V první části článku jsme si rozebrali prvotní data z rozpadu družice Kosmos-1408, která byla zasažena ruskou střelou. Šlo o použití zbraně ASAT, což je zkratka protidružicových zbraní (Anti-satellite weapons). Taková střela dokáže ze Země zasáhnout cíl na oběžné dráze. Což je možná účinné, ale i velmi hloupé zároveň, protože zničené družice se promění v roj nebezpečných trosek, které mohou vážně ohrozit vše ve svém dosahu. Bohužel prakticky všechny vyspělé země světa chtějí tu svou. Vysoce nebezpečný není jen vlastní útok, ke kterému prozatím ještě nedošlo, ale paradoxně jsou to testy, které probíhají již leta. Zkoušky zbraní ASAT už například minimálně jednou provedly Spojené státy, Rusko, Indie, Čína. Nejvhodnější je asi zasáhnout cíl co možná nejníže na oběžné dráze kvůli brzkému zániku trosek v atmosféře. Obecně platí, že čím dál je cíl, tím déle trosky zůstanou ve vesmíru. Bohužel nedávný test Ruska mířil na hojně využívanou nízkou oběžnou dráhu a trosky rozpadlé družice ohrožují nyní nejen provoz v těchto částech prostoru, ale narušily také chod Mezinárodní kosmické stanice. Něco podobného ještě nikdo neudělal, a proto je tento případ tolik sledovaný a zároveň odsuzovaný. My navážeme tam, kde jsme skončili v minulém díle a pokusíme se podívat na to proč je trosek z této družice méně než se očekávalo.