Je tu neděle a tedy ideální čas ohlédnout se za kosmonautickými aktivitami uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu posvítí na zajímavou nízkonákladovou připravovanou misi ESCAPADE, která má poněkud dramatický vývoj, střídá nosiče a nyní změnila zásadně i svoji vlastní podobu. K Marsu by každopádně měla vyrazit už v roce 2024 a aktuálně vstoupila do fáze C, což umožňuje začít podrobný návrh a výrobu vědeckých přístrojů. V dalších tématech se podíváme na to, jak to aktuálně vypadá se startem lodi Starliner, že čínský marsovský rover dokončil primární misi, anebo na nově otevřené okno na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
RocketLab a NASA budou ekonomicky zkoumat Mars
Připravovaná mise ESCAPADE k Marsu je příběh plný zvratů a změn. Mise, která byla v roce 2019 vybrána v rámci programu SIMPLEx, změnila již nejen dvakrát nosič, ale také nakonec i svoji kompletní podobu. Faktem zůstává, že se k Marsu vypraví dvě malé sondy založené na platformě společnosti RocketLab zvané Photon, o které jsme podrobně psali v jiném Kosmotýdeníku. Tyto dvě sondy mají být ukázkou velmi ekonomického průzkumu planet Sluneční soustavy a mají ukázat, co vše se dá dnes v rámci vědy dělat díky inovacím, soukromým firmám a standardizovaným přístupům.
Dříve než si popíšeme celou misi, pár slov o dramatických změnách celého projektu. Program SIMPLEx agentury NASA měl otevřít cestu k rychlým, levným misím, které by se připojily k větším a dražším nákladům. Mise ESCAPADE měla být původně součástí mise sondy Psyche, která má zamířit ke stejnojmenné planetce. Mise ESCAPADE se měla odpojit při gravitační asistenci Psyche u Marsu a vstoupit na oběžnou dráhu této planety. Původním nosičem Psyche měl být Falcon 9, ale posléze došlo ke změně nosiče na Falcon Heavy. Nová raketa však znamená nové parametry přeletové dráhy a tyto parametry již neumožňovaly, aby se ESCAPADE dokázala dostat na oběžnou dráhu Marsu. Start plánovaný na rok 2022 tak definitivně padl a začalo hledání nového nosiče, ale hlavně nové sdílené mise.
Na jaře letošního roku se však začalo ve vědeckých kuloárech proslýchat, že bude u této mise využito služeb firmy RocketLab. NASA mezitím odložila ověřovací přezkum mise (bod C) do poloviny letošního roku, než bude vybrán nový nosič. Nyní má mise bod přezkumu C za sebou a je jasné, že nešlo jen o změnu nosiče, ale prakticky o kompletní přestavbu architektury mise. Sondy jsou dvě a obě budou využívat možností univerzální platformy Photon společnosti RocketLab, která se postará o pohon, zdroje energie i navigaci. „Je to velmi slibná mise, která přinese velkou vědu v malém balení,“ uvedl Peter Beck, generální ředitel společnosti Rocket Lab. „Naše univerzální platforma Photon bude pro EscaPADE nákladově efektivnější a ukáže také budoucí ekonomičtější přístup k průzkumu planet, který zlepší přístup vědecké komunity k naší Sluneční soustavě.“
Ačkoli by se mohlo zdát, že nyní má nová mise jistý nosič, tak opak je pravdou. Raketa Electron společnosti RocketLab není dostatečně silná k uskutečnění této mise. Doposud se navíc nepodařilo ani dopátrat, s kým konkrétně RocketLab uzavřel smlouvu o vynesení. Aktuálně se pouze uvádí, že ESCAPADE využije služby komerčního nosiče, který v roce 2024 zajistí NASA v rámci některé z větších misí. NASA však na rok 2024 nemá připravenou žádnou sondu, která by mířila k Marsu a tak zřejmě stále probíhá hledání vhodné spolujízdy s některým z větších projektů. Projekty programu SIMPLEx mají totiž nákladový strop určený na 55 milionu dolarů, což možné vynesení v rámci samostatného letu vylučuje. Pokud tedy NASA nepřistoupila k výraznému zvýšení nákladu na start v rámci samostatné vyhrazené mise.
