Kosmotýdeník 473 (4.10. – 10.10.)

S nedělním polednem přichází již po čtyř sté sedmdesáté třetí ideální čas na přehled těch nejzajímavějších novinek, které přinesla kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu podíváme na jméno nové lodě Crew Dragon, která doplní flotilu dvou aktivních pilotovaných lodí SpaceX a již brzy se vydá do kosmického prostoru. V dalších tématech se podíváme na odklady startu japonské rakety Epsilon, či na natáčení filmu na palubě stanice ISS.

Známe jméno další lodi Crew Dragon

Flotila dvou pilotovaných Crew Dragonů společnosti SpaceX, které už letěly do kosmického prostoru, se v říjnu rozšíří o třetí exemplář, který osedlá posádka Crew-3. Stalo se tradicí, že první posádka nové lodi Crew Dragon má možnost loď pojmenovat a to se nyní i stalo. Kabina doposud označovaná jako C-210 od této chvíle ponese jméno Endurance, tedy česky vytrvalost, či odolnost. Mnozí si jistě vzpomenete na film Interstellar, kde mezihvězdná loď nesla stejné jméno.

Loď Crew Dragon u ISS

Loď Crew Dragon u ISS
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Nicméně název této lodi si nebere vzor z tohoto filmu, ale je poctou stejnojmenné lodi takzvané Shackletonovy expedice, která si vzala za cíl překonat napříč Antarktidu od Weddellova moře přes jižní pól k Rossovu moři. Endurance vyplula z Londýna v roce 1914 a její posádka se vrátila v průběhu první světové války v roce 1917. O loď však přišli, byla rozdrcena ledovým příkrovem. „Jsem velkým fanouškem knihy o Shackletoneově cestě,“ řekl Tom Marshburn, pilot připravované mise Crew-3. „Ačkoli nedosáhli svého cíle, jejich houževnatost a cíl vědeckého výzkumu je reprezentativní. A rozhodně dokázali, že chtějí dosáhnout svých cílů, ačkoli se jim to nakonec nezdařilo. Přesto vytrvali a dokázali se vrátit zpět domů. Je to ohromně inspirující příběh.“

Tato nová loď bude již brzy prověřena letem, jelikož by ke startu mise Crew-3, která samozřejmě zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, mělo dojít 30. října. Čtyřčlenná posádka se bude podílet na standardní rotaci posádek a loď tak čeká i dlouhodobý pobyt v kosmickém prostoru. Posádku budou tvořit tři Američané a jeden zástupce Evropské kosmické agentury z Německa.

První dvě lodě Crew Dragon používané pro lety s posádkou nesou jména Endeavour a Resilience. Stejně jako v případě Endurance pojmenovali tyto lodě členové prvních posádek, které s těmito loděmi letěli. Stejně jako předchozí dvě je i tato nová certifikovaná na let v délce až 210 dní a nejméně pět kosmických misí. Loď je tedy znovupoužitelná.

Posádka mise Crew-3

Posádka mise Crew-3
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Posádka mise Crew-3 bude složena z velitele, amerického astronauta jménem Raja Chari, pro kterého to bude první let. Byl vybrán v rámci 22. výběru astronautů a počítá se, že se bude podílet na misích Artemis k Měsíci. Je to mimochodem první nováček, který je zároveň velitelem od roku 1973, kdy se stal velitelem mise Skylab 4 Gerald Carr. Pilotem během této mise bude zkušený americký astronaut Thomas Marshburn, pro kterého to bude třetí kosmický let. Již před tím letěl v raketoplánu v rámci mise STS-127 a na lodi Sojuz TMA-07M. Čtyřčlennou posádku doplní dva specialisté mise, kterými budou Američanka Kayla Barron a Němec Matthias Maurer. Pro oba to bude první kosmická zkušenost.

Jak již bylo řečeno, start by dle současných plánů měl proběhnout 30. října a v tom případě by se loď ke stanici připojila 31. října. V té době bude na stanici posádka mise Crew-2, kterou tato nová vystřídá. K přistání Crew-2, která využívá loď Crew Dragon s názvem Endeavour, by mělo dojít na začátku listopadu.

