sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmotýdeník 568 (31.7. – 7.8.)

Crew Dragon

Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-25. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise Crew-7 se opozdí

Logo mise Crew-7
Logo mise Crew-7
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Aktuálně na Mezinárodní kosmické stanici pobývá sedmičlenná posádka složená ze tří členů, kteří dorazili pomocí lodi Sojuz MS-22 a odletí v Sojuzu MS-23 a ty doplňuje čtveřice posádky Crew-6. Druhá jmenovaná dorazila ke stanici už 3. března a dle původních plánů se už měla chystat na návrat na Zemi. Start mise Crew-7, s kterou se má výše jmenovaná posádka střídat, se však stále odkládá. Proč? Jednoduše proto, že rampa 39A je jediná, ze které mohou startovat pilotované mise Crew Dragonu a právě tato rampa je dost vytížená. Pojďme se na to v krátkosti podívat.

Je to trochu zamotané, proto čtěte pozorně. Zpoždění vzniklo dominovým efektem různých posunů a odkladů startů z rampy 39A na Floridě. V důsledku toho, že poslední mise z rampy 39A odstartovala později, než bylo plánováno, se odsunula i mise Crew-7. Na vině jsou starty Falcon Heavy. A to nejen ty, které už proběhly, ale i ty, které mají teprve proběhnout a které dále zužují možný start Crew-7. 28. července se uskutečnil start Falconu Heavy, který úspěšně vynesl družici Jupiter 3/Echostar 24. Tato družice však měla startovat jindy, ale protože došlo k zamíchání pořadí startů, vše bylo nakonec jinak. Původně měl totiž Jupiter-3 startovat až po vzletu Crew 7, ale když se několikrát odložila mise USSF-52 – jiný let Falconu Heavy – z července na pozdější období tohoto roku, Jupiter 3 se přesunul na červencové startovní okno. To ještě nebylo tak zásadní, protože start byl původně naplánován už na 23. července, ale postupně byl posouván na 26. července. Během tiskové konference 25. července vedoucí představitel programu komerčních posádek NASA Steve Stich uvedl, že doba pro renovaci a přípravu rampy pro další start bude vyžadovat úpravu data startu Crew-7 z 15. na 17. srpna. Tím však příběh odkladů neskončil.

Posádka mise Crew-7
Posádka mise Crew-7
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

SpaceX se rozhodla upustit od obvyklého statického zkušebního zážehu Falconu Heavy a během prvního pokusu o start, který se konal 26. července, došlo k zaseknutí ventilu kapalného kyslíku, což způsobilo odklad startu. Výměna tohoto ventilu zpozdila start na 28. července. Tehdy se už úspěšně uskutečnil a po něm trvalo den a půl, než se podařilo zabezpečit startovací rampu. Teprve poté mohli členové zabezpečovacího týmu na místo vstoupit, aby zahájili vyhodnocování škod a začali zařízení připravovat na start Crew Dragonu. Práce na renovaci a rekonfiguraci si obvykle vyžádají tři týdny mezi starty a Falcon Heavy se třemi prvními stupni umí rampu pěkně pocuchat a obvykle způsobí větší škody než Falcon 9. Je potřeba také rampu konfigurovat z Falconu Heavy na Falcon 9.

Další komplikací v harmonogramu rampy 39A je start očekávané mise Psyche, který je naplánován na 5. října. Má krátké, dvacet dní trvající startovní okno. Crew 7 musí odstartovat před polovinou září, aby SpaceX mohla rampu upravit pro start Falconu Heavy. Jak je patrné, vytíženost této rampy je značná a rezervy v tuto chvíli nejsou dostatečné.

SpaceX však již v tuto dobu pracuje na úpravě rampy SLC-40, která je také na Floridě a která zatím umožňuje pouze starty Falconu 9. Navíc neumožňuje obsloužit pilotované lodě Dragon-2. Úpravy této rampy však již probíhají a hotové by mohly být do konce letošního roku, což by mohlo přinést značnou úlevu ve vytíženém startovním listu rampy 39A.

Samotná mise Crew-7 se skládá ze čtyřčlenné vskutku mezinárodní posádky. Tu tvoří astronautka NASA Jasmin Moghbeli, astronaut ESA Andreas Mogensen, astronaut JAXA Satoši Furukawa a astronaut Roskosmosu Konstantin Borisov. Jejich start je aktuálně plánován až na 25. srpna v 9:49 SELČ. Posádka poletí na palubě lodi SpaceX Crew Dragon Endurance, která po misích Crew-3 a Crew-5 uskuteční svůj třetí let.

