Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát přinesly velkou porci zajímavých kosmonautických událostí. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal odložení mise Dragonfly, která čelí rozpočtovým problémům. Tyto problémy však postupně ovlivňují celý rozpočet agentury NASA a předznamenávají další možné odklady zajímavých misí. V dalších tématech nás čeká třeba české pojmenování útvaru na planetce Bennu, start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress, či příprava na start mise vojenského raketoplánu X-37B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mise Dragonfly odložena
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Jedna z nejambicióznějších misí v historii. Tak by se dala označit připravovaná americká mise Dragonfly, která má probíhat tak, že do atmosféry měsíce Titan u planety Saturn bude vysazen dron/vrtulník o hmotnosti 450 kilogramů. Zdrojem energie tohoto stroje bude radioizotopový termoelektrický generátor. Tento vrtulník pak bude prolétávat nad povrchem měsíce s jezery, moři a řekami a sbírat cenná data o tomto tělese. Výjimečná a roky připravovaná mise se blíží k realizaci, ale ještě jí zbývá několik let do startu. Ještě před pár dny platilo, že start by měl proběhnout v roce 2027, nyní byl však kvůli rozpočtové nejistotě o rok odložen. Ani to však nemusí být poslední odklad. Výjimečný projekt má také výjimečné náklady a výjimečné technologické výzvy a taková kombinace přináší zpoždění ráda. Ve finanční nejistotě je ale i celá řada dalších misí.
Lori Glaze, ředitelka planetárního vědeckého oddělení NASA, ve své prezentaci na zasedání skupiny NASA pro posuzování vnějších planet (OPAG) 28. listopadu uvedla, že vedení agentury se rozhodlo odložit formální potvrzení mise na jarní zasedání této komise. Jedná se odklad milníku, kdy agentura stanoví oficiální náklady a harmonogram mise. Odklad potvrzení je podle ní založen na nejistotě ohledně toho, kolik peněz bude na misi k dispozici vzhledem k širším rozpočtovým tlakům na agenturu. „Kvůli těmto neuvěřitelně velkým nejistotám ve financování a stavu rozpočtů na roky 2024 a 2025 bylo rozhodnuto o odložení oficiálního potvrzení.“
Místo toho se komise znovu sejde po zveřejnění návrhu rozpočtu agentury na fiskální rok 2025, což by mělo být na začátku roku 2024. Mezitím však NASA umožní další pokračování přípravy některých částí této náročné mise. Povoleny budou i některé činnosti, které obvykle začínají až po potvrzovacím přezkumu – po vstupu do fáze „C“.
NASA požadovala na misi Dragonfly ve fiskálním roce 2024 327,7 milionu dolarů, což bylo o 18 % méně, než kolik mise dostala v roce 2023, ale jak agentura tehdy uvedla, udrží misi v harmonogramu tak, aby splnila datum připravenosti ke startu v červnu 2027. Představitelé projektu v květnu upozornili, že požadované finanční prostředky jsou nižší, než odhadovali, a že „vyhodnocují možnosti dopadů změněných nákladů a harmonogramu“. Glaze na zasedání OPAG uvedla, že projektový tým v létě provedl „přepracování“ mise s využitím revidovaného rozpočtu, což vedlo k novému datu připravenosti ke startu v červenci 2028, tedy o rok později, než se původně plánovalo.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Zpoždění mise Dragonfly přichází v době, kdy se NASA potýká s předpokládaným nedostatkem finančních prostředků v celém oddělení planetární vědy i v mnoha dalších částech agentury, který byl vyvolán červnovou rozpočtovou dohodou, jež omezila celkové diskreční výdaje mimo oblast obrany na úroveň roku 2023 pro rok 2024 a s vidinou pouze 1% nárůstu v roce 2025.
