Máme za sebou další týden a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na připravovanou družici Meteosat, která se stane prvním zástupcem třetí generace těchto meteorologických družic a může výrazně pomoci s předpověďmi počasí. Dále se zaměříme na statický zážeh lodi Starship S24, test motoru společnosti Astra, anebo nedělní rekordní start Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na start se chystá nová evropská generace meteorologických družic
Předpověď počasí je velmi nevděčný obor. Pozemská atmosféra je extrémně proměnlivá, divoká a úspěšná předpověď využívající matematické modely i pozorování atmosféry Země z kosmického prostoru může velmi rychle selhat, protože se někde vytvoří bouřka, foukne vítr jiným směrem a podobně. Obor meteorologie se však stále vyvíjí a předpovědi využívají stále většího balíku zkušeností, ale také nových technologií. Jednou z takových novinek bude první exemplář třetí generace evropských meteorologických družic Meteosat. Družice se chystá na převoz na kosmodrom a všichni se těší, jak posune předpověď počasí zase o kousek dál. Čím je výjimečná? Na to se teď podíváme.
Meteosat Third Generation Imager-1 (MTG-I1) je v poslední fázi kontroly a přípravy k odeslání na evropský kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně. V současnosti je však tato nová meteorologická družice středem pozornosti v zařízeních společnosti Thales Alenia Space v Cannes, kde probíhá její dokončení. Vyplout na kosmodrom by však měla již 28. září. Pak ji čeká třítýdenní cesta na moři, na kosmodromu sedmitýdenní příprava a pak již samotný start.
Cílem této nové meteorologické posily je geostacionární dráha ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. Až se na této dráze usadí, čeká družici mnoho práce. Jakožto zástupce nové generace těchto družic musí ověřit své vylepšené přístroje na palubě. Ty jsou dva. Prvním je vysoce citlivá multispektrální kamera a druhým je snímač zaměřený na sledování blesků. Oba přístroje mají poskytnout mnohem lepší data, než současná druhá generace. Hervé Roquet, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje společnosti Météo-France, poznamenal: „Z mise MTG jsme nesmírně nadšeni. Umožní nám učinit významný krok vpřed při zlepšování předpovědí nepříznivých povětrnostních jevů. Pomocí dat MTG budeme například schopni předpovídat bouřky na několik hodin dopředu, což je klíčové pro vydávání případných varování.“
Družice MTG je prvním zástupcem nové generace, ale výstavba celé sítě založené jen na družicích této nové skupiny bude nějakou dobu trvat. Celá síť se bude skládat ze šesti vyrobených družic, které by měly pomáhat s předpovědí počasí dalších dvacet let. Ne najednou, budou se postupně nahrazovat a doplňovat. Ta, co odstartuje letos, je první. Kompletní operační skupiny se bude skládat ze dvou družic MTG-I a jedné družice MTG-S a navzájem se budou doplňovat. Zbývající tři družice nakonec nahradí družice z první sady. Při plném provozu snímá jedna z družic MTG-I každých 10 minut celý zemský disk včetně Evropy a Afriky, zatímco druhá družice zajišťuje pokrytí místní oblasti, například pokrývá pouze Evropu, ale s rychlejším cyklem snímání. Jediná družice MTG-S bude také zajišťovat místní pokrytí (třeba zmíněné Evropy) s cyklem obvykle kolem pěti minut.
Vzhledem k tomu, že změna klimatu vede k častějším, závažnějším a hůře předpověditelným povětrnostním jevům, je přesná a včasná předpověď počasí velmi důležitá. Nová generace meteorologických družic nabídne významné rozšíření současných snímkovacích schopností. Dočkáme se například snímkování blesků v reálném čase a zcela nové funkce snímkování v infračervené oblasti, která bude sloužit pro včasnou detekci silných bouří.
Očekává se, že plná konfigurace družic MTG bude produkovat nejméně 50× více dat než současné geostacionární družice Meteosat druhé generace a bude tato data poskytovat také výrazně rychleji. Navíc budou mít tato data mnohem vyšší rozlišení.
