Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Starliner konečně směřuje k pilotovanému letu
Loď Starliner nemá zrovna hladký průběh svého zrodu. Potkalo ji už opakování nepilotované mise, problémy na oběžné dráze i odvolání startu ve chvíli, když už loď byla připojena k raketě a připravena k letu. Nyní se zdá, že naprostá většina technických i softwarových problémů byla vyřešena a ke konci se blíží i (re)certifikační proces. Starliner by tak v dubnu příštího roku mohl poprvé startovat s posádkou.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/
První pilotovanou misi Starlineru označenou jako CFT posuzoval v minulých dnech Poradní panel NASA pro bezpečnost v letectví a kosmonautice (ASAP) a Poradní sbor NASA (NAC). Tyto komise se shodly, že datum startu stanovené na 14. dubna 2024 se dá stihnout, a že Boeing úspěšně pokračuje ve všech nápravných opatřeních tak, aby se v tento den dalo vzlétnout. Datum není nejbližším možným datem startu, promluvily do něj také provozní podmínky u ISS, kam dvoučlenná mise zamíří. Nutno podotknout, že komise byla ještě v květnu ohledně připravenosti lodi poměrně skeptická a její současné vyjádření tak vyznívá poměrně pozitivně a napovídá, že se Boeingu už skutečně podařila většina problémů vyřešit. „ASAP věří, že je důležité mít dvě komerční pilotované lodě, a je rád, že u Boeingu vidí pokrok,“ řekl Kent Rominger, bývalý astronaut raketoplánu, který má za sebou pět letů, z toho dva jako velitel. „Boeing reaguje vstřícně; odstraňování izolační pásky je z větší části dokončeno a zbytek by měl být dokončen během několika týdnů. Dokončují se úpravy změny uchycení padáků a chystá se padáková zkouška. NASA a Boeing pracují na plánu redesignu akumulátorů tak, aby byly před CFT schváleny pro let. Dosavadní nezávislé posudky ASAP potěšily.“
ASAP citoval termín NET pro CFT kolem 14. dubna 2024, přičemž Boeing stále cílí na březen, aby měl vše zkontrolováno, ověřeno, schváleno a připraveno po technické stránce už o něco dříve. Ve hře jsou i další faktory, jako je harmonogram návštěvnických lodí u ISS, které budou využívat dokovací porty. Nicméně zmíněný NAC poskytl aktualizaci provozu u stanice s konkrétním datem pro Starliner – ne dříve než 14. dubna.
Při misi CFT vzlétne loď Starliner již potřetí. Nejdříve startovala na nepilotovanou výpravu v prosinci 2019. Tato mise dopadla neslavně – loď nedoletěla k ISS a následně musela nouzově přistát. Opakovaný nepilotovaný let proběhl v květnu 2021. Při něm už bylo problémů s lodí mnohem méně a dokázala úspěšně doletět k ISS, připojit se a následně bezpečně přistát. Start pilotované mise musel být nakonec posunut, protože se přišlo na problémy s padákovým systémem a také izolační páskou v kabelových svazcích lodi. Následné opravy posunuly start z letoška na příští rok.
Podívejme se ještě na řešené výzvy před startem CFT. Problémy s hořlavostí pásky P-213 použité na Starlineru zaskočily Boeing i NASA. Páska se omotává kolem kabelových svazků, aby chránila kabeláž před možným odřením nebo pořezáním – a hojně se používá i na jiných kosmických lodích, včetně ISS. Je tedy považovaná za bezpečnou a nehořlavou. Její lepivé složky však jsou hořlavé za specifických podmínek, které by mohly nastat poté, co by došlo k jiné poruše na palubě Starlineru – což bylo zjištěno při rozsáhlém testování v rámci příprav na start CFT. „Jedná se o pásku, která se široce používá v celém leteckém průmyslu pro mnoho aplikací na ochranu vodičů před oděrem. Řekl bych, že v databázi NASA byly záznamy trochu nekonzistentní vzhledem k hořlavosti této pásky při různých úrovních koncentrace kyslíku. A tak bylo trochu matoucí, kdy ji lze použít a kdy ne,“ uvedl v srpnu na tiskové konferenci vedoucí programu komerčních posádek NASA.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jak uvedl Rominger na konferenci ASAP, odstraňování pásky ve spodní části kosmické lodi stále probíhá, ale mělo by být dokončeno během následujících týdnů. Veškeré zbývající pásky na některých obtížně přístupných místech nebo považované za nekritické budou podrobeny závěrečnému hodnocení, aby byla zaručena přijatelná úroveň rizika. Tady však dodáváme, že už v srpnu letošního roku zaznělo, že odstraňování pásky je hotové – mějme tedy na paměti, že je to komplikovaný proces v běhu.
