16. listopadu 2021
Ve včerejším krátkém článku jsme Vás informovali o mimořádné situaci, kdy se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela uchýlit do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétly neupřesněné cizí objekty a na plánování úhybných manévrů již nebyl čas. Uzavřelo se tedy několik průlezů mezi moduly a posádka se schovala v kosmických lodích. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se mohli vrátit do útrob stanice. V dalších hodinách se začaly objevovat střípky informací, ze kterých postupně vyplynulo, že Rusko podle všeho během pondělního rána otestovalo protidružicovou zbraň na vlastní družici. Právě její úlomky měly ISS ohrozit.
Posádka 66. dlouhodobé expedice na ISS. Zleva Raja Chari (USA), Thomas Marshburn (USA), Matthias Maurer (GER), Anton Škaplerov (RUS), Pjotr Dubrov (RUS), Kayla Barron (USA), Mark Vande Hei (USA).
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Řídící středisko v průběhu dne informovalo astronauty na ISS, aby nechali několik průlezů mezi moduly po celé úterý uzavřených, jelikož se stále pracuje na sledování oblaku trosek, který vznikl po nedávném rozpadu družice. „Je to docela šílený začátek mise,“ oznámilo řídící středisko. „Těšíme se na klidnější zítřek,“ reagoval Mark Vande Hei. Kvůli uzavřeným průlezům mezi moduly byly zrušeny včerejší činnosti spojené se staničním manipulátorem a řídící středisko také varovalo, že zřejmě budou potřeba výrazné změny harmonogramu. Posádka se následně dozvěděla, že stanici hrozí další setkání s polem trosek. Tato přiblížení nastala v 18:55 a 20:27 SEČ.
„Vesmírné velitelství ví o kosmické události, která způsobila vznik trosek. Aktivně pracujeme na charakterizaci pole trosek a budeme pokračovat v zajišťování toho, aby všechny země, které využívají vesmír, měly k dispozici informace potřebné k manévrování družic v případě, že budou v ohrožení. V souvislosti s těmito zprávami rovněž spolupracujeme s meziagenturními orgány, včetně ministerstva zahraničí a NASA, a v blízké budoucnosti poskytneme aktuální informace,“ zareagoval během odpoledne svým prohlášením Pentagon. Ten však ve svém prohlášení nezmínil nic konkrétního.
Ned Price, tiskový mluvčí ministerstva zahraničí USA
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Teprve až Ned Price, tiskový mluvčí ministerstva zahraničí USA potvrdil, že Rusko o několik hodin dříve otestovalo na své vlastní družici protidružicovou zbraň: „Během dneška v časných hodinách Ruská federace bezohledně provedla test protidružicové rakety odpálené proti jedné ze svých vlastních družic. Zkouška prozatím vytvořila více než 1 500 sledovatelných úlomků a stovky tisíc menších kousků, které nyní ohrožují zájmy všech států (…) Tato zkouška významným způsobem zvýšila riziko pro astronauty a kosmonauty na Mezinárodní kosmické stanici ISS, ale i další pilotované kosmické mise. Ruské nebezpečné a nezodpovědné chování ohrožuje dlouhodobou udržitelnost využívání kosmického prostoru a jasně ukazuje, že ruská tvrzení ohrazující se proti militarizaci vesmíru, jsou falešná a pokrytecká. Spojené státy budou se svými spojenci a partnery pracovat na reakci na ruské nezodpovědné jednání.“
Oběžná dráha družice Kosmos 1408.
