Orbitální tahač potkaly problémy s energií

První letový test komerčního meziorbitálního tahače od firmy Momentus se po startu v minulém měsíci potýká s problémem, který souvisí s fotovoltaickými panely. Firma minulý týden uvedla, že jejich víra v dokončení plánované demonstrační mise „výrazně poklesla“. Kosmický tahač Vigoride 3 byl jedním z téměř 60 nákladů, které 25. května vynesla raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter 5. Nosič dopravil náklady z floridského Mysu Canaveral na polární dráhu, kde byla postupně většina z nich uvolněna. Jednotlivé malé družice se pak začaly věnovat vlastním úkolům – od komunikace přes pozorování Země, zkoušky nových technologií až po vědecký výzkum.

Umělecká představa meziorbitálního tahače Vigoride.

Umělecká představa meziorbitálního tahače Vigoride.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Firma Momentus plánovala, že na zmíněném tahači Vigoride vyzkouší inovativní pohonný systém založený na vodě. Součástí mise mělo být také uvolnění devíti malých družic od zákazníků, které se nachází na palubě tahače. Ovšem, jak firma minulý týden uvedla, chyby spojené s energetickým a komunikačním systémem zabránily splnění úkolů mise. „Naše snahy o vyřešení těchto anomálií pokračují, ovšem úroveň naší důvěry, že budeme schopni uvolnit z Vigoride další zákaznické družice a provést plánované činnosti spojené s touto demonstrační testovací misí výrazně poklesla,“ přiznala společnost.

Vigoride by do budoucna mohl dostat třeba i robotickou paži.

Vigoride by do budoucna mohl dostat třeba i robotickou paži.
Zdroj: https://spacenews.com/

Společnost už po startu v minulém měsíci uvedla, že Vigoride potkaly na oběžné dráze neupřesněné anomálie. Minulý týden pak poskytla prohlášení s bližšími informacemi o podstatě těchto problémů. „Za zmínku stojí, že výklopné fotovoltaické panely vyráběny třetí stranou, které jsou při startu složené, se po dosažení oběžné dráhy nechovaly podle plánu,“ uvedla firma Momentus a pokračovala: „To vedlo k energetickým a komunikačním problémům celého zařízení i přesto, že fotovoltaické panely usazené přímo na těle fungovaly podle očekávání.“ Společnost Momentus sídlící v kalifornském San Jose neupřesnila, kdo byl dodavatelem výklopných panelů, ale zato uvedla, že inženýři byli schopni identifikovat pravděpodobnou příčinu problémů. Firma také věří, že dokázala určit příčiny dalších anomálií, které však v aktuálním prohlášení nebyly vysvětleny.

Příprava hardwaru na misi Vigoride 3.

Příprava hardwaru na misi Vigoride 3.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Mise Vigoride 3 byla primárně plánována jako letový test orbitálního tahače firmy Momentus, ale navzdory zkušební podstatě mise, bylo na palubě devět malých družic. Osm z těchto pasažérů patří mezi tzv. PocketQubes. Jedná se o jeden z několika standardů malých družic. který se vyznačuje skládáním z modulů o hraně 5 centimetrů. Devátým nákladem je o trochu větší CubeSat, který má podle firmy rozměry bochníku chleba. Dvě z devíti družic na palubě tahače Vigoride se 28. května uvolnila, ale firma Momentus nebyla schopna potvrdit separace dalších exemplářů. Uvedla také, že není schopna zajistit stávající úroveň komunikace s tahačem Vigoride, což by mělo souviset s nízkou úrovní energie, která byla způsobena výše popsanou závadou na fotovoltaických panelech.

Letový exemplář pro misi Vigoride 3.

