Analýza rozpadu družice Kosmos-1408 (2. část)

V první části článku jsme si rozebrali prvotní data z rozpadu družice Kosmos-1408, která byla zasažena ruskou střelou. Šlo o použití zbraně ASAT, což je zkratka protidružicových zbraní (Anti-satellite weapons). Taková střela dokáže ze Země zasáhnout cíl na oběžné dráze. Což je možná účinné, ale i velmi hloupé zároveň, protože zničené družice se promění v roj nebezpečných trosek, které mohou vážně ohrozit vše ve svém dosahu. Bohužel prakticky všechny vyspělé země světa chtějí tu svou. Vysoce nebezpečný není jen vlastní útok, ke kterému prozatím ještě nedošlo, ale paradoxně jsou to testy, které probíhají již leta. Zkoušky zbraní ASAT už například minimálně jednou provedly Spojené státy, Rusko, Indie, Čína. Nejvhodnější je asi zasáhnout cíl co možná nejníže na oběžné dráze kvůli brzkému zániku trosek v atmosféře. Obecně platí, že čím dál je cíl, tím déle trosky zůstanou ve vesmíru. Bohužel nedávný test Ruska mířil na hojně využívanou nízkou oběžnou dráhu a trosky rozpadlé družice ohrožují nyní nejen provoz v těchto částech prostoru, ale narušily také chod Mezinárodní kosmické stanice. Něco podobného ještě nikdo neudělal, a proto je tento případ tolik sledovaný a zároveň odsuzovaný. My navážeme tam, kde jsme skončili v minulém díle a pokusíme se podívat na to proč je trosek z této družice méně než se očekávalo.

Vlastnosti hyperrychlostních a nehyperrychlostních srážek v prostoru.

Vlastnosti hyperrychlostních a nehyperrychlostních srážek v prostoru. Zdroj: LeoLabs

Naše dosavadní hypotéza je, že se jednalo o vysokorychlostní (Hypervelocity) srážku, ale existuje možnost, že tomu tak nebylo. Je čas se hlouběji ponořit do charakteristik vysokorychlostních a nízkorychlostních (Non-Hypervelocity) srážek a porovnat tyto vlastnosti s pozorováním. Nejprve musíme definovat, cože to ta hyperrychlost v našem případě je. O vysokorychlostní srážce hovoříme tehdy, když rychlost dopadu překročí rychlost zvuku v použitých materiálech. To je typicky kolem 6 km/s pro hliníkové a ocelové konstrukce pro letecký hardware (zejména z dob studené války). Přiložená tabulka shrnuje klíčové rozdíly mezi výsledky z vysokorychlostní srážky a nízkorychlostní srážky. Níže vložené video dobře ukazuje fyzikální simulaci sestřelení ruské družice Kosmos-1408 objektem vypuštěným ze zemského povrchu poblíž Plesecku v Rusku. Obrázek používá pomyslná, veřejně dostupná data k opětovnému vytvoření události. Na videu je dráha družice znázorněna zelenou čárou, zatímco protidružicová střela je znázorněn bílou čárou označenou ASAT. Po dopadu je hypotetické pole trosek znázorněno červeně a ukazuje průsečík s oběžnou dráhou Mezinárodní kosmické stanice (označené ISS), na základě hypotetických, ale realistických parametrů. Tato ilustrace byla vytvořena pomocí AGI, softwarové sady Systems Tool Kit (STK) společnosti Ansys, která je široce používána v komunitě kosmického letectví a obrany k přesné simulaci komplexních misí s více doménami.