Zdroj: https://www.heavens-above.com/
Společnost LeoLabs, která se zaměřuje na sledování pohybu objektů na oběžné dráze uvedla, že jeden z jejích sledovacích radarů pozoroval v pondělí mnoho objektů na místě, kde se očekávala družice s krycím označením Kosmos 1408. Šlo o sovětskou družici Ikar 39L z programu Celina-D, která byla za účelem elektronického průzkumu vypuštěna 16. září 1982 raketou Ciklon-3 z kosmodromu Pleseck. „Družice pro elektronický průzkum 2. generace typu Celina-D (typové označení 11F619) má tvar válce o průměru 1.0 m a délce 3.5 m vybaveného dvěma panely slunečních baterií. Není vyloučeno, že nese současně fototelevizní zařízení pro snímání zemského povrchu pro vojenské meteorologické účely,“ uvádí o tomto objektu česká webová encyklopedie SPACE40. Zhruba dva a půl tuny těžká družice byla dopravena na oběžnou dráhou s výškou perigea 645 km, apogea 679 km a sklonem 82,5° vůči rovníku. Třením o atmosféru však postupně klesala a v době likvidace se měla nacházet nad oběžnou dráhou ISS. „Oběžná dráha družice měla v době incidentu výšku perigea 464,91 km, apogea 490,37 km a sklon 82,56°,“ upřesnil Michal Václavík z české kosmické kanceláře.
Jonathan McDowell porovnal oběžné dráhy ISS (modře) a Kosmos-1408 (fialově). Dráhy se potkávají v červeném období, kdy byla ISS v ohrožení.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Astronom Jonathan McDowell, který se specializuje na sledování objektů na oběžné dráze také porovnal oběžné dráhy ISS a družice Kosmos 1408. Ukázalo se, že se jejich dráhy protínají v místě, kdy byla stanice v ohrožení. Na základě těchto dvou důkazů je tedy družice Kosmos 1408 horkým kandidátem na původ trosek. McDowell také dále konstatoval, že ačkoliv se už dříve stalo, že se astronauti na ISS museli schovat ve svých lodích, tak tohle je (pokud si správně vzpomíná) první případ, kdy stanice nečelila jednomu konkrétnímu objektu, ale celému oblaku trosek.
2. generace družic Celina-D elektronického průzkumu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Michal Václavík v průběhu pondělního večera upřesnil, že protidružicová raketa (pravděpodobně A-235) odstartovala 15. listopadu mezi 3:00 a 7:00 SEČ z oblasti okolo kosmodromu Pleseck. To znamená, že ISS čelila oblaku trosek pouze pár hodin po jeho vzniku. Podle Michala Václavíka stanici ohrozily především dva úlomky. Zatím nebylo upřesněno, jak moc se stanice k oblaku přiblížila. Jelikož však můžeme ze Země sledovat pouze objekty od určité velikosti a ty menší (kterých je mnohem více) jednoduše nevidíme, je zapotřebí dostatečná opatrnost. I malý úlomek dokáže při vzájemné rychlosti v řádu kilometrů za sekundu napáchat slušnou paseku. Bohužel se dá očekávat, že ISS bude v dalších týdnech a možná i měsících čelit přiblížení kosmické tříště výrazně častěji než doposud.
EDIT 16. listopadu 13:00
Ruská armáda potvrdila zničení družice Kosmos-1408. Uvedla také, že úlomky nepředstavují a ani nebudou představovat riziko pro kosmickou stanici a kosmické činnosti.
The Russian military confirmed that they destroyed the Soviet Tselina-D satellite in orbit. They claim its debris did not and will not pose a threat to orbital stations and space activities. https://t.co/GWlhJp0unb pic.twitter.com/zoW9uZXSig
— Katya Pavlushchenko (@katlinegrey) November 16, 2021
EDIT 16. listopadu 10:25
V průběhu příštích tří dnů se k Mezinárodní kosmické stanici ISS minimálně 15krát přiblíží úlomek z rozstřelené družice Kosmos 1408 (Celina-D). Provoz ISS je veden ve výstražném režimu, který má bohužel negativní dopad na vědecké experimenty. pic.twitter.com/odUuvAjkvc
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) November 16, 2021
EDIT 16. listopadu 1:55
Administrátor NASA, Bill Nelson, vydal k celé události následující prohlášení:
Během dneška museli astronauti a kosmonauti na ISS podstoupit mimořádnými procedurami pro zajištění bezpečnosti kvůli úlomkům vytvořeným ruskou zkouškou protidružicové zbraně ASAT. Stejně jako tajemník Blinken, jsem rozhořčen tímto nezodpovědným a destabilizačním činem. Při jejich dlouhé a bohaté historii na poli pilotované kosmonautiky je nepředstavitelné, že by Rusko ohrozilo nejen astronauty americké i mezinárodních partnerů, ale i své vlastní kosmonauty. Jejich činy jsou bezohledné a nebezpečné. Ohrožují i čínskou kosmickou stanici a tajkonauty na její palubě. Všechny státy mají zodpovědnost, aby předcházely záměrnému vytváření kosmické tříště z testů ASAT a aby pečovaly o bezpečné a udržitelné kosmické prostředí. NASA bude v dalších dnech a i poté pokračovat ve sledování úlomků, aby bylo zajištěno bezpečí naší posádky na oběžné dráze.