Letový exemplář pro misi Vigoride 3.
Zdroj: https://mms.businesswire.com/

Firma Momentus 27. května uvedla, že ke komunikaci s tahačem Vigoride použila neplánovanou frekvenci, přičemž dodala, že k tomuto kroku získala speciální povolení od Federální komunikační komise, která úředně posvětila použití této frekvence. Tahač vypuštěný v rámci mise Vigoride 3 disponuje pohonným systémem na bázi vody, ale ten zatím nebyl otestován. K těmto zkouškám totiž mělo dojít až po vypuštění družic, které patří zákazníkům. „Při prvním kosmickém letu Vigoride jsme se naučili hodně věcí. Tyto poznatky chceme zapracovat do budoucích exemplářů, které se momentálně sestavují a prochází pozemními zkouškami. To byl primární účel první mise Vigoride,“ uvedl v prohlášení John Rood, šéf firmy Momentus a dodal: „Jak jsme uvedli už před startem, byli jsme plně připraveni na to, že zažijeme při této testovací a demonstrační misi výzvy, ze kterých se poučíme. A přesně k tomu došlo.

Orbitální tahač Vigoride.

Orbitální tahač Vigoride.
Zdroj: https://momentus.space/

Firma dále uvedla, že plánuje vypustit další orbitální tahač Vigoride na příští sdílené misi firmy SpaceX – mise Transporter 6 je zatím plánována na letošní listopad. „Kosmický prostor je prostředí, které neodpouští chyby,“ uvedl Rood v prohlášení, kde se dále píše: „Stejně jako ostatní firmy, které se potýkaly s prvotními výzvami, aby vytvořily úspěšné produkty, se i náš tým zaměřuje na to, aby se ze zbývající části aktuální mise Vigoride co nejvíce poučil a využil nejlepší postupy v oboru k implementaci nápravných opatření a zjištěných poznatků pro další mise.

Kosmický tahač firmy Momentus je svým účelem podobný kosmickým tahačům, které vyvinuly jiné firmy – například Spaceflight či D-Orbit. Obě jmenované měly své nosiče CubeSatů i na nedávné misi Transporter 5. Kosmické tahače jsou schopné měnit výšku, sklon i další parametry své oběžné dráhy, aby dopravily malé náklady na dráhy, které se liší od té, na kterou je dopravila nosná raketa. Kosmické tahače mohou doručit zákaznické družice na dráhy, které více odpovídají jejich plánované misi. Některé tahače používají konvenční pohonné systémy s malými raketovými motory na kapalné pohonné látky, jiné testují elektrické pohonné mechanismy, které nabízí menší tah, ovšem jsou mnohem efektivnější.

Rood v rozhovoru při příležitosti květnového startu uvedl, že zmíněný pohon založený na vodě, který používá tahač Vigoride, představuje ideální rozhraní mezi chemickými a elektrickými pohony. Nabízí totiž vyšší účinnost než konvenční raketová paliva, ale také vyšší tah než iontový pohon. „Je to H2O, pohonným médiem je tedy voda,“ uvedl Rood minulý měsíc a dodal: „Funguje to podobně jako mikrovlnná trouba, kterou máte doma. Používáme mikrovlnnou energii z magnetronu k ohřátí vodní páry na teplotu, která dosahuje zhruba poloviny teploty na povrchu Slunce. Ta pravá věda přichází ve chvíli, kdy chcete nějak řídit vzniklé plazma. Musíte mít jistotu, že se vám prostě nepropálí skrz cokoliv, co máte uvnitř, včetně trysky. Musíte pečlivě řídit proces, kterým plazma dostanete z trysky a tím vytvoříte tah.

Firma Momentus před lety plánovala i další orbitální tahače určené i pro vzdálenější destinace.

Firma Momentus před lety plánovala i další orbitální tahače určené i pro vzdálenější destinace.
Zdroj: https://image.cnbcfm.com/

Orbitální tahač vypuštěný v rámci mise Vigoride 3 měl podle Rooda takzvanou suchou hmotnost přibližně 270 kilogramů. „Technologie mikrovlnných elektrotermálních trysek byla ve vývoji univerzitních výzkumníků od 80 let. Firma Momentus je však skutečným průkopníkem, který tuto technologii dostal na trh a používá ji v kosmickém prostoru,“ dodal Rood. Společnost Momentus otestovala v roce 2019 zmenšenou verzi pohonu, ovšem skutečný letový kus na tahači Vigoride má oproti testovací jednotce mnoho vylepšení.

