Solar orbiter vystopoval zdroj slunečního větru

Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.

Vizualizace sondy Solar orbiter.
Vizualizace sondy Solar orbiter.
Zdroj: https://www.esa.int/

Sluneční vítr při své cestě Sluneční soustavou interaguje s přirozenými i umělými kosmickými objekty. Rozsah těchto interakcí je velmi široký – od neškodných projevů jako jsou pozemské polární záře až po silně rizikové, což je případ slunečních bouří, které mohou ovlivnit (v horším případě i poškodit) elektrické systémy – ať už pozemské, nebo na družicích. Právě proto je porozumění slunečnímu větru prioritou slunečních fyziků. Klíčovým úkolem sondy Solar orbiter bylo najít souvislost mezi slunečním větrem v jejím okolí a zdrojovou oblastí na povrchu Slunce. Tento nový výsledek, který byl pořízen už při prvním průletu Solar orbiteru nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, ukazuje, že je to možné. Sonda tak může naplnit hlavní úkol své mise a otevřít nový způsob, jak studovat původ slunečního větru.

Solar orbiter může najít zmíněné souvislosti, jelikož je vybaven přístroji jak pro lokální, tak i pro dálkový průzkum. Přístroje určené k lokálnímu měření se zaměřují na plazma slunečního větru a magnetická pole okolo sondy. Naopak přístroje pro dálkový průzkum pořizují snímky a další měření Slunce samotného. Jenže není to zase až tak jednoduché! Náročnost spočívá v tom, že kamery nám ukáží, jak vypadá povrch Slunce nyní, tedy v době pořízení snímku. Naopak přístroje pro lokální měření odhalí vlastnosti slunečního větru, který byl z povrchu Slunce vypuštěn před několika dny. Důvod je prostý – částice slunečního větru potřebují čas, než doletí k sondě.

Solar orbiter nejprve s pomocí přístrojů na dálkový průzkum sledoval určité oblasti na povrchu Slunce. O několik dní později pak proletěl slunenčím větrem z těchto míst a mohl změřit jeho vlastnosti pomocí přístrojů pro lokální průzkum.
Solar orbiter nejprve s pomocí přístrojů na dálkový průzkum sledoval určité oblasti na povrchu Slunce. O několik dní později pak proletěl slunenčím větrem z těchto míst a mohl změřit jeho vlastnosti pomocí přístrojů pro lokální průzkum.
Zdroj: https://www.esa.int/

Ke spojení obou balíků dat využívají experti online program Magnetic Connectivity Tool, který byl vyvinut, aby podpořil misi Solar orbiter. Surová data pro tento program přichází z celosvětové sítě Global Oscillation Network Group, kterou tvoří šest slunečních observatoří, které na různých místech světa kontinuálně sledují dění na povrchu Slunce. Z těchto pozorování počítačový model vypočítává, jak se bude sluneční vítr šířit Sluneční soustavou. „Můžete s několikadenním předstihem předpovědět, ke kterému místu na slunečním povrchu se Solar Orbiter virtuálně propojí,“ říká Stephanie Yardley z britské Northumbria University, která je hlavní autorkou studie oznamující tyto výsledky.

Přístroje na sondě Solar orbiter.
Přístroje na sondě Solar orbiter.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tým si vybral oblasti na povrchu Slunce, které sledoval a využil Magnetic Connectivity Tool k určení, kdy by měla sonda prolétávat slunečním větrem uvolněným z těchto povrchových útvarů. Jedinečný soubor přístrojů na Solar orbiteru není výjimečný jen tím, že disponuje oběma výše zmíněnými typy přístrojů, ale i tím, že se dostane blíže ke Slunci. Ostatně přístroje byly od začátku navrhovány, aby toho byly schopny a mohly se pokusit najít toto vědecké propojení. Data byla nasbírána mezi 1. a 9. březnem 2022, kdy se Solar orbiter pohyboval přibližně 75 milionů kilometrů od Slunce, což odpovídá přibližně polovině vzdálenosti Země od Slunce.