V prohlášení zároveň stojí, že posádka byla po zjištění rizika probuzena a dostala pokyn uzavřít průlezy z centrální osy stanice do bočních modulů včetně Kibó, PMM Leonardo, BEAM a Quest. Průlezy mezi ruským a západním segmentem zůstávají otevřené. Pro dva průlety v blízkosti oblaku trosek byla provedena dodatečná preventivní opatření. Astronauti se krátce před 8:00 vydali do svých kosmických lodí, kde zůstali zhruba dvě hodiny. Stanice prochází skrz oblak trosek či v jeho blízkosti každých 90 minut, ovšem nutnost ukrytí v lodích pouze pro druhý a třetí průlet byla založena na zhodnocení rizika, které provedli odborníci z oddělení kosmické tříště a balistiky na Johnsonově středisku v Houstonu.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
https://www.lib.cas.cz/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://atalayar.com/…/Atalayar39Foto1Asat13Impacto.jpg?itok=mO9dniBk
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-Expedition_66_crew_portrait.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/800px-Ned_Price_official_photo.jpg
https://www.heavens-above.com/…300&mode=M&satid=13552
https://pbs.twimg.com/media/FEPkBFiXsAQsBzB?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FEQ9TgjXoAYjH2w?format=jpg&name=medium
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Vážení přátelé, nebylo cílem ruské antirakety kinetickou energií pouze významně upravit oběžnou dráhu a minimálně poškodit objekt ? Napadá mě čistý průstřel uranovým projektilem.
To zní jako dobrý vtip od Rogozina 😉
To se opravdu předpokládat nedá. 😉
Doufám, že jsem vás jako bývalý kanonýr alespoň trochu pobavil. Opak průstřelu by byl zajisté účelnější a to rozptýlit objekt do podoby molekulárního mraku, nějakým termickým procesem vypaření.
Ještě zajímavější by mohlo být vrhnutí nějaké obdoby prostěradla z hliníku, které by cílovou družici obalilo. Družice by tak zůstala vcelku +- na své dráze, ale bez komunikace a časem i bez energie, takže by určitě neplnila svůj účel. Navíc provozovatel družice by si to celé mohl vyhodnotit jen jako technické selhání, takže zcela nenápadná akce :-).
Od toho jsou snad špionážní družice, které se různě přemisťují a pozorují nebo kontrolují vlastní i nepřátelské objekty. Takže by to myslím dlouhodobě neprošlo. A asi by to šlo i dobře pozorovat aparáty přímo ze Země…
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video ve kterém tvrdí, ze ISS nic nehrozilo a vše je uměle vyvolávaná hysterie a dokazuje to animaci pohybu ISS a úlomků na orbite. https://videon.img.ria.ru/Out/Flv/20211116/2021_11_16_RIA16x91920x10802_ujl1fhgb.luq.mp4
Od pana Václavika víme ze se k ISS má 15 x přiblížit úlomky a kvůli tomu je omezen provoz na ISS
Nevíte na jakou nejmenší vzdálenost k ISS zatím přiblížil? Na tech 40 km, jak uvádí ruské MO, nebo se blíž?