Společnost Momentus musela na let prvního exempláře Vigoride čekat déle, než sama čekala. Starší verze tohoto zařízení byla připravena ke startu už začátkem roku 2021. Původně na ní měl letět český VZLUSat-2. Americká vláda ovšem odmítla vydat regulační licenci k provedení demonstrační mise. Odkazovala se přitom na obavy o národní bezpečnost, jelikož firmu původně vlastnili dva Rusové. Toto zdržení přinutilo ruské majitele odklonit své zájmy od firmy Momentus, která je nyní veřejnou společností. Rood převzal její velení vloni a firma si následně zajistila vládní souhlas k realizaci mise Vigoride 3.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/…/02/rsz_momentus-vigoride-extended-879×485.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/06/20220614vigoride-art.jpg
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2020/09/rsz_vigorideroboticarm_300dpi.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/05/vigoride1.jpg
https://mms.businesswire.com/…David_Photography-2998.jpg?download=1
https://momentus.space/wp-content/uploads/2020/09/vigoride-with-person-1000×710.png
https://image.cnbcfm.com/…/106601653-1593707012025momentustransfervehicles.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Orbitální tahač potkaly problémy s energií”

  1. milantos napsal:

    Mě fascinují technické údaje typu: „veliký jako bochník chleba“
    Pak by ještě stálo za to napsat, jak velký je americký bochník chleba 🙂

  2. PetrV napsal:

    I když vlastní MK us. patenty tak je mu to houby platný. Má rodinu, tak si nechal zaplatit od jestřábů a odjel do Evropy.
    Snad tady nedopadne stejně.
    Patrně jim všechno neřekl.
    S ruskem toho nemá dnes MK moc společného.
    Obdobně může dopadnout EM?

    USA nenápadně krade technologie a nejen ty.

    • PetrV napsal:

      Bez odkazů.

      Hlavnim tvůrcem startupu byl michail Kokorich puvodem z Novosibirske univerzity. Chtěl v USA realizovat svůj nápad. Pomahal mu https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mikhail_Kokorich Z bezpečnostních důvodů mu byla firma znárodněnq. Teď má Destinus ve Švýcarsku a Německu s obdobným zaměřením.
      Maly demonstrátor prý fungoval. Dle mne urychlují vodu, vodík ap ze svrchnich částí atmosféry. Tahat nahoru vodu je dle mne hloupost.
      Pomáhal mu jeden vyznačný kolega z JET p.l. Teď firmu ovládají jestřábi okolo LM.

      • Dušan Majer napsal:

        Je fakt nutné napsat k jednomu článku čtyři komentáře, ve kterých na sebe postupně reagujete? Napište příště jeden komentář a pokud bude čekat na schválení, nepište znovu jeho jinou variantu. Brzy jej někdo z redakce schválí.
        P.S. Domněnka o tom, že nemají v nádržích vodu, je mylná. Místo spekulací se stačí podívat na video, kde je to zobrazeno.

  3. PetrV napsal:

    Hlavnim tvůrcem startupu byl michail Kokorich puvodem z Novosibirske univerzity.
    Chtěl v USA realizovat svůj nápad. Pomahal mu
    https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mikhail_Kokorich
    Z bezpečnostních důvodů mu byla firma znárodněnq. Teď má Destinus ve Švýcarsku a Německu s obdobným zaměřením.
    https://www.linkedin.com/company/destinus1/
    Maly demonstrátor prý fungoval.
    Dle mne urychlují vodu, vodík ap ze svrchnich částí atmosféry.
    Tahat nahoru vodu je blbost.

    https://golden.com/wiki/Momentus_Space-W4BNJRW

    Pomáhal mu jeden vyznačný kolega z JET p.l.
    Teď firmu ovládají jestřábi okolo LM.

      • Borin napsal:

        Vy, pane, PetrV, jste „nenápadný“ konspirátor. Jen tak dál s těmi diverzními formulacemi o znárodnění.
        Ale hned v odkazu https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mikhail_Kokorich
        který jste sám uvedl, je věta „Do srpna 2021 Kokorich prodal svůj podíl ve společnosti Momentus Space.“

        • Thales napsal:

          O problematice nic nevím, nicméně z uvedených faktů mi to nedá nevznést otázku, zda by mohl projekt pokračovat podle plánu, pokud by firmu dále vlastnil člověk, kvůli kterému firma nedostala povolení k testům od federálního úřadu? Pokud to tak skutečně je (neověřoval jsem to, je to jen úvaha) tak ho k prodeji vlastně donutili. To se sice nedá označit za znárodnění, ale určitě se nejedná o čistou praktiku.
          Také mě to přimělo vzpomenout si na jeden díl Rozhovoru s Kosmonautixem, kde padla otázka na zaplnění orbitálního prostoru a pan Majer odpovídal v tom smyslu, že prostoru je tam dost, rozestupy jsou dostatečně velké a v podstatě si tam může poslat kdo co chce pokud to nahlásí. (Snad si to pamatuji správně) A ono najednou ejhle – ono to neplatí. A to nikoliv z důvodů technických, případně z důvodů vlivu na životní prostředí, ale z důvodů nepohodlnosti majitele firmy. Nebo se na projektu něco zásadního změnilo, že předtím povolení nedostal a po odchodu majitele ano?
          Nerad bych zapadl do nějakých konspiračních teorií, tak by mě zajímalo jak to je?

          • Dušan Majer napsal:

            Je to složitější. V Pokecu s kosmonautixem jsem to opravdu řekl a dodal jsem, že jediné, co se musí splnit, je dodržet komunikační frekvence. Jenže u sdílených misí platí i další pravidla – tělo družice třeba nesmí uvolňovat výpary, které by mohly znečistit optické prvky jiných družic a tak podobně. Proto družice prochází složitým zkušebním a certifikačním procesem – aby se ověřily, že jsou bezpečné, splňují předpisy a nepředstavují pro ostatní náklad nebezpečí. Pak je tu samozřejmě otázka tzv. národní bezpečnosti, o kterou šlo v tomto případě. Je to podobné, jako když jsou otevřené hranice, ale někteří lidé mají vstup do daných států zakázán. Nebo dám jiné, trochu extrémnější přirovnání. Kdyby si třeba Severní Korea zaplatila vynesení snímkovací družice na americké raketě, taky by to neprošlo. Vzhledem k současné geopolitické situaci tedy došlo k tomu, že ruské vedení firmy bylo považováno z pohledu amerických úřadů za bezpečnostní hrozbu a proto společnost nedostala potřebnou licenci, která zaručuje, že náklad je bezpečný po všech stránkách. Na tom není nic konspiračního. Je to svým způsobem jen další ze způsobů, jak se projevují sankce zavedené už po ruské invazi na Krym.

            • Thales napsal:

              Děkuji za odpověď. Celý problém (jestli jsem to správně pochopil) se týká spíše umístění na nosič, který je americký. Pokud by zařízení bylo vyneseno jinou raketou, pak by nějaká certifikace nikoho nezajímala, je to tak? Předpokládám, že tyto věci si každá země řeší samostatně a neexistuje nějaká mezinárodní provázanost.

              I když jste se snažil odpovědět velice seriozně (což oceňuji), tak mi z toho plyne, že majitelé byli donuceni firmu prodat jinak by projekt nemohl pokračovat i přes to, že technicky splňoval to, co měl.

            • Dušan Majer napsal:

              Zase … celá situace je složitější. Jelikož jde o americkou firmu, zodpovídá se americkým zákonům. Je to podobné, jako když firma RocketLab startuje z Nového Zélandu. Je však americká – sídlo má v Kalifornii. Proto její případná selhání vyšetřuje americký Federální letecký úřad. V případě, který naznačujete, by mohlo dojít k porušení nařízení procesu ITAR. Ten se týká omezení vývozu technologií, které by mohly být zneužitelné (kosmonautika má blízko k armádním využitím). To znamená, že určité technologie vyvinuté americkými firmami není možné vyvážet do zahraničí a vypouštět na jiných raketách. Jak jsem psal, celý systém je vcelku komplexní a není to zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
              Nesplňoval to, co měl. Kvůli vedení byla technologie považována za potenciálně nebezpečnou s rizikem zneužití. Asi bych zopakoval konec svého minulého komentáře. Jde o jeden z projevů sankcí, které západní svět přijal proti Rusku po jeho invazi na Krym. Ve světle událostí z posledních měsíců je tento krok ještě pochopitelnější.