Společně s loděmi Crew Dragon jsou vyráběny i nákladní verze Dragon 2. SpaceX má nyní tři pilotované Crew Dragony, dva nákladní Dragony 2 a vyrábí se ještě jedna nákladní a jedna pilotovaná verze. Nová pilotovaná loď by pak měla být k dispozici pro misi Crew-4. Čtyři pilotované lodě by pak měly postačovat pro všechny aktivity, které SpaceX chystá. Krom dopravy posádek na Mezinárodní kosmickou stanici také pro kosmické lety s turisty. Flotila čtyř pilotovaných a do budoucna i čtyř nákladních Dragonů by pak pro SpaceX měla být do roku 2030 dostatečná. Po roce 2030 by pak SpaceX ráda přešla plně na lety lodě Starship, které by v pozdější fázi měly být certifikované i pro lety s lidmi. Tato skutečnost je však ještě značně daleko a doposud není ani jisté, že koncept Super Heavy Starship bude provozuschopný.

Kosmický přehled týdne:

Na třicátého září byl původně naplánován start malé japonské rakety Epsilon na tuhé pohonné látky. Ta měla vynést devět malých družic, nicméně její start byl několikrát odložen a nyní se musí počkat, až odstartuje jiný větší nosič. První pokus o start byl odložen kvůli závadě na pozemním vybavení, konkrétně byl problém na mobilním radarovém sledovacím zařízení. Druhý pokus o start překazilo počasí, foukal silný vítr. Další pokusy pak byly také odvolány kvůli špatným předpovědím počasí a tak se japonská kosmická agentura JAXA rozhodla odložit start této rakety až do doby, než odstartuje velký nosič H-2A, který má vzlétnout 24. října. Ačkoli má každá raketa svoji rampu, sdílí některé pozemní vybavení. Epsilon tak bude moct odstartovat, až se podaří odletět raketě H-2A. Aktuálně to vypadá na první polovinu listopadu.

Nadcházející mise NS-18 malého suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin bude mít na palubě velmi zajímavého člena posádky. Bude jím sám kapitán Kirk, prezentovaný svým prvním hercem, Williamem Shatnerem, který ve svých devadesáti letech bude zároveň nejstarším člověkem, který se podíval na hranice kosmického prostoru. Mise NS-18 bude druhou, při které budou na palubě turisté. V rámci mise NS-16 letěl i sám CEO firmy Jeff Bezos.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix a můžete tak vidět, jakým tématům jsme se během týdne věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Hned zkraje týdne jsme se věnovali přípravě velmi očekávaného teleskopu Euclid. V pondělí na vás čekal čtvrtý díl nepravidelného seriálu o aktuálních aktivitách a výzkumu vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Živě a česky jsme mohli sledovat start ruské rakety Sojuz, která vynášela kosmickou loď Sojuz MS-19 s filmovým štábem na palubě. Stejně tak jsme sledovali i připojení této lodi ke stanici. Na evropském kosmodromu v Kourou byla otevřena nová vzletová rampa pro připravovanou evropskou raketu Ariane 6. Věnovali jsme se také prvnímu setkání Evropsko-japonské mise BepiColombo s planetou Merkur. Další díl seriálu sledující přípravu prvních dvou misí rakety SLS se věnoval zejména Artemis II, která bude první pilotovanou výpravou lodě Orion a rakety SLS. Spojené arabské emiráty představily další ambiciózní kosmický projekt. SAE chystá sondu k Venuši a planetkám. Další porce skvělých snímků dorazila v podobě dalšího vydání Thomasova fotokoutku. Jelikož zpoždění první pilotované mise lodi Starliner stále narůstá a začínalo ohrožovat i pravidelné výměny posádek na stanici, byli astronauti, kteří se připravovali na let lodi od Boeingu přesunuti na Crew Dragon. Americká sonda DART, která se má doslova střetnout s planetkou, dostala svého souputníka, kterým bude italský cubesat LICIACube. Do Goddardova kosmického střediska dorazil hardware, díky kterému se bude testovat budoucnost možné opravy družic na oběžné dráze. Testovací atomové hodiny nové generace pro použití v hlubším kosmickém prostoru se více než osvědčily. Další díl seriálu Vesmírná technika se zaměřil na modul Pirs.

