Říjen se ukázal jako měsíc extrémně bohatý na kosmonautické události. Ještě jsme ani pořádně neochladli ze zážitku spojeného s letem Super Heavy Starship a hned startoval Falcon Heavy s misí Europa Clipper! V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí se však v hlavním tématu podrobněji podíváme na milánské představení skafandrů, které budou astronauti programu Artemis používat na Měsíci. V dalších tématech nás čeká třeba stále odkládaný konec mise Crew-8 či vynesení družic OneWeb. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Skafandr pro mise Artemis představen v Miláně

Na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) v Miláně byl 16. října představen skafandr od firmy Axiom Space, který budou používat astronauti v rámci expedičních výprav na povrch Měsíce v programu Artemis. Ačkoli jsme již před časem viděli skafandr na prezentaci v Hustonu, tentokrát se jednalo o model, který představuje jakousi závěrečnou vývojovou podobu. Na rozdíl od prvního představení má už použitelnou světlou barvu (při prvním představení s převážně černým skafandrem šlo zejména o show) a byly představeny některé konkrétní technické parametry. A proč byl skafandr pro Artemis představen v Evropě? Firma Axiom, která vývoj skafandru vede, se nedávno spojila se známou módní značkou Prada, která firmě poskytla cenné zkušenosti s vývojem různých látek a technologické postupy. A kde jinde představit produkt, na kterém se podílela Prada, než v italském Miláně?

Skafandry jsou komplexní a složitá zařízení, jejichž vývoj se ubíral (a stále ubírá) po mnoha technologických cestách. Američané doposud používali skafandry, které jsou několikátou vývojovou verzí obleků vzniklých v rámci programu raketoplánů. Jejich EMU jednotky jsou nyní na palubě ISS. Vývoj další generace skafandrů nebyl nic jednoduchého. Jelikož mají obleky sloužit pro práci na povrchu Měsíce, byla jednou z hlavních otázek jejich pohyblivost a také znovupoužitelnost. Skafandry používané v rámci projektu Apollo na povrchu Měsíce nebyly zrovna ergonomické. Jakákoli komplexnější práce (například průzkum stále zastíněných kráterů a odběr vzorků a jejich zpracování), by byla velmi náročná. Nové skafandry tak už od počátku pracují s ohebnými klouby a dalšími pohybovými vylepšeními. Firma Axiom se také zaměřila na komunikační technologie, teplotní odolnost, bezpečnost a především ochranu před lunárním regolitem.

Nové skafandry mají označení AxEMU a budou poprvé použity v rámci mise Artemis III, jejíž start je v současné době naplánován na konec roku 2026. Oblek byl speciálně navržen pro jižní pól Měsíce, kde bude chladnější prostředí, než jaké zažívali astronauti při misích Apollo. Mějme ale také na paměti, že ohledně mise Artemis III může dojít ke změně letového plánu a také k odkladům.

Podle společnosti Axiom obsahuje nový skafandr několik redundantních systémů a palubní diagnostický systém, který zajišťuje bezpečnost astronautů. Je vybaven LED světly a HD kamerou na přilbě, komunikuje pomocí technologie 4G/LTE. Nový oblek má samozřejmě rozhraní pro ovládání skafandru, biometrické monitorování, systém regenerace vzduchu od oxidu uhličitého a přenosné systémy podpory života, které udrží astronauty v bezpečí až osm hodin. Skafandr je navíc navržen tak, aby se do něj vešla široká škála mužů a žen – jejich rozměry jsou totiž upravitelné.

Matt Ondler, prezident společnosti Axiom Space, označil odhalení za historický den. „Takže za dva roky, až NASA uskuteční misi Artemis III, budou mít astronauti na sobě právě tento design skafandru,“ řekl Ondler. „Důležité pro nás je i to, že tento skafandr bude mít na sobě první žena, která se projde po Měsíci, první barevný člověk a také první neameričan.“

Skafandr musí být připraven do roku 2026, ale pro dodržení termínu je třeba provést ještě celou řadu testů, včetně testů ve vakuových komorách a v prostředí se sníženou gravitací. Týmy také pracují na integraci skafandru s novou lodí Starship společnosti SpaceX, která bude hrát roli lunárního landeru během prvních dvou pilotovaných výpravách na povrch Měsíce.

