Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně servírujeme nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere vybrání třinácti potenciálních míst k přistání první pilotované výpravy programu Artemis na Měsíci. Podíváme se také na předčasné ukončení ruského výstupu z ISS, anebo si prohlédneme video ukazující odlet nákladní lodě Dragon od stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA vybrala místa, kde by mohla přistát pilotovaná výprava na Měsíci

Mise Artemis I klepe na dveře a snad se vše podaří a na konci srpna odstartuje raketa SLS. Pokud půjde vše dle plánu a nenastanou fatální problémy, rozběhne se program Artemis, v rámci něhož se lidé nejen vrátí k Měsíci, ale i na jeho povrch a nyní snad již natrvalo. Další mise jsou v různém stupni připravenosti a nejvíce očekávaná je výprava Artemis III, v rámci které by mělo dojít k prvnímu přistání člověka na Měsíci od roku 1972, kdy z povrchu Luny vzlétla mise Apollo 17. Kde přistane Artemis III? To je téma tohoto článku. NASA zveřejnila třináct vytipovaných míst, kde by na Měsíc mohla Artemis III přistát. Všechna místa se nachází kolem jižního pólu Měsíce, který má velký vědecký potenciál. Každá z těchto vybraných oblastí (většinou mají délku hrany kolem 15 kilometrů) obsahuje několik potenciálních vhodných míst pro přistání v rámci mise Artemis III. „Výběr těchto regionů znamená, že jsme o velký kus blíže k návratu lidí na Měsíc a takto konkrétně vůbec poprvé od dob, co skončil program Apollo,“ řekl Mark Kirasich, zástupce administrátora pro oddělení vývoje misí Artemis v ústředí NASA ve Washingtonu. „Až se nám to podaří, bude to něco jiného než všechny předchozí mise, protože astronauti se vydají do temných oblastí, které lidé dosud neprozkoumali, a položí tak základy pro budoucí dlouhodobé pobyty.“

Následující obrázek ukazuje třináct vybraných lokalit.

Každá z těchto oblastí se nachází do šesti stupňů zeměpisné šířky od jižního pólu Měsíce a dohromady obsahují rozmanité geologické prvky a regiony. Společně tyto oblasti poskytují možnosti přistání pro všechna potenciální startovní okna mise Artemis III. Konkrétní místa přistání jsou totiž úzce spjata s časem startovního okna, takže více regionů zajišťuje flexibilitu pro start v průběhu celého roku.

Pro výběr regionů vyhodnotil tým vědců a inženýrů z celé agentury oblast poblíž jižního pólu Měsíce na základě dat ze sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Pro výběr bylo také analyzováno mnoho publikací vydaných za poslední desítky let a k výběru bylo použito také mnoho aktuálních poznatků o Měsíci. Kromě toho, že se zvažovala dostupnost startovních oken, hodnotil tým také regiony na základě jejich schopnosti umožnit bezpečné přistání. Byla použita kritéria zahrnující sklon terénu, snadnou komunikaci se Zemí a světelné podmínky. Při určování dostupnosti daného místa přistání se rovněž zvažovaly společné schopnosti jak rakety SLS, kosmické lodi Orion, ale také systému Super Heavy Starship. Právě lunární verze lodi Starship, kterou dodá společnost SpaceX, bude sloužit jako první lander pro tuto průkopnickou misi.

Všechny uvažované oblasti jsou vědecky významné díky své blízkosti k jižnímu pólu Měsíce. Právě jižní pól je oblast, která obsahuje trvale zastíněné lokality bohaté na zdroje vody, a navíc jsou to oblasti, které před tím nebyly nikdy člověkem navštíveny. „Několik navrhovaných lokalit v rámci těchto oblastí se nachází mezi jedněmi z nejstarších částí Měsíce a spolu s trvale zastíněnými oblastmi poskytují příležitost poznat historii Měsíce prostřednictvím dosud neprozkoumaných lunárních materiálů,“ uvedla Sarah Noble, vedoucí lunárního vědeckého týmu Artemis z oddělení planetárních věd NASA.

Ostatně analytický tým zvažoval kritéria přistání s konkrétními vědeckými cíli mise Artemis III, včetně cíle přistát dostatečně blízko k trvale zastíněné oblasti, aby posádka mohla provést EVA po Měsíci k těmto zajímavým lokalitám, a zároveň omezit ztrátu signálu při přistání. To umožní posádce odebírat vzorky a provádět vědecké analýzy v opravdu velmi vědecky cenné oblasti, což má potenciál přinést důležité informace o hloubce, rozložení a složení vodního ledu. Právě vodní led a jeho pozdější využití pro budoucí trvalé obydlenou základnu je jedním ze základních vědeckých cílů prvních misí Artemis.