Snímek týdne:

Na Mezinárodní kosmické stanici se vůbec poprvé natáčí klasický film. Sojuz MS-19 totiž startoval se zajímavou posádkou. Krom velitele Antona Škaplerova letěli na palubě i dva účastníci filmového štábu. Na snímku je Julija Peresild, ruská herečka, která dle dostupných informací bude hrát ruskou doktorku vyslanou na pomoc kosmonautovi na palubě stanice. Druhým členem štábu je režisér, kameraman, maskér a mnoho dalšího v jedné osobě, Klim Šipenko. Klim je významný mladý ruský režisér, který stojí třeba za podařeným kosmonautickým snímkem Saljut-7, který byl inspirován reálnými událostmi, které se na oběžné dráze odehrály v roce 1985.

Natáčení filmu na stanici

Natáčení filmu na stanici
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Připomeňme ještě, že se nejedná o poslední natáčení filmu na stanici. Již před oznámením ruské mise se pracovalo na výpravě Axiom (zatím nevíme pořadové číslo), která by na palubě lodi Crew Dragon měla na ISS dovézt také herce a režiséra. Americký herec nemá být nikdo jiný než Tom Cruise. O datu startu této výpravy zatím není rozhodnuto. Původně plánovaná výprava Axiom-1 již má kompletní posádku a Cruise mezi členy není.

Video týdne:

Ke zmíněnému startu Sojuzu MS-19 dáváme ještě video, protože záběry byly opravdu velmi povedené. Start rakety Sojuz 2-1A byl natáčen i z dronu a tak je na co koukat.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FA8skxRX0AIGkJi?format=jpg&name=4096×4096
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/51404585793_8803f6e1aa_k.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/51193870203_5f813bab6f_k.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/04/crew2docking.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

14 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 473 (4.10. – 10.10.)”

  1. Vit Blahous napsal:

    „Endurance vyplula z Londýna v roce 1914 a vrátila se v průběhu první světové války v roce 1917.“ To bohužel není pravda, vrátila se pouze kompletní posádka. Loď se z ledového sevření nedostala a byla rozdrcena.

  2. Kamil napsal:

    Podle mě jim do roku 2030 čtyři lodě stačit nebudou. Už na příští rok plánují 6 startů a v budoucnu jich může být 8 víc. Takže do roku 2030 budou mít 50 nebo až 80 startů, čili budou potřebovat minimálně 10 lodí. Tedy pokud poletí maximálně 5x.

  3. Michal Andrej napsal:

    Julija mala hrať lekárku, ale je označená ako palubná inžinierka. Možno zmenili scenár 🙂

  4. PetrK napsal:

    …“Po roce 2030 by pak SpaceX ráda přešla plně na lety lodě Starship, které by v pozdější fázi měly být certifikované i pro lety s lidmi. Tato skutečnost je však ještě značně daleko a doposud není ani jisté, že koncept Super Heavy Starship bude provozuschopný.“…

    Velice děkuji za tyto řádky. Zřejmě nejsem jediný, kdo je v této věci poněkud … „pesimistický?“.
    Bez dalšího komentáře.

    • Dušan Majer napsal:

      Skoro devět let je dost dlouho. Nikdo netvrdí, že se to v daném roce opravdu podaří. Pokud nastane zpoždění, bude se na to v předstihu reagovat. Cíl je však potřeba, aby se nepracovalo jen s imaginárními termíny.

      • PetrK napsal:

        Jak jsem četl v jiném článku o misi Artemis, devět! let? je dost dlouho? To mě nějak neštymuje.
        Nebudu to dále komentovat, jen připomenu už z dřívějška, že zdejší „oficiální“ názor je mimo dle mého pesimistického názoru mimo (a při vší úctě k NASA)

        • Dušan Majer napsal:

          SpaceX postupuje velmi akčně. Její tempo se v mnoha ohledech nedá přirovnat k jiné firmě či agentuře. Nikdo samozřejmě neví, zda toto tempo udrží, ale minimálně bych byl opatrný v prohlášeních. Stačí se jen podívat, kam se SpaceX posunula za uplynulých 9 let.

