Svět startupů #3: Axiom Space

Od vydání posledního dílu seriálu Svět startupů opět uběhlo několik měsíců, a tak Vám přinášíme další, v pořadí již třetí díl. Svět startupů je nepravidelný seriál, který se zabývá jednou raketově rostoucí částí kosmického průmyslu, a to startupy. Pro dovysvětlení tohoto pojmu se zpravidla jedná o menší soukromé firmy, které jsou typické svými inovativními postupy, otevřenou strukturou se značně eliminovaným výskytem byrokracie a v neposlední řadě potenciálem růstu. Jejich velikost a nekonvenční řešení problémů jim bezesporu poskytuje značnou výhodu v porovnání s gigantickými společnostmi, které čítají tisíce zaměstnanců. V obvyklé spolupráci s ostatními startupy na poli kosmického průmyslu, jsou pak tyto firmy společně schopny přinášet skutečně originální řešení, čímž často na trh přináší produkty s vysoce přidanou hodnotou, a tím celý průmysl posouvají kupředu.

Čtveřice astronautů v kosmické lodi Crew Dragon během mise Ax-2

Čtveřice astronautů v kosmické lodi Crew Dragon během mise Ax-2
Zdroj: https://www.axiomspace.com/

V rámci třetího dílu jsem vybral trochu známější startup, o kterém musel slyšet prakticky každý fanoušek kosmonautiky, zvláště když vezmeme v potaz souvislosti z poslední doby v českém kontextu. Řeč je samozřejmě o texaském startupu Axiom Space. Jeho zaměření se postupem času stalo poměrně široce rozkročené, ale obecně se dá konstatovat, že se pohybuje v oblasti pilotované kosmonautiky. Specifičtěji pak činnost Axiom Space můžeme přiblížit a v tomto směru rozdělit na několik projektů, kterými se momentálně zabývají. Tím nejaktuálnějším je poskytování soukromých letů a pobytu soukromých astronautů na ISS, prostřednictvím kosmické lodi Crew Dragon firmy SpaceX. Zároveň minulý rok Axiom Space od NASA získala kontrakt na vývoj a dodání skafandrů nové generace pro program Artemis a vývoj podpůrných systémů spolu s jejich demonstrací na povrchu Měsíce během mise Artemis III. Aktuálně poslední zaměření firmy se týká modulů a kosmických stanic na nízké oběžné dráze Země. V tomto směru před dvěma lety podepsala dohodu s NASA, kde se zavazuje, že dodá minimálně jeden a celkem až tři obytné moduly, které budou připojeny k ISS, s konečným cílem vybudování první komerční vesmírné stanice. Myslím, že z tohoto hrubého výpisu je zřejmé, že Axiom Space je opravdu zapojena do několika vskutku zajímavých projektů a skutečně stojí za to tento startup sledovat. Každopádně pojďme si něco říct o vzniku Axiom Space a o tom, kdo za touto firmou stojí.

Generální ředitel firmy Axiom Space Michael T. Suffredini

Generální ředitel firmy Axiom Space Michael T. Suffredini
Zdroj: https://www.axiomspace.com/

Axiom Space je poměrně mladá firma a byla založena před sedmi lety v roce 2016 v americkém státě Texas, ve městě Houston, a to dvojicí Michaelm T. Suffredinim a Kamem Ghaffarianem. Suffredini je generálním ředitelem společnosti. Jedná se o absolventa leteckého inženýrství na Texaské univerzitě a má za sebou třicetiletou kariéru v NASA, kde prošel pozicemi jako asistent manažera programu Space Shuttle. Působení v této agentuře ukončil v pozici programového manažera ISS. Jeho společník Kam Ghaffarian má celou řadu titulů a v Axiom Space zastává funkci výkonného předsedy. V minulosti prošel několika manažerskými pozicemi, například ve firmě Lockheed Martin, a také se angažoval v rámci soukromého podnikání. Nyní si však jednotlivě projdeme předem nastíněné aktivity, kterým se firma založena těmito dvěma muži věnuje, a ke každé si doplníme několik informací.

Český astronaut v záložním týmu ESA Aleš Svoboda

Český astronaut v záložním týmu ESA Aleš Svoboda
Zdroj: https://www.mujrozhlas.cz/

Budeme postupovat ve stejném pořadí, tudíž začneme ISS a misemi soukromých astronautů. Zde si lze místo na některé z následujících misí zakoupit osobně, ale rovněž jsou nabízena jednotlivým státům. Mise zahrnují 17 týdnů dlouhou přípravu astronauta v zařízeních vesmírných agentur. Samotná mise pak obvykle trvá deset dní s tím, že astronauti na ISS skutečně pobývají něco kolem osmi. Každá mise se skládá z čtyřčlenné posádky, a to trojice soukromých astronautů, jež je doplněna o jednoho velitele či velitelku mise, obvykle z řad bývalých agenturních astronautů. Ti jsou následně na ISS dopraveni za pomoci kosmické lodi Crew Dragon firmy SpaceX. K dnešnímu datu proběhly dvě mise tohoto charakteru, a to Ax-1 a Ax-2, v rámci kterých se na nízkou oběžnou dráhu Země vypravili například první astronaut a astronautka ze Saúdské Arábie. Pro všechny následující plánované zatím platí, že od mise Ax-3 by na palubě měl být vždy jeden člen oddílu ESA. Ten dostane šanci provádět vědecké experimenty, které sestaví jeho stát pro krátkodobou expedici. Před dvěma měsíci dostala podobnou nabídku i Česká republika. Stává se tak reálné, že po více než čtyřech dekádách by se někdo z České republiky opět mohl podívat na nízkou oběžnou dráhu Země. Žhavým kandidátem pak není nikdo jiný, než pilot nadzvukovém letounu Gripen a astronaut v záložním týmu ESA Aleš Svoboda. Zaznělo, že částka za takovou misi by se pohybovala kolem jedné miliardy korun, ovšem uvedená částka nejspíše zahrnuje pouze samotný let a Michal Václavík na svém Twitteru uvedl, že výsledná mise si vyžádá vyšší částku. Podobnou nabídku dostaly i další evropské státy, ale prozatím se ji rozhodlo využít pouze Švédsko a Polsko.