NASA požadovala na planetární vědu v roce 2024 celkem 3,38 miliardy dolarů, ale návrh zákona Sněmovny reprezentantů poskytl 3,1 miliardy dolarů a návrh zákona Senátu jen 2,68 miliardy dolarů. Zpráva doprovázející senátní návrh zákona by NASA nařídila vynaložit 327,7 milionu dolarů na misi Dragonfly v roce 2024, zatímco zpráva Sněmovny reprezentantů o této misi mlčí. Glaze uvedla, že navzdory rozpočtovým problémům má Dragonfly v agentuře i nadále zásadní podporu. NASA misi vybrala v roce 2019 jako reprezentanta středně náročných misí programu New Frontiers. V době výběru Dragonfly byl start plánován na rok 2026. V roce 2020 agentura oznámila odložení startu o jeden rok na rok 2027 s odvoláním na vnější tlaky na rozpočet agentury, včetně těch, které souvisejí s pandemií. Glaze na zasedání OPAG neidentifikovala žádné interní problémy mise, které by způsobily nejnovější odklad.
Na zasedání poznamenala, že má omezené možnosti, jak se vypořádat se sníženým rozpočtem. Řekla, že hlavní prioritou divize je dokončení mise Europa Clipper a její vypuštění v říjnu 2024, přičemž poznamenala, že jakékoli zpoždění této mise by mělo zásadní rozpočtové důsledky. Mezi další priority patří mise, které prošly schvalovacími revizemi, jako je sonda NEO Surveyor pro hledání blízkozemních planetek a lunární vozítko VIPER, a také financování výzkumu.
Kromě změn u Dragonfly NASA odložila výzvy pro budoucí mise programů New Frontiers a Discovery a oddálila start nové stěžejní mise, připravované sondy Uranus Orbiter. Nevyloučila změny u dalších misí v dřívějších fázích vývoje v závislosti na závažnosti rozpočtových škrtů. „Cokoli v portfoliu, co není potvrzeno právě teď, je ohroženo,“ řekla později na zasedání OPAG.
Kosmický přehled týdne:
Na Floridě probíhají závěrečné přípravy na start malého vojenského nepilotovaného raketoplánu X-37B (mise OTV-7). Ten bude tentokrát vynesen raketou Falcon Heavy, což bude poprvé, kdy tento nosič poslouží pro vynesení tohoto drahocenného nákladu. Snímek níže ukazuje uzavírání raketoplánu do aerodynamického krytu (vpravo – k levému snímku se ještě vrátíme). Start je naplánován na 10. prosince. Mnoho podrobností o misi logicky není známo, krom toho, že při tomto letu se raketoplán podívá na zatím tímto strojem nepoužitou oběžnou dráhu (doposud se pohyboval jen na nízké oběžné dráze). Falcon Heavy má však přebytek síly a pošle ho výš. Připomeňme ještě, že poslední mise X-37B probíhala od května 2020 do listopadu 2022! Tedy neuvěřitelných 908 dní. Ačkoli určení mise není známo, využívá se tento stroj pro testování nových technologií, které jsou uloženy v jeho nákladovém prostoru. Výhodou je, že je možné nechat je dlouho v kosmickém prostředí a pak je vrátit na Zemi a analyzovat. Snímek níže také ukazuje srovnání uzavírání raketoplánu do krytu u předchozí mise (OTV-6), kde jako nosič posloužil Atlas V. Na stroji je vidět zajímavý detail – logo USAF bylo nahrazeno logem kosmických sil. Na křídle stroje však zůstala zkratka letectva.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Mezinárodní astronomická unie schválila pojmenování útvarů na planetkách Bennu, Ryugu, Dimorphos a Arrokoth. Tedy těles, která byla v posledních letech navštívena kosmickými misemi. Pro Českou republiku je zajímavá planetka Bennu, kde se útvary na povrchu pojmenovávaly po různých mytologických ptácích. Jeden z útvarů tak získal české/slovenské označení Ohnivák (Ohnivak).