          • PetrK napsal:

            Už podruhé jste neodpověděl, nejdříve s možnou perspektivou SS v jiném příspěvku (resp. v druhé polovině dotazu), nyní v případě Artemis.
            Vaše odpovědi mě připadají ,sorry jako , poněkud propagační

          • Dušan Majer napsal:

            Možná bych dokázal odpovědět přesněji, kdybyste svou otázku formuloval jasněji a ne formou „devět! let? je dost dlouho? To mě nějak neštymuje.“ Zkuste napsat normální otázku, věštění z kávové sedliny mi evidentně nejde. Na každou otázku rád odpovím, jen nesmí být psána v jinotajích. já se snažím domýšlet, co asi básník chtěl touto otázkou říct. Evidentně to odhadnu špatně a vy pak cítíte z mé strany nějaké vyhýbání. Tak tomu ale není. Dejte jasně otázku, dostanete jasnou odpověď.

  5. PetrK napsal:

    Omlouvám se za chybu v uložení reakce,
    reakce měla být na nový článek o Gateway a tedy tam, ne pod tímto článkem, na který se ale odkazuji.
    Je to možná trochu složitější.
    Jen jsem chtěl připomenout, že mise Artemis s přistáním na Měsíci má snad nějaký časový harmonogram, který ale FH/SS
    nemusí časově splnit (možná za 8 let, možná nikdy), o tom je ten přehledový článek, kde jsem reagoval, kde jste odpověděl jen o čase ale nikoliv o možnosti reálnosti projektu, o které se autor článku výslovně zmiňoval.
    Pokud vím tak lander pro Artemis je plánován dříve. Takže jde o to, zda přistání na Měsíci nevisí od schopnostech EM a jeho SS, který výhral (díky ceně).
    A šeptem: není cenové hledisko ne zrovna to nejlepší, (zdejší zkušenosti) a jestli o tomto opravdu v NASA rozhodují ti nejkopentnější v této věci, konec šepotu
    Zdraví Petr

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za vysvětlení umístění komentářů.
      O možnosti reálnosti programu Super Heavy / Starship jsem se nevyjadřoval, protože ji považuji za natolik jasnou, že to není potřeba zmiňovat. Ten projekt podle se mého názoru doposud vyvíjí dostatečně realisticky a podobný trend se dá očekávat i do budoucna. Nemám tedy sebemenší důvod za současné situace pochybovat o tom, zda se ten program realizuje. Jediné, u čeho mohou vyvstat pochybnosti, jsou termíny jeho realizace. Podle mého názoru je tedy na místě otázky „kdy“ a nikoliv „zda vůbec“.
      Z dostupných informací se zdá, že termín návratu lidí na Měsíc není ani zdaleka ohrožen pouze tím, zda v roce 2024 bude k dispozici lunární Starship. Již mnoho let před výběrem pilotovaného lunárního landeru bylo veřejným tajemstvím, že se rok 2024 nedá stihnout. Stále se čeká, kdy NASA oznámí odklad této mise o rok či o dva. Bude to spíše zreálnění termínů. Ostatně NASA původně plánovala návrat lidí na Měsíc na rok 2028. Donald Trump ve světle druhého volebního období dal agentuře za úkol urychlit přípravy, aby se stihl rok 2024. Už tehdy se říkal, že to zřejmě nebude možné stihnout. Takže ano, návrat lidí na Měsíc se zřejmě odloží, ale není rozhodně možné říct, že bude vše ostatní připraveno a bude to zdržovat pouze lunární Starship.
      P.S. Vaši úvahu o tom, zda jsou experti z NASA dostatečně kompetentní na dané rozhodování raději nechávám stranou. Velmi nerad bych zde psal něco o drzé nabubřelosti internetových komentátorů zpochybňujících erudici skutečných kapacit ve svém oboru.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.