Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. Zajímat nás bude i další milník rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Český tým středoškoláků uspěl v Houstonu

Tohle je opravdu výjimečný úspěch. Úspěch, na který můžeme být v České republice pyšní. Tým pěti českých středoškoláků uspěl na mezinárodní soutěži Conrad Challenge. Uspěli se svým projektem, který se zaobírá možností opravy družic, které se na oběžné dráze nedaří kontaktovat. Jejich nápad, nadšení, příprava i prezentace projektu byly natolik zajímavé, že na této prestižní soutěži získali hned dvě ocenění ze tří. Stali se tak prvními zástupci České republiky, kteří se nejen dostali do finále soutěže, ale zároveň i získali cenu – tedy vlastně dvě. Navíc si odnášejí i cenný úlovek ve formě ocenění odborné poroty, ve které zasedlo mnoho odborníků včetně těch z NASA.

Soutěž Conrad Challenge pořádá Conradova nadace, která ctí odkaz amerického astronauta Charlese Conrada. Ten strávil 20 let jako zkušební pilot amerického námořnictva a astronaut NASA. V listopadu 1969 se v rámci mise Apollo 12 stal třetím člověkem, který se prošel po Měsíci. Po mnoha letech práce v kosmonautice se Conrad dal na podnikatelskou cestu. Založil čtyři společnosti, které se věnovaly komercializaci cestování do kosmického prostoru. Bohužel však v roce 1999 předčasně zemřel. Jeho manželka Nancy Conrad posléze založila nadaci, která se snaží podporovat podnikatelské aktivity na poli kosmonautiky a letectví. Nancy je ostatně aktivní dodnes a byla přítomná i na předávání cen v tomto ročníku. Hlavní činností nadace je ostatně pořádání Conrad Challenge, která podporuje mladé lidi při realizaci jejich inovativních nápadů. Samotná soutěž má několik fází, které sledují dlouhodobou práci přihlášených týmů a jejich vývoj. Do soutěže se může přihlásit jakýkoli studentský tým, který má 2 – 5 členů ve věku od 12 do 18 let.

Do soutěže se přihlásilo přes dva tisíce týmů z celého světa. Vybíralo se pak z necelých šesti set, které splnily všechny požadavky. Ve finále nakonec soutěžilo dvacet týmů, z toho 5 týmů v kategorii Aerospace and Aviation, kde soutěžil také český tým s názvem LASAR. Už jen dostat se mezi dvacet finalistů z celého světa byl úctyhodný výkon. Vyhlášení soutěže proběhlo v našich ranních sobotních hodinách. Tým Lasar získal dvě ze tří cen. Jednak to byla cena odborné poroty a pak také ocenění jejich dlouhodobé propagace celého projektu a komunikace s veřejností. V tom jim jistě výrazně pomohl i Jan Spratek z pražského Planetum, které týmu pomáhá s jeho projektem. Pět středoškolských studentů projektu Lasar pochází z celé České republiky. Tým tvoří jej Simon Klinga, Anna Krebsová, Richard Vikel, Boris Brovkin a Viktor Adámek.

Lidi, já chápu že v ČR ještě spíte, ale já se vám s něčím svěřím už teď a třeba vám tím vykouzlím lepší ráno.

TA NAŠE DĚCKA TO TADY PROSTĚ OVLÁDLA!

Jako jediný tým vyhrál dvě ceny ze tří možných!

Až teď jsem pochopil, že ta fascinace naším týmem nebyla od Američanů jen… pic.twitter.com/JFKU9qfeHu

— Jan Spratek (@spratek_jan) April 27, 2024

A s jakým projektem soutěžili? Navrhli způsob, jak by bylo možné za některých podmínek oživit družice, které nekomunikují se Zemí. Tedy v případě, kdy dojde k poruše, která způsobí, že se družice neozývá zpět řídícímu středisku a je obtížné zjednat jakoukoli nápravu. Při většině poruch se zařízení přepínají do nouzového režimu, při kterém si zajišťují jen základní chod a komunikaci. Jednodušší družice – typicky CubeSaty, kterých je stále více, však mnohdy nemají tak robustní nouzová řešení a spojení s nimi může být ztraceno i kvůli malé chybě. V té chvíli by mohl přijít na řadu projekt týmu Lasar. Ostatně tento nápad byl inspirován reálnými potížemi malého českého CubeSatu Planetum-1.