Tým proto vybral zmíněných 13 oblastí tak, aby vždy obsahovaly místa, která budou mít nepřetržitý přístup slunečního světla po dobu 6,5 dne, což je plánovaná doba trvání mise Artemis III na povrchu Měsíce. Přístup ke slunečnímu světlu je pro dlouhodobý pobyt na Měsíci zásadní, protože poskytuje zdroj energie a minimalizuje teplotní výkyvy. „Plánovat, že jednou budeme s lidmi zkoumat celou sluneční soustavu, znamená naučit se využívat zdroje, které máme k dispozici přímo na místě. Zároveň však musíme zachovat jejich vědeckou hodnotu,“ řekl Jacob Bleacher, hlavní vědecký pracovník NASA pro průzkum. „Měsíční vodní led je cenný z vědeckého hlediska, ale také jako využitelný zdroj, protože z něj můžeme získat kyslík a vodík pro systémy podpory života a využít se dá i pro výrobu paliva.“

NASA bude o 13 oblastech diskutovat s širší vědeckou a technickou komunitou prostřednictvím konferencí a seminářů, aby získala názory na přednosti jednotlivých oblastí. Tato zpětná vazba bude v budoucnu sloužit jako podklad pro výběr lokalit a NASA může také určit další regiony, o nichž bude uvažovat. Agentura bude také nadále spolupracovat se společností SpaceX, aby potvrdila možnosti přistání lodi Starship a podle toho posoudila další možnosti.

Kosmický přehled týdne:

Panorama Kennedyho kosmodromu na Floridě bylo v pátek obohaceno o novou konstrukci. Ta se objevila u rampy 36, kterou má v pronájmu společnost Blue Origin. Vůbec poprvé byl zvednut takzvaný erektor – zařízení, které vztyčí raketu z horizontální do vertikální polohy – známe například TEL u SpaceX. Z této rampy by snad již v příštím roce měla odstartovat těžká raketa New Glenn, která bude poháněna metanovými motory BE-4.

Ve středu proběhl z Mezinárodní kosmické stanice výstup do volného prostoru v režii ruských kosmonautů – dvojicí Oleg Artěmjev a Denis Matvějev. Cílem byly další práce na přípravě evropského robotického ramene umístěného na modulu Nauka. Měla se například instalovat světla a kamery. Výstup byl plánován na více než 6 hodin, nicméně byl ukončen již po hodinách čtyřech. Důvodem předčasného ukončení výstupu bylo nízké napětí na interních akumulátorech skafandru Olega Artěmjeva. Výstup tak trval 4 hodiny a 1 minutu.

Přehled z Kosmonautixu:

Pravidelní čtenáři již vědí, že je v této rubrice čeká přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulých sedmi dnech věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali sérií fotek, které ukázaly dva starty z Floridy během krátké chvíle. Podívali jsme se tak na startující Falcon 9 a Atlas V. Příprava dlouhodobých pobytů na Měsíci vyžaduje rozsáhlé znalosti a zkušenosti, včetně těch, jak bude dlouhé odloučení zvládat posádka. Projekt Sirius přispěje svým dílem poznání. Hlavním tématem je nyní mise Artemis I, která se chystá ke startu na konci srpna. Raketa SLS již dojela na rampu a my všechny přípravy sledujeme v aktualizovaném textovém přenosu. I Česká republika se snaží držet krok se světovou kosmonautikou. CubeSat VZLUSAT-2 dostal umělou inteligenci. Velmi zajímavý experiment BIOMEX, který probíhal vně Mezinárodní kosmické stanice, zná již své výsledky. Přinesli jsme vám také pravidelný přehled aktuálních novinek kolem přípravy stanice Gateway, která má být u Měsíce. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl ruský výstup do volného prostoru. Pracovalo se zejména na zprovoznění evropského manipulátoru ERA. Výstup byl však předčasně ukončen, kvůli akumulátorům v jednom ze skafandrů. Vyšel také článek, který se ohlíží za aktuálními aktivitami plánovaného indického pilotovaného programu. Loď Starship má sice ještě daleko ke komerčnímu nasazení, nicméně již nyní získala prvního komerčního zákazníka. V dalším díle letního seriálu TOP 5 jsme se podívali na pět zajímavých komerčních kosmických firem. V pátek jste společně s námi mohli Živě a česky sledovat start rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Zakladatel společnosti Rocket Lab se netajil tím, že jeho zájem směřuje k planetě Venuši a skutečně, nyní se s malou raketou Electron chystá na první misi. V sobotu pak vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Raketa SLS doputovala na rampu 39B Kennedyho kosmodromu. Tentokrát je to hodně výjimečná událost, jelikož sem nepřijela kvůli dalším testům, ale proto, že se chystá na start. Mise Artemis I, při které bude vůbec poprvé použita super raketa SLS vynese loď Orion na několikatýdenní misi k Měsíci. Zatím se letí bez posádky, ale pokud let dopadne dobře, bude už mise Artemis II pilotovaná a lidé se vrátí po více jak padesáti letech k Měsíci. Start mise Artemis I by měl proběhnout 29. srpna.

Video týdne:

V pátek v 17:05 se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila nákladní loď Dragon 2 společnosti SpaceX, která byla poslána na misi CRS-25. Loď zamířila do atmosféry Země a následně přistála v oceánu. Na Zemi dopravila 1 800 kilogramů nákladu, ve kterém dominovaly výsledky vědeckých experimentů. K přistání došlo v sobotu ve 20:53 SELČ. Odlet od stanice byl zachycen na pěkně sestříhaném videu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…oK7VeWPMU7uiGg&oe=6305EC1B
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…A…63059D3D
https://www.nasa.gov/…/nasa-identifies-candidate-regions-for-landing-next-americans-on-moon
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/08/20220817eva54.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis-iii-landing-regions.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Artemis_III_Mission_profile_2025.jpg