zpožděním. Už dříve byl start odsunut o tři roky na rok 2031 v důsledků nedostatečných personálních kapacit v JPL. Nyní se obavy o zpoždění objevují znovu a hrají v nich roli personální zdroje i peníze. To vede k řadě problémů. Jedním z nich je, že mise obsahuje několik přístrojů, na jejichž vývoji se podílely francouzská, německá a italská kosmická agentura, a jejichž vývoj pokračoval, zatímco se práce na samotné sondě VERITAS pozastavily. Další zpoždění by mohlo způsobit, že práce na těchto přístrojích by se ještě více vzdálila od přípravy mateřské sondy. VERITAS se totiž ještě nedostala do fáze předběžného návrhu. Další zpoždění americké části mise by mohlo způsobit, že zmíněné přístroje budou dodány brzy a vývoj mateřské sondy půjde trochu jiným směrem, než na který budou tyto přístroje připraveny. Navíc pracovníci těchto přístrojů budou potřeba v době jejich instalace do sondy. Nicméně v té době se bude připravovat i evropská mise EnVision k Venuši a může se stát, že nebudou k dispozici. V současnosti se mluví o skluzu do roku 2032.

V Japonsku byl do přepravního kontejneru naložen lunární lander RESILIENCE společnosti ispace, který by měl na cestku pokusu o přistání na Měsíci vyslat nosič Falcon 9. Start se nyní předpokládá nejdříve v lednu 2025. Společnost ispace se již v roce 2023 pokusila o přistání na Měsíci s jejich landerem Hakuto-R. Tehdy byl však výškoměr modulu zmaten jinými než očekávanými odrazy od povrchu Měsíce a došlo mu palivo ještě před přistáním. Nyní je vylepšený modul připraven pokus zopakovat.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které vyšly na tomto webu v uplynulém týdnu a zcelíte si tak přehled o kosmonautickém dění. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Začali jsme naším občasným seriálem, který ukazuje, které technologie původně určené pro kosmické použití se nakonec ujaly na Zemi. Tentokrát byla řeč o superizolaci. V pondělí vyšlo už čtvrté vydání Deníku astronauta, kde vám Aleš Svoboda postupně představuje, jak probíhá jeho kosmický výcvik v evropském středisku astronautů. Nepříjemná zpráva přišla z ISS, kde posádka zaznamenala podivný nepříjemný zápach z nově připojené nákladní lodě Progress MS-29. Již dvanáctý díl seriálu, který sleduje historii programu Voschod, vyšel v úterý. Také jsme vás zvali na listopadovou Kosmoschůzku. Návrat na Měsíc se pomalu rozjíždí a pro budoucí dlouhodobější operace na povrchu bude třeba zajistit dostatek elektrické energie. NASA proto testovala nové fotovoltaické panely. Také bylo rozhodnuto, že raketa Falcon Heavy bude vynášet očekávanou sondu Dragonfly, která se chystá létat v atmosféře měsíce Titan. Marshallovo středisko pomáhá s vývojem pilotovaných lunárních landerů, které budou dopravovat na Měsíc astronauty programu Artemis. Česká republika a její kosmický průmysl si mohou připsat další zajímavý „úlovek“. Firma OHB Czechspace, sídlící v Brně, začíná montovat neletový exemplář prachového štítu pro evropskou sondu Comet Interceptor. Další článek vám ukázal deset příkladů, jak družice Sentinel-1 ukazují náš svět. Poslední pátek v měsíci přinesl již tradiční Pokec s Kosmonautixem. V sobotu ráno nás čekal start rakety Falcon 9, která vynesla další skupinu vojenských družic konstelace Starshield. Další téma nám představilo, jak ESA pracuje s parastronauty. V sobotu večer pak vyšel nový díl pořadu Kosmické Brno.

Snímek týdne:

Skončila jedna zajímavá česká kosmická mise – Planetum-1. Edukační CubeSat, jehož cílem bylo inspirovat mladou generaci k objevování vesmíru a také k technickému vzdělání, shořel v atmosféře. Jeho start proběhl 25. května 2022 a vynesla jej raketa Falcon 9. Ačkoli byla plánovaná životnost na oběžné dráze delší, nakonec zvýšená aktivita Slunce způsobila rychlejší pokles dráhy. Družice se potýkala s problémem, který způsobil ztrátu komunikace a v podstatě konec mise několik měsíců po startu. To ale zase vedlo k jednomu projektu týmu pěti středoškoláků, který hledal způsob, jak tento problém napravit a stal se z něj nakonec tým LASAR oceněný v soutěži Conrad Challenge. Na palubě Planetum-1 byla také skleněná figurka Hurvínka a fotka níže ukazuje její montáž do družice.

Video týdne:

Čína představila animaci, která představuje plány na pilotované přistání na Měsíci. Na videu jsou přistání na Měsíci, záběry na pilotovanou loď, rozkládání landeru a další detaily.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/v2/t:0,l:0,cw:0,ch:0,q:80,w:650/AYgz36CJTzUqLnArCYHMUJ.jpg.webp
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…evy0OGlBLNA&oe=67510376
https://pbs.twimg.com/media/GHd6B3bXcAAshuw?format=jpg&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/GdShfNpbwAAT6hf?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GZ0IK4Qa8AAVnj6?format=png&name=900×900