A pokud je úlomek nad oběžnou dráhou ISS a bude tedy sestupovat do ní, kdy přibližně bude procházet, úrovní dráhy ISS
Ruské ministerstvo obrany šíří propagandu nikoliv informace. Viz třeba historie informování o sestřelení malajského Boeingu.
Pokud nebyla ISS ohrožena, proč se ruští kosmonauti evakuovali do Sojuzu a podíleli se na oné „hysterii“? atd.
Animace a powepointy Rusové umí. To už víme.
Dal jsem si tu práci a vzdálenosti na které se přibližuje Kosmos 1408 k ISS spočítal, TLE jsem bral z Celestraku
Draha Kosmosu 1408 s k ISS přiblíží v následujícím roce v těchto casech (uvádím čas a vzdálenost v km)
2022-02-07 04:59:53 49.07895846481091
2022-04-18 06:16:58 49.03424058485376
2022-05-18 14:22:04 44.83548971111179
2022-05-24 00:32:10 46.29416691273507
2022-06-08 09:12:52 46.89209595682084
Od sestřelu do teto chvíle bylo největší přiblíženi drah v 2021-11-15 02:30:45 na vzdálenost: 788.696837838242 km
Nebezpečný může být například 7 únor 2022 v 5 ráno. V tu dobu budou od sebe jen 49 km.
Řekneme, že by opravdu vznikly 100 ky úlomků. Pro výpočet vezmu 1000 úlomků s pro jednoduchost rovnoměrným rozložením v ploše.
Řekneme ze by kužel úlomků v tu chvíli bude 50 km v průměru. Tedy plocha
2,5 x 1e9 m. Stanice má průmět do kuželu řekneme 50 x 50 = 2,5 x 1e3m
Pravděpodobnost zásahu při jednom přiblížení je tedy ~ 0,001
Do konce životnosti ISS (nebo dokud úlomky nesestoupí pod její dráhu) zbýval cca 5 let. Tedy 25 přiblížení. Celková pravděpodobnost že nastane srážka je tedy 0,024, tj. 2,4%
Suma sumárum se domnívám že nebude s ISS tak zle.
Přiznám se, že nevím, jakým způsobem ničí hlavice rakety družici. Předpokládám, že to bude podobně jako u protileteckých střel, tj. exploze v těsné blízkosti nepřátelského letounu s cílem vyprodukovat velké množství rychlých úlomků, které se pak postarají o destrukci cíle. Lze předpokládat, že rychlost těch úlomků bude velmi vysoká (už jen kvůli tomu, že cílem je satelit, který bude zpravidla na výrazně jiné dráze, než střela a bude se tedy pohybovat velmi vysokou relativní rychlostí vůči raketě). Lze tedy předpokládat, že při samotné explozi vznikne velké množství úlomků pohybujících se v podstatě všemi směry a je tak možné, že ISS byla ohrožena právě některým z nich. Taktéž (minimálně některé) trosky zničeného satelitu budou ze své dráhy odkloněny výrazně – část z nich se tedy může pohybovat po výrazně eliptické dráze a již dost daleko od původní dráhy družice.
Je zřejmé, že oblak se bude postupně rozptylovat a protože kosmický prostor je obrovský, tak riziko srážky (s čímkoliv) nebudě nějaké ohromující. Nicméně i tak mi celý ten test připadá velmi nezodpovědný.
Nevim jak funguje ruska antiraketa, ale americka ASAT nici druzice primym narazem a neobsahuji zadne vybusniny, Takze zadne vysokoenergoicke strepiny nevznikaji…pokud nevzniknou pri srazce.
Ano, vysokorychlostní kolize je osvědčená metoda. Výbuch není potřeba.
Je mi jasné, že u těchto zbraní se nepředpokládá, že cílová družice bude dělat úhybné manévry, ale přiznávám, že mě překvapují, že se dokáží tak přesně trefit do pár metrů (maximálně) velkého objektu. Z čistě technického hlediska obdivuhodné.