Obecně tedy platí, že když se objekty srazí čistě při hyperrychlostí s dostatečně vysokým poměrem energie projektilu k hmotnosti cíle, oba objekty se zcela roztříští, čímž vznikne vysoký počet fragmentů. Čínský test ASAT z roku 2007, kdy střela  zasáhla družici Fengyun-1C byl klasickým případem takové události, družice se v zásadě izotropně roztříštila a poskytla jen velmi málo vodítek ohledně směru střely. Když je však rychlost nárazu výrazně pod 6 km/s, výsledný mrak trosek vypadá mnohem více jako dopravní nehoda ve vysoké rychlosti, kterou

Data LeoLabs shromážděná o nových troskách družice Kosmos-1408 získaných z radaru Costa Rica Space Radar.

Data LeoLabs shromážděná o nových troskách družice Kosmos-1408 získaných z radaru Costa Rica Space Radar. Zdroj LeoLabs

známe ze Země. V těchto případech mohou vyšetřovatelé snadno odhalit rychlost a směr obou vozidel podle jejich hmotnosti, brzdné dráhy a místa, kde skončila. Bohužel často hned předpokládáme, že událost na oběžné dráze je vysokorychlostní, protože je mnohem méně běžné, že skutečně dojde k srážce na nízké oběžné dráze Země (LEO) při rychlostech menších, protože oběžná rychlost na LEO je přibližně 7,5 km/s. A není divu, také data LeoLabs ukazují, že průměrná rychlost srážek z minulých dat je okolo 11 km/s. Ovšem pokud se ruská střela ASAT přiblížila k družici Kosmos-1408 „zezadu“ relativní rychlostí hluboko pod 6 km/s, vysvětlovalo by to jak rozložení úlomků, tak jejich nižší počet, který v současnosti pozoruje společnost LeoLabs. To by také vysvětlovalo komentář ruské vlády z tohoto týdne, že úlomky z testu „nepředstavují žádnou hrozbu pro orbitální stanice.

Aktualizované hodnocení společnosti LeoLabs založené na pozorovacích datech a nových poznatcích je:
Událost rozpadu Cosmos 1408 pravděpodobně vytvořila více trosek, než Rusko předpokládalo, ale méně trosek, než si zbytek světa myslel, protože jsme původně předpokládali vysokorychlostní dopad, jako tomu bylo v případě předchozích katastrofických kolizí.

Pokud (a pouze pokud) je to správný předpoklad, a skutečně šlo o nízkorychlostní dopad, věříme, že celkový počet velkých úlomků trosek pravděpodobně výrazně neporoste nad současný počet. Navíc odhady nedetekovatelných částí (LNT), by byly také mnohem menší. To by byla samozřejmě vítaná zpráva, vezmeme-li v úvahu všechny okolnosti. Jak je uvedeno v části I této analýzy, jediným zřejmým důsledkem dobrých zpráv o menším počtu úlomků je také špatná zpráva, že výsledné úlomky budou větší a budou mít delší životnost než typické menší úlomky. Jedno je jisté, „čelní“ srážka by měla za následek náraz 15 km/s a to se neshoduje se současným pozorováním. Klíčové poznatky tedy zůstávají nezměněny. Nové úlomky stále představují hrozbu pro provoz na LEO. Některé části zaniknou až za dlouhé roky, ba desítiletí. Tento nezodpovědný čin už například jasně odsoudila organizace NATO, které uvedlo:

1. Severoatlantická rada důrazně odsuzuje bezohledný a nezodpovědný test protidružicové rakety Ruské federace dne 15. listopadu 2021. Tento test způsobil orbitální pole trosek, které výrazně zvyšuje riziko pro lidské životy a vesmírné prostředky mnoha národů a subjektů.

2. Ruské činy demonstrují vzorec nezodpovědného chování a ohrožují bezpečnostní, ekonomické, vědecké a obchodní zájmy všech národů a aktérů, kteří se snaží prozkoumat a využít vesmír k mírovým účelům.

3. Toto nebezpečné chování je v přímém rozporu s tvrzením Ruska, že je proti „ozbrojování“ vesmíru, a podkopává mezinárodní řád založený na pravidlech.

