Jako každé nedělní poledne, vychází i dnes další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku však bude dnes hlavní téma poněkud smutné, jelikož misi Psyche potkal odklad, kvůli kterému se o dost zpozdí i přílet ke stejnojmenné kovové planetce. V dalších tématech se podíváme na start jihokorejské rakety Nuri, testování v Boca Chicha a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Psyche letos nepoletí

Kosmonautika je občas i o nepříjemných zprávách a zejména pak o dlouhém čekání. Jednu nepříjemnou zprávu, která přinese také řádné prodloužení čekání na očekávanou misi, představila v tomto týdnu také americká NASA. Připravovaná mise Psyche, která měla jako první výprava zamířit k planetce bohaté na kovy, se bohužel neuskuteční letos. Její start na Falconu Heavy zmařily problémy se softwarem a omezený čas na otestování jeho oprav.

Kvůli pozdnímu dodání letového softwaru a testovacího vybavení sondy totiž NASA nemá dostatek času na dokončení potřebných testovacích procedur. Tyto práce kvůli nasbíranému zpoždění nemohou být provedeny tak, aby se start stihl v letošním startovním okně, které končí 11. října. Tým mise zkrátka potřebuje více času, aby zajistil, že software bude za letu fungovat správně. U podobně náročné mise je lepší letět na jistotu se zpožděním, než včas a s vyšším rizikem, že něco selže. Navigační software je ostatně naprosto klíčovou součástí mise, která by měla fungovat naprosto perfektně.

NASA vybrala sondu Psyche k realizaci v roce 2017 v rámci programu Discovery, což je program nízkonákladových konkurenčních misí vedených jedním hlavním týmem. Agentura vytváří nezávislý hodnotící tým, který přezkoumává aktuální i další postup vítězných projektů a posléze také rozhoduje, zda je daný projekt připraven k letu.

„NASA bere nákladové a časové závazky svých projektů a programů velmi vážně,“ řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu. „Nyní zkoumáme možnosti mise v kontextu programu Discovery a rozhodnutí o dalším postupu bude učiněno v nadcházejících měsících.“

Nezávislý hodnotící tým, složený z odborníků z vládních, akademických a průmyslových kruhů, přezkoumá možné varianty dalšího postupu, včetně odhadovaných nákladů. Rovněž budou zváženy důsledky pro program Discovery. Nejedná se totiž o obyčejný odklad, ale řetězící se řadu výzev. Pokud by došlo k odkladu o rok, tak v dalším startovním okně se přeletová fáze mise prodlouží tak, že Psyche ke stejnojmenné planetce dorazí až v roce 2029 místo plánovaného roku 2026, který by platil v případě letošního startu. Ještě v počátcích plánování této mise se počítalo se startem v roce 2023 a příletem k Psyche v roce 2030 poté, co by sonda využila dvě gravitační asistence u planety Mars. Poté byl projekt uspíšen na start v roce 2022 a přílet v roce 2026, což mimo jiné znamenalo značné finanční úspory pro celou misi.

Zmíněný problémový software je naprosto klíčovou součástí celé mise. Naváděcí navigační a letový software sondy bude řídit orientaci sondy při letu kosmickým prostorem a slouží k nasměrování antény k Zemi, aby sonda mohla vysílat data a přijímat příkazy. Poskytuje také informace pro správné natočení solárních panelů sondy.

Když tým mise v JPL NASA v jižní Kalifornii začal systém testovat, objevil se problém s kompatibilitou se softwarovými simulačními programy – takzvaným testovacím prostředím. V květnu NASA posunula plánované datum startu mise z 1. srpna na nejdříve 20. září, aby se přizpůsobila potřebným pracím. Problém s testovacími zařízeními byl zjištěn a úspěšně odstraněn, nicméně nezbývá dostatek času na dokončení úplné kontroly softwaru pro start v tomto roce.

„Let ke vzdálenému asteroidu bohatému na kovy, při němž se na cestě k němu používá Mars pro gravitační asistenci, vyžaduje neuvěřitelnou přesnost v navigaci. Musíme to prostě udělat správně. Stovky lidí vynaložily na Psyche během období pandemie pozoruhodné úsilí a práce bude pokračovat,“ řekl ředitelka JPL Laurie Leshin. „Rozhodnutí odložit start nebylo snadné, ale je správné.“

Start mise v roce 2022, kdy startovní okno trvá od 1. srpna do 11. října, by umožnil sondě dorazit k asteroidu Psyche v roce 2026. Existují možné termíny startu v letech 2023 a 2024, ale relativní pozice oběžných drah Psyche a Země znamenají, že by sonda dorazila k asteroidu až v roce 2029, resp. 2030. Přesná data těchto možných startů budou teprve stanovena.