Zdroj: https://asc-planetarynames-data.s3.us-west-2.amazonaws.com/
V tomto týdnu byl na základně Boca Chia v jižním Texasu nainstalován nový nápis Gateway to Mars, který upozorňuje, že širší cíle SpaceX jsou stále stejné – dopravit lidi na Rudou planetu a založit tam kolonii. Také je to motivace pro zaměstnance, které snad už v lednu příštího roku čeká třetí zkušební let sestavy Super Heavy Starship.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se již věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden otevřel nový díl seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval alternativním metodám nápravy závady primárního zrcadla Hubbleova kosmického dalekohledu. Raketa Ariane 6 uskutečnila jeden z posledních velkých milníků – provedla dlouhý zážeh centrálního stupně. Cvičení dělá mistra a tak se na Kennedyho kosmickém středisku učilo ovládání vrtačky na Měsíci, ačkoli tam zatím ještě nedorazila. Klíčové části americké mise SPHEREx se pomalu začínají sbíhat na jedno místo, aby mohl vzniknout teleskop, který vytvoří mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Na Mezinárodní kosmickou stanici byl nainstalován nový přístroj AWE, který na ISS dopravila loď Dragon 2. Přístroj AWE by měl umožnit vědcům vypočítat velikost, energii a hybnost atmosférických gravitačních vln, které mohou vzniknout vlivem narušení způsobených počasím, jako jsou bouřky či hurikány. Jeden z největších dříčů mezi americkými raketovými motory – RL-10 oslavil šedesáté výročí. Symbolický akt absolvovala posádka první pilotované mise programu Artemis, když si podepsala svoji raketou, kterou bude poslána na oblet Měsíce. Další díl seriálu X-Planes se věnoval pokračování projektu HL-10. Živě jste mohli sledovat start ruské rakety Sojuz 2.1a, která vynášela automatickou nákladní kosmickou loď Progress MS-25 k Mezinárodní kosmické stanici. Marsovská sonda Mars Odyssey pořídila velmi netradiční snímek ukazující horizont planety Mars. Živě a česky jste mohli sledovat start rakety Falcon 9 s první družicí nově budované jihokorejské sítě. Na začátku nového měsíce vyšlo tradiční video shrnutí kosmonautických událostí uplynulého měsíce. A zrovna listopad byl velmi zajímavý. Podívejte se na nový díl Vesmírných výzev. V sobotu jsme vám představili, co zajímavého pozoruje dalekohled Kepler na vodních exoplanetách. V neděli nás pak čekal Živě a česky komentovaný přenos z příletu lodi Progress MS-25 k Mezinárodní kosmické stanici.
Snímek týdne:
Čínská kosmická agentura zveřejnila fotografie kosmické stanice Tiangong v zatím nevídaných detailech, Snímky pořídila posádka v pilotované lodi Shenzhou-16, která na konci října stanici opouštěla, a při obletu komplexu jej kosmonauti nafotili. Loď pak úspěšně přistála na Zemi 31. října. Další fotky naleznete zde (odkaz vede na síť X).
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Video týdne:
Video zachycuje start rakety Sojuz 2.1a, která v pátek vzlétla z kosmodromu Bajkonur. Nákladem byla automatická nákladní loď Progress MS-25, která zamířila s nákladem k Mezinárodní kosmické stanici.
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://www.space.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/06/dragonfly-landed.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Dragonfly_spacecraft.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/NASA_Dragonfly_mission_to_Titan.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GANq1LKXgAAyHHX?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…dfnsfFOmLbi7yNhKBqCSwGEBd9pRqUC7AA&oe=65713949
https://pbs.twimg.com/media/GAK2cMWXgAAeipz?format=jpg&name=4096×4096
Je jasné, že mise, které jsou ve fázi zásadní rozpracovanosti a hardware už je na světě (jako Europa Clipper) musí mít prioritu při napnutém rozpočtu, ale nemile mě překvapilo, že u Dragonfly nejde jen o roční odklad, ale ve hře je i úplné zrušení. Doufám, že se to nestane, i kdyby to mělo být podle zákona padajíciho tamtoho třeba na úkor zatím jen plánovaného Uranus Orbiter and Probe.