4. Spojenci NATO jsou i nadále odhodláni chránit a zachovávat mírový přístup do vesmíru a jeho průzkum pro celé lidstvo. Vyzýváme všechny národy, včetně Ruska, aby se připojily k mezinárodnímu úsilí o vytvoření norem, pravidel a principů odpovědného chování za účelem snížení vesmírných hrozeb a aby se zdržely provádění nebezpečných a nezodpovědných destruktivních testů, jaké provádí Ruská federace.

Součinnost Ruska s mezinárodními partnery by byla více než vítána. Prokázalo by to určitou míru odpovědnosti sdílet počáteční podmínky jejich zkoušky ASAT s mezinárodním společenstvím, což by lépe pomohlo charakterizovat pravděpodobný mrak trosek a přispět ke snížení potenciálních rizik kolize pro 95 zemí, které využívají nízkou oběžnou dráhu. Jak už bylo řečeno, tato událost bude mít trvalé účinky na provoz v prostředí LEO v nadcházejících letech. Trosky se z přibývajícím časem budou více rozptylovat, některé zaniknou a některé bude třeba bedlivě sledovat. Už jen z toho důvodu, že křižují dráhu ISS. My samozřejmě budeme i nadále o všem nezaujatě informovat vesmírnou komunitu, jakmile se objeví nové zprávy.

Duo článků je z velké části překladem materiálu, který vyšel na stránkách společnosti LeoLabs. Autoři: Dr. Darren McKnight, Matthew Shouppe, LeoLabs

Zdroje informací: 
https://leolabs-space.medium.com/analysis
https://leolabs-space.medium.com/part-ii-

Zdroj obrázků:
https://i.insider.com/5ab950e462cf0
https://miro.medium.com/max/700/1.png
https://pbs.twimg.com/media/FERki5nX0

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

52 komentářů ke článku “Analýza rozpadu družice Kosmos-1408 (2. část)”

  1. M.U. napsal:

    Po přečtení článku jsem nabyl dojmu, že autor velice neobjektivně se pouští do ruska za nezodpovědný přístup v kosmu. Bral bych to, být to jako jediný aktér.
    Zatím byly poslední, kdo tento test provedl a nebyly jediný.
    Souhlasím s tím, že by to měli platit určitá pravidla pro všechny stejně bez rozdílu národností…..
    I tak autorovi děkuji za bohatý článek.

    • Dušan Majer napsal:

      Mýlíte se. Pokud by stejný test udělal kdokoliv jiný, byla by reakce stejná.
      Sestřelů vlastních družic už zná historie několik – od USA, Číny, Indie i Ruska. Všechny tyto činy byly špatné, ovšem aktuální sestřel družice Kosmos 1408 je ještě horší, jelikož došlo k sestřelu družice obíhající jen pár desítek kilometrů nad oběžnou dráhou stanice ISS. V tom je ten zásadní rozdíl. Všechny sestřely družic jsou špatné, ale tenhle je ještě mnohem horší.

      • Cateye napsal:

        Skutečně pane Majere? Pokud se začneme bavit o vy(zne)užívání oběžné dráhy jako společného prostoru lidstva, je váš postoj poněkud farizejský, protože co se týče budování obřích satelitních konstelací, tak jejich dopad dlouhodobě bagatelizujete.
        Vy se určitě ohradíte, že jde o úplně něco jiného, ale já v tom spatřuji stejnou bezohlednost, jako v případě ruského testu protidružicové zbraně.

        • Matěj Soukup napsal:

          Také je hlavní rozdíl, že satelitní konstelace neohrožují ISS, to je to hlavní. Bylo ohroženo bezpečí posádky na Mezinárodní vesmírné stanici, což v případě satelitní konstelace nehrozí.