            • PetrV napsal:

              Podrobně jsem ty změny před rokem a půl sledoval. To ještě nebyla žádná válka na ua. Kokorich se pak nevrátil do ruska, ale založil destinus. Koukněte na jejich linkedin.
              Otázka je, zdali s Němci něčeho docílí.
              Je to velmi zajimavá kombinace technologie se dobrou aplikací.
              Proto ta vynucená změna majitele u momentusu. Museli by jste sledovat historii.
              Trochu mám obavy, aby podobně nedopadl Elon Musk.
              Prece jen jestřábi jej mají za jihoafričana.

            • Dušan Majer napsal:

              Vaše obavy jsou zcela liché. Už v minulých diskusích se ukázalo, že vaše dojmy nejsou vždy ve shodě s realitou a tady to bude podobné.
              P.S. To, že by to mělo nějak souviset s letošní invazí na Ukrajinu, nikdy nikdo nepsal – to jste zase zmínil jen proto, abyste měl čemu oponovat. Faktem je, že ty sankce omezující Momentus byly vyvolány ruskou invazí na Krym. Z tohoto důvodu tedy docházelo k nevydání povolení ještě před letošní invazí na Ukrajinu.

            • Vojta napsal:

              Tipuji, že v kosmickém průmyslu každé země, která ho má, je třeba mít nějakou formu prověrky. Jestli ji Kokorich nedostal jen kvůli tomu, že má ruský pas nebo na něj tajná služba vytáhla i něco jiného, se asi nedozvíme. Jestli má i americké občanství, se mi narychlo nepodařilo dohledat.
              Elon Musk příslušnou prověrku už dávno má, jinak by nemohl posílat své stroje do kosmu, některé navíc s utajeným nákladem pro americkou vládu. Kromě jihoafrického má i kanadské (to dokonce od narození) a americké občanství. Tedy opravdu úplně jiný případ.

          • Borin napsal:

            Kokorich jistě nezakládal nějakou garážovku ale firmu s právníkem a účetním. Předpoklad je, že se seznámil se zákony i rizikem podnikání v tomto odvětví. Neznalost zákona neomlouvá a tipuji, že toto věděl.

            Patenty mohl zpeněžit ale také si je mohl ponechat jako držitel a pobírat poplatky. Amerika na patentovém úřadu stojí a nezpochybňuje toto právo.
            Jen nemůže s nimi podnikat jako majitel americké firmy a prodat je mimo USA.

            A proč Kokorich nezaložil firmu ve zpřátelené Číně a nepodniká tam? Vždyť jejich kosmický program také jede …asi by mu ji sebrali včetně patentů a po něm by se slehla zem.

            • Invc napsal:

              Zapojovat se do debaty, ve ktere figuruje PetrV je trochu nemoudré …. ale asi to chce pár věcí uvést na pravou míru:

              1) nemá to nic společného s Krymem, Donbasem nebo sankcemi. Jednoduše US považuje raketové technologie všechny za potenciálně vojenské – a vyžaduje přinejmenším povolený trvalý pobyt od každého kdo na tom byť jen utírá prach. To platí pro všechny (i v rámci SpaceX to ovlivňuje nábor zaměstnanců). Kokorich to neměl… hrál to na azyl a dobře věděl, že žádost o azyl mu byla zamítnuta. (Ani na blbeho to nemohl hrát, protože už předtím musel z tohoto důvodu opustit jinou společnost).

              2) Přestože věděl, že azyl nedostane a požadavek na občanství / pobyt nesplňuje, nechal společnost s pomocí SPAC vstoupit na burzu … přitom zapomněl zmínit, že nemá občanství / pobyt a že azyl nedostal. Krom toho „trochu…moc“ zveličili předchozí úspěchy, takže si zajistil problémy s komisi pro cenné papíry (SEC) a patřičnou pozorbost. Za to byl i zatčen, ale propuštěn na kauci … a pak se zdekoval z US. (SPAC a Momentus zaplatili pár mega usd pokuty).

              … a pan podnikatel se přesunul raději do jiné jurisdikce.

          • PetrV napsal:

            Souhlas, byl donucen to prodat jestřábům.
            https://en.m.wikipedia.org/wiki/John_Rood
            A další kluci.
            Nemusíš firmu vlastnit. Stačí být její správce.
            Jen ten technický aspekt jim chybí.
            Ten odešel s původními majiteli?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.