Další problém, který se řeší, se týká padáků. Nově byly navrženy měkké spoje hlavního padáku a lodi a také silnější závěsná lana hlavního padáku. Ta budou na kosmickou loď instalována do konce roku, přičemž nyní je plánován zkušební padákový shoz na začátku roku 2024. Původně byl tento test naplánován „nejdříve na konec listopadu 2023“.
Společnost Boeing rovněž pracuje na problému s obtokovým ventilem chladiče, který byl zjištěn během pozemních operací. Aby se tento problém neopakoval, byl hardware upraven. Do budoucna se zvažují možnosti dalšího zlepšení systému, aby se zabránilo zadření, modernizace součástí a změny způsobu ovládání tohoto systému. Již jsou také dokončeny kvalifikační testy letového softwaru. V Boeingu ale stále probíhají integrační testy některého hardwaru a softwaru. Co se týče čistě hardwarové stránky, modul pro posádku a servisní modul Starlineru jsou již spojeny a čeká je běžné předletové zpracování.
Jakmile budou všechny tyto záležitosti certifikovány (certifikační proces je dle Boeingu z 98 % dokončený) a schváleny k letu, budou astronauti Butch Wilmore a Sunita Williams pověřeni provedením první mise této kosmické lodi s posádkou.
Kosmický přehled týdne:
V italské společnosti Thales Alenia Space začaly práce na technické studii modulu Multi-Purpose Habitat (MPH). Ten by mohl představovat první jednoduchou obytnou platformu na povrchu Měsíce, kterou budou navštěvovat astronauti programu Artemis. Jedná se také zároveň o první obytný modul určený pro trvalé umístění na Měsíci. Práce si u společnosti objednala Italská kosmická agentura, která se v rámci programu Artemis o vývoj tohoto modulu přihlásila a v roce 2022 podepsala dohodu o provedení studie s NASA. Bude se jednat o malou povrchovou základnu, která bude složena z jednoho modulu a umožní výrazné prodloužení výsadkových expedic astronautů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Severní Korea si připsala úspěšný orbitální start. 21. listopadu ve 14:48 SEČ vynesla raketa Chollima-1 vojenskou družici pro pozorování Země s označením Manrikyeong-1. Náklad mířil na slunečně synchronní oběžnou dráhu s přibližnými parametry 492 × 512 km. Stejná raketa se neúspěšně pokusila o start již v květnu a srpnu. Start byl zaznamenán také amatérským astronomem, který natočil oddělení prvního stupně, který po oddělení po chvíli explodoval.
Díky financování Velké Británie dostane evropský marsovský rover Rosalind Franklin vylepšení. K jeho „očím“ přibyde nový infračervený spektrometr, který rozšíří možnosti pozorování na povrchu planety. Rover by měl startovat v roce 2028. Nosič není zatím známý.
Přehled z Kosmonautixu:
Jako každý týden vás i tentokrát na tomto místě čeká přehled všech témat, kterým jsme se již věnovali formou článků během uplynulého týdne. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je shrnout. Týden jsme načali komentováním dalšího startu rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Mise se Starlinky označená jako 7-7 se zase jednou vyznamenala častým odkládáním. V ruském státním výzkumném centru, Institutu biomedicínských problémů akademie věd, začal experiment SIRIUS-23 se šestičlennou posádkou simulující dlouhodobou misi. Náš web už má nějaký ten rok a potřebuje trochu čerstvého větru a přepracování. Žádali jsme vás proto o váš pohled na to, co na Kosmonautixu využíváte nejvíce. Zhodnotili jsme také jednu událost, která se udála minulý týden a je jednou z nejvýznamnějších v tomto roce. Podívali jsme se na druhý zkušební let Super Heavy Starship. V dalším Živě a česky komentovaném přenosu jsme opět sledovali start Falconu 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Vyšel také pravidelný měsíční přehled aktualit kolem přípravy a vývoje nové mezinárodní kosmické stanice u Měsíce. V rámci našich komentovaných přenosů jsme se také rozhodli pro jednu změnu – již nebudeme komentovat všechny starty Starlinků. Pokračoval také seriál o velmi zajímavých projektech X-Planes. Pozvali jsme vás na oblíbený a velmi zajímavý Czech Space Week. NASA pracuje na testech nové generace vrtulníčků, které budou jednou poletovat v atmosféře Marsu a pomáhat s návratem vzorků z Rudé planety na Zemi. Poslední pátek v měsíci již tradičně přinesl Pokec s Kosmonautixem. Sobota patří kosmonautice střižené astrofyzikou. Tématem byly tentokrát gama záblesky. Na závěr týdne pak přišla pozitivní zpráva – situace s nedostatkovým plutoniem-238 se zlepšuje.