Mise Crew 7 bude rovněž využívat nový první stupeň Falconu 9, který by měl po startu přistát na pozemních přistávacích plochách na Floridě. Jednalo by se o druhou misi s posádkou, která by uskutečnila návrat prvního stupně na pevninu. Poprvé tuto schopnost rakety demonstrovala SpaceX během komerční mise Axiom 2 k ISS.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu uskutečnila indická lunární sonda Chandrayaan-3 motorický manévr, který ji navedl na vysoce eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Další důležitá fáze letu je tak úspěšně dokončena. Sonda bude nyní postupně snižovat svoji oběžnou dráhu tak, aby byla 23. srpna připravena přistát na povrchu Měsíce.

V italské firmě Thales Alenia Space vyrobili kvalifikační exemplář okna, které je přesnou kopií oken, která budou umístěna na modulech komerčních modulů firmy Axiom. Tyto moduly budou připojeny k Mezinárodní kosmické stanici. Okna projdou testovacím procesem, který potvrdí jejich odolnost proti kosmickému prostředí. První modul by měl odstartovat ve druhé polovině roku 2025.

Kvalifikační okno pro moduly segmentu Axiom
Kvalifikační okno pro moduly segmentu Axiom
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Během týdne byla ruská sonda Luna-25 spojena s horním stupněm Fregat a připravena na uzavření do aerodynamického krytu. Stroj se chystá na start, který by měl proběhnout 11. srpna. 1 750 kilogramů vážící lunární lander, by měl zamířit na jižní pól Měsíce. Pokud by se to povedlo, stala by se Luna-25 první lunární misí, která u jižního pólu přistála.

Uzavírání Luny-25 do aerodynamického krytu rakety
Uzavírání Luny-25 do aerodynamického krytu rakety
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se na Kosmoantuixu věnovali již formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme zprávou o velmi zajímavém evropském projektu Space Rider, který vstupuje do fáze stavby a testů. Návrat lidí na Měsíc a jejich dlouhodobý pobyt na jeho povrchu přinese řadu výzev. Jednou z nich je i hledání cest k tomu, aby skafandry zůstaly čisté a bezpečné i po opakovaném použití. Zvali jsme vás také na přátelské setkání na našem Discordu. Tento týden jsme se dočkali prvních, byť ještě kalibračních snímků z nového evropského teleskopu Euclid. Na konci července jste se dočkali tradičního měsíčního video shrnutí nejzajímavějších událostí kosmonautiky – vyšly nové Vesmírné výzvy. Živě a česky jsme sledovali poslední let rakety Antares 230+, která vynášela nákladní loď Cygnus NG-19. Vývoj mise Mars Sample Return pokračuje. Nyní jsme se dočkali divácky velmi zajímavých testů raketových motorů pro rakety, které budou startovat z povrchu Marsu. Druhý Živě a česky komentovaný start se věnoval vzletu rakety Falcon 9, která vynášela telekomunikační družici Intelsat Galaxy 37. Vyšel také třetí díl nepravidelného seriálu, který se věnuje kosmonautickým startupům. Tentokrát byla tématem firma Axiom. Přes týden se také řešily problémy s komunikací se sondou Voyager-2 Tento problém měl nakonec naštěstí úspěšné řešení. Letní seriál TOP 5 pokračoval dalším hutným tématem. Tentokrát jsme se podívali na pět fyziček, které ovlivnily kosmonautiku. Připravovaná sonda Psyche dostala své obří fotovoltaické panely. NASA připravuje vyslání tří relativně malých a z velké části autonomních vozítek na Měsíc, projekt úspěšně postupuje kupředu. Na závěr týdne jsme pro vás vydali další díl video seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát zabýval prvními fotovoltaickými panely Hubbleova kosmického dalekohledu.

Snímek týdne:

Po dlouhé době se vozítko Perseverance dostalo blíže k vrtulníčku Ingenuity, který stále poletuje v atmosféře Marsu. Díky blízkosti vozítka jsme se tak dočkali pořádné fotografie. JPL poté zveřejnila informace o dalších dvou letech, které Ingenuity uskutečnil. 53. let proběhl 22. července a vrtulníček při něm uletěl 142 metrů. 3. srpna pak následoval již 54. let, během kterého vrtulníček pouze vzlétl do výšky 5 metrů a po 25 sekundách opět přistál. Připomeňme, že zařízení bylo původně postaveno jako technologický demonstrátor s cílem uskutečnit 5 letů.

