Sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas shrnout si to nejzajímavější, co týden přinesl na poli kosmonautiky. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na třetí pilotovanou misi firmy Axiom, která opět využila loď Crew Dragon a vyslala čtyřčlennou posádku k Mezinárodní kosmické stanici. Podíváme se na misi samotnou i na velmi zajímavou posádku. V dalších tématech se můžete těšit třeba na zánik modulu Peregrine, představení vzorků z planetky Bennu a budeme se věnovat také čínské společnosti Landspace, která úspěšně otestovala svůj zkušební raketový stroj pro nácvik přistávání prvních stupňů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise Axiom 3 dorazila k ISS

První pilotovaný start roku 2024 obstarala kosmická loď Crew Dragon Freedom společnosti SpaceX, kterou si objednala komerční firma Axiom. V rámci výpravy Axiom-3 se k Mezinárodní kosmické stanici vypravila čtyřčlenná posádka, která si může s odřenýma ušima nárokovat titul první čistě evropské kosmické výpravy v dějinách v americké kosmické lodi. Samotný start proběhl 18. ledna 2024 ve 22:49:11 SEČ a místem startu se stala floridská rampa 39A. Nosičem byla samozřejmě raketa Falcon 9. Pojďme se podívat na samotnou misi i posádku.

Texaská společnost Axiom Space si klade poměrně rozsáhlé kosmické cíle. Byla založena v roce 2016 a jejími zakladateli byli Michael T. Suffredini, který byl v letech 2005 až 2015 programovým manažerem Mezinárodní kosmické stanice a inženýr a podnikatel Kam Ghaffarian. Cílem společnosti je vybudovat samostatnou komerční stanici, která by od konce dvacátých let měla nabízet komerční kosmické aktivity. Společnost avizovala, že její aktivity jsou příležitostí pro komerční firmy i instituce, které by chtěly provádět na vědu zaměřené kosmické činnosti. Již v současnosti je díky vysílaným posádkám možné využít současné vybavení ISS ke komerčním vědeckým aktivitám. Letová aktivita společnosti začala vyhlášením prvních čtyř letů s čtyřčlennými posádkami, z nichž všechny využijí pilotované lodě Crew Dragon. První mise proběhla v roce 2022 a současná mise je třetí. Její aktivity jsou také příležitostí pro NASA a další partnery Mezinárodní kosmické stanice pro získání zkušeností s takovýmito rozsáhlými komerčními aktivitami na palubě komplexu. Mezi další nejbližší cíle firmy patří vynesení prvních dvou modulů, které se připojí k ISS a budou nabízet prostor pro komerční činnost tak, aby tolik nezatěžovala nabitý program standardních dlouhodobých expedic. Stavba komerční stanice bude takto navíc ulehčena tím, že první moduly na sebe budou moci vydělávat, zatímco budou využívat řadu systémů ISS před tím, než se odpojí a začnou fungovat jako plnohodnotná samostatná orbitální stanice.

Zpět k misi Axiom 3. Po minulých zkušenostech vytvořila NASA a mezinárodní partneři přehlednější pravidla pro takové aktivity. Členové posádky tak například platí nejen za let Dragonem, ale také za každý den pobytu na ISS a také za využití komunikačních kapacit, využívání systému podpory života či jídla a vody.

Pro start mise byl využit první stupeň Falconu 9 s číslem B1080, který již dříve letěl na misi Axiom 2 v květnu 2023. Poté v červenci 2023 vynášel teleskop Euclid a při dvou zbylých startech nesl družice Starlink. Stupeň po úspěšném startu stejně úspěšně přistál na pevninské přistávací ploše LZ-1. Využívání přistání na pevnině je nyní častější kvůli tomu, že jedna ze dvou floridských plovoucích přistávacích plošin je na opravě a modernizaci.

Posádka mise Axiom-3 provede během svého pobytu na palubě stanice více než 30 experimentů, včetně pokusů týkajících se konzumace potravin ve stavu mikrogravitace, radiačního stínění, funkce vaječníků v mikrogravitaci, tureckého experimentu s rostlinami zahrnujícího úpravu genů CRISPR, medicínských pokusů na astronautech a dalších výzkumů. Celková délka mise by měla být 14 dní a na začátku února by se posádka měla vrátit na Zemi. Vědeckým činnostem by mělo být věnováno přes 350 hodin. Během tohoto pobytu je na palubě stanice celkem 11 lidí a v kosmickém prostoru hned 14 – na palubě čínské kosmické stanice Tiangong je tříčlenná stálá posádka.