Celkové náklady na misi Psyche během doby celé mise, včetně ceny rakety, činí 985 milionů dolarů. Z toho bylo doposud vynaloženo 717 milionů dolarů. Odhadované náklady spojené s podporou každé z celé škály dostupných možností mise se v současné době vypočítávají. Delší přelet a pozdější mise znamenají náklady navíc.

Na stejném Falcon Heavy jako sonda Psyche, měly odstartovat dva doprovodné projekty, a to mise NASA Janus, která má studovat dvojici binárních asteroidů, a demonstrační mise Deep Space Optical Communications, která má otestovat laserovou komunikaci s vysokou přenosovou rychlostí, jež je integrována na sondě Psyche. NASA posuzuje možnosti obou projektů. Zejména s ohledem na cíl mise Janus.

Kosmický přehled týdne:

Na základně Boca Chica v jižním Texasu naplno běží přípravné práce na první (sub)orbitální start sestavy Super Heavy Starship. Poté, co SpaceX získala možnost provádět testovací lety od amerického federálního leteckého úřadu, začaly práce směřovat k tomuto letu. Nosič Super Heavy B7 byl například tento týden vyzvednut pomocí zařízení samotné rampy na startovní stůl, kde prodělá další testy včetně testovacích zážehů. Dle Elona Muska by první testovací zkušební zážeh mohl proběhnout už v pondělí, ačkoli se může opozdit. Tento stupeň je osazen 33 motory Raptor, které budou postupně procházet testovacími zážehy, které budou z počátku možná jen po skupinách motorů a nepůjde tak rovnou o zážeh všech motorů naráz.

Jižní Korea úspěšně ozkoušela svůj nový nosič Nuri, který má nosnost 1,5 tuny na nízkou oběžnou dráhu. Jednalo se o druhý let tohoto nosiče, přičemž ten první skončil bohužel nezdarem. Níže si můžete pustit video z úspěšného startu.

Přehled z Kosmonautixu:

V této tradiční rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali zprávou o tom, že experimentální kosmický tahač se bohužel potýká s problémy s energií. Pomocí psaného přenosu jsme sledovali opakovaný pokus o plnění rakety SLS palivem přímo na rampě 39B. Přes dílčí potíže byl tentokrát z větší části dokončen. Dobrá zpráva přišla z přípravy družice JPSS-2, která úspěšně prošla klíčovou zkouškou. Mise DART cestuje kosmickým prostorem ke svému cíli, kde ji plánovaně čeká destrukce. Nyní sonda testuje svoji kameru. Jižní Korea úspěšně vyzkoušela svoji novou raketu Nuri, která při svém druhém pokusném letu úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Živě jste mohli sledovat první letošní start nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Lovci družic odhalili, že podezřelý start rakety Falcon 9 skutečně vynesl několik tajných družic. NASA vybrala tři projekty od třech dodavatelů, kteří mají do roku 2030 představit funkční prototyp malých štěpných reaktorů pro použití na Měsíci. V kosmickém prostoru je sice už od roku 2003, přesto však evropská sonda Mars Express rozhodně nezahálí! Nyní dostala nový software, který zvyšuje její schopnosti. V pátek jste se dočkali opět pravidelného Pokecu s Kosmonautixem. V sobotu jsme se pomocí snímků z družic podívali na katastrofu, která potkala ukrajinské město Mariupol. Vyšel také další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Evropsko-japonská Sonda BepiColombo provedla 23. června úspěšný gravitační manévr u planety Merkur a během něj byla pořízena řada pěkných snímků. Jednalo se o druhý ze šesti plánovaných gravitačních asistencí u Merkuru, které v roce 2025 umožní sondě vstoupit na oběžnou dráhu Merkuru.

Video týdne:

Vůbec poprvé jsme letos mohli vidět start evropské rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou. Raketa vynášela telekomunikační družice MEASAT-3d a GSAT-24. Start byl úspěšný a družice byly vyneseny na správnou dráhu. Video ze startu si můžete pustiti níže.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FV9dqv4XwAMnQ2N?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FV_7l8ZXoAAV1LW?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…7BTVxxmA5VRe3padc9dfCzXQwXeYg&oe=62BC0CF4
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/PSYCHE.jpg/1200px-PSYCHE.jpg
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2022/06/The_search_for_volcanoes
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/05/psyche-phsf-1.jpg
https://magazine.impactscool.com/wp-content/uploads/2020/04/Psyche.png