Vrtulníček Ingenuity na Marsu dále pracuje
Vrtulníček Ingenuity na Marsu dále pracuje
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Tento týden jsme mohli naposledy sledovat vzlet rakety Antares 230+, která úspěšně vynesla automatickou nákladní loď Cygnus NG-19 na cestu k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa bude nyní uzemněna do chvíle, než bude připraven nový první stupeň. Původní první stupeň se totiž z většiny vyráběl na Ukrajině v podniku KB Južnoje, který byl na začátku ruské invaze na Ukrajinu zničen a navíc se na prvním stupni používaly ruské raketové motory, které Rusko přestalo exportovat.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/SpaceX_Crew-7_logo.png
https://upload.wikimedia.org/…/SpaceX_crew_7_crew_portrait.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/SpaceX_Crew_Dragon_%28cropped%29.jpg
https://spaceflightnow.com/…/20230801-Crew-7-training.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F2sZ5hMXUAEml5N?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…64D36FEF
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…64D44FD0

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Garion
Garion
1 rok před

Díky za obvyklý souhrn. Mám jen jednu nejasnost. Píšeš, že Luna 25 se může stát historicky první misí, co přistane u jižního pólu Měsíce. Nikde se mi nepovedlo dohledat, jak dlouho bude trvat přeletová fáze. Každopádně od včerejška už krouží po eliptické dráze kolem Měsíce indický Čandraján, který by měl přistávat zřejmě 23.srpna také u jižního pólu. Je vůbec v silách Luny 25 doletět k Měsíci a přistát během 11-12 dnů, když se bude startovat 11.srpna?

upgrade
Administrátor
1 rok před
Odpověď  Garion

Děkuji za přečtení. Přelet k Měsíci by Luně 25 měl trvat 4,5 – 5,5 dne, tudíž pokud bude dodržen aktuální datum startu, pokus o přistání by proběhl před přistáním Chandrayaanu 3, který využívá energeticky úspornou přeletovou dráhu.

Spytihněv
Spytihněv
1 rok před
Odpověď  Garion

V jejích silách je to určitě. Energeticky úsporné dráhy přelet velmi prodlužují, přímá dráha k Měsíci je reálná. Koneckonců Rusáci pokračují v programu Luna, takže nelze ani jinak 🙂 Předchozí Luna 24 byla na oběžné dráze Měsíce 5 dnů po startu, za další 4 dny už přistávala, následující den startovala se vzorkem a cesta zpět k Zemi trvala už jen 3 dny. Takže komplet celá mise od startu ze Země, až do návratu někam do Kazachstánu zabrala pouhých 13 dnů.

Garion
Garion
1 rok před

Tak to je fofr. SLS s Orionem letěli k Měsíci taky 4-5 dnů, ale na oběžné dráze se usadili až 10 dnů po startu. Tady se asi s oběžnou dráhou moc patlat nebudou a půjdou hned na přistání, co? Docela se těším. Takovou dobu nic (paběrky) a poslední rok se s Měsícem roztrhnul pytel. Artemis, Hakuto, Čandraján, Luna…

Garion
Garion
1 rok před

Díky za obvyklý souhrn. Mám jen jednu nejasnost. Píšeš, že Luna 25 se může stát historicky první misí, co přistane u jižního pólu Měsíce. Nikde se mi nepovedlo dohledat, jak dlouho bude trvat přeletová fáze. Každopádně od včerejška už krouží po eliptické dráze kolem Měsíce indický Čandraján, který by měl přistávat zřejmě 23.srpna také u jižního pólu. Je vůbec v silách Luny 25 doletět k Měsíci a přistát během 11-12 dnů, když se bude startovat 11.srpna?

Spytihněv
Spytihněv
1 rok před
Odpověď  Garion

V jejích silách je to určitě. Energeticky úsporné dráhy přelet velmi prodlužují, přímá dráha k Měsíci je reálná. Koneckonců Rusáci pokračují v programu Luna, takže nelze ani jinak 🙂 Předchozí Luna 24 byla na oběžné dráze Měsíce 5 dnů po startu, za další 4 dny už přistávala, následující den startovala se vzorkem a cesta zpět k Zemi trvala už jen 3 dny. Takže komplet celá mise od startu ze Země, až do návratu někam do Kazachstánu zabrala pouhých 13 dnů.

Garion
Garion
1 rok před

Tak to je fofr. SLS s Orionem letěli k Měsíci taky 4-5 dnů, ale na oběžné dráze se usadili až 10 dnů po startu. Tady se asi s oběžnou dráhou moc patlat nebudou a půjdou hned na přistání, co? Docela se těším. Takovou dobu nic (paběrky) a poslední rok se s Měsícem roztrhnul pytel. Artemis, Hakuto, Čandraján, Luna…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.