Pět studentů navrhlo sestavit výkonný laser s přesným zaměřovacím systémem, který by vyslal pulz ve chvíli, kdy by nad ním družice prolétala. Laserový paprsek by zasáhl solární panely. Dostatečně výkonný pulz by způsobil přepětí a odpojení akumulátoru, což by vedlo k restartu systému družice. A po restartu by nastal okamžik, kdy by se bylo možné se zařízením spojit a získat data o tom, kde je problém. Geniálně jednoduchý nápad, který má reálné využití očekávaně velmi zaujal odbornou porotu.

Lasar dokonce sestavil zjednodušený prototyp vytištěný na 3D tiskárně. Ten samozřejmě nestačí k demonstraci takového pokusu. Jednoduchost je zde vyvážena některými složitějšími požadavky. Náročné je nejen získat dostatečně výkonný laser, ale také připravit natolik přesný zaměřovací systém, který by dokázal přesně sledovat družici a poslat k ní přesně mířený pulz. I proto tým spolupracuje s hvězdárnou v Teplicích, která má zařízení na sledování družic. I to však zatím není dostatečně přesné a je potřeba vyvinout systém, který bude využívat optická data z dalekohledu ke konečnému přesnému zaměření. To vše je však zatím plánem do budoucna, na který je potřeba sehnat další členy týmu a také finance. S oceněním od Conrad Challenge se však obojí bude shánět o dost lépe. Budeme rádi sledovat jejich další cestu. A rovnou prozrazujeme, že se pokusíme na našem webu vydat rozhovor s členy týmu Lasar.

Další zajímavé oceněné týmy a jejich projekty si můžete prohlédnout přímo na webu Conrad Challenge.

Kosmický přehled týdne:

Ve středu překonala společnost SpaceX další milník ve svých startech. V 00:17 SELČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink (byly to družice Starlink V2 mini). Start obsloužil první stupeň s číslem B1078, který vyrazil na svoji devátou misi. To samo o sobě není až tak zajímavé, nicméně jeho deváté úspěšné přistání zároveň znamenalo celkově třísté úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Japonský lander SLIM se opět probudil po další lunární noci. Lander přistál 19. ledna 2024 v kráteru Shioli v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce a Japonsko se tak stalo pátou zemí, která přistála na měsíčním povrchu. Přistání ovšem nebylo úplně hladké. Při sestupu došlo k rozpadu jednoho ze dvou raketových motorů, které přistání zajišťovaly. Zařízení se tak po přistání převrátilo, ale i přesto dodávalo vědecká data. Překvapením je však výdrž SLIMu. Lander nebyl vybaven na přečkání dlouhé chladné lunární noci, ale nakonec se dokázal probrat i třetí lunární den. Data z takto provozovaného landeru jsou cenná pro budoucí návrhy dalších landerů.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu již věnovali v rámci pravidelně vycházejících článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden byl odstartován novým dílem video série Vesmírná technika. Nejen tým LASAR se v České republice zaměřuje na kosmické projekty. Kdo z Vás někdy slyšel název CTU Space Research? Moc českých studentských týmů, které by vyvíjely vlastní raketu a dostaly se na prestižní evropskou mezinárodní soutěž EuRoC opravdu není. Oddíl evropských astronautů byl rozšířen o pět nováčků, kteří dokončili náročný výcvik. Blíží se start nové evropské rakety Ariane 6, která by měla odstartovat už na začátku letních prázdnin. Zveme vás proto k seznámení se s Ariane 6. Pozvali jsme vás i na dubnovou Kosmoschůzku. Legendární a stařičká sonda Voyager 1 se poslední měsíce potýkala se zásadním problémem – neposílala smysluplná data. Týmu této sondy se však podařilo najít problém a opravit jej – prozatím u telemetrických dat. Málem jsme vám Živě a česky odvysílali start rakety Falcon 9 se dvěma snímkovacími družicemi, leč start byl nakonec odložen. V dalším článku jsme se podívali na to, proč neodkládat případnou návštěvu Boca Chica, kde SpaceX připravuje systém Super Heavy Starship. Chování nevychovaných turistů postupně uzavírá dříve přístupná místa. Americký Federální letecký úřad mění pravidla udělování licencí pro starty. Na vině je samozřejmě nástup znovupoužitelných nosičů. Objev metanu na Marsu byl překvapivý a leckoho nadchl. Později se ukázalo, že zdrojem metanu zřejmě nebudou pochody živých organismů, ale ani tak tento fakt neztratil na zajímavosti. Takže – proč z Marsu uniká metan? Evropské středisko ESTEC zveřejnilo velmi zajímavou a podrobnou virtuální prohlídku tohoto mimořádného pracoviště. V sobotu nás čekal článek s názvem Radioastronomie a kosmický výzkum. A poněkud netradičně se týden uzavřel Pokecem s Kosmonautixem, který nebyl výjimečně v pátek, ale v sobotu večer. Týden jsme uzavřeli Živě a česky komentovaným přenosem ze startu rakety Falcon 9, která vynášela dvojici družic evropského navigačního systému Galileo. První stupeň B1060 se výjimečně nevracel a skončil svojí kariéru dvacátým úspěšným letem.