Posádce Axiom-3 velí Michael Lopez-Alegria s dvojím americko-španělským občanstvím. Je to bývalý astronaut NASA, který má za sebou několik misí na palubě raketoplánu a pobytů na ISS. Jeho prvním letem byl STS-73 v roce 1995 na palubě raketoplánu Columbia. Dále letěl na misích STS-92 a STS-113 a také na palubě Sojuzu TMA-9 k ISS a byl členem Expedice 14. Poslední kosmickou misí Lopeze-Alegrii byl let Axiom 1, který byl první zcela soukromou misí na západním segmentu ISS. Tento vysloužilý astronaut NASA, který se narodil 30. května 1958 v Madridu ve Španělsku, nyní pracuje jako komerční astronaut pro společnost Axiom a uskuteční svůj celkově šestý let do kosmu. Jeho dvojí občanství je důvodem, proč je v úvodním odstavci článku upozorněno, že tato mise je čistě evropská s odřenýma ušima.

Dalším členem a pilotem mise je plukovník italského letectva Walter Villadei, který má rovněž zkušenosti s lety na hranici kosmického prostoru na palubě komerčního malého suborbitálního raketoplánu VSS Unity během loňské mise Galactic 01. Villadei, narozený 29. dubna 1974 v Římě, slouží od roku 1998 v italském letectvu. V roce 2008 absolvoval kosmonautický výcvik v ruském Hvězdném městečku a v roce 2012 jej úspěšně dokončil, přičemž v roce 2015 získal také osvědčení pro práci palubního inženýra Sojuzu. Plukovník Villadei se v roce 2011 stal členem leteckého štábu a byl přidělen do kanceláře pro kosmickou politiku a nyní je vedoucím kanceláře pro kosmické aktivity a provoz. Kromě toho je také členem vědeckého výboru Italské kosmické agentury.

Specialista mise Alper Gezeravci se stal prvním tureckým občanem, který vzlétl do kosmického prostoru. Gezeravci, který se narodil v prosinci 1979 v Silifke v Turecku, je bývalý pilot, který 15 let létal na výkonných proudových letadlech tureckého letectva a poté sedm let létal pro civilní Turkish Airlines. Má také bakalářský titul v oboru elektronického inženýrství z Turecké letecké akademie v Istanbulu a magisterský titul z Technologického institutu USAF na letecké základně Wright-Patterson v Ohiu.

Posádku doplňuje specialista mise Marcus Wandt ze Švédska. Wandt, který se narodil 22. září 1980 ve švédském Hammaro, zastupuje Evropskou kosmickou agenturu. ESA jeho misi nazvala „Muninn“ podle havrana ze severské mytologie. Wandt je po astronautovi Christeru Fuglesangovi již druhým Švédem, který letěl do kosmu. Sám bude pracovat po boku dánského astronauta Andrease Mogensena, který je v současné době na palubě stanice a jehož vlastní misi ESA nazývá „Huginn“ podle jiného havrana ze severské mytologie. „Andreas Mogensen se v průběhu své mise Huginn podílí na 38 národních a ESA experimentech a dvou komerčních experimentech. Marcus Wandt se v průběhu své mise Muninn účastní 21 národních a ESA experimentů a jednoho komerčního,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Wandt je zajímavý i pro svoje optimistické vystupování a široký úsměv. Stal se prvním členem takzvaného záložního týmu astronautů ESA, který vzlétl na oběžnou dráhu. Byl vybrán v roce 2022 stejně jako jeho kolega Aleš Svoboda. Wandt byl v letech 2003-2014 stíhacím pilotem švédského letectva a po absolvování školy pro námořní zkušební piloty Spojených států se stal zkušebním pilotem společnosti Saab Aeronautics. Kromě toho, že byl povýšen na hlavního zkušebního pilota společnosti Saab, získal také magisterský titul v oboru elektrotechniky na Chalmersově technické univerzitě.