Každopádně revize bodu připravenosti C proběhla úspěšně a mise tak postoupila do další fáze příprav. ESCAPADE tak vstupuje do přípravné fáze C, která zahrnuje konečný návrh a stavbu vědeckých přístrojů. „Jsme nadšeni, že jsme mohli projít tímto zásadním milníkem, vyvrcholením dvouleté vědecké a inženýrské práce talentovaného a oddaného týmu v UC Berkeley a našich partnerů,“ řekl Rob Lillis, kosmický fyzik na UC Berkeley a hlavní řešitel mise ESCAPADE. „Jsme velmi nadšení, že nyní můžeme přejít k finálním návrhům, montáži, testování, startu a konečně, k vydání se na cestu k Marsu.“
ESCAPADE se každopádně bude skládat ze dvou identických sond, které budou postavené na platformě Photon od RocketLab. Každá sonda má vážit 120 kilogramů bez paliva. Na palubě budou vždy tři vědecké přístroje, které se zaměří na studium slabé magnetosféry Marsu, distribuci iontového plazmatu a na toky elektronů a hustotu tepelných toků elektronů. Sondy dorazí nejdříve na protáhlou eliptickou dráhu, kterou budou postupně snižovat až do chvíle, kdy nejnižší bod dráhy dosáhne 160 kilometrů nad povrchem Marsu.
ESCAPADE bude zejména studovat, jak magnetosféra Marsu interaguje se slunečním větrem a zaměří se na procesy, které ovlivňují postupné obrušování horních vrstev atmosféry, kde Mars přichází o poměrně velké množství svých plynů. „Tato konstelace dvou družic na oběžné dráze Marsu zodpoví v reálném čase velké otázky o atmosféře a slunečním větru této planety,“ řekla Shannon Curry, vědecká pracovnice mise na UC Berkeley. „Při tomto dvoubodovém pozorování nám ESCAPADE přinese první „stereo“ obraz tohoto vysoce dynamického prostředí,“ dodal Lillis.
Kosmický přehled týdne:
Ruský kosmonaut Oleg Novickij se v sobotu pochlubil pěknou fotografií z nového ruského laboratorního modulu Nauka. Na té ukazuje, že bylo vůbec poprvé otevřeno okénko ve spodním kulovém dokovacím adaptéru modulu. Brzy se prý můžeme těšit na nové fotografie ze zatím neviděného úhlu.
Čínský marsovský rover Zhurong dokončil patnáctého srpna svoji primární tříměsíční misi na povrchu planety. Rover je i nadále v dobrém technickém stavu a pokračuje se s vědeckými operacemi na povrchu. Doposud toto vozítko ujelo po povrchu 889 metrů, nafotilo řadu fotografií a provádělo vědeckou činnost, včetně analýzy hornin. Na Zemi bylo za tyto tři měsíce přeneseno 10 gigabajtů surových vědeckých dat. Jako retranslační stanice slouží roveru čínský orbiter Tianwen 1, který nad pozicí vozítka přelétá jednou denně. Od poloviny září do konce října přejdou orbiter i vozítko do safe módu, který jim umožní přečkat konjunkci se Sluncem, která neumožňuje přímý kontakt mezi Zemí a Marsem.
Kosmická loď Starliner společnosti Boeing byla úspěšně transportována do zpracovatelského zařízení na Kennedyho kosmodromu, kde proběhne oprava problémových ventilů palivového systému servisního modulu. Tyto problémy bohužel zapříčinily zmeškání startovního okna pro opravnou demonstrační nepilotovanou misi k ISS. Raketa Atlas V, která byla určena pro tento start, bude upravena pro použití pro start mise sondy Lucy, který by měl proběhnout během startovního okna v říjnu. Raketě musí být vyměněn horní stupeň Centaur, zatímco Starliner využívá upravený horní stupeň se dvěma motory RL-10, Lucy využije jednomotorovou variantu. Vzhledem k nabitému programu rakety Atlas V i Mezinárodní kosmické stanice není zatím stále jasné, kdy Starliner bude moct vyrazit na svoji misi. Aktuálně se hovoří o konci letošního roku, ale je možné, že start sklouzne až do roku 2022.