Hlavice by měla být kinetická. Bude mít systém konečného navedení,většinou infračervené a optické senzory. V podstatě jde o to,dostat hlavici poblíž cíle,o zbytek se postará sama a práce to není věru těžká,když tam satelit visí jak kachna.
Jste si jist, že nevznikne mnohařádově více mikroúlomků, které budou mikrobombardováním pláště postupně snižovat životnost modulů ISS ?
Podle nějakých simulací to bude nějak vypadat jako homogenní rozšiřující se rotující mrak určitého geometrického tvaru…
Nejsem si jisty nicim:)Je mozne ze pri narazu dojde k taveni a vznikne spousta kapicek. Otazkou je jak je to s pruraznou silou techto kapicek. Pokud by byly fragmenty rekneme 1 gramove a relativni rychlosti fragmenyu a ISS v okanziku priblizeni mi vychazi 7 az 11 km/s tak by kazda kapicka mela energii cca 1/2*9000*9000*0,001 = 40 500 J, tj 2 x tolik co velkorazovy kulomet 0.50.
Jestli takovy projektil steny modulu ISS zastavi neboi ne, nevim
Těch 40,5 kJ je skutečně hodně energie, ale naštěstí to má malou hybnost. V praxi to nemá velké průrazné účinky a při dopadu se energie spotřebuje na roztavení (projektilu i stěny stanice) a vypaření části materiálu. Pokud vezmeme hliník jako typický materiál stěny stanice (a konec konců i většiny družic), tak na ohřev z 20°C (teplota interiéru ISS, u exeriéru to bude hodně proměnlivé) na 660°C (teplota tání hliníku) a změnu skupenství na kapalnou je potřeba necelý kJ energie/gram. K vypaření je potřeba to ohřát na 2519°C a dodat skupenské teplo varu, suma sumárum 10,5 kJ/g. Takže kinetická energie toho jednogramového projektilu stačí na vypaření necelých 4 gramu hliníku za předpokladu, že se vypaří při teplotě tání a nestihne se ještě víc ohřát. V praxi se celá energie nepřemění na vypaření, ale část „jen“ na roztavení, část způsobí mechanický přesun částí hmoty (malý kráter). Nelze ale očekávat, že by takový malý projektil mohl způsobit zásadní škody. Navíc je potřeba uvést, že stěny stanice jsou jakýsi sendvič mj. právě kvůli odolnosti vůči mikrometeoroidům malým kouskům kosmického smetí.
Kdysi jsem četl nějakou analýzu z devadesátých let ještě před stavbou ISS, tam jako nejrizikovější považovali částice o velikosti mezi 1cm a tuším deseti nebo dvaceti centimetry. Větší úlomky jsou pozorovatelné ze Země a ISS je schopna se jim vyhnout, proti menším je stanice dobře odolná (zejména na straně ve směru letu ISS a na zenitové straně).
https://twitter.com/SpaceNav2/status/1460801178015571974
Aktualne avidovanych fragmentu je 49. Vypada to ze fragmentu neni nijak mnoho, nebo jsou prilis male na sledovani.
Jsou na eliptickych drahach. Vzdy 2 tecky nad sebou pro kazdy fragmnent, oranzova perigeum a modra apogeum. Jakmile se objevi parametry drah, pujdou napocitat rizika srazky s ISS,
Perigeum vsech je < 500 km. Podle https://www.spaceacademy.net.au/watch/debris/orblife3.gif by mely byt vsechnu do 3 let dole.