        • Dušan Majer napsal:

          Tak tohle je skutečně nesrovnatelné hned z několika důvodů.
          1) Družice tvořící družicové sítě jsou užitečné a pomáhají lidem. Sestřel družice ničemu nepomohl, pouze ukázal sílu.
          2) Družice tvořící družicové sítě jsou aktivní a mohou manévrovat, případně před koncem služby deorbitovat. Úlomky manévrovat nemohou – jsou z nich pasivní projektily.
          3) Družice tvořící družicové sítě jsou na známých oběžných drahách. Parametry oběžné dráhy malých §úlomků neznáme a nemůžeme předvídat, kdy co ohrozí.
          4) Družice tvořící družicové sítě jsou dost velké na to, abychom je mohli pozorovat ze Země. Malé úlomky ze země detekovat nedokážeme.

          Takže tohle opravdu srovnávat nejde ani v nejmenším. Hledat souvislosti mezi aktivními a užitečnými objekty a nebezpečnými zbytečně vytvořenými projektily prostě nejde ani omylem.

          • Cateye napsal:

            ad 1. Družicové konstelace pouze nepomáhají, ale i škodí. Například astronomickému výzkumu.
            A především, jejich současné nasazování ve stylu: „kdo dřív přijde… a místa je tam dost“ je stejně bezohledné.
            ad 2.To že družice mohou manévrovat a deorbitovat sice zní hezky na papíře, ale praxe je trošku jiná. Družice v síti Starlink mají už nyní dost velkou „úmrtnost“. Sice se deorbitují rychle ale při případné srážce se trosky mohou dostat i na vyšší oběžné dráhy jak se už ukázalo v minulost, při jiných vesmírných kolizích. Krom toho všechny plánované konstelace nebudou jen nízkých orbitách.
            ad 3. viz. bod 2.
            ad 4. viz bod 2.

            Můžu jen zopakovat, že neměříte každému stejně, což je vaše právo, ale netvrďte pokrytecky a veřejně opak.

          • Dušan Majer napsal:

            1) To, že družice Starlink občas pokazí nějakou astronomickou fotku může z hlediska škodlivosti srovnat s neřiditelným projektilem, který fyzicky ohrožuje existenci jiných družic pouze člověk s velkým smyslem pro humor.
            2) Co konkrétně máte na mysli tou vysokou úmrtností Starlinků? SpaceX aktivně deorbitovala první testovací exempláře a to, že se nějaká družice na oběžné dráze, kde se uvolní, už neozve, není příliš časté a navíc zánik takového objektu (hluboko pod dráhou většiny ostatních družic) je otázka pár týdnů.

            Snažíte se srovnávat nesrovnatelné a pak mne obviníte, že neměřím všem stejně? Pokud vám připadají tyto dvě naprosto odlišné věci stejné, pak chápu, že se vám zdá, že neměřím všem stejně. Chyba je ale na vašem přijímači, který má evidentně problém s hledáním podobností a rozdílů. Trvám na tom, že jsme vždy všem měřili stejně bez ohledu na to, že se to některým lidem nemusí líbit. Střídavě dostávám od různých lidí vazbu, že buďto lezu Američanům do zadku nebo že šířím ruskou propagandu. To je známka, že opravdu měřím všem stejně. Váš komentář mne tedy pouze pobavil, protože krásně vyrovnává nedávné komentáře z našeho Facebooku, kde jsme byli jiným čtenářem obviněni, že glorifikujeme Rusko. Vše je tedy opět v rovnováze.

          • Cateye napsal:

            Vy jste zase pobavil mě, pane Majere, protože právě tyto výroky: „občas pokazí nějakou fotku“ jsou důkazem vaší neobjektivnosti a od člověka který by měl rozumět nejen kosmonautice, ale i vesmíru jako takovému to zní obzvláště komicky.
            Ani jenou jsem vás tady neobvinil, že nadržujete tomu, nebo haníte onoho. Jen jsem upozorňoval na pokrytectví. Jestli to chcete brát ideologicky a obviňovat z toho i mě, prosím…

          • Dušan Majer napsal:

            Přistupuju ke všem férově bez ohledu na to, kdo je původcem. Nemohu za to, že jste schopen pár pokažených fotek / pozorování přirovnat k fyzickému ohrožení životů lidí. Tuto nesrovnalost už si musíte sám před sebou obhájit vy sám. Pro mne tato debata, která nikam vede, končí. Diskusi obnovím pouze v případě, že se v debatě na jiném místě objeví další nepravdy, či cílené dezinformace.