..jo, alebo rozdelit NASA na viac organizacii, nech si jednotlive kategorie nevyzieraju peniaze. Povedzme nieco ako Pilotovana kozmonautika\ISS\Mesiac a Bezpilotne sondy\Planetarny vyskum.
Planetarny vyskum je pekne nalinkovany cez Decadal Survey, je zhruba konzenzus co sa ide skumat (Europa, Titan, Uran, exoplanety, temna hmota)a vyvoj prislusnych sond je BAU vratane nejakych tych standarnych oneskoreni a prekroceniami rozpoctu.
Pilotovana kozmonautika\Artemis\ISS je turbulentna politicka zalezitost (zavod s casom\Cinou\Rusi\Boeing\SpaceX..) Mnozstvo faktorov. Bolo by naozaj hanbou ak napriklad,ze Boeing zvari nieco zle na SLS alebo nejaky politik pride s vymyslom ohladom hrozieb z Ciny sa buddu musiet zrusit take elegantne misie ako Dragonfly, buduci Europa lander, Uran etc..
Pokud těmi výmysly ohledně hrozeb z Číny narážíte na rodící se kosmický závod, tak to bych nepodceňoval. Čína funguje ekonomicky poněkud jinak než demokratické státy nebo bývalý SSSR a technologicky je na tom dobře, navíc se jí lunární nebo marsovské mise daří téměř dokonale. Takže ať jde třeba o Artemis nebo MSR, předpokládám, že to NASA zvládne dříve, ale nevím, kolik bych na to vsadil. Těch politických turbulencí ovlivňujících kosmonautiku je příliš.
..ano, ako pisete, turbulencie a zbytocne konfrontacne teorie. „Zavod“ je len jednostranny konstrukt na tahanie penazi z Kongresu. Cina si ide svojim tempom a zavod s USA nie je predmetom ziadnej policy. Ved NASA uz ma moon grade raketu a prakticky aj kozmicku lod, chyba lander, tak ak sa Cinania dostanu na Mesiac pred NASA, bude to chyba len politizovania a natahovaciek okolo NASA.
Mna len mrzi, ze toto vsetko moze ohrozit planetarny vyskum, Dragonfly, Orbilandery na rozne mesiace, MSR, Uran etc..
uz idem mimo topic, ale napr. aktivity ohladom Mesiaca by mali byt orientovane na nastartovanie mesacnej ekonomiky, teda najprv minimalizovat $/tona na povrch Mesiaca (ako sa snazi SpaceX) aby sa dalo namiesto vysadzovania astronautov s detektorom protonov z regolitu, vysadit loadery a technologie na extrahovnie vody…
Lubo:
Ve Vašem příspěvku je jedna důležitá myšlenka: „ak sa Cinania dostanu na Mesiac pred NASA, bude to chyba“.
Financování vládních agentur probíhá tak, že nejprve oba rozpočtové výbory přidělí konkrétní objem finančních prostředků pro jednotlivé kongresové podvýbory. Výši přidělených peněz pro konkrétní agentury, jako je NASA, v dalším kole navrhnou příslušné kongresové podvýbory. V případě NASA to jsou sněmovní a senátní podvýbory pro obchod, spravedlnost a vědu (CJS). V případě CJS mluvíme o částce přibližně 88 miliard USD. Tyto peníze jsou následně rozděleny pro obchod (cca 12 miliard USD), spravedlnost (cca 39 miliard USD), vědu (cca 36 miliard USD) a související agentury (1 miliarda USD). V rámci vědeckých agentur si přímo konkurují OSTP, NSC, NASA a NSF. Váš návrh by tedy nejspíše nefungoval, viz tabulka na straně 17 PDF (podle číslování stránek vpravo dole jde o stranu 14) https://sgp.fas.org/crs/misc/R47157.pdf