Partnerství se společností Prada bylo během odhalení skafandru vyzdviženo jako úspěch mezioborové spolupráce. „Jsem velmi hrdý na výsledek, který dnes představujeme a který je jen prvním krokem v dlouhodobé spolupráci se společností Axiom Space,“ uvedl v prohlášení Lorenzo Bertelli, marketingový ředitel společnosti Prada. „Podělili jsme se o své zkušenosti s vysoce odolnými materiály, funkčními materiály a technikami šití a hodně jsme se navzájem naučili.“

Russell Ralston, výkonný viceprezident společnosti Axiom pro EVA aktivity, uvedl, že toto partnerství je průlomové. „Tato spolupráce je příkladem toho, že spojením elitních inženýrských zkušeností společnosti Axiom Space a všestranného řemeslného umění společnosti Prada můžeme společně vytvářet lepší technologická řešení. Spojili jsme inženýrství, vědu a umění, abychom vyrobili dokonalé oděvy, které zajistí, že astronauti budou moci plnit své úkoly a mise v bezpečí a pohodlí.“

Sestrojení nového obleku pro extrémní podmínky na Měsíci však nebylo zrovna procházkou růžovým sadem. Ralston v odpovědi na jednu z otázek také upozornil na řadu problémů, včetně vývoje bot obleku. „To, jak izolovat nohy od povrchu, je náročná výzva,“ řekl Ralston a upozornil na extrémní teploty a jejich změny, ale také na nutnost zajistit pohodlí a bezpečnost. Oblek má převážně bílou vnější vrstvu, aby odrážel sluneční svit a udržoval uživatele v chladu i přes extrémně vysoké teploty. Mnoho součástí také prošlo rozsáhlým testováním, aby bylo zajištěno, že oblek odolá silnému radiačnímu prostředí.

Skafandr má také prvky a materiály navržené tak, aby bojovaly proti hromadění jemného, ostrého a škodlivého měsíčního prachu. To zahrnuje patentované povlaky a také čisticí nástroje. Na rozdíl od skafandrů Apollo je AxEMU speciálně uzpůsoben pro měsíční jižní pól. To znamená, že se berou v úvahu faktory, jako je slunce, které je často nízko na obloze a ovlivňuje viditelnost. Proto společnost Axiom hledala řešení jinde. „Spolupracovali jsme s dalšími firmami, jako je Oakley (společnost vyvíjející sluneční, lyžařské a další speciální brýle), na optimálním návrhu systému pro zlepšení viditelnosti astronautů,“ řekl Ondler.

AxEMU nebude mířit jen na Měsíc. Skafandr bude využíván také pro plánované aktivity společnosti Axiom na jejich kosmické stanici. „Myslíme si také, že existují komerční příležitosti pro spolupráci s komerčními astronauty,“ řekl Ondler. Architektura je škálovatelná a přizpůsobitelná pro mise na povrchu Měsíce a na nízké oběžné dráze Země, uvádí se v prohlášení společnosti Axiom.

Na obleku AxEMU mohou být ještě provedena drobná vylepšení, protože se dostává do náročnějšího procesu testování. Podle Ondlera je však tým odhodlán pokračovat v plnění plánu a zajistit, aby byl skafandr připraven na zamýšlené mise.

Kosmický přehled týdne:

Posádka mise Crew-8 stále zůstává na Mezinárodní kosmické stanici. V přistávacích oblastech kolem Floridy nepanují ideální podmínky a počasí tak brání návratu. Loď Crew Dragon Endeavour tak zůstává připojena ke stanici po rekordní dobu. Aktuálně se s přistáním počítá 21. října v 9:05 SELČ. Záleží však na tom, zda se počasí konečně umoudří. S přistáním se přitom po peripetiích se Starlinerem a zpožděním v přípravě mise Crew-9 počítalo už v polovině srpna. Na konci září byl potom stanoven termín na 7. října. Délka mise je tak už 230 dní, což z ní činní nejdelší misi lodi Dragon 2 a také je to nejdelší let pilotované lodi vůbec. Dosavadní rekord v délce 215 dní držela loď Sojuz MS-23.