Například flexibilní kombinovaná kamera MTG-I má více spektrálních kanálů a snímky ve vyšším rozlišení ve srovnání s těmi, které se používají u družic druhé generace. Snímkovací kamera družice MTG-I bude nepřetržitě monitorovat více než 80 % zemského disku z hlediska bleskových výbojů, které se odehrávají buď mezi mraky, nebo mezi mraky a povrchem. Detektory tohoto přístroje jsou natolik citlivé, že budou schopny detekovat relativně slabé blesky, a to i za plného denního světla.
Carlo Simoncelli, vedoucí programu MTG Lightning Imager ve společnosti Leonardo, vysvětlil: „Recept na kameru zaznamenávající snímky blesků je z velké části založen na ‚dobrých očích‘, protože potřebujeme opravdu vynikající optiku, abychom mohli detekovat i velmi slabé signály blesků. K dobré optice potřebujeme také ‚dobrý mozek‘, protože potřebujeme něco, co se blíží umělé inteligenci, která přizpůsobí způsob detekce blesků v závislosti na různých scénářích a meteorologických podmínkách.“ Snímač blesků je schopen detekovat blesky, které trvají pouhých 6 milisekund – a to ze vzdálenosti 36 000 kilometrů.
Mise MTG je výsledkem spolupráce mezi ESA a společností Eumetsat. ESA je zodpovědná za definování technické dokumentace, stavbu družic a pořízení hardwaru, zatímco Eumetsat má na starosti provoz na oběžné dráze po celou dobu její životnosti a doručování dat uživatelům.
Alexander Schmid, programový manažer MTG ve společnosti Eumetsat, řekl: „Jsme nadšeni z toho, že MTG-I bude brzy vypuštěna, a že pak Eumetsat v příštím roce převezme její provoz, otestuje ji a uvede do provozu a bude šířit data pro uživatele. Již několik let spolupracujeme s komunitou uživatelů, abychom jim pomohli připravit se na nová data z MTG. To zahrnovalo provádění speciálních simulačních kampaní a poskytování testovacích dat, aby byly jejich systémy připraveny – to vše s cílem zlepšit předpovědi počasí ve prospěch veřejnosti.“
Kosmický přehled týdne:
Dnes, tedy v neděli ve 3:20 SELČ, úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy 39A z Kennedyho kosmodromu. Zajímavý byl tento start překonáním jednoho rekordu. První stupeň B1058 vyrazil na svůj čtrnáctý let. Zatím žádný první stupeň neuskutečnil tolik misí. Poté, co úspěšně vynesl druhý stupeň s nákladem, vrátil se a přistál na plovoucí plošině ASOG. Úspěšně vynesený náklad tvořilo 34 družic konstelace Starlink a družice BlueWalker 3 o hmotnosti kolem 1 500 kilogramů. Starlinky i BlueWallker směřovaly na různé orbity a tak byl let výzvou i pro druhý stupeň, který musel uskutečnit čtyři zážehy, než doručil náklady na správné oběžné dráhy a pak jej čekal ještě deorbitační zážeh, kterým se sám navedl do atmosféry, kde shořel.
Firma Boeing zveřejnila moc pěkné video, které ukazuje návrat lodi Starliner z nepilotované zkušební mise OFT-2. Na videu můžeme vidět přípravu na vstup do atmosféry a práci motorů lodi. Následně se střihem přeneseme do okamžiku aktivace padákového systému. Záznam je také opatřen zvukovou stopou, která je také zajímavá. Unikátní záběry rozhodně stojí za vidění.
POV: You're headed back to Earth 🌎 from space on #Starliner through the atmosphere's fiery 🔥 plasma barrier. (🔊sound on!)
To see it land softly in the desert of New Mexico from several angles, watch the full video here: https://t.co/8g3uzNrn8G pic.twitter.com/36pufQV9lW
— Boeing Space (@BoeingSpace) September 9, 2022
Právě testovaná a na první orbitální let připravovaná loď Starship na základně Boca Chica v jižním Texasu, prodělala tento týden důležitou zkoušku. Loď je osazena třemi motory Raptor pro použití v atmosféře a třemi motory Raptor s prodlouženou expanzní tryskou určené pro práci ve vakuu. Všech těchto šest motorů prošlo společným statickým zážehem v délce kolem osmi sekund. Zážeh je důležitou součástí příprav na první orbitální let, při kterém se stupeň Super Heavy B7 pokusí vynést loď Starship do kosmického prostoru a následně se oba stroje pokusí o „přistání“ do vln oceánu. Po zmíněném zkušebním zážehu se uvolnilo několik keramických destiček tepelné ochrany, které chrání loď při návratu zpět do atmosféry. Nicméně zážeh lodi připoutané k startovnímu stolu vytváří mnohem silnější vibrace, než samotný let. Starship je navíc vyrobena z oceli, která je vůči vyšším teplotám zásadně odolnější, než hliníkové konstrukce.