Kosmický přehled týdne:

18. ledna provedl vrtulníček Ingenuity již 72. let v atmosféře Marsu. Bohužel při sestupné fázi došlo ke ztrátě spojení mezi zařízením a Perseverance. Řídící tým vyhodnocoval dostupná data a pracoval na obnově spojení. Vozítko Perseverance bohužel nebylo v pozici, kdy by se mohlo na místo přistání vrtulníčku přímo podívat. Byla však naplánována změna trasy tak, aby se vrtulníček dostal do zorného pole. Při minulém letu došlo k chybě, která si vynutila rychlé přistání. V průběhu noci na neděli 21. ledna NASA oznámila, že rover perseverance navázal spojení s vrtulníčkem a pozemní tým vyhodnocuje jeho stav.

Taktéž osmnáctého ledna došlo k zániku lunárního modulu Peregrine od společnosti Astrobotic. Modul zanikl v atmosféře Země poté, co došlo k vyčerpání jeho pohonných látek. Nedostatek paliva byl způsoben závadou v palivovém systému, který vedl ke poškození nádrže s okysličovadlem. První let této společnosti tak skončil neúspěchem. Společně s modulem zanikl i český radiační detektor od společnosti ADVACAM.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se věnovali již v průběhu týdne. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali pěkně česky, když jsme vám představili výzvu ministerstva dopravy, které nabádá zájemce k představení vědeckých experimentů, které by bylo vhodné provádět na Mezinárodní kosmické stanici. Ohlédli jsme se také za premiérovým startem nové čínské komerční rakety Gravity-1, která se dá považovat za největší svého druhu. Český CubeSat VZLÚSAT-2 oslavil své druhé narozeniny na oběžné dráze, čímž dovršil plánovanou životnost. Je však v dobrém stavu a pokračuje v práci. V nepravidelném seriálu o kosmických startupech jsme se tentokrát zaměřili na progresivní firmu Astrobotic, která se pokusila vyslat lunární lander k Měsíci. Vzali jsme vás také do mikrosvěta, když jsme se podívali na projekt, který se snaží prodloužit životnost atomových hodin – nezbytné součásti řady kosmických misí. Pozemské oceány a atmosféra se mění s tím, jak se naše planeta otepluje. Americká družice PACE má po svém únorovém startu začít tyto změny sledovat. S jednodenním zpožděním jsme sledovali start rakety Falcon 9, která úspěšně vynesla komerční kosmickou pilotovanou misi Axiom-3 k Mezinárodní kosmické stanici. Poté jsme opět Živě a česky sledovali přílet čtyřčlenné posádky k ISS. Třicátý díl seriálu o projektech letounů X-Planes se dále věnoval projektu X-34. Jednou z nejdůležitějších událostí týdne byl pokus japonského landeru SLIM přistát na poměrně složitém terénu na Měsíci. Dramatické přistání prodloužila nejistota o jeho poloze a neschopnosti dobíjet své palubní akumulátory. Přistání jsme sledovali Živě a česky. K Mezinárodní kosmické stanici se chystá další nákladní loď Cygnus, která tentokrát osedlá raketu Falcon 9. Zaměřili jsme se na vědecké experimenty, které ke komplexu poveze. V sobotním astrofyzikálním článku jsme se zaměřili na přístroj NICE a sledování vývoje rentgenové dvojhvězdy. Na závěr týdne jsme se rozplývali pohledem na vzorky z planetky Bennu.

Snímek týdne:

V tomto týdnu se technikům podařilo konečně otevřít odběrovou hlavu z mise OSIRIS-REx, která obsahovala kýženou hlavní část vzorků z planetky Bennu. O problémech s jejím otevřením jsme psali v minulém Kosmotýdeníku. Nyní se světu naskytl velmi očekávaný a pozitivní pohled na velké množství vzorků, které bylo na Zemi doručeno. Snímek v plném rozlišení 11 648 × 8 736 obrazových bodů si můžete otevřít zde.

Video týdne:

Čínská komerční společnosti Landspace ukázala video z testu jejich nově vyvíjeného nosiče Zhuque-3, který má mít ocelové tělo, motory spalující kyslík a metan a také by měl být znovupoužitelný. Video zachycuje první skok a přistání zkušebního stroje podobného Grasshopperu, který používala v počátcích SpaceX. Při znovupoužitelném profilu letu by raketa měla být schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu 18,3 tuny. Společnost má za sebou také dva úspěšné starty rakety Zhuque-2.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2024/01/IMG_1031.jpeg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65B11B2D
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65B1E09E
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65B1A4BF
https://images.squarespace-cdn.com/…/Ax-3+Mission+Specialist+Marcus+Wandt.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2024e006057/jsc2024e006057~orig.jpg