Dnes v 7:13 SELČ odstartovala raketa Falcon 9 z rampy na základně Vandenberg a vynesla dvacítku družic konstelace OneWeb. Start byl původně plánovaný krátce po startu mise Crew-9. Během ní však došlo k poruše na druhém stupni a proto byl start několikrát odložen. Tentokrát však bylo vše bezvadné a náklad směřoval na polární oběžnou dráhu. První stupeň B1082 úspěšně přistál na pevninské přistávací ploše LZ-4.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulých sedmi dnech vyšly na tomto webu. Slouží tedy jako prostředek pro ucelení si přehledu aktuálních kosmonautických událostí uplynulého týdne. Týden jsme načali dlouho očekávanou událostí: K Jupiteru a jeho ledovému měsíci Europa odstartovala pomocí nosiče Falcon Heavy mise Europa Clipper. Start jsme vám zprostředkovali Živě a česky. Hned poté jsme připravili shrnutí z inženýrského hlediska naprosto fantastického pátého integračního letu Super Heavy Starship. Sonda Hera v minulém týdnu zahájila svůj let a už pár dní poté přinesla první fotografie, na kterých byla Země a Měsíc. V úterý vyšel šestý díl seriálu, který se věnuje sovětskému programu Voschod. Podívali jsme se také na další zajímavý projekt v rámci programu NIAC, který za podpory NASA financuje unikátní koncepty, které by se mohly hodit ve vzdálenější budoucnosti. Tentokrát jsme se věnovali projektu termoradiativního článku. Další měsíční shrnutí o už dost složitých přípravách a vývoji nové lunární orbitální stanice Gateway přineslo řadu zajímavých i znepokojujících informací. NASA také představila zajímavý plán pilotovaných letů komerčních kosmických lodí na Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2025. Velkou neznámou je ovšem další mise lodi Starliner. Věnovali jsme se také tomu, že první meteodružice z řady MetOp Second Generation-A, MetOp-SG-A1, je kompletně sestavena a připravena ke startu v příštím roce. Dalším tématem bylo zkoušení nové generace evropských antén. Na mezinárodním astronautickém kongresu v Miláně byly představeny nové výsledky, které jasně zdůrazňují, jak mohou různé přístroje na EarthCARE pořizovat souběžně různá měření mraků a aerosolů. ESA podepsala s firmou OHB kontrakt na zahájení přípravných prací na stavbu sondy Ramses. Ta by se zaměřila na průzkum planetky Apophis, která kolem Země proletí v roce 2029. A hned na to ESA uzavřela se stejnou firmou další kontrakt. Tentokrát na stavbu družice Harmony zaměřené na průzkum Země. A posledním tématem jsme se dostali k třaskavé misi Mars Sample Return, která hledá alternativní metody a architekturu, aby byla levnější a termínově příznivější.

Snímek týdne:

V pondělí v 18:06 SELČ z rampy 39A na Floridě odstartovala raketa Falcon Heavy, která na svoji očekávanou misi vyslala americkou sondu Europa Clipper. Sonda má za cíl zkoumat extrémně zajímavý měsíc planety Jupiter – Europu. Fotografie zaznamenává vzlet rakety během této mise a autorem snímku je Trevor Mahlmann. Jednalo se zároveň o jedenáctý start tohoto nosiče celkově. Všechny byly úspěšné. V roce 2024 startoval Falcon Heavy podruhé a pro letošek naposledy. Jelikož byl náklad těžký a letěl na únikovou dráhu od Země, nebyl zachraňován žádný stupeň Falconu Heavy.

Video týdne:

Necelý týden po fascinujícím letu IFT-5 sestavy Super Heavy Starship zveřejnila společnost SpaceX na síti X video, které zachycuje přistání Starship S30 na hladinu Indického oceánu. Loď měla za sebou necelý oblet Země a průchod atmosférou, který opět pocuchal její křidélka (i když méně než minule). Tentokrát měla SpaceX v přistávací oblasti automatickou bójku, která natočila manévr lodi a přistání. Loď úspěšně přistála a po překlopení explodovala na hladině oceánu.

Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://brandfolder.com/axiomspace/newsroom/#!asset/bgspcsvgcc8swt6xn6f94346
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/j7ty2C6rvURvx373KoYcoV.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/CUaLDqRkNAgWAxkLPLw9K3.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/5Bixs2utuDs9dDRFDDKZZn.jpg
https://img-cdn.inc.com/image/…/prada-moon-axiom-spacesuit-inc.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…nlLpSDcPXA&oe=6719E381