          • pave69 napsal:

            Já se vám divím, že se s ním bavíte. Argumentuje přesně podle toho, jak ho naučili pravidla krizové komunikace a dezinformace:
            – přesměrovat komunikaci na jiný problém (-> megakonstelace, zmínka o prohlášení NATO,…)
            – obvinit protihráče (-> jste zaujatý, nezmiňujete jiné testy)
            atd.
            Ty, co tu „diskutují“ za peníze, bych doporučoval rovnou mazat. Jsou asi tak 2, i když tu mají mnohem víc účtů…

          • Dušan Majer napsal:

            V extrémním případě k tomu budeme muset přistoupit.

        • Karel Zvoník napsal:

          Připomenu, že ten zásadní rozdíl je v tom, že poprvé v historii byla kvůli testu ASAT byla ohrožena lidská posádka a paradoxem je, že Rusko ohrozilo také vlastní lidi. Navíc byl narušen provoz na ISS a neměli bychom ani zapomenout na možnost ohrožení čínské stanice a lidí na palubě. Krátce po sestřelu nikdo netušil kolik a kam míří všechny kusy z družice Kosmos. Byla známa jen dráha a pozice družice, takže obezřetnost byla více než na místě. Nikdo nevěděl, že kusů z družice je méně a jakým způsobem Rusko družici sestřelilo, to vše vyplynulo až z dat a pozorování. To vše je uvedenou v obou dílech článku.

        • Spytihněv napsal:

          Stavět na roveň usazování velkého množství družic na jasně stanovené dráhy, kde budou pod prostorovou i funkční kontrolou a rozstřel objektu, jenž vytvoří chaotický mrak trosek a menších částic, které pod kontrolou nebudou, není na místě. To by pochopilo i malé dítě, takže tento názor se mi jeví neškodným, protože je směšný. I když takových výkřiků se na těch internetech objevují mraky a vždy se najde nějaký sdíleč a už to jede.

        • Radim Pretsch napsal:

          Z těchto příspěvků je zřejmé, že diskutérům nejde o téma článku a nezajímá je technická stránka věci. Stavět před ně argumenty a snažit se udržet debatu k tématu tohoto konkrétního sestřelu je házením hrachu na zeď.

          Snad jen doporučení anonymu M.U. aby si zopakoval shodu podmětu s přísudkem by mohlo k něčemu být.

          • Alfi napsal:

            Ruská pátá kolona má v této zemi velmi hluboké kořeny, bohužel…ne tak velké jako na Slovensku, ale má….

    • mauron napsal:

      Tady bych autorovi nekřivdil. Zrovna z tohoto článku naopak spíš vyplývá, že to Rusové provedli mnohem rozumněji, než jak to viděli komentátoři bezprostředně po provedení sestřelu. Tedy že se nakonec nejednalo o „hypervelocity“ sestřel jako v případě USA v roce 1985 v hladině 550 kilometrech kolidující rychlostí 6,7 km/s, nebo Číny v roce 2007 v hladině 850 kilometrů kolidující rychlostí 8 km/s.
      To jak to komentuje NATO už je spíš jen takový automatický folklór s otázkou, proč to komentují zrovna vojáci, kteří zrovna takový sestřel provedli v minulosti jako první.

  2. vik_tor napsal:

    Pokud si nekdo chce udelat vlastn predstavu o tomto tematu. doporucuji celestrak.

    https://celestrak.com/cesium/orbit-viz.php?tle=/pub/TLE/catalog.txt&satcat=/pub/satcat.txt&referenceFrame=1

    Pokud si vyfiltrujete debris (je potreba kliknout na ikonku satelitu a pak do vyhledavani napsat DEBRIS) uvidite ze aktualne je jich na vsech orbitach 12064.