Misi CAPSTONE potkala další nepříjemnost. V závěru korekčního manévru, který prováděla 9. září, se automaticky převedla do tzv. bezpečnostního režimu. Experti z NASA se s ní snaží spojit pomocí komunikační sítě DSN (Deep Space Network).
Přehled z Kosmonautixu:
Jako každý týden, i tentokrát naleznete v této rubrice přehled všech témat, kterým jsme se věnovali v rámci našich článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Na začátek jsme vás vzali na Živě a česky komentovaný start rakety Falcon 9, která úspěšně vynesla další várku družic konstelace Starlink. Věnovali jsme se také úspěšně pokračující přípravě evropské mise Hera, která naváže na sebevražednou misi DART. Na výročí 45 let od vypuštění sondy Voyager 1 přišla NASA se skvělou zprávou: Závada na Voyageru 1 byla opravena. Sonda Solar orbiter si připsala zajímavá data ve svém zkoumání, když jí zasáhl výron koronální hmoty. Během dalšího Živě a česky komentovaného přenosu jsme se podívali na start největší evropské rakety Ariane 5, která vynášela telekomunikační družici. Dalekohled Jamese Webba přinesl další krásný snímek, kterým tentokrát byla mlhovina Tarantule. Další zajímavou zprávou bylo, že NASA představila vylepšenou verzi aplikace Eyes on the Solar Systém. První návrat lidí na povrch Měsíce od roku 1972 se nezadržitelně blíží, a proto se trénuje a poctivě připravuje a to i na geologický průzkum. Společnost Astra space testuje nový motor pro jejich novou raketu Rocket 4. Poměrně netradičně jsme se věnovali osudu jedné zaoceánské lodi jménem Razoni. Samozřejmě, že souvislost s kosmonautikou tu je. Sonda DART, která neomylně směřuje ke svému drsnému zániku, poprvé vyfotografovala cíl, se kterým se srazí. NASA vybrala společnost Axiom space, aby vyvinula a připravila nové expediční skafandry pro lunární použití na misi Artemis III. Vyšel také nový díl seriálu Vesmírná technika. Závěr týdne jsme pak vyplnili dalším Živě a česky komentovaným startem. Tentokrát byl na rampě Falcon 9 a poprvé počtrnácté využitý první stupeň.
Snímek týdne:
Vrtulníček Ingenuity provedl na Marsu svůj 31. let, během kterého vystoupal do výšky 10 metrů, uletěl vzdálenost 97,2 metru a to celé za 55,6 sekundy.
Video týdne:
Společnost Astra space pracuje na nové raketě Rocket 4, která nahradí nepříliš úspěšnou raketu Rocket 3. Součástí přípravy jsou i testy nového motoru. Ačkoli není známá pohonná směs, kterou bude motor využívat, tak se (i dle přiloženého videa) soudí, že by mohlo jít o letecký petrolej a zkapalněný kyslík.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://space.skyrocket.de/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2022/08/Meteosat_Third_Generation_weather_satellites
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2022/09/MTG-I1_on_show
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2022/09/MTG-I1_gearing_up_to_shipment
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…707v-HFqHA&oe=6322BEB4
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…byxyBYV1d2pBCCRgyvyP1CJTSeNLyw&oe=63221323
https://twitter.com/SpaceRef/status/1568774584538918921/photo/1
Druhý stupeň Falconu 9 musel vykonat čtyři zážehy, než doručil náklad (34 družic Starlink a BW3) na správné oběžné dráhy a ten pátý byl deorbitační. Celkem jich tedy bylo 5 a ne 6.
Díky za upozornění, opraveno.