Snímek týdne:

Družice japonské společnosti Astroscale s názvem ADRAS-J pořídila fotku vyhořelého stupně japonské rakety H-IIA, který je na oběžné dráze od roku 2009. Cílem je samozřejmě nacvičit schopnost družice přiblížit se natěsno k neaktivnímu tělesu za účelem jeho odstranění z používané oběžné dráhy. Je to tedy součást projektů řešících kosmický odpad. Výjimečné je především to, že se ADRAS-J spoléhala na autonomní navigaci.

Mezníkem mise byl přechod od absolutní navigace, kdy družicí manévrovali pozemní řídicí pracovníci na základě znalosti její polohy i polohy horního stupně, k „navigaci pouze podle úhlů“, kdy ADRAS-J detekovala horní stupeň pomocí palubních kamer a vypočítávala jeho relativní polohu. Tuto fázi zvládla skvěle, stejně jako konečné přiblížení, kdy jen díky svým navigačním systémům dokázala přiletět až na několik desítek metrů blízko k neaktivnímu tělesu. Družice navíc dokázala srovnat svůj let s trajektorií stupně včetně jeho rotace. V budoucnosti by společnost ráda sestavila družici, která k tělesu nejen doletí, ale také jej uchopí a přenese někam, kde nebude překážet – buď na vyšší oběžnou dráhu, anebo naopak na nižší, kde dojde k rychlejšímu sestupu do atmosféry.

Video týdne:

Ve čtvrtek ve 14:58 SELČ došlo k úspěšnému startu čínské rakety CZ-2F/G, která vynášela pilotovanou kosmickou loď ShenZhou 18. Na palubě byla tříčlenná posádka ve složení Jie Kuang-fu, Li Cchung a Li Kuang-su. Ti společně zamířili ke kosmické stanici Tiangong, kde vystřídají předchozí tříčlennou posádku v dlouhodobé misi.

Zdroje informací:
https://linktr.ee/
https://www.inovujtevpk.cz/
https://lasar.spacecarrots.cz/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6633107D
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6633057E
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6632FC49
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…66331520
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…66330AB6
https://pbs.twimg.com/media/GMEtD_fbkAAaXP1?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6632F6CE