    Pokud si vyfiltrujete cosmos 1408 uvidite ze ulomku pochazejicich z nej je aktualne 239

    Pokud si zobrazite jejich orbity (policko select) tak uvidite jak jsou rozprostreny

    Pokud si k tomu vyselektujete orbitu ISS tak si sami o vzniklem riziku muzete udelat predstavu

    Je to urcite lepsi nez se dohadovat v komentarich:)

  3. Cateye napsal:

    Co se týče té pokrytecké odsuzující deklarace NATO, mohl si ji autor odpustit. Nebo doplnit, že to byla jedna ze členských zemí aliance, která na začátku tisíciletí odstoupila od mezinárodních dohod omezujících protiraketovou, potažmo protidružicovou obranu. V důsledku čehož začaly bývalí signatáři smlouvy, v tomto. směru obnovovat své schopnosti, včetně Ruska…

      • Karel Zvoník napsal:

        Neuvést takto důležitý fakt, by znamenalo zaujatý pohled. NATO je velmi významná organizace, která jasně odsoudila co Rusové udělali. Některá média v ČR takto možná informují, ale my nejsme ten případ. Kdyby udělal kdokoli to samé odsoudili bychom to stejně a informovali bychom o tom také stejně.

        • Cateye napsal:

          Uvést tento fakt znamená zaujatý pohled. Jakkoliv se totiž snažíte být v tématu apolitický, od NATO ani jiná reakce zaznít nemohla, což by bylo v pořádku, kdyby v tomto směru neměla sama máslo na hlavě.

          • Dušan Majer napsal:

            Mýlíte se. Prohlášení NATO je v tomto kontextu naopak zcela nezbytné, aby byl článek vyvážený a objektivní. To, že se některým lidem obsah tohoto prohlášení nemusí líbit, však není problém nás ani NATO, ale pouze daných čtenářů. To prohlášení totiž zcela jasně říká pravdu, která samozřejmě nemusí být každému po chuti. A znovu opakuju – nesnažte se zodpovědnost za tento neomluvitelný čin, který provedlo Rusko, přehazovat na někoho jiného. To jsou dezinformační praktiky.

          • Radim Pretsch napsal:

            NATO určitě máslo na hlavě nemá, nikdy žádný satelit nesestřelilo. To jen vy sem taháte ideologii podepřenou polopravdami a „volným výkladem pojmů“.

            Ani jeden z vašich příspěvků se netýká přímo tématu článku, ale snažíte se táhnout diskuzi k politickým aspektům vojenských testů ve vesmíru obecně.

          • Cateye napsal:

            Pane Majere minimálně v bodu 4 je toto prohlášení nepravdivé a pokrytecké, Protože kdyby jedna členská země NATO nadále dodržovala mezinárodní dohody, a jednostranně od nich neodstupovala, nemusela by dnes vyzývat Rusko k vytváření norem které tady už jednou byly a tuto diskuzi bychom dnes nemuseli vést…

          • Dušan Majer napsal:

            Opětovně se snažíte házet vinu na někoho jiného. Vaše snaha obhájit tento zcela zbytečný a nezodpovědný čin je zcela zbytečná. Vinu za sestřel Kosmosu 1408 nenese nikdo jiný než ruská armáda. A i kdybyste se postavil na halvu, tak to prostě jinak nebude. Já chápu, že se vám to nemusí líbit. Pravda se mnoha lidem nelíbí. Ale na našem webu budeme proti lžím, dezinformacím a odvádění pozornosti jinam vždy vystupovat velmi ostře. U nás prostě pšenka dezinformátorům nikdy nepokvete.

