Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.
Testy probíhaly od svítání do soumraku a inženýři provedli celou řadu letů za různým světelných podmínek. Podařilo se jim nasbírat nezbytná data pro vývoj a testy navigačních algoritmů. Přirozené pozemské duny v tomto případě slouží jako analog terénu, se kterým se sonda setká na Titanu. Toto prostředí je tak ideální pro zkoušky algoritmů, které využijí snímky z kamery k určení vlastního pohybu a pozice.
Experti celkem postavili dvě identická testovací zařízení ITP (Integrated Technology Platform). Tyto drony mají hardware a software podobný tomu, který poletí na ostrou misi. Jde například o osm nezávislých rotorových sestav, letový počítač, procesor digitálních snímků, navigační kameru, inerciální měřící jednotku vybavenou gyroskopy a akcelerometry, nebo základní verzi algoritmů pro zpracování snímků a řízení letu. Zkušební drony ITP mají podstupovat stále složitější série testů, které dobře zhodnotí jejich chování. V loňském roce si tyto stroje připsaly přes 100 letů na různých místech za různě silného větru ruku v ruce s tím, jak byly jejich systémy stále komplexnější.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dragonfly-landing.png
https://www.nasa.gov/…/image/17-00084_fs_missionoverviewv7a16x9.jpg
Tak mě napadlo,že by stejný dron mohl létat i na Marsu,má 8rotorů,v řídké atmosféře lepší jak 2rotory Ingenuity.Prostě základ pro obě tělesa stejný=levnější.
Ingenuity byla (a stále je) jen technologickým demonstrátorem, který měl prověřit, zda to vůbec jde. Když se ukázalo, že ano, začaly (zatím jen teoretické) práce na zatím neschváleném projektu většího létajícího stroje pro Mars, který by mohl nést i nějaké to vědecké vybavení. Tento návrh opravdu počítá s více rotory.
Vrtulník pro Mars a Titan se od sebe ale budou muset minimálně v něčem lišit. Už jen kvůli zcela odlišným hustotám atmosfér. To si vynutí jinak velké rotory či jiné rychlosti otáček.
na Titanu bude také vyloučeno použití fotovoltaiky a bude nutné použít (těžký) RTG
Ano, to je další rozdíl. Správná poznámka, díky!
Takže v čase odletu budú mnohé prístroje 7 rokov staré. To je dosť vzhľadom na rýchly rozvoj technológií.
Plus je potřeba přičíst několik let přeletové fáze. Ale stále to bude to nejdokonalejší, co se k danému objektu vydá. Na Titanu nic nepřistálo už teď dlouhá dvě desetiletí. To znamená, že Dragonfly bude zcela jistě posílat mnoho cenných informací.
Bude mit plovaky pro pristani na jezerech?
To bohužel ne, už jen proto, že mise nemíří do nejatraktivnějších oblastí Titanu a tak se s přistáním na tekutém povrchu nepočítá. Navíc by to byla v současné době asi ještě příliš velká výzva. I když se v minulosti objevily koncepty, které měly zkoumat přímo uhlovodíková moře (ponorka, loďka). Ale už jen to, že neuspěly, je důkazem, že na tohle ještě odvahu asi nemáme. Což mě dost mrzí, ale samozřejmě výběr Dragonfly je lepší než CAESAR s rychlým odběrem vzorku z již známého jádra komety 67P.