Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.

Držme palce!

Sonda odstartovala z Bajkonuru na palubě ruské rakety Proton-M s horním stupněm Breeze-M 21. září 2022 na počátku dvanáctidenního startovacího okna. Sestava, která se dostala na meziplanetární trajektorii, nesla označení SC (Spacecraft Composite), přičemž sestávala ze dvou částí: přeletového stupně CM (Carrier Module) a sestupového modulu DM (Descent Module). Přeletový stupeň CM zajišťoval všechny manévru během cesty ze Země na Mars. Dnes se jeho čas naplní, když pět minut před 17. hodinou našeho času uvolní sestavu DM. O půl hodiny později CM shoří v hustých vrstvách atmosféry Marsu.

Naopak v případě sestupového modulu DM je zánik v atmosféře nežádoucí a konstruktéři mise udělali všechno možné, aby ji něco podobného nepotkalo. V čase 17.25 h středoevropského času ve výšce 120 km a při rychlosti 5,8 km/s sice vstoupí do atmosféry, ale bude chráněná tepelným štítem. Okamžik vstupu je označovaný jako EIP (Entry Interface Point). Podotýkáme, že všechny časy a výšky se mohou v reálné situaci od uvedených odlišovat: popisujeme ideální průběh mise, ovšem sonda bude reagovat na aktuální podmínky.

Během necelých dvou minut po vstupu do atmosféry se DM dostane do výšky 30 km, kde na něj bude působit největší tepelné namáhání. O další půldruhou minutu později dojde ve výšce 8 až 10 km k uvolnění brzdicího padáku o průměru 16 m: rychlost DM v tomto okamžiku bude 470 m/s. Brzdicí padák bude využívaný 20 s ke snížení rychlosti na 150 m/s, pak bude odhozený a na řadu přijde padák hlavní (průměr 35 m). O dalších 10 s později už rychlost poklesne pod 65 m/s. V tom okamžiku je odhozený nyní již nepotřebný tepelný štít a dochází k vyklopení podvozkových nohou platformy Kazačok. Následuje zastavení pomalé rotace, ve které dosud sestava byla. Pak dochází k aktivaci přistávacího radaru, který se začíná „seznamovat“ s povrchem. Šest minut po prvním kontaktu s atmosférou je DM kilometr nad povrchem, má rychlost cca 35 m/s a do přistání zbývá slabá minuta.  Dochází k odhození přistávací platformy Kazačok s roverem a k zážehu jejích brzdicích raketových motorů. Nejprve provádí úhybný manévr do strany, aby nedošlo ke kolizi s horním překrytem DM a padákem. Následně sestava „šlápne na brzdu“ a sníží vertikální složku rychlosti sestupu na méně než 2 m/s, kterou se také Kazačok v 17.32 h našeho času dotkne povrchu Marsu v oblasti Oxia Planum.

„Sedm minut hrůzy“ končí, vědecký program mise začíná. Už není kam spěchat, takže kontrola stavu systémů platformy i rovery a obhlídka okolí bude trvat deset solů. Čili zhruba v úterý 20. června se dočkáme okamžiku, kdy rover Rosalind Franklinová sjede z přistávací platformy a dotkne se povrchu Marsu. Mise, která má nepředstavitelný vědecký potenciál, teď skutečně začíná…

Všechno je ale jaksi jinak. Po ruském vpádu na Ukrajinu (24. února 2022) došlo k dramatickému ochlazení mezinárodních vztahů a jednou z obětí se stala i evropsko-ruská spolupráce při průzkumu Marsu. Dne 17. března 2022 informoval generální ředitel ESA Josef Aschbacher tehdejšího ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina, že ESA z projektu odstupuje. Od té doby obě strany hledají, kterak by svoji část miliardového programu zachránily. Nebude to jednoduché, nebude to rychlé a nebude to levné – pokud to vůbec bude možné. Rover Rosalind Franklinová má před sebou velkou výzvu – možná ještě větší, než je vlastní přistání na Marsu.

Držme palce!