Přehled z Kosmonautixu:
V této rubrice naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Nejdříve jsme nahlédli k týmu, který pracuje na technologii tepelného štítu ADEPT, který by se rozkládal jako deštník, testuje nový materiál, který by jednou mohl pomoci dopravit na povrch Marsu (i jinam) nejrůznější vědecké vybavení. Plány kolem stanice Gateway se nyní točí hlavně kolem Starship společnosti SpaceX, soudu a plánování toho, jak k této nové stanici u Měsíce bude létat. Živě jsme mohli sledovat start evropské rakety Vega, která vynášela hned několik družic. Dobrý software je podstatnou podmínkou dobře odváděné práce. Stejné to je i u raket a zejména pak u superrakety SLS, kde právě zkoušky softwaru začaly. Malý vrtulníček Ingenuity, který letěl na Mars jako technologický demonstrátor ověření letu, má za sebou již dvanáctý úspěšný let. I tento týden vyšel vizuálně napěchovaný Thomasův fotokoutek. Skládání rakety SLS pro misi Artemis I ještě ani neskončilo a na kosmodrom už dorazil první díl rakety SLS pro misi Artemis II. U měsíční tématiky ještě zůstaneme, nyní se například testovala technika ve velmi zaprášené místnosti. Prašnost a lunární regolit bude pro techniku velká výzva. Připravovali jsme se také na devátý start družic konstelace OneWeb, které měly být vyneseny raketou Sojuz, ale v prvním termínu k tomu nedošlo. Letní seriál TOP 5 se tentokrát zaměřil na soukromé firmy, které chtěly létat do kosmického prostoru, ale u kterých to nakonec nevyšlo. Do jižní Ameriky dorazil horní stupeň rakety Ariane 5, který bude součástí letu, při kterém bude vypuštěn Dalekohled Jamese Webba. Hned tří současné sondy, které obíhají kolem Marsu, si společně posvítily na prašné bouře Rudé planety. A i v tomto týdnu jste se dočkali dalšího vydání pořadu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Měl to být původně jen technologický demonstrátor, který měl v podstatě odpovědět na jednoduchou otázku: Dokážeme řízeně létat v atmosféře Marsu? A tento demonstrátor – vrtulníček Ingenuity na ní nejen kladně odpověděl, ale přidal k tomu ještě mnoho dobře odváděné práce při létání a hledání potenciálně zajímavých vědeckých lokalit. Z maximálně pěti plánovaných letů, jsme v tomto týdnu byli svědky již dvanáctého letu! Ten trval 169 sekund, ale zatím nemá přesně určenou délku, protože se uvádí +/- 450 metrů a určitě to nebyl let poslední. Snímek níže ukazuje černobílou fotografii z tohoto letu z navigační kamery.
Video týdne:
V pátek se uskutečnila druhá kosmická vycházka z nové čínské orbitální stanice Tiangong. Dvojice kosmonautů měla úkoly týkající se dalších prací na kompletním zprovoznění nové stanice. Během výstupu trvajícího 5 hodin a 55 minut provedli kosmonauti Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming například instalaci tepelné regulační čerpací soupravy, která je důležitou součástí klimatizačního systému kosmické stanice a bude sloužit jako záloha.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://space.skyrocket.de/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/escapade/wp-content/uploads/sites/319/2021/08/ESCAPADE-768×989.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E895Ei0VUAMlMd0?format=jpg&name=large
https://www.rocketlabusa.com/assets/Uploads/Photon-CAPSTONE-small.jpg
https://www.rocketlabusa.com/themes/base/production/images/photon_interplanetary_config.png
https://i.ytimg.com/vi/LAUj-TQpn-A/maxresdefault.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E9U_jkuXoAUdAwP?format=jpg&name=large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/08/oft2transfer-1.jpg
https://dev.spacenews.com/wp-content/uploads/2020/09/escapade.jpg
Tak RocketLab se pěkně chytla, se svým přídavným posledním stupněm. Držím palce, aby Photon fungoval i dál od Země, popravdě jsem netušil, že to konstrukčně navrhli až takto odolné.