          • Cateye napsal:

            Á tak už došlo na dezinformátory a agenty Kremlu. No vypovídá to víc o vás, než o mě… 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Krásná ukázka vašeho dezinformačního stylu. Já jsem o agentech ani o Kremlu neřekl půl slova. To jste si jen vysnil, abyste mohl svým slovům dodat potřebný důraz, který by jim jinak chyběl. Zkrátka když chybí argumenty, tak si je vymyslíme, že? Tímhle jste v celé nahotě ukázal modus operandi svých diskusních praktik.

          • Cateye napsal:

            Já jsem zase ani jednou neobhajoval Rusko, jak mi vkládáte do úst pane Majere, takže si laskavě zameťte nejdříve před svým prahem, než začnete obviňovat jiné. Argumenty jsem uvedl, leč bohužel jedinou odpovědí mi bylo vaše podsouvání nečeho co jsem nenapsal a obvinění z dezinformátorství.

            Takže to ještě jednou zopakuji. Kdyby autor v deklaraci odsuzující ruský test uvedl prohlášení NASA, ESA, nebo jakékoliv jiné nevojenské agentury, nenamítal bych ani popel. Prohlášení NATO však není nic jiného než ideologická proklamace a její zapojení do článku nejen že není objektivní, ale bez vysvětlení souvislostí to zavání dezinformací.

          • Karel Zvoník napsal:

            To už by možná stačilo. Ano, já jako autor jasně odsuzuji provedený test ASAT, protože byl proveden nezodpovědně a ohrozil prosím lidské životy. Je úplně jedno kdo to udělal, ale faktem je, že to bylo Rusko. Proto, a pouze proto, je o Rusku psáno. Jiný podtext to nemá. Pokud Vás tedy chápu dobře, tak ohrožení životů nejen na ISS, ale také na čínské kosmické stanici, je podle Vás v pořádku? A my jsme zaujatí, že si dovolíme něco podobného kritizovat? Byl to vojenský útok a tak je naprosto v pořádku, že se k tomu vyjádří vojenská organizace. Navíc s naprosto pochopitelnými argumenty. Prohlášení NASA zde není uvedeno, protože bylo vydáno ve speciálním článku, který se tomuto tématu bezprostředně věnoval.
            https://kosmonautix.cz/2021/11/rusko-otestovalo-protidruzicovou-zbran
            Prohlášení ESA jsem nikde nezachytil. NATO má navíc sílu zahájit mezinárodní vyjednávání o pravidlech, která by mohla podobným incidentům v budoucnu zamezit. Takže mi jejich vyjádření přišlo více než vhodné. Obvinění z dezinformací je naprostý nesmysl. Naopak dezinformace jste do diskuze přinesl Vy se svým proruským přístupem.

          • Dušan Majer napsal:

            Myslete si co chcete, autor každopádně v žádném případě nepochybil.

    • Dušan Majer napsal:

      Ne, tohle se opravdu vynechat nedalo. A nesnažte se hledat důvody, které mohly Rusko k tomuto nezodpovědnému a zcela zbytečnému kroku vést. Pro jejich čin neexistuje omluva, kterou se tu marně snažíte hledat.

    • Zargos napsal:

      Na začátku tisíciletí bylo jaksi 11.září 2001. Protiraketový systém nebyl USA budován z důvodu a ani v takovém rozsahu,aby eliminoval jaderný potenciál Ruska.

  4. MOZE napsal:

    Zdravím, nevie náhodou niekto, či tá družica bola navrhnutá tak, aby kompletne zhorela v atmosfére, alebo by nejaká časť dopadla na zem?

    • Dušan Majer napsal:

      Šlo o armádní družici, tudíž její konstrukce není veřejně známá. Je ale pravda, že materiály, které kompletně shoří se používají až v poslední době. V době vzniku Kosmosu 1408 se používaly spíše odolnější materiály a část by tedy velmi pravděpodobně přežila průchod atmosférou. To však nemůže být záminkou pro její sestřel. Družice byla v době zničení na dráze, na které by zůstala ještě vyšší počet měsíců, možná i nižší jednotky let. Za takového stavu není možné určit místo dopadu. Samotná úroveň ohrožení lidí neshořelými zbytky družice je ostatně velmi nízká.