Velmi zjednodušeně můžeme říct, že sluneční vítr existuje ve dvou druzích – rychlý sluneční vítr se pohybuje rychlostí více než 500 km/s, zatímco pomalý sluneční vítr cestuje rychlostí pod 500 km/s. Zatímco u rychlého slunečního větru už vědci zjistili, že pochází z magnetických konfigurací označovaných jako koronální díry (coronal holes), které navádějí sluneční vítr do okolního prostředí, původ pomalého slunečního větru je zatím prozkoumán jen málo. Sluneční fyzikové vědí, že tento jev souvisí s aktivními oblastmi Slunce, kde se objevují sluneční skvrny, ale podrobnosti chybějí. Sluneční skvrny jsou chladnější místa sluneční fotosféry, kde se intenzivní magnetické pole zdeformuje a koncentruje. Skvrny indikují aktivní oblasti na povrchu Slunce, které jsou často zodpovědné za sluneční erupce.

Rozložení vědeckých přístrojů na sondě Solar Orbiter.
Rozložení vědeckých přístrojů na sondě Solar Orbiter.
Zdroj: http://sci.esa.int

Aby se prověřila schopnost týmu najít souvislosti mezi pomalým slunečním větrem změřeným lokálně u sondy s místem jeho původu na povrchu Slunce, musela sonda proletět přes magnetické pole připojené k okraji buďto koronální díry nebo komplexu slunečních skvrn. To umožnilo týmu sledovat, jak se mění rychlost slunečního větru – ať už z rychlého druhu na pomalý, či obráceně. Stejně tak sledovali, jak se mění i další vlastnosti. Nakonec mohli potvrdit, že se dívají na správnou oblast. Získali totiž perfektní kombinaci obou skupin. „Solar orbiter prolétl kolem koronální díry i aktivní oblasti. Viděli jsme proudy rychlého slunečního větru, které byly následovány těmi pomalými. Zaznamenali jsme velkou komplexnost, kterou jsme mohli vystopovat až ke zdrojovým oblastem,“ uvedla Stephanie Yardley. To obnášelo také variace ve složení a teplotě určitých oblastí.

Harmonogram mise Solar orbiter
Harmonogram mise Solar orbiter
Zdroj: http://www.esa.int/

Během analýzy různých proudů slunečního větru, které Solar orbiter zaznamenal, mohl tým jasně ukázat, že sluneční vítr stále nese „stopy“ z různých zdrojových oblastí, což slunečním fyzikům usnadní vysledování těchto proudů až k místu jejich vzniku na Slunci. Nyní, když byl základní koncept prověřen, otevírá se před slunečními fyziky štědrá budoucnost s možnostmi využívat pro studium slunečního větru i data z jiných sond blízko Slunce jako je Parker Solar Probe nebo BepiColombo. „Výsledky potvrzují, že Solar orbiter je schopen nacházet silné souvislosti mezi slunečním větrem a jeho zdroji na povrchu Slunce. To byl hlavní úkol celé mise, který nám otevírá cestu ke studiu původu slunečního větru v nevídaných detailech,“ doplnil Daniel Müller, vědec z ESA zapojený do mise Solar orbiter.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26106121-2-eng-GB/Solar_Orbiter_observes_an_active_patch_of_the_Sun.png
https://www.esa.int/…/10/solar_orbiter/20813939-1-eng-GB/Solar_Orbiter.jpg
https://www.esa.int/…/26112029-1-eng-GB/ESA_s_Solar_Orbiter_traces_solar_wind_to_its_source.png
https://www.esa.int/…/solar_orbiter_instruments/21808954-1-eng-GB/Solar_Orbiter_Instruments.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/48/Solar_Orbiter_payload_annotated.jpg
https://www.esa.int/…/21809036-4-eng-GB/Solar_Orbiter_journey_around_the_Sun.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Solar orbiter vystopoval zdroj slunečního větru

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