Je to fakt nieco neuveritelne, ze Rusi zostrelili satelit na polarnej drahe nad drahou ISS. Kuzel trosiek sa bude postupne zvacsovat. Tych kuskov tam budu desatisice. Trosky budu postupne deorbitovat. To potrva roky az desatrocia. Tym ze to je polarna draha, trosky sa postupom casu dostanu do celej roviny obeznej drahy byvaleho satelitu. Neviem coho sa mam viac bat. Ze ci z Ruska uz odisli vsetci odbornici, ktori by boli dopredu velitelstvo upozornili, ze co nastane, alebo ci to velitelstvo armady robilo s presnymi informaciami a (im) jasnym zamerom. „Drahu kozmickych smeti nevieme vychylit politickou silou (a zatial ani ziadnou inou).“
Na to nemám slov… čistočistě neuvěřitelné…
Budu zvědav, co si vymyslí v Rusku příště. Například jaderné testy v kosmickém prostoru ? Pokud to dopadne jako poslední experiment (přičemž ten předposlední byla nukleární havárie „nesestřelitelné“ mezikontinentální rakety na startu anebo při předstartovní manipulaci a která se neobešla bez obětí), tak se máme na co těšit :-/
Za všechno můžou Rusáci. Pokud by nebyl Černobyl, nebyl by tady problém s jadernými elektrárnami a nebyli bychom tak závislí na plnu. Bohužel jsme závislí a tak nám nezbývá, než držet hubu a krok a myslet si o těch gumách svoje. Ještě by se dalo říct, že jeden zelený horší jak druhý.
Komentář je mimo téma článku. Snažme se, prosím, držet v tématu, díky.
Černobyl je na Ukrajině, nikoliv v Rusku.
Samozřejmě že je Černobyl na Ukrajině a ne v Rusku. Ale že byl při výbuchu součástí SSSR a o všem v rámci tohoto impéria se rozhodovala v Moskvě, jistě víte (je to mimo téma článku, ale tohle se muselo uvést na pravou míru).
Prosím administrátora aby zamezil podobným výlevům a nenechával prostor lidem s vypláchnutým mozkem současnou propagandou !!!
To už tu kdysi bylo
Pána jsem napomenul / upozornil a věřím, že se to už nebude opakovat. Opravdu stojíme o diskusi k tématu.
Zajímalo by mě, jestli varování pro ISS přišlo z ruské nebo jen z americké strany.
Jestli Rusové někoho informovali (NASA, Pentagon, US prezident, svoje kosmonauty) a nebo jen, v rámci testování reakce protivníka, seděli a koukali jak se s tím jejich svinstvem ostatní vypořádají.
Systém A-235 by měl být protiraketový,kde oproti předchůdcům již naštěstí nemá hlavici jadernou,což je asi jediné dobře v této situaci. Zjevně je připraven k operačnímu nasazení,což potvrzuje tento smutný a nezodpovědný test.
Měli sestřelovat nějakou hlavici z vysloužilé ICBM když už teda,namísto satelitu jehož dráha se dá spočítat na roky dopředu,to už dnes snad zvládne kde kdo.
Nepochopitelné. I vzhledem k vlastním lidem na ISS. Aspoň že administrátor NASA vydal rychlé odsuzující prohlášení, které jasně pojmenovává pachatele. Bridestine by toho schopen nebyl, od něho bychom se dověděli, že se na to „ruských partnerů opatrně zeptá, aby nebyla ohrožena spolupráce“ (jako v případě navrtaného Sojuzu).
Ta reakce NASA může být nyní o dost méně opatrná, když už nepotřebují Rusko k dopravě astronautů… Navíc i závažnost problému je úplně jiná – navrtaný Sojuz v podstatě jen komplikoval pobyt posádce ISS, nebyl ale způsobilý posádce ublížit, ani ohrozit samotnou činnost stanice. Nešťastný zásah úlomkem družice je „jiné kafe“.
Problémem tady není umírněnost/ přiměřenost reakce NASA.
NASA s tím nemá nic společného. Spekulace o tom co by (možná) ne-udělal ten či onen administrátor je umělé vytváření neexistujícího „problému“. Standardně se to používá k odvedení pozornosti.
Kritiku si nezaslouží Bridestine (navíc za něco, co se nestalo), ale výhradně Rusko (vláda, Roskosmos,…). Jednak za to, že vědomě ohrozila ISS. A za to, že o tom jak se zdá neinformovala/nevarovala své partnery.