Snímek týdne:
Tentokrát bude snímkem týdne pěkná společná fotografie záložních členů oddílu astronautů ESA (a Alexandera Gersta, který je členem hlavního oddílu) v Evropském centru astronautů v Kolíně nad Rýnem, kde probíhá jejich společný výcvik. Součástí společné fotky je i český zástupce Aleš Svoboda.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Na evropském kosmodromu v Kourou se 23. listopadu udála důležitá část příprav na první start nové evropské rakety Ariane 6. Byl proveden statický zážeh centrálního stupně o délce 7 minut, což je čas odpovídající běžnému profilu letu. Podrobnosti k tomuto testu přineseme v pondělí v samostatném článku.
A když už bylo k vidění video, připojíme i fotografii z testu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…iss067e066735%29_%28cropped%29.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2020/08/bb_1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…KLS01_0222_%28cropped%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F_uxviuWQAAT71f?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/F_uwwG3XcAAMOYP?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/F_nz7T4WEAAK7Xu?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…W24XGEA&oe=6566731D
Děkuji za novinky kolem Starliner, poslední dobou bylo docela ticho.
Stále nechápu nějakou ucelenou koncepci přítomnosti lidí na Měsíci. Stále platí, že lander bude Starship. Ten je nesrovnatelně větší a tedy pohodlnější než představovaný modul MPH. Nač tedy tento modul má sloužit?
Stále platí záměr, že Artemis by neměla být závislá jen na Starship. Vize modulu MPH je italskou iniciativou odrážející zájem Itálie o vlastní příspěvek do programu Artemis. Italský průmysl očekává, že jejich vláda bude do tohoto příspěvku investovat státní finance.
Taky mě pobavila ta představa, jak vedle toho obytného modulu přistává Starship. Je to jako přijet do kempu s tímto https://www.garaz.cz/clanek/obytny-vuz-scania-kdyz-si-nemuzete-dovolit-kompromisy-21004091 a postavit si na spaní malý stan :-).
Asi se tady trošku ztrapním, ale nemohu prostě pochopit (jako naprostý laik a zároveň fanoušek kosmonautiky),jak je možné, že nějaká firma je schopná navrhnout, zkonstruovat a vyrobit něco tak fantasticky náročného a technicky sofistikovaného jako je kosmická loď pro lidskou posádku, a následně musí dlouhá léta řešit něco tak banálního a technicky triviálního, jako funkční lepicí páska pro kabelové svazky. Múže mi to někdo vysvětlit? (Omlouvám se za tak dlouhou větu.)
Tusim ze to bolo tak, ze ta paska bola ok, len NASA medzicasom zmenila predpis a to nebolo dobre zodkumentovane, tak sa Boeing vyhovara ze to nenasiel v papieroch.. kazdopadne, co desi mna, ked si predstavim to odstranovanie pasky zo zvazkov, ze nemozu mat istotu ze nebola poskodena izolacia na niektorom z kablov..
S tou páskou je to složité – je to něco, co se používá léta. Samotná páska má atest na nehořlavost, lepidlo pásky také nehoří, pokud se nedostane do prostředí s výrazně vyšší hladinou kyslíku. Protože kosmické lodě (i ty americké) dnes využívají běžnou „dusíkovou“ atmosféru o normálním tlaku, tak páska je z tohoto pohledu v pohodě.
Nicméně pokud by došlo k havarijnímu stavu – nenašel jsem k tomu nic bližšího, ale předpokládám, že půjde o nějakou formu částečné dekomprese, což by vyžadovalo zvýšit podíl kyslíku v atmosféře, aby kosmonauté mohli normálně fungovat – tak by nebyly splněny podmínky pro nehořlavost pásky. A právě tato vlastnost pásky vyšla najevo až při nějakých novějších testech (do té doby to asi nikdo netestoval), napsali to do papírů a Boeing a NASA se teď navzájem více-méně omlouvají, že to mohlo být lépe zdokumentované, ale současně se shodují v tom, že se ta páska musí nahradit.
Jak píše Lubo, tak to musí být děsně piplavá práce, aby se ta páska odstranila a nahradila jinou, aniž by došlo k poškození těch kabelových svazků. Dělají to tak dlouho, že za tu dobu by SpaceX mělo hotový nový Dragon, takže si tak vlastně říkám, jestli by nebylo levnější ty kabelové svazky i s páskou vyměnit celé.
Jako vždy skvělé čtení. Vůbec nevadí, že jsem se k tomu dostal až dnes. Vždy je to perfektní sumář