Dalším projektem je spolupráce s NASA, která se týká skafandrů nové generace pro program Artemis. Zde byl z několika návrhů vybrán právě ten firmy Axiom Space a byla uzavřena dohoda v hodnotě 228,5 milionů dolarů. Axiom Space tedy zajistí návrh skafandrů, které budou muset splňovat jak technické, tak bezpečnostní požadavky NASA. Následně zajistí proces jejich kvalifikace, certifikace i produkce. To stejné samozřejmě platí pro veškerá podpůrná zařízení. Posledním cílem, který Axiom Space má, jsou výše zmíněné moduly pro ISS a výsledné zajištění vlastní komerční stanice na nízké oběžné dráze Země. NASA se dlouhodobě snaží otevřít a zajistit komerční příležitosti v rámci ISS. Tento projekt by zároveň měl být první svého druhu. Až tři přetlakové moduly budou k ISS připojeny k přednímu dokovacímu uzlu modulu Node 2, tedy Harmony. Axiom je zároveň plánuje doplnit o okno k pozorování Země, které má být podobné modulu Cupola. První modul by se pak na ISS měl připojit v roce 2026, druhý je plánován na rok 2027 a třetí o rok později. Poslední modul je plánovaný někdy kolem roku 2030, a ten umožní odpojení modulů Axiom Space od ISS, které se tak stanou autonomní komerční vesmírnou stanicí na nízké oběžné dráze Země.

  • Sídlo: Houston, Texas, Spojené státy americké
  • Počet zaměstnanců: Okolo 800
  • Generální ředitel: Michael T. Suffredini
  • Zaměření: Systémy související s pilotovanou kosmonautikou
  • Aktuální projekty a snahy: Soukromé mise na ISS, dodání modulů na ISS a výsledné vytvoření první komerční vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země, návrh, certifikace, kvalifikace a produkce skafandrů nové generace pro program Artemis

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.axiomspace.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.space.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/…/Ax_station_perspective_sanstower.png
https://static1.squarespace.com/…/1684620755190/Fwh3rsdacAASNUL.jpeg?format=1500w
https://i.ytimg.com/vi/JzRNwKEnVuM/maxresdefault.jpg
https://www.mujrozhlas.cz/sites/default/files/styles/detail/public/rapi/…/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

5 komentářů ke článku “Svět startupů #3: Axiom Space”

  1. Radim Pretsch Redakce napsal:

    Axiom, stejně jako SpaceX, zásadním způsobem „nakoply“ lety do Vesmíru tím, že ukázaly, že se jedná o velmi výdělečnou oblast podnikání.

    Článek výborný. Jen dvě technické. „Startup“ není „odvětví kosmického průmyslu“. A Axiom už dávno není startup, ale standardní firma. Jak z pohledu velikosti, tak z pohledu délky působení.

    Z pohledu této série je to samozřejmě jedno, na zajímavosti ji to neubírá. Ale někdo s menší zkušeností by si mohl odnést mylnou informaci.

    • Adam Zachariáš Redakce napsal:

      Díky. Odvětví jsem změnil na část. Snažil jsem se popis startupu trochu přeformulovat, abych to nenapsal stejně, jako v prvních dvou dílech, ale je pravda, že slovo odvětví je špatně.

      Ohledně toho, že to není startup. Já si myslím, že stále je. Nikde není ucelená definice startupu, a tak je to celkem vágní pojem. Když vezmeme, že Axiom většinu těch znaků splňuje, tak bych ho mezi startupy klidně ještě zařadil.

      • Goodman napsal:

        Startup společnost by se dala definovat zhruba takto:
        -vznikla nedávno (existuje méně než dva roky)
        -nedosahuje zisku, závislá na vnějších investicích
        -nema významný tržní podíl
        -zpravidla má omezený personál s nutností dalšího náboru
        -finalni produkt teprve ve vývoji
        Jinými slovy velký potenciál s velkým rizikem bankrotu. Drtivá většina startupu končí po dvou letech. Nebo se z nich stane „normální“ společnost.

      • Adam Zachariáš Redakce napsal:

        Žádná oficiálně uznaná ucelená definice startupu neexistuje. Všichni se asi shodnou, že by to měla být mladá firma, ale kde jste vzal časový horizont dvou let? To samé s nedosahováním tržního zisku. V neposlední řadě, co je u firem v kosmickém průmyslu finální produkt? @Goodman

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Goodman nenapsal definicí, ale základní, obecně uznávaná, kritéria (podle kterých se dá startup „definovat“). Axiom je už dávno mimo tyto mantinely.

        Dva roky jsou stanoveny empiricky. Vychází z toho ,že většina techto firem končí právě do dvou let, jak píše. Axiom už dávno neni „start“, ale je „up“.

        Financování je asi nejcharakterističtější. Firma s vysokým potenciálem, ale zároveň rizikem, většinou závislá na rizikovém kapitálu. Nezisková, bez finálního produktu/služby. Btw, nic jako „tržní“ zisk neexisuje.

        Finální produkt u firem (nejen) v kosmickém průmyslu je certifikovaný výrobek nebo služba. Tedy ukončený vývoj, užívání k účelu ke kterému byl navržen. To samozřejmě nevylučuje další upgrade.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.