Souhlas, jen ten Roskosmos v tom klidně může být nevinně, ten test patrně dělala armáda a nikdo z Roskosmosu o tom teoreticky nemusel ani vědět.
Já myslím že teď jste to trefil. Vůbec bych se nedivil kdyby o tom Roskosmos nevěděl, spíš je to pravděpodobná možnost.
Ruská armáda si hraje na svém mocenském písečku a jestli ohrozí nějaký civilní program… tím se ale opravdu nikdo nezabývá. Vemte si třeba dopravní předpisy, armáda má v Rusku přednost. Když pojedete po silnici a z lesa se vyřítí tank a smete vás, tak je to vaše vina tank měl přednost.
Roskosmos je jako státní instituce součástí systému. Rozhodně bych z něj nedělal jakýsi izolovaný „ostrůvek slušnosti. Minimálně Rogozin o tom testu určitě věděl.
„Standardně se to používá k odvedení pozornosti.“ Doufám, že tohle neměla být narážka na mě s tím, že jsem troll 🙂
Bridestina bych za to neodsuzoval, byla to trochu jiná doba, kdy Rusko bylo jediným dopravcem HR na ISS a spolupráce aspoň nějak fungovala… Dneska by nepochybně reagoval jinak…
To je teda zpráva hned po ránu. Chování ve stylu, když to nejde nám (civilní kosmonautika), tak to budem kazit úspěšným. I za cenu, že poškodíme sebe. Odporný státní systém, to věděl už K.H.Borovský.
Jsem zvědavý na ruskou oficiální verzi. Nejspíš opět „zase nám ubližují…je to kampááň“.
Máte pravdu, podobné chování do 21. století určitě nepatří. Můžeme jen doufat, že podobně se nezačne na oběžné dráze Země chovat např. Čína. To už by byl jen další hřebíček do rakve.
Ještě jste zapomněl „Oni (Čína i USA) už to taky zkoušeli.“
Já celkem chápu vojáky, že pokud mají strach z družic, chtějí mít nástroj na jejich zničení a neotestovaná technologie je z vojenského hlediska dost málo užitečná (tj. nepořídíte si např. stovky kusů raket, u které nevíte jistě, že funguje). Co ale nechápu je to, jestli je opravdu nutné „sejmout“ třítunovou družici z vyšší LEO. To to nemohli vyzkoušet na k tomu účelu vypuštěné lehké družici (tvořené např. jen nějakou lehkou kostrou potaženou alobalem) na dráze pod 400 km? Tam by trosky (malé, relativně lehké kousíčky) deorbitovaly pravděpodobně v řádu týdnu nebo nanejvýš měsíců…
Nezapomněl, opravdu ne.
Nezpochybňuji vojenské experimenty v kosmu. Doporučuji si vždy pozorně přečíst na co že se to opravdu chystáte reagovat.
Kritizuji Rusko, které vědomě ohrozilo ISS a, jak se zdá, dopředu své partnery neupozornilo.
Takže ne Čína, USA či kdokoliv jiný, ale opravu jen a pouze putinovské Rusko.
Reagoval jsem záměrně na Vás, ale asi jsem to nenaformuloval správně – já s Vámi naprosto souhlasím, ta první věta měla znamenat, že jste to „zapomněl“ v té reakci Ruska, kde podle mě nepochybně zazní, to, co jsem napsal.
Souhlasím ale s Vámi v tom, že v této oblasti je aktuálně „aktivní“ zejména Rusko a činí tak naprosto nezodpovědným způsobem.
Už jsem to pochopil a s tím naprosto souhlasím.
Díval jsem se jenom zběžně na titulky TASSu https://tass.ru/kosmos. Na první pohled je to pěkná směs pokrytectví-nechutností-údivu (kde se to smetí vzalo?)
Překvapuje? Ruské „NĚT“ přece velmi dobře a dlouhodobě známe i z jiných oblastí.