      • MOZE napsal:

        Ja som rozhodne proti takýmto testom,príde mi to, že je to rovnako ,,dobrý“ nápad, ako čúrať proti vetru,

        len ma zaujímalo, čo by sa s ňou nakoniec stalo a čo za časti z nej mohli ostať,

        keďže bola stavaná robustne, tak asi tie väčšie kusy budú mať aj väčšiu hmotnosť predpokladám, o to horšie v prípade ak niečo ďalšie zasiahnu, ako napríklad ISS, tam by už protimeteoricka ochrana asi moc nepomohla

        • Dušan Majer napsal:

          Větší kusy (tedy ty odolné) jdou sledovat ze Země. Limit rozlišení je někde mezi 5 – 10 centimetry podle tvaru a materiálu. Tyto objekty, které mohou představovat riziko, tedy jsou postupně katalogizovány. Známe tedy jejich oběžnou dráhu a víme, kdy se ke stanici přiblíží. ISS tak může provést úhybný manévr. U menších objektů (kterých je více) sice nejsme schopni určit jejich dráhu, ale ve srovnání s většímu objekty představují pro stanici menší riziko. Ale predikovat následky nějaké srážky není jednoduché, protože záleží na mnoha faktorech.

          • MOZE napsal:

            V tom by som povedal bol ten zostrel zákerný, že nemali až toľko času, určiť s veľkou istotou dráhu a tým aj menej času pre prípadnú zmenu dráhy ISS, alebo dráhy pre tie väčšie kusy stihli spočítať včas?

          • Dušan Majer napsal:

            Přesně tak, úlomky začaly ISS ohrožovat jen pár hodin po sestřelu. V té době ještě nebyly katalogizované ani velké úlomky – to trvá dny až týdny. Naplánovat motorický manévr ISS trvá několik hodin. Tady na takové plánování nebyl čas a navíc se ani nevěděl, kam má stanice uhnout, tedy kde je riziko srážky menší. Proto posádka uzavřela průlezy mezi moduly (kdyby to jeden schytal, neztratí ostatní atmosféru) a na dvě hodiny schovala v lodích Sojuz a Crew Dragon.

          • MOZE napsal:

            Ďakujem za informácie a prajem pekný víkend

          • Dušan Majer napsal:

            Není zač, krásný víkend i Vám.

  5. St. napsal:

    Dusane, tady bych se primlouval k drivejsi reakci a blokovani. Evidentnimu trolovi jste venovali zbytecne moc energie a casu; ve vysledku se komentare diky nemu nedaji cist a jeste to cloveku akorat „plni kalisek“.
    hezke video z 2019 k tomuto tematu je https://www.youtube.com/watch?v=81P1EUAuD4o , bohuzel obava, ze se muze najit nejaky zeleny mozek se vyplnila :/

  6. vik_tor napsal:

    Pokud to jeste nekoho zajima, tak 13.12.2021 07:41:05 by se mel k ISS priblizit ulomek Cosmos 1408 s ID 49600 na vzdalenost 5,11 km.

    Muzete si to overit na https://celestrak.com/cesium/orbit-viz.php?tle=/pub/TLE/catalog.txt&satcat=/pub/satcat.txt&referenceFrame=1

    Je to zatim nejblizsi priblizeni o kterem vim. Vzhledem k tomu ze do data predpokladaneho priblizeni je jeste 6 dni, muze se vzdalenost menit. Ale mensi nez cca 15 km asi nebude.

    Relativni rychlost priblizeni je pomerne mala, 3,23 km/s

    Bude zajimave zda se bude ISS nejak odklanet nebo ne.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.